To jest menšina. Návrh byl zamítnut.
Prosím pány, kteří souhlasí
se zněním tohoto paragrafu dle zprávy výborové,
aby povstali. (Děje se.)
To jest většina. § 123. jest ve znění
zprávy výborové přijat.
Nyní dávám hlasovati o §§ 124.,
125. a 126., ke kterým nebyl učiněn žádný
pozměňující návrh. Prosím
pány, kteří s těmito paragrafy souhlasí,
aby povstali. (Děje se.)
To jest většina. Paragrafy tyto jsou přijaty.
K § 127. navrhuje kol. dr. Hruban vypuštění.
Dávám tedy hlasovati o znění tohoto
paragrafu dle zprávy výborové a prosím
pány, kteří souhlasí, aby povstali.
(Děje se.)
To jest většina. § 127. jest přijat.
K § 128. až 134. není žádných
pozměňujících návrhů.
Prosím pány, kteří souhlasí
se zněním těchto paragrafů dle zprávy
výborové, aby povstali. (Děje se.)
Tyto paragrafy jsou přijaty většinou.
K § 135. činí pozměňující
návrh kol. dr. Hruban. Dávám hlasovati
o tomto pozměňujícím návrhu.
Prosím pány, kteří s tímto
pozměňujícím návrhem souhlasí,
aby povstali. (Děje se.)
To jest menšina. Návrh jest zamítnut.
Nyní prosím pány, kteří souhlasí
se zněním dle zprávy výborové,
aby povstali. (Děje se.)
To jest většina. § 135. jest přijat
dle zprávy výborové.
K §§ 136. až 142., jakož i k přílohám
A, B a C, k nadpisu zákona a úvodní formuli
není žádných pozměňujících
návrhů, dávám tedy hlasovati o těchto
paragrafech, o uvedených přílohách,
nadpisu zákona a o úvodní formuli ve znění
zprávy výborové. Prosím pány,
kteří s tímto zněním souhlasí,
aby povstali. (Děje se.)
To jest většina. §§ 136. až 142., přílohy
A, B, C, nadpis a úvodní formule jsou schváleny
a tím celý zákon jest v prvém čtení
přijat.
Přeje si slovo pan zpravodaj ke druhému čtení?
Zpravodaj posl. Svozil: Nikoliv.
Místopředseda Udržal: Přikročíme
tedy, poněvadž textových změn není,
k hlasování ve druhém čtení.
Prosím pány, kteří souhlasí
se zněním tohoto zákona podle zprávy
výborové ve čtení druhém,
aby povstali. (Děje se.)
To jest většina. Zákon celý jest
přijat ve druhém čtení a tím
vyřízen jest odstavec 18. denního pořadu.
Přikročíme k následujícímu
odstavci, totiž ke
12. zprávě I. ústavního výboru
a II. rozpočtového výboru o vládním
návrhu zákona (tisk č. 2773), kterým
se vláda zmocňuje ke slučování
a rozlučování obcí, k změně
hranic obcí, okresů, žup a zemí,
jakož i k potřebným administrativním
opatřením s tím souvisejícím
(tisk č. 2811).
Žádám pana referenta dra Bartoška,
aby se ujal slova.
Zpravodaj posl. dr. Bartošek: Slavné Národní
shromáždění! Zákonem, který
mám za úkol vám doporučiti, má
býti změněn resp. nahražen dosavadní
§ 23. novely k obecním zřízením
ze dne 7. února 1919 č. 76 sb. zák. a nař.
Tímto § 23. novely k obecním zřízením
byla, jak známo, vláda zmocněna, aby do konce
roku 1919 slučovala nebo rozlučovala obce a měnila
hranice obcí a okresů. Zmocnění toto
bylo dalším zákonem z 19. prosince 1919 čís.
8 sb. z. z roku 1920 prodlouženo až do konce roku 1920.
Avšak dosavadní textace § 23. dnes nestačí,
poněvadž není možno na základě
tohoto zákona prováděti také změny
v hranicích žup, nebo menší změny
v hranicích zemských a také nelze dobře
užíti tohoto ustanovení tam, kde mají
býti slučovány obce, které leží
po případě v různých zemích,
což jest praktické na př. zejména pro
Morav. Ostravu. Rovněž působí obtíže
slučování měst statutárních
se sousedními obcemi, poněvadž k tomu cíli
bylo by dosud potřebí zákona. Také
jest účelno, aby pojem "okresu" byl blíže
určen, zejména v tom směru, že míní
se tu nejen okres politický, ale i soudní a zastupitelský.
Také jest při tomto měnění
hranic nutno upraviti otázku, jaké zákony
mají platiti v tom kterém sloučeném
území, sloučí-li se obce, dosud v
různých zemích ležící.
Zákon obsahuje proto příslušné
zmocnění, které se dává v tomto
směru vládě. Já vám doporučuji,
abyste osnovu tohoto zákona, jak ji ústavní
výbor předkládá, beze změny
schválili. (Výborně!)
Místopředseda Konečný: K projednávané
předloze byly podány některé pozměňující
návrhy a to pozměňující návrh
člena Národního shromáždění
Čuříka a soudruhů na změnu
vládního návrhu zákona, kterým
se vláda zmocňuje ke slučování
a rozlučování obcí, ke změně
hranic obcí, okresů, žup a zemí, jakož
i ku potřebným administrativním opatřením
s tím souvisejícím. (T. č. 2811.)
K § 1. budiž připojen tento dodatek k odst. 1.:
"pokud tím nejsou dotčeny historické
hranice a právo autonomních zemí". Pozměňovací
návrh tento jest opatřen dostatečným
počtem podpisů a jest tedy předmětem
jednání.
Dále § 1. odst. 2. má se změniti podle
pozměňovacího návrhu člena
Nár. shromáždění Jana Rýpara
a soudruhů takto: "V této době jest
potřebí k těmto opatřením dobrých
zdání a vyjádření súčastněných
obcí, jež pro vládu jsou směrnicemi,
ale není potřebí souhlasu atd." Konečně
§ 2. odst. 2. má býti změněn
takto: "Vláda se vyzývá, aby, měníc
podle § 1. hranice zemské, podala v nejkratší
době Národnímu shromáždění
návrh zákona, jímž by upravena byla
místní platnost říšských
i zemských zákonů dosud tam platných".
I tento pozměňovací návrh je dostatečně
podporován a jest předmětem jednání.
Za výbor rozpočtový je zpravodajem občan
Ulrich. Není přítomen, mám
za to, že se vzdává slova.
Dále není k debatě přihlášen
nikdo, přistoupíme ke hlasování
a prosím o zaujetí míst.
Míním dáti hlasovati o této předloze
zákona tímto způsobem: O odstavci prvém
§ 1. ve znění podle zprávy ústavního
a rozpočtového výboru. Pak o dodatku k němu,
navrženém panem kolegou Čuříkem
a soudruhy, potom o odstavci druhém v pozměňovacím
znění dle návrhu poslance Jana Rýpara
a soudr. Kdyby tento pozměňovací návrh
byl zamítnut, podle znění zprávy výboru
ústavního a rozpočtového. Konečně
o třetím odstavci podle zprávy výboru.
K § 2. jest podán pozměňovací
návrh členů Národního shromáždění
J. Rýpara a soudruhů a tedy dám nejdříve
o tomto pozměňovacím návrhu hlasovati;
pakli bude zamítnut, ve znění výborovém.
K ostatním paragrafům není pozměňovacích
návrhů, dám tedy o nich, jakož i o nadpisu
zákona a úvodní formuli hlasovati v celku.
Jest proti tomuto způsobu hlasování nějaká
námitka? (Nebyla.) Není.
Prosím ony pány, kteří souhlasí
s § 1. odstavec 1. podle zprávy výborové,
aby povstali se svých míst. (Děje se.)
To jest většina, odstavec 1. § 1. se přijímá.
K tomuto odstavci navrhuje se dodatek tohoto znění:
"Pokud tím nejsou dotčeny historické
hranice a právo autonomních zemí". Kdo
souhlasí s tímto dodatkem členů Národního
shromáždění Ant. Čuříka
a soudr., prosím, aby povstal.
To jest menšina. Tento dodatek se zamítá.
Odstavec druhý má zníti podle pozměňovacího
návrhu členů Národního shromáždění
Jana Rýpara a soudr. takto:
"V této době jest potřebí k těmto
opatřením dobrých zdání a vyjádření
súčastněných obcí, jež
pro vládu jsou směrnicemi, ale není potřebí
souhlasu atd."
Kdo souhlasí s tímto pozměňovacím
návrhem pana kolegy Rýpara a soudr., prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest menšina, tento pozměňovací návrh
se zamítá.
Kdo souhlasí s odstavcem druhým § 1. ve znění
podle zprávy výborové, prosím, aby
povstal. (Děje se.)
To jest většina. Odstavec druhý § 1. ve
znění zprávy výborové se přijímá.
K odstavci třetímu není pozměňovacích
návrhů. Kdo souhlasí s odstavcem třetím
§ 1. ve znění podle zprávy výborové,
prosím, ať povstane. (Děje se.)
To jest většina. Odstavec třetí §
1. se schvaluje.
K § 2. navrhuje člen Národního shromáždění
Jan Rýpar a soudruzi toto znění:
"Vláda se vyzývá, aby, měníc
podle § 1. hranice zemské, podala v nejkratší
době Národnímu shromáždění
návrh zákona, jímž by upravena byla
místní platnost říšských
i zemských zákonů dosud tam platných".
Kdo souhlasí s tímto pozměňovacím
návrhem členů Jana Rýpara a
soudr., prosím, ať povstane. (Děje se.)
To jest menšina; tento pozměňovací návrh
se zamítá.
Kdo souhlasí s § 2. podle zprávy výborové,
prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina,
§ 2. se schvaluje.
Kdo souhlasí s §§ 3., 4., 5., k nimž není
pozměňovacích návrhů podáno,
jakož i s nadpisem zákona a jeho úvodní
formulí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, §§ 3., 4., 5., jakož
i nadpis zákona a úvodní formule jsou schváleny.
Tím jest zákon v prvním čtení
odhlasován. Přeje si pan zpravodaj ke druhému
čtení slova?
Zpravodaj posl. dr. Bartošek: Pouze jednu tiskovou
chybu bych opravil a to jest v § 4. na konci řádky
páté slovo: "částech" jest
vytištěno špatně, vsunulo se tam "ě"
z konce prvního řádku téhož paragrafu.
Prosím, aby to bylo opraveno.
Místopředseda Konečný: Kdo
souhlasí se zákonem právě v prvém
čtení přijatým také ve čtení
druhém s tou opravou v §4., jak ji pan zpravodaj právě
naznačil, prosím, aby povstal. (Děje se.)
Zákon schvaluje se také ve
druhém čtení, jakož i
jeho nadpis a úvodní formule.
Tím jest tento bod denního pořádku
vyřízen a přistupujeme k dalšímu.
Tím je
13. zpráva rozpočtového výboru
o vládním návrhu zákona (tisk čís.
1962) o potravní dani na čáře
(tisk čís. 2804).
Zpravodajem jest občan Ferd. Jirásek. Uděluji
mu slovo.
Zpravodaj poslanec Ferdinand Jirásek: Vážení
pánové! Předloženým návrhem
zákona se jednak rozšiřuje platnost zákona
na větší obvody zejména hlavních
měst, jako jest Praha, Brno a Bratislava, a současně
se vláda zmocňuje, aby jí bylo možno
prohlásiti za uzavřená města taková
místa, která čítají více
než 80 tisíc obyvatelů. Současně
se také zvyšuje sazba za jednotlivé předměty,
naproti tomu se zase celá řada jednotlivých
předmětů pouští, a sice jest
to zejména obilí, mouka, chléb, pečivo,
cukrové zboží a ostatní mlýnské
výrobky, a konečně také na návrh
rozpočtového výboru byla vyloučena
daň potravní na uhlí a sice z toho důvodu,
že uhlí jest již zdaněno jedenkrát,
a v důsledku toho rozhodl rozpočtový výbor,
aby daň na uhlí na čáře placena
nebyla.
Další změna jest, pokud se týká
ustanovení § 6., že se zvyšuje poněkud
minimum, za které se má platiti. Doposud bylo tuším
5 h a nyní bude 20 h, tedy že i vrstvy méně
zámožné, které nosí menší
množství, jsou jaksi od daně osvobozeny. Výbor
při jednání svém přihlížel
zejména k tomu, aby otázka daně potravní
jaksi řešena byla také tím způsobem,
aby umožněny byly určité příjmy
obcím. Celá řada míst, jako město
Praha, nemají skutečně dostatek finančních
prostředků a je jim možno, aby přirážkou
k dani potravní si své finance přivedly do
rovnováhy. Konečně i důležitá
otázka zaměstnanců potravní daně
byla příčinou, že rozpočtový
výbor nemohl odepříti svého souhlasu
a zákon, jak vláda jej předložila, plným
rozsahem schválil a doporučuje také rozpočtový
výbor schválení návrhu zákona
Národním shromážděním.
(Výborně!)
Místopředseda Konečný (zvoní):
Ke slovu jest přihlášen občan dr. Mazanec.
Navrhuji lhůtu pro jednotlivého řečníka
na 10 minut. Jest proti tomu námitka? (Hlasy: To jest
mnoho! Pět minut! Zvoní.)
Žádný protinávrh se nedává,
poněvadž to vykřikování nepovažuji
za návrh, tedy snad se tato lhůta schvaluje a uděluji
tedy slovo občanu dru Mazancovi.
Poslanec dr. Mazanec: Vážené shromáždění!
V předložené zprávě rozpočtového
výboru a návrhu zákona se především
rozšiřuje potravní daň na čáře
v Praze, Brně a v Bratislavi na další obce
předměstské, na obvody té budoucí
veliké Prahy a mimo to se zvyšuje sazba této
daně. Máme zásadní pochybnosti o tom,
je-li tato daň vůbec správná, a musíme
se tudíž především zabývati
otázkou, má-li býti zrušena anebo ne.
Že by v případě, kdyby nebyla daň
zrušena, bylo zvýšení této daně
oprávněno, o tom myslím nebude ani pochybností,
poněvadž již sazby, které zde máme,
jsou od roku 1829 nezměněny. Bylo by zajímavo
přehlédnouti celý historický vývoj
této daně, ale nemám tolik času při
omezené lhůtě, abych se těmi věcmi
obíral. Budu tedy jenom krátce mluviti k resoluci,
kterou si dovolím potom navrhnouti. Daň sama, vážené
Národní shromáždění, byla
účelná, byla výnosná, dokud
to celé vymáhání bylo primitivní.
(Posl. Bezděk: Já myslím, že když
kol. Kouša ty články proti té dani psal,
že vůbec ani na pořad nepřijde!)
Já myslím, že se pánové také
důsledně zachovají a že budou hlasovati
pro zrušení této daně a že napraví
tím chybu, které se dopustili, když odhlasovali
generální daň z obratu. To byla jedna z největších
daní nepřímých, taková daň,
které jsme ještě neviděli, a při
tom jsme poznali, jak právě strany socialistické
odhlasovaly tuto daň z obratu.
Téhož, co bylo důsledkem daně z obratu,
se obávám i při této dani potravní
na čáře, totiž, že nebude míti
jiného výsledku, než nové zdražení.
Dokud daň byla jednoduchá, dokud se vybírala
v 9ti branách v Praze a dokud celá režie byla
tak nepatrná, asi 200.000 K ročně, v té
době byla daň výnosná. Dnes ovšem
a již před válkou pohlcovala tato režie
celý výnos daně a stoupla dokonce za války
a po válce režie na 3,200.000 K. Tak se průměrně
ročně prodělávalo asi 240.000 K. Za
války, kdy bylo obmezeno množství výrobků,
na které byla tato daň uvalena, zejména,
kdy produkce piva, produkce mouky, dovoz mouky, dovoz masa a dovoz
toho, zač se daň platila, byl minimální,
v té době byla daň nevýnosná,
pasivní a nejen to působilo, ale i ta okolnost,
že byly zvýšeny platy, že byly dávány
drahotní přídavky personálu, čímž
ovšem režie stoupla do takové míry, že
dnes nemáme důvodu, abychom udržovali tuto
potravní daň na čáře při
životě.
Já jen k odůvodnění své resoluce
chci podotknouti dále tolik: Otázkou při
tom nejdůležitější, kterou patrně
také měly na mysli strany vládní,
když navrhovaly tuto daň, jest otázka zaopatření
personálu. My přece ten personál, který
jest tam zaměstnán, nemůžeme obětovati
a musíme se o jeho zaopatření starati již
z důvodu toho, - a já to zde považuji za svou
povinnost zdůrazniti - že ten personál si za
války počínal loyálně, řeknu
vlastenecky tím, že neztěžoval dovoz a
dopravu nutných potravin do města. Pokud jsem byl
informován, byly zjištěny jen tři případy,
kde byl personál jaksi nucen - poněvadž to
bylo na základě denuciace, - zabaviti věci,
které se dovážely do Prahy, - ale jinak nevím,
máte-li všichni ten dojem - já ten dojem mám,
že personál si skutečně nepočínal
tak, abychom mu nemohli vysloviti své uznání
a také správě této daně potravní,
poněvadž myslím, že ani správa
se nepropůjčila k tomu, k čemu by jí
byly orgány státní, rakouské vlády
rády zneužily, by totiž právě zachycovala
potraviny, které sem do Prahy byly dováženy.
Já mám na mysli něco, co by se mohlo ve prospěch
personálu provésti. Totiž, když dnes máme
zavedeny různé dávky z piva, lihu, vína,
limonády, masa atd., že tyto dávky by bylo
lze nejúčelněji zase vybírati analogickým
způsobem, jako se vybírala nebo vybírá
potravní daň na čáře, a že
v každém případě ať už
daň potravní na čáře bude zrušena,
nebo nebude zrušena, mohlo by býti o tento personál
dosavadní potravní daně na čáře
postaráno jiným způsobem, nežli je dnes,
že by totiž těchto zřízenců
a funkcionářů mohlo býti velmi dobře
použito ke kontrole při vybírání
různých uvedených dávek.