Středa 14. dubna 1920

Co se tudíž týče pozměňovacího návrhu kol. Jana Rýpara a soudr. k § 1. odst. 2., že totiž má býti v § 1. za slova: "Toto jméno, jakož i pozdější změny jeho ustanovuje ministr vnitra" bylo vloženo "na návrh místních činitelů, kteří k tomu mohou býti přizváni" - a pak jako pokračování následuje dosavadní text "vyslechnuv atd." - nepovažuji tento návrh za potřebný a účelný, poněvadž ministr vnitra, třeba by to byla jednotlivá osoba, a on bude rozhodovat o těch názvech, má ke své ruce dle § 2. odborný poradní sbor "Stálou komisi pro stanovení úředních názvů míst v republice Československé", která zajisté potřebné šetření může vykonati, má ty potřebné znalosti a bude tedy tak vyhověno jistě i té intenci, jinak dobré, pana navrhovatele, aby také místní činitelé byli slyšeni. (Posl. dr. Hruban: Bude to odborná komise?) Odborná komise, odborný poradní sbor. Výslovně jest to textováno těmito slovy v zákoně. Tedy snad v tom směru myslím, že jest intenci pana navrhovatele vyhověno, a prosím tudíž, aby pozměňovací návrh byl zamítnut.

Další návrh je k § 4., a sice, aby za slova: "Úředních názvů v matrice zapsaných musí býti užíváno všemi soudy, státními a veřejnými úřady, orgány, ústavy a podniky" byla ještě vložena slova "i jednotlivými obyvateli". Tu si dovoluji podotknouti, že neupírám rovněž dobrý úmysl panu navrhovateli, zdá se však býti ta věc neproveditelnou. Tak daleko nemůžeme jíti, abychom přinutili i jednotlivé občany státní, aby určitým způsobem v jakémkoliv styku, zejména i soukromém, mluvili i psali. Tedy to je věc, která by přivodila do zákona ustanovení, které se prováděti nedá, a zákon by se tím na své účinnosti jistě zlehčoval, anebo by utrpěl újmy. Tedy rovněž prosím, aby i tento pozměňovací návrh byl zamítnut.

K § 7. se činí pozměňující návrh, aby v 1. odstavci ze začátku za slova "Dosavadní pojmenování ulic a veřejných míst, jež nelze uvésti v soulad s historií a vnějšími vztahy národa československého" byla vložena slova "a místními poměry". Já mám za to, že stylisace § 7. tak, jak jest navrhována ústavním výborem, jest dostatečná, poněvadž se tam dále praví "zejména taková", - totiž pojmenování - "jež připomínají osoby, které projevily" atd. Je tedy již viděti, že se myslí na ty místní poměry a že tudíž to, co intenduje pan navrhovatel, jest již zahrnuto textací § 7. zákona. Žádám tedy rovněž jménem ústavního výboru, aby ten o pozměňovací návrh byl také zamítnut.

Arciť jiná jest věc v § 22., jak jsem se již o tom zmínil. Zde to souvisí s naším jazykovým zákonem, který připouští v široké míře řešení otázek jazykových vládními nařízeními. Jelikož však zákon tak velkého a širokého dosahu, jakým jest jazykový zákon, se postavil na toto stanovisko, a slavné Národní shromáždění zákon tento schválilo - (Posl. Myslivec: Jen většinou!) -pravda, většinou, ale je to právoplatné usnesení Národního shromáždění a jest těžko, aby takový specielní zákon jako jest ten, o němž právě jednáme, užil nějaké jiné zásady - tedy třeba snad z těchto různých důvodů, které zde byly v debatě o jazykovém zákoně předneseny, bylo by se doporučovalo, aby zákonem stanovena byla již určitá podrobnější ustanovení o užívání jazyků, zejména též při označování měst, obcí, osad a ulic, nezbývá nám za dnešních poměrů a na sklonku činnosti, než abychom spolehli na to, že příští vláda bude míti nejen dosti dobré vůle, nýbrž dosti moci, aby zjednala všem požadavkům ochrany našich práv jazykových náležitého důrazu a aby v tom směru všecky naše naděje, které do budoucnosti národ československý v příští řízení věcí státních klade, byly splněny.

Tedy se stanoviska ústavního výboru musíme setrvati rovněž na původním usnesení § 22. a musíme se spokojiti tím, že užívání jazyků při provádění zákona upraveno bude nařízeními. Konečně stane se tak nařízením vlády, která jest Národnímu shromáždění zodpovědna, a bude tedy míti vždycky i příští sněm možnost takové opatření kontrolovati a zjednati eventuelně nápravu. Tím končím, a prosím slavné národní shromáždění, aby předloha zákona byla schválena v plném znění tak, jak vyšla z porad ústavního výboru.

Předseda: Přeje si pan zpravodaj Hübner doslov?

Zpravodaj posl. o. Hübner: Nikoli.

Předseda: Není tomu tak, přistoupíme k hlasování. Prosím o zaujetí míst. (Po přestávce.) Prosím o zaujetí míst, pánové! (Zvoní). Pane kol. Malypetře, prosím o klid! (Zvoní).

Míním dáti hlasovati tímto způsobem: Nejprve dám hlasovati o § 1. ve smyslu pozměňovacího návrhu pana kolegy Rýpara. Kdyby byl zamítnut, budeme hlasovati o § 1. podle zprávy výborové.

Na to budeme hlasovati o § 2. a 3. podle zprávy výborové, poněvadž k ním není podán žádný pozměňovací návrh.

Na to budeme hlasovati o § 4. ve smyslu pozměňovacího návrhu pana kolegy Rýpara. Kdyby byl zamítnut, budeme hlasovati o něm podle zprávy výborové.

Pak budeme hlasovati o § 5. a 6. podle zprávy výborové, poněvadž k nim nebyl podán žádný pozměňovací návrh.

O § 7. budeme hlasovati ve smyslu pozměňovacího návrhu pana kolegy Rýpara, kdyby byl zamítnut, podle zprávy výborové.

Na to o §§ 8. až 21. incl. budeme hlasovati, poněvadž k nim podán nebyl žádný pozměňovací návrh, podle zprávy výborové.

O § 22. budeme hlasovati podle návrhu pana kolegy Rýpara. Kdyby byl zamítnut, podle zprávy výborové.

Na to o §§ 23., 24. a 25., jakož i o nadpisu zákona a úvodní formuli budeme hlasovati podle zprávy výborové.

Je snad nějaká námitka proti způsobu hlasování? (Nebyla.) Není jí. Budeme tedy hlasovati.

Kdo tedy souhlasí s § 1. podle pozměňovacího návrhu pana kolegy Rýpara, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest menšina, návrh jest zamítnut.

Kdo souhlasí s paragrafem tím podle zprávy výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina, § 1. jest schválen podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s §§ 2. a 3. podle zprávy výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina, §§ 2. a 3. podle zprávy výborové jsou schváleny.

K § 4. zase je podán pozměňovací návrh pana kolegy Rýpara. Kdo souhlasí s tímto návrhem pana kolegy Rýpara, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest menšina, návrh jest zamítnut.

Kdo souhlasí s § 4. podle zprávy výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina, § 4. podle zprávy výborové jest přijat.

Kdo souhlasí s § 5. a 6. podle zprávy výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina, § 5. a 6. jsou podle zprávy výborové schváleny.

Teď k § 7. zase jest doplňovací návrh pana kolegy Rýpara.

Kdo s tímto doplňovacím návrhem pana kolegy Rýpara souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest menšina, návrh jest zamítnut.

Kdo souhlasí s § 7. podle zprávy výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. § 7. podle zprávy výborové jest přijat. (Nepokoj.) Prosím o klid. (Zvoní):

Teď budeme hlasovat o §§ 8. až 21. incl. podle zprávy výborové. Kdo s ním souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina, §§ 8. až 21. incl. jsou přijaty.

K § 22. je zase podán pozměňovací návrh pana kolegy Rýpara. Kdo s ním souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je menšina, návrh je zamítnut.

Kdo souhlasí s § 22. ve znění zprávy výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. § 22. podle zprávy výborové je schválen.

Kdo souhlasí ještě se zbývajícími §§ 23., 24., 25., jakož i s nadpisem zákona, nadpisy jednotlivých oddílů a paragrafů, dále s úvodní formulí, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. §§ zbývající, totiž §§ 22. až 25., nadpis zákona, nadpisy oddílů, jakož i úvodní formule jsou schváleny.

Přeje si pan zpravodaj ke druhému čtení slova? Žádná korektura?

Zpravodaj posl. dr. Brabec: Nikoli.

Předseda: O zákonu budeme hlasovati ve druhém čtení.

Kdo souhlasí se zákonem, přijatým v prvním čtení, v tom znění, jak byl přijat, také ve čtení druhém, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina, zákon je schválen ve druhém čtení a tím tento odstavec denního pořadu je vyřízen.

Přistoupíme k odstavci dalšímu, ke

4. zprávě ústavního výboru o vládním návrhu zákona (tisk č. 2670) o odstranění nevhodných názvů (tisk č. 2802).

Zpravodajem je pan kolega dr. Brabec, uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Brabec: Slavné Nár. shromáždění! Mám čest předkládati zprávu ústavního výboru o vládním návrhu zákona o odstranění nevhodných názvů (tisk 2670). Tento návrh je do jisté míry korespondující s oním, který jsme právě projednávali. Z doby před převratem zbyla na území Československé republiky celá řada názvů a označení, která jsou určena pro veřejnost a která se mohou dotýkat citů většiny obyvatelstva našeho státu. Zejména sem náležejí veškeré upomínky na dynastii habsburskou a státní svazek rakouský, avšak též i jiné názvy, zvláště které souvisejí se zahraniční politikou bývalé říše Rakousko-uherské, zejména pokud obsahují projevy sympatie k národům nepřátelským našim spojencům. Bylo s několika, s mnoha stran upozorňováno na to, že je nutno, aby takové názvy byly odstraněny, a myslím, velectění, že nebude jistě žádného odporu, že tento názor je plně odůvodněn. To jsou zejména názvy, které nám připomínají jména vůdců nepřátelských států, jako byly ony známé Wilhelmstrale, po případě Franz-Josef-strae atd., nebo ulice Lvovská místo ulice Pařížské v Praze, Hötzendorfsplatz atd.

Snad by stačilo opraviti tyto věci namnoze jen cestou administrativní, ale případy jsou tak rozmanité a jsou zde různé právní pochybnosti, že se lépe doporučuje vyřešiti tuto otázku cestou zákonodárnou, a proto právě předkládá se návrh zákona, o kterém mám čest referovat. Je také zapotřebí zákonné formy proto, aby byla zavedena příslušná trestní sankce a aby byly dány i potřebné prostředky exekuční. (Poslanec Myslivec: Také pro císařské silnice to bude platiti?) Císařská silnice není žádný název, to je pouhé označení se stanoviska silniční správy a to zajisté dnes odpadá. Dnes jsou to silnice státní.

Tedy v § 1. již se stanoví, že není dovoleno veřejně, nebo pro veřejnost označovati jakékoliv sbory, právnické osoby, společnosti, veřejně přístupné místnosti, závody, ústavy, výrobky a pod. názvy, které upomínají na poměry před 28. říjnem 1918 nebo které odporují směru a duchu našich zahraničních vztahů, pokud se týče našich zahraničních přátel dohodových, které nám připomínají osoby, jež jakýmkoliv způsobem projevily smýšlení nepřátelské národu, nebo národům s námi spojeným, nebo nám připomínají události rázu protistátního. Rovněž však nejsou dovoleny také názvy, kterými se zneužívá i označení "československý" nebo kterými by se zneužívalo jmen osob o národ československý nebo sdružené státy zasloužilých. (Poslanec dr. Hruban: Označení "Palackého mýdlo" bude také zakázáno?) To by arci byl také název, který by mohl býti zakázán, poněvadž jest to nevhodno, aby výrobek, jinak sice užitečný, byl pojmenován po jednom z našich největších buditelů národa. Tedy veškeré takovéto názvy jsou zakázány.

V § 2. se stanoví, že osoby, za tyto názvy zodpovědné, nebo které mohou býti činěny za udržení těchto názvů zodpovědnými, zejména zástupcové právnických osob, vlastníci, majitelé, podnikatelé takových místností, závodů atd. jsou povinni tyto názvy do lhůty 1 měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona odstraniti a beze stopy zahladiti, a kde jest toho potřebí, také v úředních záznamech a spisech musí nastoupiti korektury, musí býti názvy vymazány a úřadu musí býti oznámen název nový, nebo nové označení. (Posl. Myslivec: Na vlastní účet!) Ano na svůj náklad. Jestliže zjistí úřad, - ať je to kterýkoliv úřad: správní, živnostenský soud a podobně - že nebylo tomuto požadavku zákona vyhověno, že odporující název jest udržován nebo že snad byl zaměněn způsobem nevhodným, tedy po vyšetření a vyslechnutí zúčastněných stran, může v přiměřené lhůtě býti povinnému uloženo, aby název odstranil a novým nahradil, při čemž se upozorní na event. následky, které jsou níže uvedeny a o kterých ještě budu míti příležitost promluviti. Po případě musí povinný také ihned udati, jakým způsobem a kde má býti název odstraněn. Jestliže tato lhůta prošla marně anebo jestliže snad úřad druhé stolice potvrdil usnesení stolice první, ustanoví úřad sám název nový a dá označení dosavadní na náklad povinného občana odstraniti a nahraditi novým. To jest tedy korelátní ustanovení s oním, které jsme slyšeli při zákoně předešlém. (Posl. Myslivec: Bude to zajisté politický úřad?) Zajisté že ano, politický úřad, tedy okresní politická správa, nebo pokud jest ještě místodržitelství, event. ministerstvo vnitra.

K provedení tohoto příkazu úředního může pak býti použito správní nebo soudní exekuce, nebo i jiných donucovacích prostředků. Kromě toho by se dotyčný občan dopustil - jestli se to nestíhá jiným způsobem - přestupku, který se stíhá politickým úřadem první instance, to jest státním bezpečnostním úřadem pokutou do 10.000 K, po případě vězením nebo uzavřením do 3 měsíců.

Rovněž náklady, které vzniknou tímto řízením, jest povinen ten, kdo se provinil, nahraditi a mohou býti na něm vymáhány exekucí soudní nebo správní. Kdo by se pak pokusil zavésti znovu, nebo zjevně nějak patrným učiniti název odstraněný, nebo vědomě by zaváděl označení, které odporuje požadavkům § 1. tohoto zákona, dopouští se rovněž, pokud nejde o čin, který by podléhal přísnějším pravidlům zákona trestního, přestupku, který se stíhá politickým úřadem první stolice vězením do 3 měsíců.

Dlužno ještě jen vzpomenouti ustanovení § 6., že, pokud zákon mluví o politických úřadech, rozumějí se tím na Slovensku a v Podkarpatské Rusi administrativní vrchnosti, tam, kde jedná se o výkon pravomoci trestní, administrativní vrchnosti policejní.

Zákon má nabýti účinnosti ode dne vyhlášení.

Slavné Národní shromáždění, prosím, aby i tento zákon byl schválen v plném znění ve všech podrobnostech. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Přistupujeme k debatě. Ke slovu přihlášen je pan kolega Bezděk. Navrhuji, aby řečnická lhůta byla stanovena na 10 minut. Je proti tomu nějaká námitka? (Nebyla.) Není. Uděluji slovo panu kolegovi Bezděkovi.

Poslanec Bezděk: Velevážené Národní shromáždění!

Pojednávaje o návrhu zákona o odstranění nevhodných názvů, považuji za svoji povinnost prohlásiti, že v tomto Národním shromáždění hlavně v době poslední, kdy končíme svoji činnost, bylo by zapotřebí přece jenom věnovati více pozornosti důležitějším předlohám zákonů, než takovýmto titěrnostem, které mohly zcela dobře počkat, až by příští Národní shromáždění se sešlo, až bychom měli urovnané naše vnitřní poměry, až bychom se postarali o dostatek potravin pro naše obyvatelstvo, až bychom se postarali, aby mělo naše obyvatelstvo do čeho se obléci (Tak jest!), a až bychom se postarali o to, aby mělo naše obyvatelstvo kde bydlet, aby měly naše továrny suroviny, aby mohly pracovat a aby se nemusely strachovat o výdělek. (Výborně!)

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP