Co se tudíž týče pozměňovacího
návrhu kol. Jana Rýpara a soudr. k §
1. odst. 2., že totiž má býti v §
1. za slova: "Toto jméno, jakož i pozdější
změny jeho ustanovuje ministr vnitra" bylo vloženo
"na návrh místních činitelů,
kteří k tomu mohou býti přizváni"
- a pak jako pokračování následuje
dosavadní text "vyslechnuv atd." - nepovažuji
tento návrh za potřebný a účelný,
poněvadž ministr vnitra, třeba by to byla jednotlivá
osoba, a on bude rozhodovat o těch názvech, má
ke své ruce dle § 2. odborný poradní
sbor "Stálou komisi pro stanovení úředních
názvů míst v republice Československé",
která zajisté potřebné šetření
může vykonati, má ty potřebné
znalosti a bude tedy tak vyhověno jistě i té
intenci, jinak dobré, pana navrhovatele, aby také
místní činitelé byli slyšeni.
(Posl. dr. Hruban: Bude to odborná komise?) Odborná
komise, odborný poradní sbor. Výslovně
jest to textováno těmito slovy v zákoně.
Tedy snad v tom směru myslím, že jest intenci
pana navrhovatele vyhověno, a prosím tudíž,
aby pozměňovací návrh byl zamítnut.
Další návrh je k § 4., a sice, aby za
slova: "Úředních názvů
v matrice zapsaných musí býti užíváno
všemi soudy, státními a veřejnými
úřady, orgány, ústavy a podniky"
byla ještě vložena slova "i jednotlivými
obyvateli". Tu si dovoluji podotknouti, že neupírám
rovněž dobrý úmysl panu navrhovateli,
zdá se však býti ta věc neproveditelnou.
Tak daleko nemůžeme jíti, abychom přinutili
i jednotlivé občany státní, aby určitým
způsobem v jakémkoliv styku, zejména i soukromém,
mluvili i psali. Tedy to je věc, která by přivodila
do zákona ustanovení, které se prováděti
nedá, a zákon by se tím na své účinnosti
jistě zlehčoval, anebo by utrpěl újmy.
Tedy rovněž prosím, aby i tento pozměňovací
návrh byl zamítnut.
K § 7. se činí pozměňující
návrh, aby v 1. odstavci ze začátku za slova
"Dosavadní pojmenování ulic a veřejných
míst, jež nelze uvésti v soulad s historií
a vnějšími vztahy národa československého"
byla vložena slova "a místními poměry".
Já mám za to, že stylisace § 7. tak, jak
jest navrhována ústavním výborem,
jest dostatečná, poněvadž se tam dále
praví "zejména taková", - totiž
pojmenování - "jež připomínají
osoby, které projevily" atd. Je tedy již viděti,
že se myslí na ty místní poměry
a že tudíž to, co intenduje pan navrhovatel,
jest již zahrnuto textací § 7. zákona.
Žádám tedy rovněž jménem
ústavního výboru, aby ten o pozměňovací
návrh byl také zamítnut.
Arciť jiná jest věc v § 22., jak jsem
se již o tom zmínil. Zde to souvisí s naším
jazykovým zákonem, který připouští
v široké míře řešení
otázek jazykových vládními nařízeními.
Jelikož však zákon tak velkého a širokého
dosahu, jakým jest jazykový zákon, se postavil
na toto stanovisko, a slavné Národní shromáždění
zákon tento schválilo - (Posl. Myslivec: Jen
většinou!) -pravda, většinou, ale
je to právoplatné usnesení Národního
shromáždění a jest těžko,
aby takový specielní zákon jako jest ten,
o němž právě jednáme, užil
nějaké jiné zásady - tedy třeba
snad z těchto různých důvodů,
které zde byly v debatě o jazykovém zákoně
předneseny, bylo by se doporučovalo, aby zákonem
stanovena byla již určitá podrobnější
ustanovení o užívání jazyků,
zejména též při označování
měst, obcí, osad a ulic, nezbývá nám
za dnešních poměrů a na sklonku činnosti,
než abychom spolehli na to, že příští
vláda bude míti nejen dosti dobré vůle,
nýbrž dosti moci, aby zjednala všem požadavkům
ochrany našich práv jazykových náležitého
důrazu a aby v tom směru všecky naše naděje,
které do budoucnosti národ československý
v příští řízení
věcí státních klade, byly splněny.
Tedy se stanoviska ústavního výboru musíme
setrvati rovněž na původním usnesení
§ 22. a musíme se spokojiti tím, že užívání
jazyků při provádění zákona
upraveno bude nařízeními. Konečně
stane se tak nařízením vlády, která
jest Národnímu shromáždění
zodpovědna, a bude tedy míti vždycky i příští
sněm možnost takové opatření
kontrolovati a zjednati eventuelně nápravu. Tím
končím, a prosím slavné národní
shromáždění, aby předloha zákona
byla schválena v plném znění tak,
jak vyšla z porad ústavního výboru.
Předseda: Přeje si pan zpravodaj Hübner
doslov?
Zpravodaj posl. o. Hübner: Nikoli.
Předseda: Není tomu tak, přistoupíme
k hlasování. Prosím o zaujetí míst.
(Po přestávce.) Prosím o zaujetí
míst, pánové! (Zvoní). Pane kol. Malypetře,
prosím o klid! (Zvoní).
Míním dáti hlasovati tímto způsobem:
Nejprve dám hlasovati o § 1. ve smyslu pozměňovacího
návrhu pana kolegy Rýpara. Kdyby byl zamítnut,
budeme hlasovati o § 1. podle zprávy výborové.
Na to budeme hlasovati o § 2. a 3. podle zprávy výborové,
poněvadž k ním není podán žádný
pozměňovací návrh.
Na to budeme hlasovati o § 4. ve smyslu pozměňovacího
návrhu pana kolegy Rýpara. Kdyby byl zamítnut,
budeme hlasovati o něm podle zprávy výborové.
Pak budeme hlasovati o § 5. a 6. podle zprávy výborové,
poněvadž k nim nebyl podán žádný
pozměňovací návrh.
O § 7. budeme hlasovati ve smyslu pozměňovacího
návrhu pana kolegy Rýpara, kdyby byl zamítnut,
podle zprávy výborové.
Na to o §§ 8. až 21. incl. budeme hlasovati, poněvadž
k nim podán nebyl žádný pozměňovací
návrh, podle zprávy výborové.
O § 22. budeme hlasovati podle návrhu pana kolegy
Rýpara. Kdyby byl zamítnut, podle zprávy
výborové.
Na to o §§ 23., 24. a 25., jakož i o nadpisu zákona
a úvodní formuli budeme hlasovati podle zprávy
výborové.
Je snad nějaká námitka proti způsobu
hlasování? (Nebyla.) Není jí.
Budeme tedy hlasovati.
Kdo tedy souhlasí s § 1. podle pozměňovacího
návrhu pana kolegy Rýpara, prosím,
aby povstal. (Děje se.) To jest menšina, návrh
jest zamítnut.
Kdo souhlasí s paragrafem tím podle zprávy
výborové, prosím, aby povstal. (Děje
se.) To jest většina, § 1. jest schválen
podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s §§ 2. a 3. podle zprávy
výborové, prosím, aby povstal. (Děje
se.) To jest většina, §§ 2. a 3. podle
zprávy výborové jsou schváleny.
K § 4. zase je podán pozměňovací
návrh pana kolegy Rýpara. Kdo souhlasí
s tímto návrhem pana kolegy Rýpara,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest menšina, návrh jest zamítnut.
Kdo souhlasí s § 4. podle zprávy výborové,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, § 4. podle zprávy výborové
jest přijat.
Kdo souhlasí s § 5. a 6. podle zprávy výborové,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, § 5. a 6. jsou podle zprávy
výborové schváleny.
Teď k § 7. zase jest doplňovací návrh
pana kolegy Rýpara.
Kdo s tímto doplňovacím návrhem pana
kolegy Rýpara souhlasí, prosím, aby
povstal. (Děje se.)
To jest menšina, návrh jest zamítnut.
Kdo souhlasí s § 7. podle zprávy výborové,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. § 7. podle zprávy výborové
jest přijat. (Nepokoj.) Prosím o klid.
(Zvoní):
Teď budeme hlasovat o §§ 8. až 21. incl. podle
zprávy výborové. Kdo s ním souhlasí,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina, §§ 8. až 21. incl. jsou
přijaty.
K § 22. je zase podán pozměňovací
návrh pana kolegy Rýpara. Kdo s ním
souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je menšina, návrh je zamítnut.
Kdo souhlasí s § 22. ve znění zprávy
výborové, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To je většina. § 22. podle zprávy výborové
je schválen.
Kdo souhlasí ještě se zbývajícími
§§ 23., 24., 25., jakož i s nadpisem zákona,
nadpisy jednotlivých oddílů a paragrafů,
dále s úvodní formulí, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To je většina. §§ zbývající,
totiž §§ 22. až 25., nadpis zákona,
nadpisy oddílů, jakož i úvodní
formule jsou schváleny.
Přeje si pan zpravodaj ke druhému čtení
slova? Žádná korektura?
Zpravodaj posl. dr. Brabec: Nikoli.
Předseda: O zákonu budeme hlasovati ve druhém
čtení.
Kdo souhlasí se zákonem, přijatým
v prvním čtení, v tom znění,
jak byl přijat, také ve čtení druhém,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina, zákon je schválen ve
druhém čtení a tím tento odstavec
denního pořadu je vyřízen.
Přistoupíme k odstavci dalšímu, ke
4. zprávě ústavního výboru
o vládním návrhu zákona (tisk č.
2670) o odstranění nevhodných názvů
(tisk č. 2802).
Zpravodajem je pan kolega dr. Brabec, uděluji mu
slovo.
Zpravodaj posl. dr. Brabec: Slavné Nár. shromáždění!
Mám čest předkládati zprávu
ústavního výboru o vládním
návrhu zákona o odstranění nevhodných
názvů (tisk 2670). Tento návrh je do jisté
míry korespondující s oním, který
jsme právě projednávali. Z doby před
převratem zbyla na území Československé
republiky celá řada názvů a označení,
která jsou určena pro veřejnost a která
se mohou dotýkat citů většiny obyvatelstva
našeho státu. Zejména sem náležejí
veškeré upomínky na dynastii habsburskou a
státní svazek rakouský, avšak též
i jiné názvy, zvláště které
souvisejí se zahraniční politikou bývalé
říše Rakousko-uherské, zejména
pokud obsahují projevy sympatie k národům
nepřátelským našim spojencům.
Bylo s několika, s mnoha stran upozorňováno
na to, že je nutno, aby takové názvy byly odstraněny,
a myslím, velectění, že nebude jistě
žádného odporu, že tento názor
je plně odůvodněn. To jsou zejména
názvy, které nám připomínají
jména vůdců nepřátelských
států, jako byly ony známé Wilhelmstrale,
po případě Franz-Josef-strae atd., nebo ulice
Lvovská místo ulice Pařížské
v Praze, Hötzendorfsplatz atd.
Snad by stačilo opraviti tyto věci namnoze jen cestou
administrativní, ale případy jsou tak rozmanité
a jsou zde různé právní pochybnosti,
že se lépe doporučuje vyřešiti
tuto otázku cestou zákonodárnou, a proto
právě předkládá se návrh
zákona, o kterém mám čest referovat.
Je také zapotřebí zákonné formy
proto, aby byla zavedena příslušná trestní
sankce a aby byly dány i potřebné prostředky
exekuční. (Poslanec Myslivec: Také pro
císařské silnice to bude platiti?) Císařská
silnice není žádný název, to
je pouhé označení se stanoviska silniční
správy a to zajisté dnes odpadá. Dnes jsou
to silnice státní.
Tedy v § 1. již se stanoví, že není
dovoleno veřejně, nebo pro veřejnost označovati
jakékoliv sbory, právnické osoby, společnosti,
veřejně přístupné místnosti,
závody, ústavy, výrobky a pod. názvy,
které upomínají na poměry před
28. říjnem 1918 nebo které odporují
směru a duchu našich zahraničních vztahů,
pokud se týče našich zahraničních
přátel dohodových, které nám
připomínají osoby, jež jakýmkoliv
způsobem projevily smýšlení nepřátelské
národu, nebo národům s námi spojeným,
nebo nám připomínají události
rázu protistátního. Rovněž však
nejsou dovoleny také názvy, kterými se zneužívá
i označení "československý"
nebo kterými by se zneužívalo jmen osob o národ
československý nebo sdružené státy
zasloužilých. (Poslanec dr. Hruban: Označení
"Palackého mýdlo" bude také zakázáno?)
To by arci byl také název, který by mohl
býti zakázán, poněvadž jest to
nevhodno, aby výrobek, jinak sice užitečný,
byl pojmenován po jednom z našich největších
buditelů národa. Tedy veškeré takovéto
názvy jsou zakázány.
V § 2. se stanoví, že osoby, za tyto názvy
zodpovědné, nebo které mohou býti
činěny za udržení těchto názvů
zodpovědnými, zejména zástupcové
právnických osob, vlastníci, majitelé,
podnikatelé takových místností, závodů
atd. jsou povinni tyto názvy do lhůty 1 měsíce
ode dne účinnosti tohoto zákona odstraniti
a beze stopy zahladiti, a kde jest toho potřebí,
také v úředních záznamech a
spisech musí nastoupiti korektury, musí býti
názvy vymazány a úřadu musí
býti oznámen název nový, nebo nové
označení. (Posl. Myslivec: Na vlastní
účet!) Ano na svůj náklad. Jestliže
zjistí úřad, - ať je to kterýkoliv
úřad: správní, živnostenský
soud a podobně - že nebylo tomuto požadavku zákona
vyhověno, že odporující název
jest udržován nebo že snad byl zaměněn
způsobem nevhodným, tedy po vyšetření
a vyslechnutí zúčastněných
stran, může v přiměřené
lhůtě býti povinnému uloženo,
aby název odstranil a novým nahradil, při
čemž se upozorní na event. následky,
které jsou níže uvedeny a o kterých
ještě budu míti příležitost
promluviti. Po případě musí povinný
také ihned udati, jakým způsobem a kde má
býti název odstraněn. Jestliže tato
lhůta prošla marně anebo jestliže snad
úřad druhé stolice potvrdil usnesení
stolice první, ustanoví úřad sám
název nový a dá označení dosavadní
na náklad povinného občana odstraniti a nahraditi
novým. To jest tedy korelátní ustanovení
s oním, které jsme slyšeli při zákoně
předešlém. (Posl. Myslivec: Bude to zajisté
politický úřad?) Zajisté že
ano, politický úřad, tedy okresní
politická správa, nebo pokud jest ještě
místodržitelství, event. ministerstvo vnitra.
K provedení tohoto příkazu úředního
může pak býti použito správní
nebo soudní exekuce, nebo i jiných donucovacích
prostředků. Kromě toho by se dotyčný
občan dopustil - jestli se to nestíhá jiným
způsobem - přestupku, který se stíhá
politickým úřadem první instance,
to jest státním bezpečnostním úřadem
pokutou do 10.000 K, po případě vězením
nebo uzavřením do 3 měsíců.
Rovněž náklady, které vzniknou tímto
řízením, jest povinen ten, kdo se provinil,
nahraditi a mohou býti na něm vymáhány
exekucí soudní nebo správní. Kdo by
se pak pokusil zavésti znovu, nebo zjevně nějak
patrným učiniti název odstraněný,
nebo vědomě by zaváděl označení,
které odporuje požadavkům § 1. tohoto
zákona, dopouští se rovněž, pokud
nejde o čin, který by podléhal přísnějším
pravidlům zákona trestního, přestupku,
který se stíhá politickým úřadem
první stolice vězením do 3 měsíců.
Dlužno ještě jen vzpomenouti ustanovení
§ 6., že, pokud zákon mluví o politických
úřadech, rozumějí se tím na
Slovensku a v Podkarpatské Rusi administrativní
vrchnosti, tam, kde jedná se o výkon pravomoci trestní,
administrativní vrchnosti policejní.
Zákon má nabýti účinnosti ode
dne vyhlášení.
Slavné Národní shromáždění,
prosím, aby i tento zákon byl schválen v
plném znění ve všech podrobnostech.
(Výborně!)
Předseda (zvoní): Přistupujeme
k debatě. Ke slovu přihlášen je pan
kolega Bezděk. Navrhuji, aby řečnická
lhůta byla stanovena na 10 minut. Je proti tomu nějaká
námitka? (Nebyla.) Není. Uděluji slovo
panu kolegovi Bezděkovi.
Poslanec Bezděk: Velevážené Národní
shromáždění!
Pojednávaje o návrhu zákona o odstranění
nevhodných názvů, považuji za svoji
povinnost prohlásiti, že v tomto Národním
shromáždění hlavně v době
poslední, kdy končíme svoji činnost,
bylo by zapotřebí přece jenom věnovati
více pozornosti důležitějším
předlohám zákonů, než takovýmto
titěrnostem, které mohly zcela dobře počkat,
až by příští Národní
shromáždění se sešlo, až bychom
měli urovnané naše vnitřní poměry,
až bychom se postarali o dostatek potravin pro naše
obyvatelstvo, až bychom se postarali, aby mělo naše
obyvatelstvo do čeho se obléci (Tak jest!),
a až bychom se postarali o to, aby mělo naše
obyvatelstvo kde bydlet, aby měly naše továrny
suroviny, aby mohly pracovat a aby se nemusely strachovat o výdělek.
(Výborně!)