Předseda (zvoní): Pan zpravodaj uvedl
celou řadu korektur tiskových, týkajících
se jednak interpunkce, jednak slovosledu. Dám s korekturami
těmito hlasovati o zákonu, přijatém
v prvém čtení, také ve čtení
druhém.
Kdo se zákonem, přijatým v prvém čtení,
s korekturami tiskovými, které doporučuje
právě pan zpravodaj, souhlasí také
ve čtení druhém, prosím, aby
povstal. (Děje se.)
To jest většina, zákon jest schválen
také ve čtení druhém a tím
tento odstavec denního pořadu jest vyřízen
a přistoupíme k odstavci uvedenému pod číslem
5. na denním pořádku dnešní schůze,
ke
2. zprávě ústavního výboru
podle §§ 14. a 17. jednacího řádu
o návrhu zákona, kterým se mění
§ 85. zákona ze dne 9. listopadu 1918, č.
36. Sb. z. a n. a čl. 1. zákona ze dne 17. prosince
1919, č. 7. Sb. z. a n. z roku 1920 (tisk č.
2799).
Zpravodajem jest pan kolega dr. Bartošek, uděluji
mu slovo.
Zpravodaj poslanec dr. Bartošek: Paní a pánové!
§ 82. jednacího řádu pro sněmovnu
poslaneckou a § 81. jednacího řádu pro
senát obsahují ustanovení, že poslancům,
pokud se týče senátorům, po dobu vykonávání
jejich mandátu přísluší náhrada,
která má býti stanovena zvláštním
zákonem. Mým úkolem jest, abych Vám
doporučil ku přijetí právě
tento zákon, kterým tato zvláštnímu
zákonu vyhražená úprava má býti
uskutečněna. Podle citovaných již §§
obou jednacích řádů, které
ovšem dosud nebyly přijaty, které však
také ústavní výbor Národnímu
shromáždění ku přijetí
doporučuje, nemají tyto náhrady podléhati
ani daním ani poplatkům a mají býti
také z exekuce vyňaty. Zákon, jehož
osnovou zabýváme se nyní a který mám
za úkol vám ku přijetí doporučiti,
provádí tedy zákonnou úpravu poslaneckých
a senátorských náhrad.
Ústavní výbor projednal tuto věc z
podnětu vládního a na podkladu konkrétního
návrhu vládního a navrhuje, aby byly platy
členů sněmovny poslanecké i senátu
upraveny stejným způsobem pro obě sněmovny
a také stejným způsobem pro všechny
poslance bez rozdílu, kde ten který poslanec bydlí.
Platy tyto mají činiti měsíčně
K 2.000, mají býti splatny předem vždy
prvního dne v měsíci a to počínaje
prvním dnem onoho měsíce, kdy byl složen
slib v poslanecké sněmovně resp. v senátu
nařízený § 22. ústavní
listiny, a nárok na tento plat končí posledním
dnem onoho měsíce, kdy mandát poslance nebo
senátora zanikl. Vedle tohoto stálého platu
však -ovšem pouze pro přechodní dobu -
mají míti poslanci a senátoři drahotní
přídavek v částce měsíční
K 1.000-. Místopředsedové poslanecké
sněmovny a senátu mají míti celkový
příjem měsíční 4.000
Kč.; předsedové sněmovny poslanecké
a senátu tytéž služební požitky,
jako členové vlády, avšak bez nároku
na t. zv. representační přídavek.
Vážené národní shromáždění,
doporučuji, abyste tento návrh ústavního
výboru schválili. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Přistupujeme
k debatě. K slovu je přihlášen
pan kolega dr. Hnídek. Předem, než mu
udělím slovo, navrhuji, aby stanovena byla
řečnická lhůta k tomuto odstavci 20minutová.
Je snad proti tomu nějaká námitka? (Nebyla.)
Není námitek.
Uděluji slovo panu kol. dr. Hnídkovi.
Posl. dr. Hnídek: Slavné Národní
shromáždění! Kolega Bechyně
a společníci podali k tomuto bodu denního
pořádku pozměňovací návrh.
Je to usnesená osnova zákona o platu předsedů
a místopředsedů a členů sněmovny
poslanecké a senátu. Podle tohoto návrhu,
o kterém byl právě referoval kolega dr. Bartošek,
mohlo by dojíti k některým nedorozuměním.
Proto navrhovatelé navrhují zde hlavně k
§ 2., 3., 4. a 5. některé změny. Tyto
změny dovolím si přečísti a
prosím, pánové, abyste porovnali původní
návrh, o kterém zde referoval pan kolega zpravodaj,
a z toho potom seznáte ihned, oč vlastně
běží. Hlavně běží
na př. o některé nejasnosti o drahotním
přídavku místopředsedů a předsedů
a potom ohledně exekuce, která by po případě
mohla býti vedena proti platovým požitkům
poslanců, předsedů, a místopředsedů
sněmovny. Kolega Bechyně a společníci
navrhují, aby se změnami, které právě
přednesu, zněly tyto §§ následovně:
"Zákon ze dne ..... 1920 o náhradě předsedům,
místopředsedům a členům sněmovny
poslanecké a senátu:
§ 1. Členové sněmovny poslanecké
a senátu mají stálého platu měsíčních
2000 Kč., které se vyplácejí počínajíc
prvým dnem měsíce, kdy složen byl slib
nařízený § 22. ústavní
listiny, a končíc posledním dnem měsíce,
kdy mandát zanikl.
Vedle stálého platu mají členové
sněmovny poslanecké a senátu dočasný
drahotní přídavek měsíčních
1.000 Kč. - splatných zároveň se stálým
platem. - Drahotní přídavek bude se členům
sněmovny poslanecké a senátu vypláceti
pouze do konce měsíce června 1922" -
Zde je právě ona změna, poněvadž
v původním návrhu znělo to na 2 léta
lhůty a tedy zde běželo o to, že, kdyby
poslanec přišel později do sněmovny,
aby ta lhůta se pro něj nepočítala
o 2 léta dále. Zde se to unifikuje pro celou sněmovnu
do konce měsíce června 1922.
§ 2. by zněl: "Místopředsedové
sněmovny poslanecké a senátu mají
na místě platu podle § 1., odst. 1. stálý
plat měsíčních 4.000 Kč.; nároku
na drahotní přídavek podle § 1., odst.
2. však nemají." Zde je právě ona
změna, že nároku na drahotní přídavek
nemají. § 13. by zněl: "Předsedové
sněmovny poslanecké a senátu mají
na místě požitků v § 1. uvedených
tytéž služební požitky jako členové
vlády; nároku na přídavek representační
však nemají." Zde spočívá
změna v tom, že předsedové posl. sněmovny
a senátu nároku na representační přídavek
nemají.
§ 4. jest nový, poněvadž byly právě
pochybnosti o exekuci a poplatcích. Tento nový §
4., by zněl: "Požitky v §§ 1.-3. uvedené
nepodléhají ani daním ani poplatkům
a jsou vyňaty z exekuce."
Konečně § 5. by zněl: "Zákon
tento, který nabývá účinnosti
dobou vyhlášení, provede vláda."
Prosím tedy, aby slavné Národní shromáždění
tyto změny vzalo na vědomí a schválilo.
(Výborně!)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, uděluji závěrečné
slovo panu zpravodaji.
Předem ještě sděluji, než pan zpravodaj
ujme se slova, že mně byl podán pozměňovací
návrh členů Národního shromáždění
Bechyně a spol.. Poněvadž pozměňovací
návrh, podaný p. kol. Bechyněm a soudr.,
četl p. řečník sám, nepotřebuji
jej čísti znova a konstatuji pouze, že nese
dostatečný počet podpisů a jest tedy
předmětem jednání.
Uděluji závěrečné slovo p.
zpravodaji k doslovu.
Zpravodaj posl. dr. Bartošek: Slavné Národní
shromáždění! Nemám nic, co bych
nového uvedl, nežli, že se úplně
konformují tomuto pozměňovacímu návrhu,
který Vám p. kol. Bechyně ku přijetí
doporučil, a rovněž já Vás prosím,
abyste tento pozměňovací návrh schválili.
Předseda (zvoní): Přistoupíme
k hlasování. Prosím o zaujetí míst.
(Děje se.)
Dám hlasovati o zákonu tomto tímto způsobem.
Nejprve bych dal hlasovati o § 1. ve smyslu pozměňovacího
návrhu p. kol. Bechyně. Kdyby návrh
ten nebyl přijat, tedy bych dal hlasovati o § 1. ve
smyslu zprávy výborové.
Na to dám hlasovati o § 2. ve smyslu pozměňovacího
návrhu p. kol. Bechyně. Kdyby nebyl přijat,
dal bych hlasovati o něm ve smyslu zprávy výborové.
Na to o § 3. ve smyslu pozměňovacího
návrhu p. kol. Bechyně. Na to o 4. novém,
který by byl uveden místo § 4. zprávy
výborové, a konečně o § 5., obsahujícím
prohlášení účinnosti zákona.
Jsou snad proti tomu nějaké námitky? (Nebyly.)
Není jich, budeme hlasovati, jak jsem právě
uvedl.
Kdo tedy souhlasí s § 1. ve znění navrženém
panem kolegou Bechyněm, jemuž se přizpůsobuje
pan zpravodaj, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina, § 1. v tomto znění
je přijat.
Kdo souhlasí s § 2. ve smyslu pozměňovacího
návrhu pana kolegy Bechyně, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To je většina, § 2. je přijat.
Kdo souhlasí s § 3. ve smyslu pozměňovacího
návrhu p. kol. Bechyně prosím, aby
povstal. (Děje se.)
To je většina, § 3. je přijat.
Kdo souhlasí s § 4., novým, vloženým,
ve smyslu návrhu pana kol. Bechyně, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To je většina, také § 4. je přijat.
Konečně kdo souhlasí s § 5. s pozměněným
nadpisem zákona, jakož i s úvodní formulí,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina, § 5., nadpis zákona a úvodní
formule jsou přijaty.
Před přistoupením ke druhému
čtení vyžádal si slovo pan dr. Meissner.
Uděluji mu je.
Poslanec dr. Meissner: Navrhuji, aby hlasování
při druhém čtení bylo odloženo.
Předseda: Na kdy?
Poslanec dr. Meissner: Až na konec schůze.
Předseda (zvoní): Pan kolega dr. Meissner
navrhuje, aby druhé čtení o tomto odstavci
denního pořádku bylo vykonáno až
na konci denního pořádku dnešní
schůze.
Kdo s návrhem tímto souhlasí, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To je potřebná 2/3 většina,
návrh je přijat a přistoupíme
k odstavci dalšímu.
K odstavci 6. přihlásil se ke slovu pan kol. dr.
Meissner.
Poslanec dr. Meissner: Navrhuji, aby tento bod denního
pořádku byl odložen až na konec denního
pořádku.
Předseda: Také k tomuto odstavci 6. navrhuje
p. kol. dr. Meissner, aby byl projednán až
na konci denního pořádku dnešní
schůze.
Kdo s návrhem souhlasí, prosím, aby povstal.
(Děje se.)
To je potřebná 2/3 většina,
zařídím se tedy podle toho.
Přistoupíme k odstavci 7.
3. ke zprávě I. ústavního výboru
a II. rozpočtového výboru, o vládním
návrhu zákona (tisk 2645) o názvech měst,
obcí, osad a ulic, jakož i o označování
obcí místními tabulkami a číslování
domů. (Tisk čís. 2792.)
Zpravodajem je p. kol. dr. Brabec a p. kol. Hübner.
Uděluji nejprve slovo p. kol. Brabcovi.
Zpravodaj posl. dr. Brabec: Slavné Národní
shromáždění! Mám čest
předložiti zprávu ústavního výboru
o vládním návrhu zákona (tisk čís.
2645) o názvech měst, obcí, osad a ulic,
jakož i o označování obcí místními
tabulkami a číslování domů.
Zde jde především o dvě důležité
zásady. Předně totiž, aby navrhovaným
zákonem byla dána možnost ... (Hluk.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid, neslyším pana referenta ani tady u stolu. Prosil
bych o klid.
Zpravodaj posl. dr. Brabec (pokračuje): ...
aby totiž navrhovaným zákonem především
dána byla možnost odstraniti pojmenování
a názvy nevhodné, zejména takové,
které budí nemilé vzpomínky na trapnou
minulost českého národa. Za druhé
jest zapotřebí vyhraditi státní správě
do budoucnosti vliv na pozdější pojmenování,
změny a jich úpravu. Ve všech těchto
směrech předložený zákon pojednává
podrobnými ustanoveními, a sice ve třech
oddílech, při čemž oddíl IV.
obsahuje pak závěrečná ustanovení.
Oddíl I. jedná o názvech měst, obcí
a osad, oddíl II. o pojmenování ulic a veřejných
míst, oddíl III. o označování
měst, obcí a osad místními tabulkami
a o číslování domů.
Zajisté, že jest správné, že celý
zákon jest nesen tím duchem, aby každý,
kdo vstoupí přes hranice republiky Československé,
uvědomil si, že jest ve státě československém
a že tudíž musí býti v každém
směru zaručeno především označování
měst, obcí a osad i ulic a veřejných
míst v jazyku státním, v jazyku československém.
(Předsednictví přejímá místopředseda
Konečný.) Mimo to zákon stanoví
přesná ustanovení, aby úřední
názvy míst vedeny byly v náležité
patrnosti ve zvláštní matrice při ministerstvu
vnitra, a ustanovuje, že těchto úředních
názvů v matrice zapsaných musí býti
také užíváno všemi státními
úřady, tedy zejména všemi soudy státními
a veřejnými úřady, orgány,
ústavy a podniky, jakož i ve styku s těmito
úřady. Aby bylo postaráno o dostatečnou
evidenci, ministr vnitra jest povinen vyhlašovati počátkem
každého roku ve sbírce zákonů
a nařízení změny úředních
názvů povolené v roce uplynulém. Mimo
to jest nutno každou povolenou změnu ihned vyhlásiti
v úředním listě Československé
republiky a vedle toho v úředním listě
ve smyslu § 5. zákona ze dne 30. prosince 1919. Ministr
vnitra mimo to jest zmocněn, aby vyslechnuv poradní
sbor, o kterém jest ustanovení v § 2., prováděl
revisi názvosloví měst, obcí a osad
v Československé republice.
Odborným poradním sborem jest Stálá
komise pro ustanovení úředních názvů
míst v republice Československé, která
jest zřízena při ministerstvu vnitra a jíž
předsedá ministr vnitra nebo zástupce jím
stanovený. Totéž, co platí pro pojmenování
... (Hluk.)
Místopředseda Konečný (zvoní):
Prosím o klid.
Zpravodaj posl. dr. Brabec (pokračuje): Totéž,
co platí pro pojmenování měst, obcí
a osad, platí zajisté ve stejné míře
pro pojmenování ulic a veřejných míst.
Jsou mnohá pojmenování ulic a veřejných
míst, která nelze uvésti v soulad s historií
a zejména s vnějšími zahraničními
vztahy národa československého, zejména
taková, která připomínají osoby,
jež projevily nepřátelské smýšlení
proti československému národu, nebo národům
s námi sdruženými, nebo taková, která
připomínají událostí rázu
protistátního. Veškeré takové
názvy a pojmenování jsou zakázány,
nejsou tedy dovoleny, a obce budou povinny ve lhůtě
1 měsíce ode dne účinnosti tohoto
zákona odstraniti závadná pojmenování
tohoto rázu, musí zevní označení
beze stopy zahladiti a oznámiti nový název
nadřízenému úřadu politickému.
Tedy zde je učiněno velmi konkrétní
opatření proti jakékoliv resistenci, která
by měla za účel mařiti splnění
norem, tímto zákonem zavedených. Proto v
dalším paragrafu 8., sezná-li úřad,
že pojmenování nebylo odstraněno včas,
může uložiti obci z úřední
moci, vyslechnuv arciť jejího zástupce, a po
náležitém šetření, aby v
přiměřené lhůtě odstranila
a novými nahradila pojmenování závadná
anebo aby nápisy s pojmenováním dosavadním
beze stopy zahladila. Kdyby ani toto nepomohlo a prošla lhůta
marně, má úřad právo, nový
název sám stanoviti a na náklad obce označení
dosavadní odstraniti a novým nahraditi. Kromě
toho může dojíti i k potrestání
starosty liknavé obce politickým úřadem
pokutou do 500 korun. Zároveň je možno náklady,
které byly takovým korekčním opatřením
vznikly, uložiti obci a vymáhati je na ní soudní
nebo správní exekucí.