Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Také se ještě musím zmíniti o tom, že složení a řízení župních školních rad nám dočista nic není k libosti. Aby si právě vláda z těch příčin, které již nyní z toho, co jsem právě pověděl, každému vysvítají, zachovala možnost přece jen jak tak říditi župy, kde bychom neměli svojí většiny, přenesla vlastně všechnu moc v župní školní radě na župana. Kdo je to župan? Politický úředník, právník, vysoký úředník, který bude podle toho, jak známe valnou část našeho vysokého úřednictva, vychován ještě duchem rakouským. Teď ovšem ještě dále jest otázka, zda-li do těch žup, které nebudou většinou české, budou posíláni župani čeští, české národnosti. Myslím, že pro svatý pokoj s Němci, budou tam posíláni asi příslušníci jejich národnosti, anebo lidé naší národnosti, kteří budou velmi pochybní ve své horlivosti národní a kteří tedy budou asi malou oporou toho, co se mínilo získati tím, když se županům svěří politická správa a vedle toho také předsednictví v župní radě školní. To jest poměr, který každý školský odborník musí zamítnouti s největší vehemencí a rozhodností. To jest poměr, který i spravedliví právníci, kteří právě ve školství působí, prohlašují za takový, že nebyl ani v starém Rakousku, - to jsou ipsissima verba jednoho takového vynikajícího odborníka, právníka - že nebylo ani v starém Rakousku takového podřízení školství živlům jiným. Jestliže se nemůžeme všeobecně těšiti, že se vyplnilo proroctví Komenského, že vláda byla vrácena do rukou našich, pak to platí ve školství, poněvadž podle navrhovaného vládou zřízení nebude správa školství v rukou školních, nýbrž bude v rukou docela nepříslušných lidí. A tento župan bude tedy vésti naše školství tak, že bude zdržováno ve všem všudy proto, že si ministerstvo vnitra také - alespoň podle původní předlohy - vyhrazovalo právo, že bude ustanovovati jednací řád této župní školní rady. A prosím, račte dovoliti, abych se proto vrátil k zemské školní radě. Co je příčina, že tak strašně pomalu, jak si stýskají, úřaduje?

Jest to kancelářský řád, kterým nám nadiktovalo a zavedlo po starorakouském způsobu místodržitelství (nyní politická správa zemská) takový systém, že v něm, jak dokázala kdysi anketa o zlepšení správy v Rakousku, i ten nejpilnější úředník může udělati a expedovati za den třeba zcela obyčejný jeden kus. (Slyšte!) To jest methoda Kielmannseggova, a když jsem v zemské školní radě, nastoupiv tam nedobrovolně svůj úřad, žádal, aby tato methoda, tento způsob administrativní byl odstraněn, řeklo se mi, že nelze tak učiniti proto, poněvadž tomu nedopustí politické úřady. Bude-li tento systém zaveden také v župních školních radách, - a můžeme se toho, nebude-li energie na straně ministerstva školství, dosti obávati - pak můžeme také již napřed tvrditi, že župní školní rady, jako se neosvědčí po stránce národnostní, neosvědčí se i v tom o vzhledě ani po stránce administrativní.

Jest ještě také ukázati na to, co se nám namítá, že prý tím, když se přimlouváme za jednotnou školskou instanci v zemi - z těch vyšších instancí nepočítám ministerstvo, které jest pro celou republiku - vlastně bojujeme proti ústavě, resp. proti její části, která mluví o župách. Ale tu si dovoluji upozorniti na to, že ještě v zákoně o zřízení župním jest na str. 49. předpokládáno, že bude zemská školní rada, a není tam o župních školních radách ani nejmenší zmínky. Stojí zde, že bude ustanoveno politickému zemskému úřadu, kdo bude, když zanikne, jeho nástupcem naproti zemské školní radě. Tedy se tu zřejmě mluví o zemské školní radě a není tedy správné, že ze župního zřízení neodvratně a důsledně plyne také zřízení župních školních rad. Ostatně nejsou to moje myšlenky, nýbrž byly v subkomitétu a v anketě, která byla pořádána za příčinou tohoto zákona, vyjadřovány a opakovány, že totiž nebylo župního zřízení, jako bylo "přišito" na školství, užito při finančních úřadech, kde zůstalo finanční řiditelství zemské, nebylo zavedeno při berních úřadech, nebylo ho užito při soudech, nebylo zavedeno při poštách a telegrafech, třeba měly ovšem jinou povahu než má školství, nebylo zkrátka zavedeno v mnohých a v mnohých odvětvích, kde přece nebudeme tvrditi, že bylo by potřebí učiniti něco jiného než ve školství, které přes provinciální zvláštnosti má býti zachováno jednotné.

Předloha naše obsahuje podrobnosti, které by ovšem neměly zde býti zrovna tak, jako nemají býti v předloze vládní, ježto právě jsme musili postupovati tím způsobem, jako předloha vládní, když nebyl ještě vydán základní zákon o školství. Proto jsme musili přejímati z tohoto zákona ledaco, co se ve starých zákonech o zřízení školním rušilo a co bylo potřebí prozatím obnoviti také v tomto zákonu, pokud je to jediný zákon školní, aby nebylo považováno za zrušené vůbec.

Myslím, že jsem užil jenom věcných důvodů, že jsem politických důvodů užil co možná nejméně a myslím také, že při školství tyto věcné důvody mají především býti rozhodujícími. Nemluvím tedy z nějakého antagonismu, který by spočíval v jiných příčinách než věcných, proti předloze vládní, pokud se týče župního zřízení školního, nýbrž mluvím tak z plného přesvědčení, poněvadž se právem domnívám, že župní zřízení neosvědčí se nám ani po stránce věcné, pokud se škol samotných týče, nýbrž neosvědčí se nám po stránce národní, a to soudím, má býti rozhodujícím momentem. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Přeje si pan referent závěrečné slovo?

Zpravodaj posl. Smrtka: Ano.

Předseda: Uděluji mu je.

Zpravodaj poslanec Smrtka: Slavné Národní shromáždění!

Námitky, které uváděl pan president zemské školní rady dr. Metelka, byly přednášeny tolikéž ve výboru kulturním a byly velmi bedlivě vzaty v úvahu. Stanoviska, která zaujali pan ministr školství a pan ministr vnitra v poradách kulturního výboru, přesvědčila téměř všecky členy kulturního výboru o správnosti zásad, na kterých jest zbudován návrh vládní. Já proto upouštím, abych meritorně reagoval na jednotlivé vývody pana presidenta dra Metelky, jenom málo nejdůležitějších momentů z toho vyzvednu.

Namítá-li pan dr. Metelka, že se zřizuje 21 župních úřadů školních a že se tím administrativa školská vlastně komplikuje, mohl bych naproti tomu na celé řadě dokladů uvésti, že naopak se tím administrace školská neobyčejně zjednodušuje a že specielně se tím vyhoví potřebám školství potud, že bude mezi interesenty, mezi občany a mezi školami kratší a snadnější styk s úřady župními, nežli jak tomu bylo posud při zemských školních radách. Tím, že zemské školní rady byly přetíženy velikou agendou, bylo jejich úřadování velice těžkopádné. Rozdělí-li se to tedy na těch 21 žup, odpadnou všecky ty výtky, které pan dr. Metelka uvedl a které já bych mohl uvésti právě jako doklad pro to, že je potřebí, aby zemské školní rady zrušeny byly. Jsem dalek toho, abych chtěl popírat, že nynějším zemským školním radám vzešel velice obtížný úkol tím, že byla uskutečněna celá řada zákonů, jež se týkají upravení materielních poměrů učitelstva, kde opravdu bylo zdolati zemským školním radám práci tak velikou, že zákon o upravení materielních poměrů učitelstva, který byl přijat již 23. května loňského roku, tedy téměř před rokem, ještě podnes není proveden. Neuvádím to jako výtku, nýbrž jako potvrzení toho, co říkal pan dr. Metelka, že zemské školní rady mají nyní své úřadování velice ztíženo.

Co se však týče zrušení zemských rad školních a zřízení rad župních, plyne již z toho, že jsme přijali ustavní zřízení župní a zrušili všecky úřady zemské, i úřady politické, nezbytný důsledek, že nezbývá nežli zrušiti zemské školní rady.

Pokud se týče obav, že by se zde mohly uplatňovat vlivy politické, na to nepotřebuji reagovat, poněvadž jsem je ve svém úvodním slově již vyvrátil. Také upouštím od toho, abych kritisoval návrhy minoritní, poněvadž pan president dr. Metelka se toho dotkl sám, když pravil, že se návrhy ty nepřimykají organicky k administrativě školské, a že vlastně náležejí do organisace školské. Otázky ty budou museti býti řešeny v základním zákoně školském.

Pan president dr. Metelka končil tím, že očekává, že se zákon, který vám k schválení doporučuji, neosvědčí. Já naopak doufám a se mnou široká veřejnost a specielně učitelská naděje se, že právě tento zákon přinese našemu národnímu školství velké osvěžení a že bude mu požehnáním. Doporučuji, byste návrh ten přijali. Při druhém čtení dovolím si doporučiti některé změny, které vyplývají z chyb tiskových. (Výborně!)

Předseda: Byl mi podán ještě pozměňovací návrh pana kolegy dra Stojana, který vlastně jest obsažen již jako minoritní votum - ale nedostatečně podporované - ve zprávě kulturního výboru. Já jej přečtu. (Čte): "Navrhuji změnu § 21., aby věta druhá zněla takto: "Volbu zástupců vykonají rodiče dítek školní obce podle zásady poměrného zastoupení přímým volebním právem". Dále budiž připojen k § 4. odstavec 6.: "6. Ze zástupců učitelů náboženství" a k § 18. budiž připojen odstavec 4.: "4. ze zástupcův učitelů náboženství". Návrhy tyto jsou dostatečně podporovány a jsou předmětem jednání.

Přeje si pan zpravodaj vyjádření k nim?

Zpravodaj posl. Smrtka: Ano.

Předseda: Uděluji mu ještě slovo.

Zpravodaj poslanec Smrtka: Před hlasováním dovoluji si ještě prohlásiti: Konstatuji, že § 38 návrhu kulturního výboru přímo souvisí s § 63 zákona o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé.

Předseda (zvoní): Přistoupíme ku hlasování. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Byl jsem požádán panem poslancem dr. Lukavským, abych dal hlasovati odděleně o § 1. až § 2. odst. 1. najednou, potom o § 2. odstavcích 2. - 4. po slova "zemských fondů školních"; na to o § 2. poslední odstavec až k § 16., pak o §§ 17. až 20., dále o §§ 21. - 34., dále o § 35. o prvních dvou odstavcích, potom o posledním odstavci § 35., na to o § 36. a dále o §§ 37. - 40.

Konstatuji, že přání tomu vyhovím, pokud by tím nebylo rušeno hlasování o minoritním návrhu pana kolegy dra. Metelky. Dám tedy hlasovati nejprve o § 1., pak o § 2. rozděleně tak, jak si to přeje pan kolega Lukavský. Potom zvláště o § 3., o § 4. s doplňovacím pozměňovacím návrhem pana kolegy dra Stojana. Na to dám hlasovati o § 6. až 10. Nemohu dáti hlasovati, jak žádal pan kolega dr. Lukavský, až k § 16., poněvadž § 11. začíná minoritní votum pana kolegy dra Metelky. O tom musím dáti hlasovati zvláště. O § 11. a 17. dám hlasovati ve smyslu návrhu minoritního p. kol. dra Metelky. Kdyby byly zamítnuty, dám hlasovati o týchž paragrafech podle zprávy výborové. Na to dám hlasovati o § 18. ve smyslu pozměňovacího návrhu pana kolegy dra Stojana a teprve, bude-li zamítnut, o paragrafu tom podle zprávy výborové.

Na to o §§ 19. a 20. o § 21. dám hlasovati podle návrhu pana kolegy dra Stojana a kdyby byl zamítnut, podle zprávy výborové. Na to o §§ 22. - 34. a pak o § 35. v tom smyslu, jak žádá pan kolega dr. Lukavský. Na to dám hlasovati odděleně o § 36. a konečně o §§ 37. až 40. spolu s nadpisem zákona.

Slovo vyžádal si ještě pan kolega dr. Lukavský.

Poslanec dr. Lukavský: Tento způsob hlasování není správný, poněvadž minoritní votum, které mluví o §§ 11. až 17., opírá se o návrh dra Lukavského a soudruhů a neopírá se nikterak o návrh zákona. Tam přímo stojí: "ohlašují podepsaní členové kulturního výboru jako minoritní votum podle návrhu dra Lukavského a spol. č. tisku 2654 pro plenum Národního shromáždění." Tedy tyto paragrafy sobě neodpovídají. Základ minoritního vota jest zcela jiný, než tyto paragrafy tohoto zákona.

Předseda: Pak žádám o přerušení projednávání tohoto předmětu denního pořádku, poněvadž jest absolutně vyloučeno v posledním okamžiku před hlasováním, žádá-li se takové kombinované hlasování, aby to mohlo předsednictvo zmoci. Přerušuji tudíž projednávání tohoto odstavce denního pořádku a žádám kolegu dra Hajna jako místopředsedu, aby buď převzal řízení schůze a mně umožnil, abych ve smyslu přání p. dra Lukavského hlasování uspořádal, nebo aby převzal řízení hlasování o této věci snad sám.

Místopředseda dr. Hajn: Musel bych se připraviti jako Ty. Mohu jenom pokračovati v jednání o následujícím bodu denního pořádku a přerušiti jednání o tomto předmětu.

Předseda: Žádám pana kolegu dra Lukavského, aby byl tak laskav a odebral se do kanceláře předsednictva.

Místopředseda dr. Hajn (ujímá se předsednictví): Přikročujeme k bodu 7. Je to

7. zpráva ústavního výboru o návrhu zákona o zastoupení sibiřských legionářů v poslanecké sněmovně. Tisk č. 2703.

Tedy zpravodajem je pan dr. Meissner. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Meissner: Slavné Národní shromáždění!

Myslím, že je zbytečno ztráceti slov o tom, že jest zákon, kterým se zabezpečuje zastoupení sibiřským legionářům v budoucím Národním shromáždění, plně odůvodněn. Již ve volebním řádu byla zmínka o tom, že volební právo sibiřských legionářů bude upraveno, a proto také bylo učiněno opatření, aby sibiřští legionáři nevolili s ostatními vojíny, nýbrž aby způsob volby pro ně byl upraven zvláštním zákonem. Stalo se tak po dohodě s jejich zástupci tím způsobem, že jim bude zabezpečeno zastoupení v poslanecké sněmovně čtyřmi mandáty. Tyto čtyry mandáty budou jim přiděleny buď z počtu, který tu případně zbude z onoho počtu mandátů, které při nynějších volbách ještě se neobsadí, nebo kdyby žádné mandáty nezbyly, anebo nezbyly plné čtyry mandáty, pak doplní se potřebný počet tím způsobem, že pro první volební období počet členů poslanecké sněmovny zvyšuje se ze 300 o onen počet, který jest potřebný, aby sibiřským legionářům dostalo se zaručeného zastoupení. Sibiřští legionáři mají se zúčastniti voleb teprve tehdy, až všecky jejich oddíly vrátí se do Československé republiky. Poněvadž pak jest předem nejisto, jakým způsobem sami si budou přáti, aby volby byly provedeny, zda podle zásady poměrného zastoupení, či většinového, zdali podle toho druhu listin nebo podle jiného, kdo všecko má právo voleb se zúčastniti, jak se má naložiti s volebním právem demobilisovaných, kde volby se mají konati, zdali toliko v určitých ústředích nebo ve všech obcích, ve kterých jsou legionáři službou přikázáni nebo ve kterých bydlí, nebylo možno vypracovati volební řád pro ně a proto se doporučilo, aby úprava všech těchto otázek nebyla ponechána budoucímu zákonodárnému sboru, nýbrž za tím účelem, aby volby mohly býti provedeny velmi rychle, byla vláda pověřena a zmocněna, aby všecka tato pravidla vypracovala nařízením. To jest tedy obsah zákona ústavního, který jest vám předložen. Ustavní zákon jest to proto, poněvadž in enventum rozmnožuje se počet členů poslanecké sněmovny ze 300 členů. Doporučuji jménem ústavního výboru, aby tento zákon byl schválen. (Souhlas.)