Také se ještě musím zmíniti o
tom, že složení a řízení
župních školních rad nám dočista
nic není k libosti. Aby si právě vláda
z těch příčin, které již
nyní z toho, co jsem právě pověděl,
každému vysvítají, zachovala možnost
přece jen jak tak říditi župy, kde bychom
neměli svojí většiny, přenesla
vlastně všechnu moc v župní školní
radě na župana. Kdo je to župan? Politický
úředník, právník, vysoký
úředník, který bude podle toho, jak
známe valnou část našeho vysokého
úřednictva, vychován ještě duchem
rakouským. Teď ovšem ještě dále
jest otázka, zda-li do těch žup, které
nebudou většinou české, budou posíláni
župani čeští, české národnosti.
Myslím, že pro svatý pokoj s Němci,
budou tam posíláni asi příslušníci
jejich národnosti, anebo lidé naší národnosti,
kteří budou velmi pochybní ve své
horlivosti národní a kteří tedy budou
asi malou oporou toho, co se mínilo získati tím,
když se županům svěří politická
správa a vedle toho také předsednictví
v župní radě školní. To jest poměr,
který každý školský odborník
musí zamítnouti s největší vehemencí
a rozhodností. To jest poměr, který i spravedliví
právníci, kteří právě
ve školství působí, prohlašují
za takový, že nebyl ani v starém Rakousku,
- to jsou ipsissima verba jednoho takového vynikajícího
odborníka, právníka - že nebylo ani
v starém Rakousku takového podřízení
školství živlům jiným. Jestliže
se nemůžeme všeobecně těšiti,
že se vyplnilo proroctví Komenského, že
vláda byla vrácena do rukou našich, pak to
platí ve školství, poněvadž podle
navrhovaného vládou zřízení
nebude správa školství v rukou školních,
nýbrž bude v rukou docela nepříslušných
lidí. A tento župan bude tedy vésti naše
školství tak, že bude zdržováno ve
všem všudy proto, že si ministerstvo vnitra také
- alespoň podle původní předlohy -
vyhrazovalo právo, že bude ustanovovati jednací
řád této župní školní
rady. A prosím, račte dovoliti, abych se proto vrátil
k zemské školní radě. Co je příčina,
že tak strašně pomalu, jak si stýskají,
úřaduje?
Jest to kancelářský řád, kterým
nám nadiktovalo a zavedlo po starorakouském způsobu
místodržitelství (nyní politická
správa zemská) takový systém, že
v něm, jak dokázala kdysi anketa o zlepšení
správy v Rakousku, i ten nejpilnější
úředník může udělati a
expedovati za den třeba zcela obyčejný jeden
kus. (Slyšte!) To jest methoda Kielmannseggova, a
když jsem v zemské školní radě,
nastoupiv tam nedobrovolně svůj úřad,
žádal, aby tato methoda, tento způsob administrativní
byl odstraněn, řeklo se mi, že nelze tak učiniti
proto, poněvadž tomu nedopustí politické
úřady. Bude-li tento systém zaveden také
v župních školních radách, - a
můžeme se toho, nebude-li energie na straně
ministerstva školství, dosti obávati - pak
můžeme také již napřed tvrditi,
že župní školní rady, jako se neosvědčí
po stránce národnostní, neosvědčí
se i v tom o vzhledě ani po stránce administrativní.
Jest ještě také ukázati na to, co se
nám namítá, že prý tím,
když se přimlouváme za jednotnou školskou
instanci v zemi - z těch vyšších instancí
nepočítám ministerstvo, které jest
pro celou republiku - vlastně bojujeme proti ústavě,
resp. proti její části, která mluví
o župách. Ale tu si dovoluji upozorniti na to, že
ještě v zákoně o zřízení
župním jest na str. 49. předpokládáno,
že bude zemská školní rada, a není
tam o župních školních radách ani
nejmenší zmínky. Stojí zde, že
bude ustanoveno politickému zemskému úřadu,
kdo bude, když zanikne, jeho nástupcem naproti zemské
školní radě. Tedy se tu zřejmě
mluví o zemské školní radě a
není tedy správné, že ze župního
zřízení neodvratně a důsledně
plyne také zřízení župních
školních rad. Ostatně nejsou to moje myšlenky,
nýbrž byly v subkomitétu a v anketě,
která byla pořádána za příčinou
tohoto zákona, vyjadřovány a opakovány,
že totiž nebylo župního zřízení,
jako bylo "přišito" na školství,
užito při finančních úřadech,
kde zůstalo finanční řiditelství
zemské, nebylo zavedeno při berních úřadech,
nebylo ho užito při soudech, nebylo zavedeno při
poštách a telegrafech, třeba měly ovšem
jinou povahu než má školství, nebylo zkrátka
zavedeno v mnohých a v mnohých odvětvích,
kde přece nebudeme tvrditi, že bylo by potřebí
učiniti něco jiného než ve školství,
které přes provinciální zvláštnosti
má býti zachováno jednotné.
Předloha naše obsahuje podrobnosti, které by
ovšem neměly zde býti zrovna tak, jako nemají
býti v předloze vládní, ježto
právě jsme musili postupovati tím způsobem,
jako předloha vládní, když nebyl ještě
vydán základní zákon o školství.
Proto jsme musili přejímati z tohoto zákona
ledaco, co se ve starých zákonech o zřízení
školním rušilo a co bylo potřebí
prozatím obnoviti také v tomto zákonu, pokud
je to jediný zákon školní, aby nebylo
považováno za zrušené vůbec.
Myslím, že jsem užil jenom věcných
důvodů, že jsem politických důvodů
užil co možná nejméně a myslím
také, že při školství tyto věcné
důvody mají především býti
rozhodujícími. Nemluvím tedy z nějakého
antagonismu, který by spočíval v jiných
příčinách než věcných,
proti předloze vládní, pokud se týče
župního zřízení školního,
nýbrž mluvím tak z plného přesvědčení,
poněvadž se právem domnívám,
že župní zřízení neosvědčí
se nám ani po stránce věcné, pokud
se škol samotných týče, nýbrž
neosvědčí se nám po stránce
národní, a to soudím, má býti
rozhodujícím momentem. (Výborně!
Potlesk.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, debata odpadá. Přeje
si pan referent závěrečné slovo?
Zpravodaj posl. Smrtka: Ano.
Předseda: Uděluji mu je.
Zpravodaj poslanec Smrtka: Slavné Národní
shromáždění!
Námitky, které uváděl pan president
zemské školní rady dr. Metelka, byly
přednášeny tolikéž ve výboru
kulturním a byly velmi bedlivě vzaty v úvahu.
Stanoviska, která zaujali pan ministr školství
a pan ministr vnitra v poradách kulturního výboru,
přesvědčila téměř všecky
členy kulturního výboru o správnosti
zásad, na kterých jest zbudován návrh
vládní. Já proto upouštím, abych
meritorně reagoval na jednotlivé vývody pana
presidenta dra Metelky, jenom málo nejdůležitějších
momentů z toho vyzvednu.
Namítá-li pan dr. Metelka, že se zřizuje
21 župních úřadů školních
a že se tím administrativa školská vlastně
komplikuje, mohl bych naproti tomu na celé řadě
dokladů uvésti, že naopak se tím administrace
školská neobyčejně zjednodušuje
a že specielně se tím vyhoví potřebám
školství potud, že bude mezi interesenty, mezi
občany a mezi školami kratší a snadnější
styk s úřady župními, nežli jak
tomu bylo posud při zemských školních
radách. Tím, že zemské školní
rady byly přetíženy velikou agendou, bylo jejich
úřadování velice těžkopádné.
Rozdělí-li se to tedy na těch 21 žup,
odpadnou všecky ty výtky, které pan dr. Metelka
uvedl a které já bych mohl uvésti právě
jako doklad pro to, že je potřebí, aby zemské
školní rady zrušeny byly. Jsem dalek toho, abych
chtěl popírat, že nynějším
zemským školním radám vzešel velice
obtížný úkol tím, že byla
uskutečněna celá řada zákonů,
jež se týkají upravení materielních
poměrů učitelstva, kde opravdu bylo zdolati
zemským školním radám práci tak
velikou, že zákon o upravení materielních
poměrů učitelstva, který byl přijat
již 23. května loňského roku, tedy téměř
před rokem, ještě podnes není proveden.
Neuvádím to jako výtku, nýbrž
jako potvrzení toho, co říkal pan dr. Metelka,
že zemské školní rady mají nyní
své úřadování velice ztíženo.
Co se však týče zrušení zemských
rad školních a zřízení rad župních,
plyne již z toho, že jsme přijali ustavní
zřízení župní a zrušili
všecky úřady zemské, i úřady
politické, nezbytný důsledek, že nezbývá
nežli zrušiti zemské školní rady.
Pokud se týče obav, že by se zde mohly uplatňovat
vlivy politické, na to nepotřebuji reagovat, poněvadž
jsem je ve svém úvodním slově již
vyvrátil. Také upouštím od toho, abych
kritisoval návrhy minoritní, poněvadž
pan president dr. Metelka se toho dotkl sám, když
pravil, že se návrhy ty nepřimykají
organicky k administrativě školské, a že
vlastně náležejí do organisace školské.
Otázky ty budou museti býti řešeny v
základním zákoně školském.
Pan president dr. Metelka končil tím, že
očekává, že se zákon, který
vám k schválení doporučuji, neosvědčí.
Já naopak doufám a se mnou široká veřejnost
a specielně učitelská naděje se, že
právě tento zákon přinese našemu
národnímu školství velké osvěžení
a že bude mu požehnáním. Doporučuji,
byste návrh ten přijali. Při druhém
čtení dovolím si doporučiti některé
změny, které vyplývají z chyb tiskových.
(Výborně!)
Předseda: Byl mi podán ještě
pozměňovací návrh pana kolegy dra
Stojana, který vlastně jest obsažen
již jako minoritní votum - ale nedostatečně
podporované - ve zprávě kulturního
výboru. Já jej přečtu. (Čte):
"Navrhuji změnu § 21., aby věta druhá
zněla takto: "Volbu zástupců vykonají
rodiče dítek školní obce podle zásady
poměrného zastoupení přímým
volebním právem". Dále budiž připojen
k § 4. odstavec 6.: "6. Ze zástupců učitelů
náboženství" a k § 18. budiž
připojen odstavec 4.: "4. ze zástupcův
učitelů náboženství". Návrhy
tyto jsou dostatečně podporovány a jsou předmětem
jednání.
Přeje si pan zpravodaj vyjádření k
nim?
Zpravodaj posl. Smrtka: Ano.
Předseda: Uděluji mu ještě slovo.
Zpravodaj poslanec Smrtka: Před hlasováním
dovoluji si ještě prohlásiti: Konstatuji, že
§ 38 návrhu kulturního výboru přímo
souvisí s § 63 zákona o zřízení
župních a okresních úřadů
v republice Československé.
Předseda (zvoní): Přistoupíme
ku hlasování. Prosím o zaujetí míst.
(Děje se.)
Byl jsem požádán panem poslancem dr. Lukavským,
abych dal hlasovati odděleně o § 1. až
§ 2. odst. 1. najednou, potom o § 2. odstavcích
2. - 4. po slova "zemských fondů školních";
na to o § 2. poslední odstavec až k § 16.,
pak o §§ 17. až 20., dále o §§
21. - 34., dále o § 35. o prvních dvou odstavcích,
potom o posledním odstavci § 35., na to o § 36.
a dále o §§ 37. - 40.
Konstatuji, že přání tomu vyhovím,
pokud by tím nebylo rušeno hlasování
o minoritním návrhu pana kolegy dra. Metelky.
Dám tedy hlasovati nejprve o § 1., pak o § 2.
rozděleně tak, jak si to přeje pan kolega
Lukavský. Potom zvláště o §
3., o § 4. s doplňovacím pozměňovacím
návrhem pana kolegy dra Stojana. Na to dám
hlasovati o § 6. až 10. Nemohu dáti hlasovati,
jak žádal pan kolega dr. Lukavský, až
k § 16., poněvadž § 11. začíná
minoritní votum pana kolegy dra Metelky. O tom musím
dáti hlasovati zvláště. O § 11.
a 17. dám hlasovati ve smyslu návrhu minoritního
p. kol. dra Metelky. Kdyby byly zamítnuty, dám
hlasovati o týchž paragrafech podle zprávy
výborové. Na to dám hlasovati o § 18.
ve smyslu pozměňovacího návrhu pana
kolegy dra Stojana a teprve, bude-li zamítnut, o
paragrafu tom podle zprávy výborové.
Na to o §§ 19. a 20. o § 21. dám hlasovati
podle návrhu pana kolegy dra Stojana a kdyby byl
zamítnut, podle zprávy výborové. Na
to o §§ 22. - 34. a pak o § 35. v tom smyslu, jak
žádá pan kolega dr. Lukavský.
Na to dám hlasovati odděleně o § 36.
a konečně o §§ 37. až 40. spolu s
nadpisem zákona.
Slovo vyžádal si ještě pan kolega dr.
Lukavský.
Poslanec dr. Lukavský: Tento způsob hlasování
není správný, poněvadž minoritní
votum, které mluví o §§ 11. až 17.,
opírá se o návrh dra Lukavského
a soudruhů a neopírá se nikterak o návrh
zákona. Tam přímo stojí: "ohlašují
podepsaní členové kulturního výboru
jako minoritní votum podle návrhu dra Lukavského
a spol. č. tisku 2654 pro plenum Národního
shromáždění." Tedy tyto paragrafy
sobě neodpovídají. Základ minoritního
vota jest zcela jiný, než tyto paragrafy tohoto zákona.
Předseda: Pak žádám o přerušení
projednávání tohoto předmětu
denního pořádku, poněvadž jest
absolutně vyloučeno v posledním okamžiku
před hlasováním, žádá-li
se takové kombinované hlasování, aby
to mohlo předsednictvo zmoci. Přerušuji
tudíž projednávání tohoto odstavce
denního pořádku a žádám
kolegu dra Hajna jako místopředsedu, aby
buď převzal řízení schůze
a mně umožnil, abych ve smyslu přání
p. dra Lukavského hlasování uspořádal,
nebo aby převzal řízení hlasování
o této věci snad sám.
Místopředseda dr. Hajn: Musel bych se připraviti
jako Ty. Mohu jenom pokračovati v jednání
o následujícím bodu denního pořádku
a přerušiti jednání o tomto předmětu.
Předseda: Žádám pana kolegu dra
Lukavského, aby byl tak laskav a odebral se do kanceláře
předsednictva.
Místopředseda dr. Hajn (ujímá
se předsednictví): Přikročujeme
k bodu 7. Je to
7. zpráva ústavního výboru
o návrhu zákona o zastoupení sibiřských
legionářů v poslanecké sněmovně.
Tisk č. 2703.
Tedy zpravodajem je pan dr. Meissner. Uděluji mu
slovo.
Zpravodaj posl. dr. Meissner: Slavné Národní
shromáždění!
Myslím, že je zbytečno ztráceti slov
o tom, že jest zákon, kterým se zabezpečuje
zastoupení sibiřským legionářům
v budoucím Národním shromáždění,
plně odůvodněn. Již ve volebním
řádu byla zmínka o tom, že volební
právo sibiřských legionářů
bude upraveno, a proto také bylo učiněno
opatření, aby sibiřští legionáři
nevolili s ostatními vojíny, nýbrž aby
způsob volby pro ně byl upraven zvláštním
zákonem. Stalo se tak po dohodě s jejich zástupci
tím způsobem, že jim bude zabezpečeno
zastoupení v poslanecké sněmovně čtyřmi
mandáty. Tyto čtyry mandáty budou jim přiděleny
buď z počtu, který tu případně
zbude z onoho počtu mandátů, které
při nynějších volbách ještě
se neobsadí, nebo kdyby žádné mandáty
nezbyly, anebo nezbyly plné čtyry mandáty,
pak doplní se potřebný počet tím
způsobem, že pro první volební období
počet členů poslanecké sněmovny
zvyšuje se ze 300 o onen počet, který jest
potřebný, aby sibiřským legionářům
dostalo se zaručeného zastoupení. Sibiřští
legionáři mají se zúčastniti
voleb teprve tehdy, až všecky jejich oddíly vrátí
se do Československé republiky. Poněvadž
pak jest předem nejisto, jakým způsobem sami
si budou přáti, aby volby byly provedeny, zda podle
zásady poměrného zastoupení, či
většinového, zdali podle toho druhu listin
nebo podle jiného, kdo všecko má právo
voleb se zúčastniti, jak se má naložiti
s volebním právem demobilisovaných, kde volby
se mají konati, zdali toliko v určitých ústředích
nebo ve všech obcích, ve kterých jsou legionáři
službou přikázáni nebo ve kterých
bydlí, nebylo možno vypracovati volební řád
pro ně a proto se doporučilo, aby úprava
všech těchto otázek nebyla ponechána
budoucímu zákonodárnému sboru, nýbrž
za tím účelem, aby volby mohly býti
provedeny velmi rychle, byla vláda pověřena
a zmocněna, aby všecka tato pravidla vypracovala nařízením.
To jest tedy obsah zákona ústavního, který
jest vám předložen. Ustavní zákon
jest to proto, poněvadž in enventum rozmnožuje
se počet členů poslanecké sněmovny
ze 300 členů. Doporučuji jménem ústavního
výboru, aby tento zákon byl schválen. (Souhlas.)