Předseda: Kdo s přečtenou resolucí
souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Resoluce jest také přijata
a tím tento odstavec denního pořádku
jest vyřízen.
Přistoupíme k
5. zprávě kulturního výboru
o vládním návrhu zákona (tisk č.
2737), kterým se přechodně upravují
právní svazky učitelstva na veřejných
školách obecných a občanských
(tisk č. 2771).
Zpravodajem jest pan kol. Smrtka. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Smrtka: Slavné Národní
shromáždění!
Zpráva kulturního výboru jedná o návrhu
vládním, kterým se přechodně
upravují právní svazky učitelstva
na veřejných školách obecných
a občanských. Účelem tohoto zákona
jest doplniti ustanovení zákona ze dne 23. května
1919 čís. 274 Sb. zák. a n., kterým
se upravily právní svazky učitelstva. Zákonem
tím byly upraveny právní svazky podle norem
pro státní úřednictvo, a to jen potud,
pokud se týče materielních poměrů.
K návrhu státně zřízeneckého
výboru byl přijat zákon ze dne 7. října,
kterým byly státnímu úřednictvu
upraveny nově nejen materielní poměry, ale
podstatně i právní svazky. Tu jest zvláště
důležité, že státní úřednictvo
nabývá po jednoleté praxi a vykonání
předepsaných zkoušek definitivy. Na tuto výhodu
zákona učitelstvo nároku nemělo, poněvadž
je definitivní jmenování vázáno
ustanovením zákonů zemských, a tu
vláda uznala spravedlivým, aby se tato výhoda
přiznala i učitelstvu. Dále v čl.
IV. vyhovuje vládní návrh dávnému
přání učitelstva, by alespoň
v hrubých rysech byly stanoveny základní
zásady pro obsazování učitelských
míst, kterými by byla stavěna hráz
posavadní libovůli úřadu presentujícího.
Z jednomyslného usnesení kulturního výboru
dovoluji si Vám návrh ku přijetí doporučiti.
(Souhlas.)
Předseda: K slovu není nikdo přihlášen.
Debata odpadá. Přistoupíme k hlasování.
Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Také o tomto zákonu, který má pouze
7 článků, míním dáti
hlasovati v celku již proto, poněvadž žádný
pozměňovací návrh učiněn
nebyl. Námitek proti tomu není? (Námitky
nebyly.)
Kdo tedy souhlasí s článkem I., II., III.,
IV., V., VI. a VIl. zákona, jakož i s nadpisem jeho
a úvodní formulí, jak jest obsažena
ve zprávě kulturního výboru, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Zákon jest schválen
v prvém čtení.
Ke druhému čtení má pan zpravodaj
nějaké korektury?
Zpravodaj posl. Smrtka: V článku I. na čtvrtém
řádku zdola za číslem 541. má
býti: "sb. z. a n."
Totéž v § 3. v páté řádce
shora.
V článku IV. na řádku osmém
shora má býti místo "mladší"
- "mladšímu".
Předseda: Pan zpravodaj doporučuje pro druhé
čtení korektury:
V článku I. aby na druhé straně druhý
řádek za číslem 541. bylo uvedeno:
"sb. z. a n.", totéž aby bylo uvedeno v
páté řádce § 3., a konečně
v článku IV. v osmém řádku,
aby stálo místo slova "mladší"
- "mladšímu".
Kdo souhlasí s takto upraveným zákonem, přijatým
v prvém čtení, také ve čtení
druhém, prosím, aby povstal. (Děje
se.).
To jest většina. Zákon jest schválen
také ve čtení druhém a tím
tento odstavec denního pořádku jest vyřízen,
a přistoupíme k dalšímu, ke
6. zprávě kulturního výboru
o návrhu člena Národního shromáždění
dra Lukavského a soudruhů (tisk č.
2654) a o návrhu vládním (tisk č.
2662) na upravení správy školské
(tisk č. 2770/l).
Zpravodajem jest pan kol. Smrtka.
Zpravodaj posl. Smrtka: Slavné Národní
shromáždění!
Projednáváme vládní zákon,
který jedná o správě školství.
Kulturní výbor byl by si přál, aby
mohl přijíti s návrhem na základní
zákon státní, kterým by se položily
skutečně nové základy školství.
Uznal však, že nebylo možno ministerstvu školství
a tudíž vládě toto přání
splniti, jelikož zákon ten jest závislým
od ústavního zřízení, které
teprve před nedávnou dobou stalo se skutkem.
Zákonem o župním zřízení
byla však celá administrativa státní
položena na zcela nové základy a proto nezbývá,
než aby toto Národní shromáždění
upravilo alespoň administrativu školskou tak, aby
nově nastalým poměrům vyhovovala.
Jelikož základem ústavního zřízení
stávají se župy, bylo nutno, aby nový
zákon položen byl na základ župního
zřízení. V důsledcích toho
se navrhuje, aby zrušeny byly posavadní okresní
rady školní a zemské školní rady
a aby jejich kompetence v podstatě přenesena byla
na župní rady školní, které se
zákonem tímto nově zřizují.
Zákon vytyčuje kompetenci ministerstva, vytyčuje
kompetenci župních školních rad, kompetenci
místních rad školních, které
se zachovávají. Složení místních
i župních školních rad staví zákon
na základ moderní tím, že dává
laickému živlu náležitou měrou
zastoupení rovněž tak, jako odborníkům
školským.
Při projednávání zákona byly
projeveny některé pochybnosti a obavy, které
se odnášely k tomu, že by snad politická
správa mohla nějakým způsobem uplatňovati
svůj vliv na záležitosti školské.
Za jednání kulturního výboru byla
věc náležitou měrou osvětlena
a pochybnosti o tom rozptýleny tím, že zejména
bylo konstatováno, že župan, jenž má
býti předsedou, bude jmenován presidentem
republiky k návrhu celé vlády, a není
tedy orgánem politického ministerstva, nýbrž
orgánem všech ministerstev; krom toho bude náměstkem
předsedovým úředník, kterého
bude jmenovati ministr školství.
Velkou pozornost věnoval kulturní výbor otázce
školství menšinového. Otázka ta
byla s náležitým porozuměním
řešena, a doufáme, že budou uspokojeny
všechny národnosti v tomto státě, jelikož
zákon staví se ke všem stejně spravedlivě
a chrání je před majorisováním.
Velmi významným činem jest, že náklad
osobní na školství národní přejímá
stát. Tím splněno jest dávné
přání všech, jimž jde o rozkvět
školství, a zvláště učitelstva,
i upravuje se tato otázka pro všechny země
jednotně. Náklad věcný ponechán
jest místním radám školním, ale
náklad věcný na školství menšinové
přenáší se na stát, a tak školství
menšinové vymaňuje se z odvislosti na místních
poměrech.
V základě tom odporučuje kulturní
výbor návrh vládní se změnami,
které na vládním návrhu vykonal, slavnému
Národnímu shromáždění
ke schválení s resolucí, která k návrhu
jest připojena. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Pan zpravodaj výboru
rozpočtového Jaroš a pan zpravodaj výboru
ústavního dr. Hnídek vzdávají
se slova.
Ke zprávě výboru kulturního podány
byly dva minoritní návrhy dra Stojana a soudruhů,
otištěné na 10. stránce zprávy.
Návrhy tyto jsou však opatřeny a to jeden pouze
6 a druhý pouze 5 podpisy. Poněvadž výbor
kulturní má celkem 32 členů a poněvadž
podle § 32. našeho jednacího řádu
o návrhu menšinovém může býti
jednáno pouze tehdy, je-li správně podepsána
aspoň 1/5 členů výboru,
nemohu přihlédnouti při hlasování
ke jmenovanému minoritnímu návrhu, vlastně
žádnému z obou, poněvadž při
tomto návrhu formálním podmínkám
jednacího řádu našeho nebylo vyhověno.
Přikročím nyní k návrhu minoritnímu
kol. dra Metelky, který podepsán jest 9 členy
výboru.
Uděluji mu nejprve slovo k odůvodnění
minoritního návrhu jeho.
Poslanec dr. Metelka: Vážené Národní
shromážděni!
Zákon, který projednáváme, je vlastně
torso. Jest to výňatek z prostředka, poněvadž
před něj jako počátek patřil
by zákon o tom, jak se upravuje vyučovaní,
povinnost školní, jak se zřizují školy
atd. Tento zákon bychom bývali očekávali
napřed, poněvadž nebylo těch překážek,
které byly při zákonu, jejž právě
projednáváme podle vládní osnovy a
- podle návrhu dra Lukavského a soudruhů,
nebylo překážek, aby byl vydán, ježto
nezávisí nikterak na župním zřízení,
na kterém závisí osnova, kterou nyní
projednáváme. Bylo tedy potřebí leccos
předpokládati a leccos připojiti, co bychom
bývali jinak musili v tomto zákoně pokládati
za zbytečnost.
V naší administrativě republikánské
platí pravidlo, že mají ve všem jednání
úředním i v administrativě býti
tři instance. Proto jsme také při školské
administrativě, kde jest posud instancí čtvero,
musili vypustiti jednu instanci z nich, abychom zachovali všeobecné
pravidlo. Za tuto instanci, která může býti
vypuštěna, pokládáme stejně s
vládním návrhem okresní školní
rady. Jinak se však různíme v tom, že
vládní návrh přijímá
za druhou instanci župní školní rady a
ruší zemskou šk. radu, my však podržujeme
starou instanci, totiž zemskou školní radu.
Ovšem zdá se, že to není rozdíl
tuze veliký, ale jak ukáži, jest v tom velikánský,
ba diametrální rozdíl proto, že se tím
zvracejí instituce, kterými jsme jindy spravovali
školství, a to nejdůležitější,
a že zavádějí se jiné, o kterých
máme vážné, ba velmi vážné
pochybnosti, zda se vůbec osvědčí.
(Hluk.)
Předseda: Prosím o klid.
Poslanec dr. Metelka (pokračuje): Bude tedy
místo tří zemských školních
rad, jestliže bude vládní návrh přijat,
v zemích koruny české, jak jsou posavad v
Praze, Brně a Opavě, 21 župních školních
rad. To myslím, že nebude prospěšno, poněvadž
i kdybychom přidali pro nové části
naší republiky zemské školní rady
nové, pro Přikarpatskou Rus a pro Slovensko, a kdybychom
zrušili opavskou školní radu a podřídili
všechno slezské školství brněnské
zemské školní radě, bude ten rozdíl
velmi veliký, zejména co se týče působnosti
zemských školních rad a župních
rad, ale také národnostního složení
a také, co se týče administrativy.
Ministerstvo tím, že budou zrušeny zemské
školní rady a že bude velká část
působnosti zemských školních rad přenesena
na ně, bude vlastně vzdáleno a zbaveno svého
původního a hlavního úkolu, totiž
míti na starosti pokroky ve školství, reformy
v něm a tedy zkrátka všechno nové snažení,
které vždycky z ministerstva vyučování
má vycházeti proto, ježto jest to orgán,
který má dbáti o vnitřní hodnotu
školství, kdežto ostatní podřízené
orgány obmezují se hlavně na administrativu
školní. Je však jisto, že ministerstvo,
i kdyby se mohlo i dále věnovati reformám,
bude valně přetíženo tím, když
místo čtyř zemských školních
rad bude 21 župních školních rad podávat
mu přímo návrhy. Rozumí se to samo
sebou i pro neodborníka, ježto každý nahlédne,
že může býti dobrozdání
ze 4 zemských školních rad jednotnější,
než může býti dobrozdání
o nějakém předmětu vyučovací
správy nebo vyučování vlastního
z 21 župních školních rad. V tom také
tudíž nebude potom úřadování
ministerstva rychlejší, nýbrž musí
býti pomalejší a obtížnější,
než by bylo úřadování se zemskými
školními radami. Tedy i po stránce administrativní
jest nevýhodno, mají-li se zrušiti 4 zem. školní
rady nebo jako posud byly 3 - a místo toho zaváděti
21 župních školních rad.
Jest však ještě mnohem horší to,
že všecko to, co se zemské školní
radě vytýká, není její vinou,
poněvadž zemská školní rada jest
závislá, jak každému odborníku
i neodborníku jest známo, na politické správě
zemské. Kromě zemských školních
inspektorů a profesorů tam přidělených
není totiž v zemské školní radě
úředníka, ba ani úředníčka,
který by nebyl jmenován od politické správy
zemské. Tedy administrativní referenti-právníci
jsou závislí na politické správě
zemské, kancelářský personál
všechen náleží pod politickou správu
zemskou, také účetní oddělení
jest závislo, ba jest součástí politické
správy zemské. Jestliže se nyní za válečné
doby a za doby republiky vyčítá, že
zemská školní rada úřaduje pomalu
a že jest tedy potřebí takový úřad
zrušiti a místo toho zavésti nějaké
svižnější úřady, musím
ty výtky odmítnouti, poněvadž tím
stavem - který, uznáváme, není náležitým
- nejsme vinni my, nýbrž politická správa
zemská. Nečiním jí tím snad
výtek absolutních, poněvadž také
musíme uznati, jaké jsou poměry časové.
Bere-li však politická správa zemská
úředníky, kdykoliv jich potřebuje
na exponovaná místa po hranicích, především
ze zemské školní rady, berou-li se nám
kancelářští úředníci,
kteří se u nás osvědčili -
pak to úřadování nemůže
býti přece tak absolutně nesprávné
- do ministerstev, vezme-li se z 90 účetních
úředníků takovými redukcemi,
které se provedly ve prospěch některých
ministerstev a také politické správy zemské,
38 do jiných resortů, pak se ovšem na nás
nemůže žádat, aby se všechny věci
vyřizovaly přesně a dochvilně, nýbrž
musí také každý uvážiti,
že i v jiných úřadech jsou takové
nedostatky. I v jiných úřadech by bylo leckdy
připomínati to, co se připomíná
zemské školní radě, která jest
jaksi první na ráně proto, že se v nejnovější
době provedly a provádějí některé
zákony, které by zasluhovaly mnohem většího
personálu, aby je prováděl, než jak
právě bylo při redukovaném stavu zemské
školní radě možno. Připomínám
jenom paritní zákon, tak řečený,
o platech učitelských ze dne 23. května loňského
roku, připomínám zákon ze dne 7. října,
který se dotýkal také velmi učitelstva,
takže když jsme si přispíšili a poukazovali
platy pro učitelstvo podle zákona paritního
ze dne 23. května, dělali jsme vlastně zbytečnou
dvojí práci, ježto jsme to musili upravovat
zase znovu podle zákona ze dne 7. října.
Dává-li se tomu zákonu zase ještě
dodatek ze dne 18. prosince a ještě pak vydává
se průvodní nařízení, které
zase něco jiného v jednotlivostech stanoví,
pak se neračte divit, že zemská školní
rada jest předmětem výtek a to těch,
kteří jsou zvyklí sami velikému pořádku.
Ve škole musí všechno "klapat", učitelé
chtějí, aby v jejich věcech se všechno
vedlo přesně a rychle, kdežto jiní občané
nejsou již takové přesnosti a rychlosti zvyklí.
A třeba v jiných úřadech byly takové
poměry jako v zemské školní radě,
co se týče vyřizování věci,
jsou žadatelé mnohem trpělivější
než ti, kteří závisí na zemské
školní radě, trpělivější,
aspoň pokud se týče platů.
Tyto nebývalé těžkosti vedly mne k tomu,
abych uvedl na náležitou míru výtky
a ukázal na to, že třeba věcně
jsou oprávněné a zdají se oprávněnými
tomu, kdo nezná poměrů, vzhledem k poměrům
jsou zcela nespravedlivé a musí býti odmítnuty
a zdůrazněny zejména proto, že jde nyní
o to, abychom podporovali svůj návrh, který
právě pro tyto nezaviněné nedostatky
čelí k tomu, aby zemské školní
rady byly nikoli odstraněny, nýbrž zreformovány
a zachovány jakožto instance.
Důležitějším momentem však
jest, že úřednictvo zemských školních
rad nebude nikterak vystačovati pro župní školní
rady, kdyby se takové zavedly. Ba mám za to, že
úřednictvo nynější pražské
zemské školní rady nevystačí
ani pro pražskou župu, natož aby vystačilo
pro ostatní župy. Bude to tedy velmi drahý
aparát, kterým budeme spravovati naše školství,
když místo jedné zemské školní
rady zřídíme takových úřadů
pětkrát tolik, kolik jest zemských školních
rad. Než s tím mohli bychom se smířiti:
zejména my všichni, kteří jsme ve školách
pracovali, rádi obětujeme na školství
sebe větší peníze, poněvadž
mnoho účelů, které musí stát
plniti, není tak důležito, a tak produktivní,
jako jsou výdaje na školství.
Avšak zřizování školních
župních rad má také ještě
jiné všeobecnější a mnohem vážnější
pozadí. V župních školních radách
budeme totiž, jak jsou země české rozděleny
na župy, v některých krajích zcela jinak
spravováni, nežli jsme byli posud jednotnými
zemskými školními radami, resp. nežli
bychom mohli býti spravováni těmi zemskými
školními radami, které by byly reorganisovány
dle našeho návrhu jako úřady národnostně
nedělené. Dvě župy v Čechách,
a jak znalci moravští tvrdí, také alespoň
jedna župa na Moravě jsou jistě, resp. na Moravě
alespoň podezřele, většinou německé.
Pro tyto župy musíme se tedy zříci jednotné
správy zemské, která by v reorganisované
zemské školní radě české
i moravské byla úplně naše, musíme
se zříci této naší pravomoci
a postoupiti jiným pravomoc, podle které budou si
svoje župní školní věci říditi
sami. (Posl. Prof. Mareš: To jsou punktace!) V punktacích,
jak bylo zmíněno, bylo právě perhoreskováno
rozdělení krajské, ale nyní vydáváme
přes 7.500 čtverečných kilometrů,
čili jen z bývalého království
českého celou jednu sedminu a nad to ještě
na Moravě a ve Slezsku, kde bude to asi činiti více
- když bychom brněnskou zemskou školní
radou ovládli obě ty země, - do rukou jiných.