1. zprávě rozpočtového výboru
o návrhu člena Národního shromáždění
Jaroslava Marka a soudruhů, jímž se
částečně mění zákon
o osobních daních přímých
(tisk čís. 2765).
Zpravodajem jest pan kolega Ferd. Jirásek. Uděluji
mu slovo.
Zpravodaj posl. Ferdinand Jirásek: Velevážení
pánové a dámy!
Návrh členů Národního shromáždění
Jaroslava Marka a Svobody zněl v tom směru, aby
zvýšena byla příjmová hranice
pro výměr daně z příjmu, a
páni navrhovatelé navrhovali, aby byl prohlášen
obnos K 6000.- jako dané prosté minimum. Po delším
jednání s ministerstvem financí došlo
se k obapolné dohodě, a sice v tom smyslu, že
nezdanitelné minimum zvýšeno bylo na K 4800.-,
tudíž na trojnásobnou výši. Doposavade
obnášelo daňové minimum K 1600.-, na
příště má obnášeti
K 4800.-. V tom směru bylo nutno změniti i stupnice
- a sice v § 172. začíná daň
sedmnáctým stupněm a také do jisté
míry bylo provedeno poněkud snížení.
V dřívějším zákoně
totiž při 17. stupni při obnosu K 4800.- až
K 5200.- obnášela základní daň
osobní z příjmu K 90.- a nyní tento
stupeň byl snížen na K 50 -. Současně
také rozpočtový výbor doplnil zákon
v tom směru, že v § 125. číslo
7 zákona ze dne 18. listopadu 1919 upravil částku
K 3000.- rovněž na částku K 4800.-.
Vzhledem k tomu, že vláda po jednání
s jednotlivými stranami dohodla se na upravení minima,
nezbývalo rozpočtovému výboru nic
jiného, než aby návrh vládní
v plném rozsahu schválil, a doporučuje jej
také ke schválení Národnímu
shromáždění. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, debata odpadá. Přistoupíme
k hlasování. Prosím o zaujetí míst.
(Děje se.)
Zákon tento má pouze 4 články, pozměňovací
návrh žádný učiněn nebyl.
Dám o zákoně hlasovati v celku. (Souhlas.)
Námitek proti tomu není. Kdo tedy souhlasí
s článkem 1, 2, 3 a 4 zákona jakož i
s nadpisem jeho a úvodní formulí, prosím
aby povstal. (Děje se.) To jest většina.
Zákon jest schválen v prvém čtení.
Přeje si pan zpravodaj ke druhému čtení
slova? Žádná korektura?
Zpravodaj posl. Ferd. Jirásek: Nikoli.
Předseda: Kdo souhlasí se zákonem,
přijatým právě v prvém čtení
a v tom znění, jak byl přijat, také
ve čtení druhém, prosím, aby povstal.
(Děje se.)
To jest většina. Zákon jest schválen
také ve druhém čtení a tím
první odstavec denního pořádku dnešního
jest vyřízen.
Přistoupíme ke druhému, jímž
jest
2. Zpráva kulturního výboru o návrhu
členů Národního shromáždění
dra Hajna, Brožíka, Freimana, dra Srdínka a
soudr. (tisk 2499) o změnách a doplňcích
zákona ze dne 3. dubna 1919, č. 189. sb. z.
a nař. o školách národních
a soukromých ústavech vyučovacích
a vychovávacích (tisk č. 2772).
Zpravodajem jest pan kolega dr. Metelka, uděluji
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Metelka: Velevážené
Národní shromáždění!
Kulturnímu výboru byl přikázán
návrh dra Hajna, Brožíka, Freimana,
dra Srdínka a soudruhů, aby byl změněn
zákon ze dne 3. dubna 1919 čís. 189 o školách
národních a soukromých ústavech vyučovacích
a vychovávacích. Tyto změny jsou všecky
ze zkušeností, kterých jsme nabyli z provádění
řečeného zákona. Kulturní výbor
uznal všecky důvody, které byly k tomu předneseny,
a shledal jednomyslně, že jest potřebí,
aby zákon byl doplněn na základě nových
zkušeností.
Týkají se především nedostatku
učitelstva, který se objevil nejen v těch
končinách, ale i v jiných naší
republiky, týkají se také umístění
škol i bytů učitelstva a týkají
se dále také toho, že jsme rozšířili
působnost těchto menšinových škol
na školy obvodové, jak se ukázalo také
z praxe nevyhnutelně potřebným. Ostatní
všecko jsou věci, které vedou k tomu a mají
ten účel, aby se řízení a zřizování
škol dálo ještě rychleji, nežli se
mohlo díti podle zákona dosavadního. Při
tom si dovoluji poznamenat, že v odstavci 3. na konci §
4. musí se přisunout, co v tisku vypadlo, totiž
po slovech "Aby tyto školy uvedeny byly v život"
slova "a udržovány v činnosti" a
potom v posledním odstavci na téže stránce,
kde se mluví o právu rozhodovacím o vyvlastnění,
také je při přípravě pro tisk
přesmyknuto "pokud se týče o nájmu,
přísluší při školách
povolených předsedou zemské školní
rady, nebo jeho zástupcem". Jiných změn
není.
Předseda (zvoní): K slovu není
nikdo přihlášen, debata odpadá.
Přistoupíme k hlasování. Prosím
o zaujetí míst. (Děje se.)
Dám hlasovati také o tomto zákoně,
který má pouze tři články,
najednou.
Pan zpravodaj doporučil hned v I. čtení některé
korektury a to, aby některé věci, které
při tisku vypadly, byly do příslušných
odstavců zase vsunuty. Myslím, že snad nepotřebuji
to znova číst. Týká se to hlavně
článku l., kde v 3. odstavci § 4. v první
řádce mají býti vsunuta slova "a
udržovány v činnosti", a potom v posledním
odstavci § 7 aby byla vsunuta slova "předsedou
zemské školní rady nebo jeho zástupcem"
místo slov "zemskou školní radou nebo
funkcionářem jejím".
Kdo souhlasí tedy s článkem I., II. a III.,
jakož i s nadpisem jeho a úvodní formulí,
prosím, aby povstal se svého místa. (Děje
se.)
To je většina, zákon jest schválen
v prvním čtení.
Přistoupíme ke druhému čtení.
Pan zpravodaj upozorňuje, že na straně 3, v
posledních dvou odstavcích v článku
I. a to před slovem "Stížnosti" mají
odpadnout uvozovací znaménka a rovněž
za slovem "starších".
Prosím, kdo souhlasí se zákonem, přijatým
právě v prvním čtení a také
s korekturou, doporučenou právě panem zpravodajem
také ve druhém čtení, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To je většina, zákon jest schválen
také ve čtení druhém a tím
tento odstavec denního pořádku jest vyřízen.
Přistoupíme k odstavci 3., jímž jest
3. Zpráva I. výboru rozpočtového,
II. výboru zemědělského o návrzích
čl. N. S. Vojty a soudr., (č. t. 76), Vojty a soudr.
(č. t. 78), Ant. Slavíka a soudr. o zřízení
státní pojišťovny. Tisk 2775.
Zpravodajem za výbor rozpočtový je kolega
Jos. Špaček, místo něhož
bude referovat kolega Jaroš, a za výbor zemědělský
kolega A. Slavík.
Zpravodaj posl. Jaroš: Vážení pánové!
Rozpočtový výbor jednal o návrzích
č. 76, 78 a 1645 na základě zprávy
zemského výboru, avšak zamítl návrh
rámcového zákona na zřízení
státní pojišťovny a povolení úvěru
k tomu účelu 20,000.000 K, považuje k řešení
této otázky rámcový zákon za
nedostatečný. Nenabyl také přesvědčení,
že by poskytnutí úvěru 20,000.000 K
stačilo k založení státní pojišťovny.
Rovněž zdá se mu pochybno, zdali by povinná
pojišťovna jako ústav státní prosperovala.
Přijal však resoluci, ve které jsou vytknuty
zásady: v prvé řadě, aby povinné
pojišťování se týkalo škod
způsobených požárem na budovách
a jiném majetku, dále krupobitím na polních
i zahradních plodinách a pádem dobytka.
Působnost veřejného ústavu, k tomu
zřízeného, může býti rozšířena
i na dobrovolné pojištění všech
předmětů, které nepodléhají
povinnému pojištění.
Ke zřízení ústavu pojišťovacího
přispěje stát patřičným
úvěrem, který se postupně splatí
z výnosů ústavu.
Pojišťovna pro škody živelní, zřízená
za úvěrové pomoci státní, má
postavení monopolní.
Výbor navrhuje přijetí resoluce Národnímu
shromáždění.
Předseda: Přeje si slova pan zpravodaj výboru
zemědělského?
Zpravodaj post. A. Slavík: Ano.
Předseda: Uděluji mu je.
Zpravodaj posl. A. Slavík: Slavné Národní
shromáždění!
Výbor zemědělský v mnoha poradách
jednal o zřízení státní živelní
pojišťovny, a sice z toho důvodu, že na
základě statistického materiálu seznal,
že nynější pojišťování
naprosto nevyhovuje, poněvadž se minulo svým
účelem. Účelem pojišťování
jest, aby chránilo jednotlivce, aby chránilo majetek
každého jednotlivce proti všem možným
škodám. Nynější systém pojišťování
však nesleduje tohoto účele, nýbrž
sleduje účel výdělečný.
A v důsledku toho také jest, že dnes jenom
v Čechách jest na 70 pojišťovacích
ústavů, z nich asi 36 pojišťovacích
ústavů velkých a z těch velkých
pojišťovacích ústavů jest pouze
5 českých a ostatní pojišťovny
mají vesměs sídlo mimo hranice našeho
státu. Tedy to samo svědčí o tom,
že toto pojišťování není příliš
zdravé a že jest nutno, aby na tomto poli bylo vykonáno
něco jiného, čím by pojišťování
bylo vráceno svému účelu a zájem
státu byl chráněn. Ale poněvadž
rozpočtový výbor uznal, že nynější
doba není vhodna, aby státní pojišťovna
byla zřízena, vzhledem k nynějším
drahotním poměrům, spokojil se zemědělský
výbor resolucí, kterou kol. Jaroš přečetl.
Připojuji se k ní a žádám jménem
zemědělského výboru, aby tato resoluce
byla slavným Národním shromážděním
schválena.
Předseda (zvoní): K slovu není
nikdo přihlášen, debata tedy odpadá.
Přistoupíme k hlasování. Prosím
o zaujetí míst. (Děje se.)
Jest nám hlasovati o resolučním návrhu,
obsaženém ve zprávě rozpočtového
a zemědělského výboru. Resoluční
návrh byl přečten, nepotřebuji jej
čísti znova. Kdo s ním souhlasí, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, návrh jest přijat
a tím tento odstavec denního pořadu jest
vyřízen.
Přistoupíme k bodu
4., ke zprávě kulturního výboru
o vládním návrhu zákona (tisk č.
2745), jímž se upravuje správa zemědělského
školství a dozor na ně (tisk č.
2766).
Zpravodajem jest p. kol. Babánek, uděluji
mu slovo.
Zpravodaj posl. Babánek: Vážené
Národní shromáždění!
Ministerstvo zemědělství přejalo v
našem československém státě dědictví
po ministerstvech orby rakouském a uherském, a následkem
toho převzalo také péči o školství
zemědělské. Organisace tohoto školství
zemědělského děla se ale v každé
zemi státu našeho jiným způsobem a následkem
toho nachází se organisace jeho v chaotickém
stavu. Máme školy státní, vedle těch
jsou školy zemské, školy zemí podporované
a školy soukromé. Stát uherský zakládal
školy hospodářské ze zcela jiných
důvodů a na zcela jiných základech,
než se zakládaly školy zemědělské
u nás v Čechách a na Moravě. Pro stát
uherský byly školy zemědělské
prostředkem maďarisace a podle toho také byly
zřizovány ve velkém slohu, byly opatřeny
bohatými statky, které zaujímají rozměry
až 915 ha. Jsou to velké objekty, které musí
býti neobyčejně opatrně a odborně
spravovány, aby nepřinášely republice
škody a to tím více, jelikož je republika
převzala ve stavu zanedbaném schválně
vyprodané, vyrabované a se sešlými budovami.
Bude vyžadovati značných nákladů,
aby byly uvedeny do normálního stavu.
Na Moravě jsou školy zemské, u nás v
Čechách mimo škol zemských, školy
zemí podporované, které společnou
prací zemského výboru, okresů, obcí
a místních interesentů vykonaly velké
dílo a právě tak jako na Moravě odchovávaly
uvědomělý, cíle svého a své
práce vědomý stav zemědělský.
Chci tudíž zdůrazniti s tohoto místa,
že zabývajíce se předlohou, uznávali
jsme, že všichni tito činitelé, jak správy
zemí, tak správy okresů, celá samospráva
naše i místní interesenti vykonali krásné
dílo a zaslouží také plného uznání,
a toto uznání mohu také vysloviti veškerému
učitelstvu škol zemědělských,
které v dobách těžkých za velmi
nízkých platů a velmi špatných
poměrů konalo plně svoji práci poctivě,
nezištně a obětavě, takže docílilo
přece jen výsledků zdárných
a velikých. Z tohoto důvodu také jsme připojili
k vládnímu návrhu resoluci, která
poukazuje přímo k tomu, že ti, kteří
pečovali o školství zemědělské
a kteří odevzdají ovoce své práce
státu, budou požádáni státem,
aby jednali o odevzdání těchto objektů
budoucímu řediteli a správci ústavů
zemědělských - státu našemu.
Školství zemědělské, jak se nám
dnes jeví, jest institucí, která se skládá
jednak ze samostatných zemědělských
podniků, ze statků a velkostatků a pak z
ústavů vyučovacích. Jest zřejmo,
že toto spojení přímo vyžaduje,
aby bylo vedeno odborným ministerstvem, protože by
mohly z vedení neodborného vzniknouti ohromné
ztráty. (Nepokoj.)
Předseda: Prosím o klid!
Zpravodaj posl. Babánek (pokračuje):
To uvažujíce v kulturním výboru, přijali
jsme také celý návrh, který předložila
vláda o správě škol, a který
rozpadá se hlavně na převzetí těchto
škol do správy státní postupně
tak, jak stát na to stačí a jak s místními
interesenty bude moci dojednati, potom na odborný a školský
dozor na toto školství a pak na odstavce, které
se týkají převzetí učitelstva,
které vesměs má býti převzato
do správy a vydržování státního.
Jménem kulturního výboru doporučuji
Národnímu shromáždění
tuto předlohu a prosím za její přijetí.
(Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní): K slovu není
nikdo přihlášen. Debata odpadá. Přistoupíme
k hlasování. Sděluji dodatečně,
že k projednání této věci dostavil
se jako zmocněnec vlády odbor. rada dr. Kopečný
za ministerstvo zemědělství.
O zákoně tomto míním dáti hlasovati
v celku. Má 10 paragrafů, žádný
pozměňovací návrh učiněn
nebyl. Snad námitek proti tomu není. (Nebyly).
Budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Kdo souhlasí s § 1. -10. incl. zákona, jakož
i s nadpisem jeho a úvodní formulí, jak jest
obsažena ve zprávě kulturního výboru,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Zákon jest schválen
v prvním čtení.
Ke druhému čtení si pan zpravodaj
slova nepřeje?
Zpravodaj posl. Babánek: Ne.
Předseda: Kdo souhlasí se zákonem,
přijatým právě v prvním čtení,
také ve druhém čtení, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, zákon jest schválen
také ve druhém čtení. Ještě
zbývá vyříditi resoluci.
Zpravodaj posl. Babánek (čte): Vládě
se ukládá, aby při postátňování
zemědělských škol zemských a
zemí podporovaných vstoupila předem v jednání
se zemským správním výborem v Čechách,
zemským výborem na Moravě a zemskou správní
komisí ve Slezsku za účelem dohody v příčině
převzetí dotčených škol a jejich
majetku.