Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: dr. Hajn, Kadlčák,
Konečný, Udržal.
Zapisovatelé: dr. Jan Herben, Vacula;
větší počet členů Národního
shromáždění.
Zástupcové vlády: Předseda vlády:
Tusar; členové vlády: dr. Beneš,
Habrman, Hampl, dr. Hodža, Prášek,
Staněk, dr. Veselý, dr. Winter;
za ministerstvo zemědělství: odbor. rada
dr. Kopečný.
Z kanceláře sněmovní: JUDr.
Haasz, tajemník sněmovní, zástupce
jeho JUDr. Říha.
1. Zpravodaj F. Jirásek. Zpráva rozpočtového
výboru o návrhu člena Národního
shromáždění Jar. Marka a soudr. (tisk
č. 2185), jímž se částečně
mění zákon o osobních daních
přímých (tisk č. 2765).
2. Zpravodaj dr. Metelka. Zpráva kulturního
výboru o návrhu členů Národního
shromáždění dra Hajna, Brožíka,
Freimana, dra Srdínka a soudr. (tisk č. 2499) o
změnách a doplňcích zákona
ze dne 3. dubna 1919, č. 189. sb. z. a nař. o školách
národních a soukromých ústavech vyučovacích
a vychovávacích (tisk č. 2772).
3. Zpravodajové Jos. Špaček a A.
Slavík. Zpráva I. výboru rozpočtového
a II. výboru zemědělského o
návrzích člena Národního shromáždění
Vojty a soudr. (tisk č. 7678) a členů Národního
shromáždění Slavíka a soudr.
(tisk č. 1645) o zřízení státní
pojišťovny (tisk č. 2775).
Po případě:
4. Zpravodaj J. Babánek. Zpráva kulturního
výboru o vládním návrhu zákona
(tisk č. 2745), jímž se upravuje správa
zemědělského školství a dozor
na ně (tisk č. 2766).
5. Zpravodaj J. Smrtka. Zpráva kulturního
výboru o vládním návrhu zákona
(tisk č. 2737), kterým se přechodně
upravují právní svazky učitelstva
na veřejných školách obecných
a občanských (tisk č. 2771).
6. Zpravodaj J. Smrtka. Zpráva kulturního
výboru o návrhu člena Národního
shromáždění dra Lukavského a
soudr. (tisk č. 2654) a o návrhu vládním
(tisk č. 2662) na upravení správy školské
(tisk č. 2770/I).
7. Zpravodaj dr. Meissner. Zpráva ústavního
výboru o návrhu zákona o zastoupení
sibiřských legionářů v poslanecké
sněmovně (podle §§ 14. a 17. jednacího
řádu) (tisk č. 2703).
8. Zpravodaj inž. J. Rotnágl. Zpráva
I. výboru technického a II. výboru
rozpočtového o vládním návrhu
zákona (tisk č. 2700) o úpravě uhelného
hospodářství (tisk č. 2783).
9. Zpravodaj J. Ulrich. Zpráva výboru pro
pozemkovou reformu o vládním návrhu zákona
(tisk č. 2376), jímž se doplňují
některá ustanovení zákona ze dne 27.
května 1919, č. 318. sb. z. a n. o zajištění
půdy drobným pachtýřům (tisk
č. 2774).
Předseda (zvoní): Národní
shromáždění jest schopno se usnášeti.
Zahajuji schůzi.
Omluvili se:
churavostí: dr. Franta (na neurčito), Dula
(na neurčito), Lukeš (na neurčito),
dr. Novotný (na neurčito), Skorkovský,
Kypr, dr. Juriga a Tománek (na včerejší
schůzi i dnešní);
zaměstnáním: Pavlán (na neurčito),
dr. Scheiner (do 15. dubna), Tayerle (na neurčito),
Ševčík, Káňová,
Dubický, Sechtr.
žádám pana sekretáře, aby seznam
věcí přečetl.
Sněmovní sekretář dr. Haasz
(čte):
Výboru státně-zřízeneckému:
Tisk 2779. Návrh člena Národního
shromáždění dra Ant. Kloudy a
spol., aby vydán byl zákon o jmenování
úředních sluhů autonomie obecní
a okresní v republice Československé podúředníky.
(Současně přikázán též
výboru ústavnímu.)
Tisk 2780. Návrh člena Národního
shromáždění V. Johanise a soudruhů
na zařadění města Hořovic
do III. třídy aktivních přídavků.
(Současně přikázán též
výboru rozpočtovému.)
Tisk 2764. Odpověď ministra spravedlnosti na
dotaz člena Národ. shromáždění
Fr. Mašaty a spol. o postupu okresního soudu
v Hořovicích při výkupu dlouhodobých
pachtů.
Předseda: Z předsednictva přikázáno
bylo podle § 3. zákona ze dne 24. července
1917 č. 307 ř. z.:
Výboru zásobovacímu:
nařízení vlády o obchodu surovými
kožemi domácího původu, nařízení
vlády o úpravě obchodu se lnem, nařízení
vlády o uvolnění výroby a obchodu
konopím a konopnými výrobky.
Máme přistoupiti k
Před přechodem k dennímu pořadu vyžádal
si slovo pan ministr zahraničních věcí.
Uděluji mu je.
Ministr zahraničních záležitostí
dr. Beneš: Slavné Národní shromáždění!
K dotazu pana kol. Lukavského a soudruhů
ohledně repatriace naší sibiřské
armády mohu sděliti následující
fakta: Otázkou repatriace naší armády
zabývali jsme se v Paříži hned od květnového
usnesení Národního shromáždění
a usnesení vlády, kde byli jsme vůbec přímo
vyzváni, abychom co možná nejrychleji provedli
repatriaci naší armády, z důvodů
politických však zejména na konferenci míru
a z důvodů technických byla otázka
tato definitivně řešena teprve usnesením
nejvyšší rady ze dne 21. září
1919 bezprostředně před mým odchodem
z Paříže. Prodloužení další
poněkud způsobeno bylo tím, že brzo
na to začalo se jednati o tom, že nemají býti
povoláni zpět naši sibiřští
vojáci jen, nýbrž též polští,
rumunští a jihoslovanští. Zatím
vojsko naše samo najalo osm lodí, z nichž dvě
najaty byly Červeným americkým křížem
a našemu vojsku k repatriaci propůjčeny. Tyto
lodi dopravily celkem do vlasti asi 10.000 vojáků.
Další jednání o repatriaci našeho
vojska bylo provedeno a to již definitivně po mém
návratu zpět do Paříže a Londýna
v listopadu a v prosinci, kde byl ujednán definitivní
plán o repatriaci celé naší armády.
Tehdy bylo dojednáno po dlouhých jednáních,
která byla dosti obtížná jednak z důvodů
technických, z nedostatku tonáže a jednak finančních
nesnází, že mají Američané
a Angličané společně provésti
repatriaci naší armády a sice tím způsobem,
že Američané dopraví domů 36.000
našich vojáků, Anglie pak zbytek.
Bylo zároveň stanoveno, že měsíčně
bude dopraveno 12.000 vojáků a že bude započato
s repatriací těchto našich vojáků
začátkem měsíce února, takže
každý měsíc by bylo dopraveno 12.000
lidí.
To ovšem bylo podřízeno zásadě,
že musí také těch 12.000 vojáků
ve Vladivostoku býti připraveno, aby lodi, které
je mají dopraviti, nemusily příliš dlouho
čekat na dopravu našich vojáků ze sibiřské
dráhy, kterážto doprava byla znesnadněna
anarchií a rozvrácenými poměry v Sibiři.
Jak bylo řečeno, měla doprava začít
1. února, obtíže však, zvláště
dopravní a anarchie v Sibiři způsobily, že
1. února nebyl dostatečný počet našich
vojáků ve Vladivostoku a tím se poněkud
také doprava zdržela. Toto zdržení bylo
ovšem jen nepatrné, takže v polovici února
mohli jsme pozorovati, že repatriace začínala
se dělati pravidelně. V této době
bylo nám umožněno, že mohli jsme vypraviti
z Vladivostoku 4 lodi: "Sheridan", "Novgorod",
"Liverpool Maru" a jednu loď čínskou.
Tyto lodi byly již naloděny a jsou již na moři.
Vedle toho bylo dojednáno s Amerikou, že pošle
dvě velké lodi: "Amerika" a "President
Grant", které jsou dnes ve Vladivostoku a jsou připraveny
k nalodění vojáků, kteří
jsou ve Vladivostoku. Dle cifer a telegrafických zpráv
mohu sděliti následující fakta: Ve
Vladivostoku nalézá se 17.000 vojáků
československých, čekajících
na postupné nalodění; pro ty jsou připraveny
dvě zmíněné lodi "President Grant"
a "Amerika". Na cestě do Vladivostoku nalézá
se nyní loď "Vernon", která jest
připravena pro 6.000 vojáků. Z obou předcházejících
lodí může každá naloditi 6.000
vojáků.
Tyto lodi budou přepraveny kanálem panamským
a budou dirigovány do Hamburku, poněvadž jich
velký ponor nepřipustí, aby byly dirigovány
do Terstu.
Dále můžeme sděliti, že dalších
7.000 našich lidí nalézá se na východočínské
dráze, v krajině vladivostocké, takže
po této stránce těmto našim vojákům
nehrozí žádné nebezpečí.
Konečně poslední oddělení našich
vojáků nalézá se od stanice Jantoria
do Vrchního Udinska, také již na Dálném
Východě, takže ani jim nehrozí žádné
nebezpečí.
Nyní jde o to, aby vedle zmíněných
4 lodí, které jsou již na cestě, a zmíněných
tří lodí, z nichž dvě jsou ve
Vladivostoku a jedna jest na cestě do Vladivostoku, byly
získány včas ještě další
potřebné lodi. V této věci jedná
ve Vladivostoku jednak generál Janin, jednak jednáme
i my a to zejména s vládou anglickou. Není
třeba se obávati žádného zvláštního
zpoždění proto, poněvadž technické
poměry a všeobecná situace na sibiřském
východě nedovolí, aby naši vojáci,
kteří se nacházejí u Vrchního
Udinska a na čínské dráze, byli v
nejbližší době ve Vladivostoku během
měsíce dubna a května. Možno tudíž
souditi, že nalodění našich posledních
vojáků může se datovati ke konci měsíce
května.
Do té doby jde o to, abychom tam měli nutnou tonáž.
Domnívám se, že v této věci nebude
žádných obtíží, alespoň
svého času publikovali jsme dopis lorda Curzona,
který se zavázal jménem anglické vlády,
že dopravu našich vojáků umožní
a domnívám se, že po této stránce
bude nutná tonáž včas, t. j. do konce
května ve Vladivostoku.
Celkem mohu tedy resumovati: Dosud přijelo 12 - 13 tisíc
našich vojínů ze Sibiře, 4 lodi asi
s 5 - 6.000 muži nalézají se na moři,
17.000 vojáků našich jest ve Vladivostoku a
pro ně jsou připraveny tři lodi, o kterých
jsem se zmínil a které jsou s to 17.000 vojáků
naloditi, dále asi 7.000 vojáků nalézá
se na východočínské dráze ve
vlacích a konečně asi 7 - 10.000 našich
vojáků nalézá se v 17. vlacích
mezi Jantorií a Vrchním Udinskem v naprosté
bezpečnosti a v situaci takové, že není
třeba chovati naprosto žádných obav.
O této situaci, jak jsem právě naznačil,
t. j. na doklad toho, že není třeba naší
veřejnosti obávati se, že cokoliv může
se s našimi vojáky státi, že vojáci
tito jsou úplně bezpečni, takže veřejnost
naše může býti úplně klidna,
svědčí i telegramy našeho zástupce
dra Girsy, jednak i generála Janina.
Zástupce dr. Girsa telegrafuje z Vladivostoku dne 10. února:
"Evakuace vojska na východ od Bajkalu pokračuje
správně. Třetí divise na západ
od Irkutska, kde ohromné potíže jak od bolševiků,
tak i nedostatkem lokomotiv. Přední voj jde pěšky
bez boje z Nižně-Udinska. Zdravotní stav je
dobrý. Poslal jsem do Irkutska všechny volné
lokomotivy a vagony. Doufám, že se podaří
všechna vojska šťastně dopraviti za Bajkal,
přes všechny obtíže."
Dne 8. března telegrafuje dr. Girsa z Vladivostoku: "Přes
všechny veliké potíže komplikovaných
politických poměrů, naše evakuace pokračuje
správně. Arriergard opustil Irkutsk. Zdravotní
stav dobrý, nálada dobrá".
Dne 31. března telegrafuje dr. Girsa z Vladivostoku: "Ve
Vladivostoku čeká na evakuaci 17.000 vojska a na
východočínské dráze 7.000 ve
vlacích. Od stanice Jantorie do Verchně-Udinska
je našich 17 vlaků."
Dne 4. dubna telegrafoval generál Janin z Charbinu: "Evakuace
postupuje bez jakýchkoliv incidentů. Konec celého
našeho vojska nalézá se nyní u Petrovských
závodů, oznámil jsem Američanům
a Angličanům, aby v čas dopravili sem loďstvo.
Syrový odjíždí dne 29. do Čity,
aby přišel do Charbinu a sešel se se mnou."
Dne 6. dubna telegrafoval generál Janin z Charbinu: "Evakuace
pokračuje v úplném pořádku.
Japonci nyní pomáhají nám urychliti
dopravu. Naši všichni lidé jsou v úplné
bezpečnosti ve východní krajině Sibiře.
Zakročil jsem u autorit anglických a amerických,
by včas lodi přijely. Učiňte s Vaší
strany nutná opatření."
Dne 7. dubna telegrafoval generál Janin z Charbinu: "Blíží
se již konec mojí úlohy zde: přivézti
armádu do vlasti. Za krátko se nalodí Syrový
a já sám míním odjeti brzo. V celé
anarchii zde zůstala armáda úplně
celá ve středu zřícenin. Sdělím
Vám pak všecky překážky, které
jsme musili překonati."
Sdělil jsem vám, pánové, jen na doklad
několik těchto telegramů, abyste viděli,
v jakém směru celá věc postupuje.
Chci konstatovati jen, že ovšem všecky tyto věci
nešly bez nesnází, že byly nesnáze
skutečně veliké, že tyto nesnáze
byly překonány velikou prací a velikým
organisačním úsilím našich vojáků.
Aby byla naše veřejnost úplně uklidněna,
jest nutno také zdůrazniti to, že s naší
strany a specielně se strany ministerstva zahraničních
věcí a ministerstva Národní obrany
v úplném souladu pracovali jsme všemožným
způsobem, aby repatriace dála se rychle a bez nejmenších
obětí. Je nutno ovšem zdůrazniti, že
obtíže ve východní Sibiři byly
takové, že bez nesnází to všecko
nešlo, ale všecky tyto věci nezávisely
jen od vlády v Praze, jsou to otázky geografické,
otázky technické, nedostatek transportu, lokomotiv
a vagonů, a tudíž jestliže by mohly býti
nějaké stesky, musí se konstatovati, že
byly často zde věci, které byly nad síly
specielně vlády pražské, a že v
poslední době záležela otázka
repatriace našich vojáků daleko více
na organisaci našeho vojska v Sibiři samotného
a na správné organisaci naší vojenské
v Sibiři samotné. Po této stránce
jsme odtud, pokud jsme mohli, dávali pomoc našim vojákům
co možno největší a, jak z telegramů
jest patrno, také vojáci naši dosud v žádném
směru si nestěžovali, že by situace byla
příliš těžká a obtížná.
Celková nálada vojska jest dobrá, repatriace
děje se bez velikých obtíží a
zejména bez obětí a domnívám
se, že může naše veřejnost po této
stránce býti naprosto ujištěna, že
již v krátké době bude ukončena.
Jak jsem již řekl, myslím, že poslední
naši vojáci budou naloděni na lodě ve
Vladivostoku někdy ku konci května, a podle toho
je možno vypočítati, kdy asi poslední
náš voják do vlasti se navrátí.
To jest asi v celku situace dnešního stavu celé
repatriace našeho vojska. (Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní): Přistupuji