Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Kdo s těmito šesti resolucemi a zejména s tou první, opravenou tím způsobem, jak jsem uvedl, souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina, také 6 resolucí je schváleno a tím jest tento odstavec denního pořádku vyřízen.

Zpravodaj posl. dr. Stojan: Slavné shromáždění! Vděčnost mizí vůbec, ale hlavně v politickém životě. I my jsme toho svědky, ale já hodlám učiniti výjimku a jménem duchovenstva, kterému jste ovšem skrovnou almužnu poskytli, vám děkuji. Zajisté duchovenstvo bude vděčno a pamatovati bude v modlitbách svých na časné a věčné blaho národa a krajanů. Zajisté vzrůst republiky Československé též jest odkázán na pomoc Boží. Opětuji díky z té duše, z toho srdce, vroucí díky a "Pán Bůh zaplať"! (Výborně! Potlesk.)

Předseda: Přistoupíme k odstavci 8 denního pořádku,

ke zprávě ústavního výboru o vládním návrhu zákona (tisk č. 2040) o zvláštních opatřeních v oboru samosprávy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (tisk č. 2346).

Zpravodajem jest pan kolega Malypetr. (Posl. Kroiher: Není přítomen, jest ve výboru ústavním!)

Nebude-li proti tomu námitek, přistoupil bych tedy zatím k odstavci devátému a mezitím by mohl býti pan kolega Malypetr zavolán. (Souhlas.)

Námitek proti tomu není, přistoupíme tedy k odstavci 9. a sice

9. ke zprávě l. výboru sociálně politického a II. výboru ústavního o vládním návrhu zákona (tisk č. 2643) o prozatímní úpravě právních poměrů ústavů léčebných a humanitních v republice Československé (tisk 2720).

Zpravodaji jsou páni kolegové dr Syllaba a Malypetr.

Uděluji slovo nejprve panu kolegovi dru Syllabovi.

Zpravodaj posl. dr. Syllaba: Slavné Národní shromáždění! Jest nám všem v živé paměti, že president republiky při svých veřejných projevech znova a znova slavnostně uznával význam ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy pro život státu. Ale toto odborné ministerstvo jest institucí novou a musí teprve hledati a stanoviti rozsah a meze svého působení. K jeho řádné činnosti jest mu třeba náležité moci výkonné, která jest až dosud dosti nepatrnou. Zákonem, jehož osnovu vláda předkládá Národnímu shromáždění k sankci, má se exekutiva ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy rozšířiti alespoň jedním směrem.

Základní zásadou předloženého zákona jest, aby ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy mělo patřičný dozor na ústavy léčebné a humanitní veřejné, jakož i soukromé s právem veřejnosti, k jejichž řízení jest třeba lékařského vedení a spolupůsobení. Bylo třeba hledati a najíti formu výrazu ve znění zákona, aby jednak ministerstvo mělo při tomto dozoru na ústavy léčebné a humanitní patřičnou míru volnosti a samostatnosti, jednak aby nebyla dotčena dosavadní historicky opřená a založená pravomoc autonomních těles zemských. Tato forma se našla v kompromisním pozměňovacím návrhu, v nějž vyznělo politické jednání mezi referentem a zástupci strany lidové a národně demokratické za souhlasu zúčastněného ministerstva.

Na druhém místě běží při předložené osnově zákona o to, aby z důležitých důvodů státních mohly býti převzaty do správy státní některé ústavy léčebné a humanitní ihned, jiné pak postupem času. Ihned ústavy léčebné a humanitní v obvodu Velké Prahy, na Ostravsku v uhelné pánvi, v Lučenci na Slovensku a v Munkáči v Karpatské Rusi.

Důvodem pro sestátnění existujících nemocnic Velké Prahy, jakož i pro eventuelní vybudování nových nemocnic státních jest nedostatek lůžek. Kdyby správa státní měla nemocnice ve Velké Praze ve svých rukou, usnadnil by se odliv a příliv nemocných na klinikách všeobecné nemocnice, věc to velmi důležitá, jednak pro potřebu onemocnělého obyvatelstva pražského zejména v měsících s větší morbilitou, na příklad při epidemiích chřipkových, jednak pro náležitou klinickou výchovu lékařského dorostu. Na Ostravsku, v Munkáči v Karpatské Rusi a v Lučenci jest důvodem pro sestátnění nemocnic hlavně nebezpečí hrozící epidemie rozmanitých infekčních nemocí z východu, proti kterým jest třeba při východních hranicích státních v řádných veř. nemocnicích postaviti dokonalou baštu. Jiné ústavy veřejné léčebné a humanitní mohly by býti podle znění zákona převzaty do správy státní teprve tehdy, když by toho vyžadovaly svrchovaně důležité zájmy státní a za srozumění se zemským správním výborem, resp. až bude zavedeno župní zřízení se zemským výborem svazovým. (Místopředseda Kadlčák přejímá předsednictví.)

Vzhledem k uvedeným vývodům navrhuje referent slavnému Národ. shromáždění, aby schválilo osnovu zákona o prozatímní úpravě právních poměrů ústavů léčebných a humanitních v republice Československé, jakož i aby schválilo resoluci připojenou k § 6., kterou se má působiti na složení poradního sboru, navrženého § 6. (Výborně! Potlesk!)

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Uděluji slovo druhému panu zpravodaji p. Malypetrovi.

Zpravodaj posl. Malypetr: Vážené Národní shromáždění! Ustavní výbor projednal předloženou osnovu zákona a připojil se v celku i v podrobnostech k důvodům zde právě předneseným. Doporučuji, aby osnova byla schválena a rovněž i navržená resoluce. (Výborně!)

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.

K tomuto zákonu předložen byl pozměňovací návrh, který jest náležitě podepsán a jest tudíž předmětem jednání.

Ke slovu o tomto návrhu se přihlásil pan zpravodaj dr. Syllaba.

Zpravodaj posl. dr. Syllaba: Tento pozměňovací návrh jest výsledkem kompromisního jednání mezi referentem a zástupci strany lidové a strany národně demokratické za souhlasu súčastněného ministerstva. Přijímám jej za svůj a doporučuji jej slavné sněmovně ke schválení. Návrh tento zní:

členů Národního shromáždění Bechyně a soud. na změnu § 1., 4. a 6. osnovy zákona o prozatímní úpravě právních poměrů ústavů léčebných a humanitních v republice Československé.

Podepsaní navrhují: I. aby

1. odstavec 1. § 1. měl toto znění: Pokud není již zvláštními zákony tak stanoveno, přísluší od doby účinnosti tohoto zákona státní správě dozor na všechny veřejné ústavy léčebné a humanitní a soukromé ústavy s právem veřejnosti, k jejichž řízení je třeba lékařského vedení nebo spolupůsobení, a to po stránce lékařské i správní.

2. Aby za odstavec 1. vložen byl tento odstavec:

Tím není dotčeno dosavadní právo dozoru příslušných zemských (správních) výborů.

3. Aby § 4. měl toto znění:

Za ústavy státní mohou býti prohlášeny a převzaty do správy ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy nemocnice ve Velké Praze, na Ostravsku a v jiných uhelných pánvích, v Lučenci na Slovensku a v Munkáči v Podkarpatské Rusi.

Vyžadují-li toho svrchovaně důležité zájmy státní, mohou býti po dorozumění s příslušným zemským (správním) výborem, resp. zemským výborem svazovým (§ 64. zák. ze dne 29. února 1920, čís. 126. sb. zák. a nař.) vládním nařízením prohlášeny za státní ústavy a převzaty do správy ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy ještě jiné veřejné ústavy léčebné a humanitní (§ 1. t. z.), nebo se svolením vlastníka ústavy soukromé.

4. Aby v § 6. nahražena byla slova "pro finanční a hospodářské záležitosti ústavů léčebných a humanitních", slovy "pro ústavy léčebné a humanitní".

II. Aby přijata byla tato resoluce: Vládě se ukládá, aby vydávajíc nařízení ve smyslu § 3. t. z. jednala v dorozumění se zemskými (správními) výbory."

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Pan zpravodaj připojuje se k podanému pozměňovacímu návrhu k §§ 1. 4. a 6.

Hodlám dát hlasovat tím způsobem, že napřed odhlasujeme § 1., ke kterému je navržena změna, pak budeme hlasovat o §§ 2. a 3., ke kterým není žádná změna navržena, pak budeme hlasovati o § 4., kde jest změna, pak o § 5. beze změny, pak o § 6., u kterého jest změna, pak o § 7. beze změny a konečně o resoluci. Není-li žádných námitek proti tomuto pořadu, přikročíme ke hlasování. (Souhlas.) Námitek není. Prosím, aby páni zaujali místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí, aby § 1. ve znění změněném, navrženém panem zpravodajem, byl přijat, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina, § 1. jest schválen.

§§ 2. a 3. nemají žádných pozměňovacích dodatků. Dám o nich tedy o obou najednou hlasovati.

Kdo souhlasí s §§ 2. a 3. zákona předstojícího tak, jak původně byl předložen, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina, §§ 2. a 3. jsou schváleny.

Přikročíme k § 4., jejž navrhuje pan referent ve změněném znění.

Kdo souhlasí s ním, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina, § 4. v novém znění jest schválen.

§ 5. neobsahuje žádných změn. Dám o něm tedy hlasovati v původním znění.

Kdo souhlasí s § 5. zákona předstojícího, prosím, aby povstal. (Děje se)

To jest většina, § 5. jest schválen.

K § 6. navržena jest změna, a to, aby nahražena byla slova "pro finanční a hospodářské záležitosti ústavů léčebných a humanitních" slovy "pro ústavy léčebné a humanitní".

Kdo souhlasí s § 6. s touto změnou, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina, § 6. v tomto znění jest schválen.

§ 7. jest beze změny. Kdo souhlasí s ním, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina, § 7. jest schválen.

Má pan zpravodaj pro druh čtení nějaké změny?

Zpravodaj posl. dr. Syllaba: Nikoliv.

Místopředseda Kadlčák: Přikročíme ke druhému hlasování. Kdo souhlasí se zákonem právě v prvém čtení přijatým ve znění naznačeném, pak s nadpisem a úvodní formulkou, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina, zákon také v druhém čtení s formulkou úvodní a nadpisem jest schválen.

Přikročíme ke schválení navržené resoluce a sice první resoluce výborové a druhé panem zpravodajem navržené. Znění jejich jest známo, nebudu je tedy čísti. Prosím, kdo souhlasí s oběma navrženými resolucemi, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina, obě resoluce jsou schváleny.

Tím tento odstavec denního pořadu jest schválen a přikročíme k přesunutému odstavci 8. a sice

ke zprávě ústavního výboru o vládním návrhu zákona (tisk č. 2040) o zvláštních opatřeních v oboru samosprávy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (tisk č. 2346).

Zpravodajem jest pan kol. Malypetr. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. Malypetr: Vážené Národní shromáždění!

Po státním převratu našem byla učiněna tehdejším Národním výborem nejnutnější zákonná opatření, jichž bylo třeba k zachování a udržení chodu veškeré naší veřejné správy. Byla vydána prozatímní ústava, která ve svém § 4. prohlásila, že veškerou zákonodárnou pravomoc pro celý stát i jednotlivé jeho části pravomoc dozorčí nad mocí výkonnou vykonává jedině Národní shromáždění. Tímto ustanovením prozatímní ústavy bylo zasaženo do dosavadních práv bývalých zemských sněmů a sice zejména do jejich práv zákonodárných, ne tak do jejich činnosti správní, o níž naše pozatímní ústava neměla žádných podrobných ustanovení. Přirozený důsledek toho byl, že nebylo docela jasno, na koho tato činnost správní přechází. Pokud v Čechách byla podle známých anenských patentů tak zv. zemská správní komise, na niž násilným aktem vídeňské vlády byla přenesena všechna práva bývalého sněmu, bylo jakž takž po této stránce učiněno opatření. Jakmile však nastal převrat, přestala i existence této zemské správní komise, a jakmile přestala činnost zemských sněmů na Moravě a ve Slezsku, byla tu mezera v činnosti správní bývalých zemských sněmů a musilo býti učiněno opatření, aby byla odstraněna. Praxe sama odstranila to tím, že mnohé věci, které náležely do této správní činnosti sněmů, byly vyřizovány vládou. Ale tento stav nebyl a není zejména ani nadále udržitelný a to tím méně, že nynější naše definitivní ústava zcela jasně ustanovuje, že veškerá činnost zemských sněmů úplně a definitivně přestává.

Tato správní činnost je velmi často rázu tak podřízeného, že by se zatěžovaly tím orgány, které by měly jaksi zastupovati zemské sněmy jako orgány zákonodárné. Toto ustanovení naší prozatímní ústavy o tom, že přestaly existovati naše zemské sněmy, dalo by se vykládati tak, že veškerá činnost jejich přechází na Národní shromáždění. Ale tato činnost správní jest opravdu rázu velmi malého, je to na př. povolování zvýšeného procenta přirážek obcím, je to povolování zvláštních obecních dávek a podobné menší akty správní, jimiž zákonodárný sbor příště zbytečně by se zatěžoval a ve své činnosti by byl zdržován. Mimo to jednalo by se také o hospodářství s obecním majetkem zemským. Naproti tomu jsou ovšem některé úkony správní činnosti zemských sněmů, které jsou dosti důležité, a nemůže býti udržen stav jako dosud, že totiž zemské správní výbory nebo zemské správní komise, které převzaly výkony všech těchto oborů správní činnosti zemských sněmů, vykonávají tuto činnost, nejsouce nikým kontrolovány a nikomu podřízeny. V důsledku toho také nebyly tu ústavní orgány, které by za jejich činnost nesly plnou ústavní zodpovědnost. Tak na př. v otázce zemského rozpočtování a zemských fondů, jakož i účtování byl tu neudržitelný stav.

Osnova zákona proto navrhuje, aby tato správní činnost zemských sněmů byla přenesena na vládu, a ústavní výbor, uváživ veškeré důvody, jimiž vláda doprovodila své návrhy a pamětliv toho, že již Národní shromáždění jedním svým zákonodárným aktem, a sice novelou k obecnímu zřízení, svěřilo část této působnosti bývalých zemských sněmů vládě, a sice souhlas s tím, aby bylo provedeno slučování nebo rozlučování obcí, doporučuje, aby osnova zákona byla v předloženém znění schválena. (Výborně!)