Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Ke zprávě není nikdo zapsán, debata tudíž odpadá.

K tomuto zákonu předložen byl řádně podpisy opatřený návrh, aby paragraf 3. byl doplněn následovně:

"Vláda jest povinna podávati Národnímu shromáždění pravidelné zprávy o veškeré činnosti zemských správních výborů, komisí, zejména zemských rozpočtech a účetních závěrkách."

Tento návrh dra Lukavského, Šrámka, Bechyně, dra Vrbenského, dra Krouského, Kmeťka, dra Viškovského a soudr. jest předmětem jednání.

Zpravodaj posl. Malypetr: Připojuji se k tomuto návrhu.

Místopředseda posl. Kadlčák: Pan zpravodaj přizpůsobuje se k tomuto návrhu. Přikročíme k hlasování. Prosím, aby páni zaujali místa.

Zpravodaj posl. Malypetr: Ještě jest potřeba doplniti osnovu zákona úvodní formulí, která zní: "Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:"

Místopředseda posl. Kadlčák: Přikročíme k hlasování. Zákon tento obsahuje celkem 5 paragrafů. Dám o § 1., 2., 4. a 5., k nimž není žádných dodatků, hlasovati najednou. Není námitek? (Nebyly)

Kdo souhlasí, aby §§ 1., 2., 4. a 5. ve znění předlohy byly schváleny, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. Paragrafy tyto jsou schváleny.

Při § 3. byl podán návrh na doplnění, ku kterému se připojil pan zpravodaj. Dám hlasovati o § 3., jak byl navržen i s předloženým doplňkem, pak o nadpisu a úvodní formuli.

Kdo souhlasí s § 3. v tom znění, jak byl nyní navržen, s nadpisem a úvodní formulí, prosím, aby povstal. (Děje se). To jest většina. Zákon jest schválen, jak byl navržen.

Přeje si pan zpravodaj ke druhému čtení slova?

Zpravodaj posl. Malypetr: Nemám žádných připomínek.

Místopředseda posl. Kadlčák: Přikročíme tudíž ke druhému čtení. Kdo souhlasí, aby předložený zákon, jak byl v prvním čtení schválen, i s nadpisem a úvodní formulí, byl i ve druhém čtení schválen, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. Zákon jest schválen i ve druhém čtení.

Tím jest tento odstavec denního pořádku vyřízen.

Přikročíme k dalšímu odstavci denního pořádku, jím ž jest:

10. zpráva výboru pro pozemkovou reformu o osnově zákona o vybírání správního příspěvku k úhradě správních výloh spojených s prováděním § 63. zákona ze dne 30. ledna 1920 81. sb. z. a n. (zákona přidělovacího) o prozatímním pachtu. Tisk 2652.

Zpravodajem jest pan kolega Biňovec. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. Biňovec: Velectěné Národní shromáždění!

Provádění § 63. zákona přídělového vyžaduje značných administrativních nákladů. Pozemkový úřad byl nucen svolati za účelem porad ankety v Praze a Brně, ankety znalců a odborníků zemědělských, kteří měli dáti podklad ke zpracování instrukcí pozemkového úřadu, jež zaslány byly politickým úřadům okresním za účelem stanovení směrnic k provádění § 63. zákona přídělového. Vedle anket bylo třeba také ještě mnoho jiných porad svolati, jež vyžádaly si značných nákladů. Mimo to uvědomění širokých vrstev lidových na venkově vyžadovalo vyhotovení plakátů a různých vyhlášek, jakož i archů přihlašovacích o půdy. Tím vznikly také pozemkovému úřadu značné výlohy. Výlohy ty obnášejí již teď na 2¹/₂ milionů korun a, poněvadž, jak jsem již včera ve svém referátě o náhradovém zákonu prohlásil, řídí se Pozemkový úřad snahou, aby nestal se pasivním činitelem a pasivní součástkou státního hospodaření, přišel k názoru, že jest třeba ku provádění zákona přídělového § 64. také stanovit určité poplatky.

Výbor pro pozemkovou reformu dospěl k přesvědčení, že tyto poplatky jest třeba stanoviti na 5 K z jedné měřice neboli 0.19 ha, na Slovensku pak 7.50 K z jedné polovice katastrálního jitra. Tímto poplatkem jest možno krýti výlohy Pozemkového úřadu, aniž by se těžce snad zatěžoval pachtýř, resp. nájemce malého pozemku zemědělského. Mám dojem a přesvědčení, že tento poplatek může v prvé řadě býti do jisté míry také k tíži těch, kteří půdu propachtovávají, t. j. máme oprávněnou naději, že velkostatkáři neboli majitelé velkého zabraného pozemku mají povinnost vyjíti vstříc všem malým zemědělcům, kteří, vedeni jsouce snahou a starostí o výživu, dnes o kousek půdy žádají. Jest pravda a je to politování hodno, že ještě v té době, kdy národ opravdu touží již po reálním provádění pozemkové reformy, vyskytují se velkostatkáři, majitelé velkých statků a vedle toho také jejich úředníci, kteří i v tomto malém, řekl bych příštipku pozemkové reformy dělají překážky při provádění tohoto začátku pozemkové reformy a ztěžují žadatelům přidělení půdy.

Právě teď před chvilkou dostal jsem stížnost z panství Kácovského, náležejícího pod správu bývalých statků císařských, kde oprávněná žádost tamějších zemědělců byla zamítnuta, a požadováním přehnaných poplatků pachtovních znemožněna. Tyto případy svědčí o tom, že ještě jest v našem národě jistá část lidí, kteří stále nechtějí věřiti v provádění pozemkové reformy a dbají jen toho, aby ztěžovali snahu a poctivé přání našich zemědělců. Používám této příležitosti k tomu, abych s tohoto místa znovu prohlásil, že pozemková reforma jest dílem, které se nenechá ničím znemožniti, ze jest to problém, který jest podmíněn národohospodářskou existencí a vývojem našeho národa. Jest tedy přímo trestno, a jest jistě škodlivo, když někdo ještě z těch, kteří mají právo správy na nějakém statku, ztěžují provádění pozemkové reformy.

Je v předpokladu, že osnova zákona, kterou vám nyní předkládám, nijak nezatíží naše zemědělce, naopak na druhé straně zabezpečí rozvoj hospodářských našich poměrů a zabezpečí řádný příjem z práce, kterou pozemkový úřad na prospěch zemědělců vykonává, žádám, aby osnova také schválena a přijata byla. Doporučuji ji ku přijetí.

Pan kolega Lukavský navrhuje změnu předložené osnovy v tom smyslu, aby v § 1. na řádce 5. byla škrtnuta slova: "pozemkovému úřadu", a aby za první odstavec, končící slovy "období", zařaděn byl doplněk: "Správní příspěvek zapraviti jest kolkem na pachtovní smlouvě". Mimo to navrhuje pan kolega dr. Lukavský škrtnutí obsahu § 2. a zaměnění jeho obsahem znějícím takto: "O vymáhání dlužného příspěvku správního platí stejná pravidla, jako o vymáhání poplatků".

Konformuji se s tímto návrhem a doporučuji, aby také v tomto smyslu byla učiněna v předloze změna.

Místopředseda Kadlčák: Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Nebude-li námitek, dám hlasovati najednou o §§ 1., 2., 3., ve znění, jak nyní pan zpravodaj se konformoval. Námitek není? (Nebyly.) Prosím, račte zaujmouti místo. (Děje se.)

Přikročíme k hlasování. Kdo souhlasí s návrhem zákona, pak s nadpisem a úvodní formulkou, tak, jak byl nyní panem zpravodajem s těmi změnami navržen, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina, zákon jest schválen.

Pane zpravodaji, máte nějaký doplněk?

Zpravodaj poslanec Biňovec: Nemám nic.

Místopředseda Kadlčák: Přikročíme nyní k druhému hlasování. Kdo souhlasí se zněním zákona, právě v prvém čtení přijatým, také ve druhém čtení, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina, zákon je přijat také ve druhém čtení a tím tento odstavec denního pořádku jest vyřízen.

Přikročíme k následujícímu odstavci denního pořádku, jímž jest:

11. volba 12 přísedících volebního soudu. Po dohodě všech stran předložena byla tato kandidátní listina:

Frant. Červený, rada vrch. zem. soudu v Praze.

Dr. Kalláb, universitní profesor v Brně.

JUDr. Josef Bukovský, notář v Bubenči.

JUDr. Otto Bondy, advokát v Hoře Kutné.

JUDr. August Ráth, sekční šéf unifikačního ministerstva v Praze.

JUDr. Josef Holůbek, místopředseda pozemkového úřadu v Praze.

JUDr. Otakar Hübschmann, advokát v Praze.

JUDr. Ludvík Hanf, advokát v Brně.

Josef Bukvaj, rada zem. soudu v Strakonicích.

František Novák, rada pozemkového úřadu v Praze.

JUDr. Popel, advokát v Praze.

JUDr. Prouza, senátní president v Brně.

Není žádných námitek proti uvedeným kandidátům, prosím, abyste povstáním dali svůj souhlas na jevo. (Děje se.) To jest většina. Volba jest provedena a navržení jsou schváleni.

Výboru kulturnímu:

Tisk 2763. Vládní návrh zákona, jímž se upravuje započtení služební doby profesorů škol středních, pokud byla ztrávena na školách nižší kategorie nebo v duchovní správě. (Současně přikázán též výboru státně-zřízeneckému).

Vláda žádá, aby zpráva podána byla do pěti dnů. Jest nějaká námitka proti přidělení a lhůtě? (Nebyla.) Není, jest tedy schválena.

Přikročím k ukončení schůze a navrhuji, aby se příští schůze konala dnes 9. dubna 1920 o 7. hodině večerní s tímto

1. Zpráva rozpočtového výboru o návrhu čl. N. S. J. Marka a soudr., tisk 2185, jímž se částečně mění zákon o osobních daních přímých. Tisk 3765.

2. Zpráva kulturního výboru o návrhu čl. N. S. dra Hajna, Brožíka, Freimana, dra Srdínka a soudr., tisk 2499 o změnách a doplňcích zákona ze dne 3./IV. 1919, čís. 189 sb. zák. a nař., o školách národních a soukromých ústavech vyučovacích a vychovávacích. Tisk 2772.

3. Zpráva I. výboru rozpočtového, II. výboru zemědělského o návrzích čl. N. S. M. Vojty a soudr., tisk 76, 78 a čl. N. S. Slavíka a soudr., tisk 1645 o zřízení státní pojišťovny. Tisk 2775. Po případě:

4. Zpráva kulturního výboru o vládním návrhu zákona, tisk 2745, jímž se upravuje správa zemědělského školství a dozor na ně. Tisk 2766.

5. Zpráva kulturního výboru o vlád. návrhu zákona, t. 2737, kterým se přechodně upravují právní svazky učitelstva na veřejných školách obecných a občanských. Tisk 2771.

6. Zpráva kulturního výboru o návrhu čl. N. S. dra Lukavského a soudr., tisk 2654 a o návrhu vládním, tisk 3662 na upravení správy školské. Tisk 2770/I.

7. Zpráva ústavního výboru o návrhu zákona o zastoupení sibiřských legionářů v poslanecké sněmovně (Podle § 14. a 17. jedn. ř.). Tisk 2703.

8. Zpráva výboru technického a rozpočtového o vládním návrhu zákona, tisk 2700 o úpravě uhelného hospodářství. Tisk 2783.

9. Zpráva výboru pro pozemkovou reformu o vládním návrhu zákona, tisk 2376, jímž se doplňují některá ustanovení zákona ze dne 27. května 1919, čís. 318 sb. z. a n. o zajištění půdy drobným pachtýřům. Tisk 2774.

Jsou námitky proti hodině, anebo dennímu pořadu navrženému? (Nebyly.) Nejsou, bere se tedy na vědomí schvalující. Končím schůzi.