Kdo souhlasí s projednávanou osnovou, jakož
i s jejím nadpisem a úvodní formulí,
jak jest uvedena ve zprávě právního
a státně-zřízeneckého výboru,
prosím, aby povstal. (děje se.)
§§ 1., 2., 3. a 4., jakož i 5., nadpis zákona
a úvodní jeho formule se schvalují v prvém
čtení.
Přeje si pan zpravodaj ke druhému čtení
slova?
Zpravodaj posl. dr. Klouda: Děkuji, ne.
Místopředseda Konečný: Přikročíme
ihned k druhému čtení a prosím,
kdo souhlasí, aby zákon právě v prvém
čtení přijatý, jakož i jeho nadpis
a úvodní formule přijaty byly i ve čtení
druhém, aby povstal. (Děje se.)
Zákon ten schvaluje se i ve druhém čtení,
poněvadž se pro něj prohlásila většina
a tím jest tento bod denního pořádku
vyřízen. Přistoupíme k dalšímu
a tím jest zpráva
2. právního výboru o vládním
návrhu zákona (tisk č. 2623) o upotřebení
částí správních přebytků
hromadných sirotčích pokladen (tisk č.
2717).
Zpravodajem jest občan dr. Matoušek, uděluji
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Zákonem z 3.
června 1901 č. 62 ř. z. bylo nařízeno,
že hromadné sirotčí pokladny mají
v letech 1901-1910 každého roku z úhrnu svých
správních přebytků, které podle
schválených ročních výkazů
najevo vyjdou, až do konce "příslušného
druhého předchozího roku" odváděti
percentuelní kvóty příslušným
zemím.
Platnost tohoto zákona vypršela zák. z 29./I.
1919 č. 51 sb. z. a nař. dnem 31./XII. 1918. Naše
Národní shromáždění prodloužilo
platnost zákona toho do konce prosince 1919. Poněvadž
lhůta tato minula, je potřebí prodloužit
platnost tohoto zákona. V tom smyslu podala vláda
návrh a právní výbor radě se
dne 30./III. t. r. o vládním návrhu usnesl
se prodloužiti platnost zákona do konce roku 1920,
poněvadž v nejbližší době
bude třeba přikročit k úpravě
hromadných sirotčích pokladen vzhledem k
přijatému snížení věku
zletilostí a vzhledem k nové úpravě
správních úřadů. Po těchto
reformách bude nutno upravit definitivně použití
přebytků sirotčích pokladen - a proto
právní výbor usnesl se prodloužiti uvedený
zákon zase pouze o jeden rok t. j. do konce roku 1920.
Z těch důvodů právní výbor,
navrhuje, aby Národní shromáždění
vládnímu návrhu, jak byl přijat právním
výborem, dalo ústavní schválení.
-
Místopředseda Konečný: Také
k této předloze osnovy zákona není
nikdo přihlášen, debata odpadá, přistoupíme
k hlasování. Prosím o zaujetí
míst.
Osnova tato čítá pouze 3 paragrafy, doufám,
že dojdu souhlasu, když navrhuji, abychom hlasovali
o nich najednou. (Námitek nebylo.)
Kdo souhlasí s navrženou osnovou zákona, jakož
i s jejím nadpisem a úvodní formulí,
jak jest obsažena ve zprávě výboru právního,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, §§ 1., 2. a 3., jakož
i nadpis zákona a úvodní formule se schvalují.
Přeje si pan zpravodaj ke druhému čtení
něčeho?
Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Ne.
Místopředseda Konečný: Přistoupíme
ihned k hlasování v druhém
čtení a prosím ony pány a dámy,
kteří souhlasí se zákonem, právě
v prvém čtení přijatým, také
ve čtení druhém, aby povstalí.
(Děje se.)
To jest většina, zákon tento přijímá
se i ve druhém čtení a tím jest
i tento bod denního pořádku vyřízen;
přistupujeme k dalšímu a tím jest
3. zpráva výboru pro pozemkovou reformu o
návrhu člena Národného shromaždenia
Igora Hrušovského a společníkov (tisk
č. 2365) o vydání zákona, ktorým
se doplňuje zákon zo dňa 27. kvetna
1919 č. 318 sb. z. a nar. o zaistení pôdy
drobným pachtýrom. Tisk 2675.
Zpravodajem za nepřítomného občana
dra Medveckého jest občan Petrovič,
uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Petrovič: Veľavážené
Národné shromaždenie! Republika položila
základ k svojej blaženej budúcnosti tým,
že oslobodila pôdu zpod rabstva našich starých
utlačovateľov, čím bol položený
základ našej slobody, a nad čím oslobodený
ľud zajásal radosťou. Zákony o pozemkovej
reforme už vyšly, sú už í schválené.
Na Slovensku, je však ešte jedon pozostatok, ešte
jedon zbytok opravdového poddanstva, zbytok opravdového
otroctva, čo sa menuje želiarstvom.
Želiarstvo znamená toľko, že zemskí
páni odovzdali ľúdu pôdu za isté
služby, za isté robotovanie do užívánia.
Túto pôdu treba tiež oslobodiť, aby sa
dostala opravdu do vlastníctva ľudu. (Výborně!)
Teraz, keď máme už zákon hotový,
najlepším sposobom sa to dá riešiť
doplňkom k zákonu zo dňe 27. kvetna 1919
o dlhodobých pachtoch.
Uhorský zákon z r. 1896 č. 25. sice poprial
ľudu, že sa môže oslobodiť od želiarstva,
ale to bolo spojené s takými ťažkostiami,
že je to skoro nemožné. Navrhuje sa, aby želiarstvo
bolo tým spôsobom zrušeno, aby sa vykúpilo
ako dlhodobý pacht. Veľavážene Národné
shromaždenie! Pri doplnení zákona o dlholetých
arendátoroch musíme navrhovať. aby lehôty
určené všeobecne pre výkup dlholetých
pachtov na Slovensku boly predložene.
Na Slovensku ešte nenie usporiadaná administrativa
na toľko, že naše obyvateľstvo do termínu
nebolo ešte o vyhlásení zákona uvedomené.
Preto navrhuje sa, aby k výkonu zákona zo dňa
27. kvetna 1919 č. 318 sb. z. a n. boly určené
tieto nové lehôty:
1. Ku přihlášce pachtýřů
podle § 12. do 30. září 1920,
2. k vyjádření vlastníka nebo jeho
správy o přihláškách podaných
podle čl. 1. (§ 15. odst. 2.), do dne 1. prosince
1920.
Přihlášek řádně podaných
do 28. září 1919 se toto prodloužení
netýká.
Navrhuje sa ďalej, aby nove pripojené územie,
Hlučínsko a Ratiborsko, od tohoto dobrodenia výkupu
dlholetých pachtov neodpadlo, a aby nemusel sa robiť
nový doplňok k zákonu, navrhuje sa, aby vláda
bola poverená vypsaním lehôt pre toto územie.
Navrhuje sa tiež, aby bola prijatá i táto rezolúcia:
Ministerstvu zemedelstva sa nakladá, aby v dohode s ministerstvom
s plnou mocou pre správu Slovenska sriadilo po okresoch
na Slovensku komisie složené paritne, t. j. zo zástupcov
želiarstva a interesovaných vlastníkov tým
cieľom, aby tieto zrevidovaly tú čiastku želiarských
smlův a pomerov, která sa horných (lesných)
požitkov (dreva a pašienky) týká a aby
pri podržaní práv želiarov v dosavádnom
rozsahu ustálily ich ročnú hodnotu v peniazoch.
Želiarom má býť pri tom daná možnosť
miesto práce "Na panskom" za užívanie
dreva, pastviny alebo dákych z roka na rok meniacích
sa pozemkov paritnou komisiou odhadnutý obnos v hotovosti
vyplatiť.
Veľavážené Národné shromaždenie!
Doporučuje sa prijať tieto návrhy, lebo vedú
k uskutočneniu snáh prvého revolučného
Národného shromaždenia k oslobodeniu ľudu.
Lebo sloboda republiky zakladá sa na slobodnej pôde.
(Výborně! Potlesk.)
Místopředseda Konečný: K slovu
není nikdo přihlášen, přistoupíme
k hlasování.
Osnova projednávaného zákona čítá
pouze 3 články. Míním dáti
hlasovati proto o této osnove najednou, jakož i o
jejím nadpisu a úvodní formuli. Není
námitek. (Námitky nebyly.)
Kdo souhlasí s projednávanou osnovou zákona,
jak jest obsažena ve zprávě výboru pro
pozemkovou reformu, jakož i s nadpisem a úvodní
formulí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
Článek 1., 2. a 3. se většinou Národního
shromáždění schvalují.
Přeje si pan zpravodaj ke druhému čtení
slova?
Zpravodaj posl. Petrovič: Nikoli.
Místopředseda Konečný: Přistoupíme
k odhlasování v druhém čtení.
Kdo souhlasí se zákonem, právě v prvém
čtení přijatým, také ve čtení
druhém, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To jest většina. Zákon schvaluje se i večtení
druhém a tím jest tento bod denního pořádku
vyřízen.
Ještě je zde resoluce k odhlasování.
Panem zpravodajem byla doslovně přečtena
a myslím, že není potřebí, aby
byla čtena znovu. (Souhlas.)
Kdo souhlasí konečně s resolucí,
jak jest uvedena na straně třetí zprávy
výboru pro pozemkovou reformu, kterou také pan zpravodaj
doporučil ku přijetí, prosím, aby
povstal. (Děje se.)
Také resoluce se schvaluje a tím jest tento
bod denního pořádku dnešního
vyřízen.
Dalším bodem dnešního denního pořádku
jest
4. zpráva ústavního výboru
o vládním návrhu zákona (tisk c. 2531),
jímž se zrušuje cís. nařízení
ze dne 4. července 1914, č. 141 ř. z. o
rakouském sboru válečnickém (tisk
č. 2701).
Zpravodajem o této zprávě jest občan
Dědic. Uděluji mu slovo,
Zpravodaj posl. Dědic: Vážené
Národní shromáždění! Jedná
se o vládní předlohu zákona, jímž
zrušuje se císařské nařízení
ze dne 4. července 1914 č. 1 41 ř. z. o rakouském
sboru válečnickém. Těchto 8 paragrafů
pojednává o korporacích a o sborech válečnických,
kterých jest v Čechách počtem 307
a z nich jest jen 5 českých. (Slyšte!)
Sbory jsou ozbrojeny, a účelem těchto spolků
bylo pěstovati a síliti lásku a věrnost
k císaři.
Císařů již nemáme, zbraně
jejích nechceme použíti, a proto ústavní
výbor vám doporučuje tento zákon ku
přijetí. (Výborně!)
Místopředseda Konečný (zvoní):
Také při tomto bodě denního pořadu
není k slovu nikdo přihlášen, debata
odpadá a přistoupíme k hlasování.
Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Míním dáti hlasovati o projednávané
osnově zákona tím způsobem, že
budeme hlasovati o celé osnově zákona, která
čítá pouze 8 paragrafů, jakož
i o jejím nadpisu a úvodní formuli najednou.
Poněvadž doufám, že není námitek,
tedy přistoupíme ihned k hlasování.
(Námitek nebylo.)
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jak jest obsažena
ve zprávě ústavního výboru,
jakož i s nadpisem jeho a s úvodní formulí,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, §§ 1.-8., jakož
i nadpis a úvodní formule zákona se schvalují.
Přeje si pan zpravodaj ke druhému čtení
nějaké poznámky?
Zpravodaj posl. Dědic: Děkuji, ne.
Místopředseda Konečný: Přikročíme
k hlasování hned ve druhém čtení.
Kdo souhlasí se zákonem, přijatým
právě v prvém čtení, také
i ve čtení druhém, prosím, aby povstal.
(Děje se.)
To jest většina, zákon schvaluje se i ve
druhém čtení a tím jest tento
bod denního pořadu vyčerpán a přistoupíme
k dalšímu, kterým jest:
5. Zpráva ústavního výboru o nařízení
vlády republiky Československé z 18.
listopadu 1919, kterým se zřizuje slezská
zemědělská rada, předloženém
podle § 3. zákona ze 24. července 1917, č.
307 ř. z. (tisk č. 2698.