Úterý 6. dubna 1920

Zpravodaj dr. Dolanský: Vážené Národní shromáždění! Nařízením vlády ze dne 18. listopadu 1919 zřízena byla pro Slezsko slezská zemědělská rada. Nařízení samo, jak vláda je vydala, jest otištěno ve zprávě písemné ústavního výboru, která se nalézá v rukou pánů členů Národního shromáždění. Podle ústavy jest vláda povinna,předložiti nařízení to k ústavnímu schválení, což tímto činí, a ústavní výbor navrhuje: budiž vzato vydané nařízení toto na vědomí Národního shromáždění. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda Konečný: K slovu není nikdo přihlášen, přistoupíme k hlasování. Prosím ony pány a dámy, kteří souhlasí s návrhem výboru ústavního, jak jej právě podal pan zpravodaj, aby povstali se svého místa. (Děje se.)

Návrh ten se schvaluje.

Tím tento bod denního pořadu jest vyčerpán a přistoupíme k dalšímu, kterým jest:

6. Zpráva I. výboru živnostenského a II. výboru zemědělského o petici čís. 1492, týkající se požadavků košíkářů československých (tisk č. 2714).

Zpravodaji jsou za výbor živnostenský za občana Hatláka obč. Fischer, za výbor zemědělský dr. Rambousek. Uděluji slovo prvnímu zpravodaji, občanu Fischerovi.

Zpravodaj posl. Fischer: Slavné Národní shromáždění!

Košíkáři žádají v petici zejména, aby všecky prutníky kol řek a potoků se nalézající předány byly cestou přiměřeného nájmu stavu košikářskému;

aby při transportu ovoce po drahách zavedeno bylo používání jedině účelných obalů košíkářské výroby, a nebylo ovoce nakládáno volně do znečištěných vagónů železničních;

aby za účelem otevření vývozu domácího průmyslu košikářského na Balkán, do Jugoslávie, do Ameriky, jakož i uspořádání poměrů vývozních v říši Ruské zahájeno bylo ihned jednání s cizinou;

aby v zájmu ochrany domáckého průmyslu košikářského zakázán byl jakýkoliv vývoz surového proutí do ciziny. Naproti tomu budiž dovolen do republiky přívoz rákosu a cizích kultur, potřebných ku výrobě košikářské.

Živnostenský výbor doporučuje, aby tato petice přikázána byla ministerstvu zemědělství a obchodu k příznivému vyřízení.

Místopředseda Konečný: Uděluji slovo druhému zpravodaji, občanu Fr. Rambouskovi.

Zpravodaj posl. dr. Rambousek: Vážené Národní shromáždění! Zemědělský výbor připojuje se ke zprávě výboru živnostenského s tím podotknutím, že musí býti pamatováno také na jiné země, nežli pouze na Balkán a Ameriku, poněvadž právě vývoz košíkářských výrobků na Balkán jest poněkud pochybný, ježto výroba košikářská v krajích balkánských jest také značně vyvinutá.

Místopředseda Konečný (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen. Přistoupíme k hlasování.

Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Oba páni referenti navrhují, aby petice přikázána byla ministerstvu zemědělství a ministerstvu obchodu. Kdo s tímto návrhem živnostenského a zemědělského výboru souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina, návrh se přijímá.

Přistoupíme k dalšímu odstavci denního pořádku a tím jest:

7. Zpráva kulturního výboru o petici č. 230 Společnosti Husova musea, podané Národnímu shromáždění, aby zachráněny byly pozůstatky Betlémské kaple buď vykoupením nebo vyvlastněním domu I.-255 na Starém Městě pražském (tisk č. 2716).

Zpravodajem je občan dr. Herben. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Herben: Vážené Národní shromáždění! Loni zřídila se v Praze Společnost Husova musea, společnost, která má za úkol, shromažďovati všechny památky literární a umělecké, které souvisejí s Husem, jeho předchůdci i následovníky, ale také hleděti k tomu, aby se zachovaly památky, které nemohou býti v museu uloženy. Její plnomocník architekt zjistil, že kaple Betlémská, která byla určena ku zničení známým nařízením Josefa II. z r. 1785, ve skutečnosti zničena nebyla. Ke ctí tohoto Habsburka Josefa II. může býti řečeno, že on sám, když uslyšel, že kaple Betlémská byla zničena, velice toho litoval a vytýkal úřadu pražskému, že bezmyšlenkovitě ničil všechny kostely, o kterých bylo řečeno, že neslouží tehdejší duchovní správě, neboť tento podivuhodný Habsburk náležel ke ctitelům Husovým, tak že ve Vídni na něho psali paškvily: "Johannes Hus I., Josephus Hus II." Pokládal jsem za potřebné zmíniti se o tom, že tento barbarský skutek nebyl vykonán z vůle Josefa II., který jinak měl smysl pro naši reformaci.

Zjištěna byla tedy, řekl bych, celá kostra kaple Betlémské, jak je vezděna v domě č. 255 na Betlémském náměstí. Je to dům MUDra Mayera, známého homeopata, a je zjištěna ve vedlejším domě sakristie z kaple Betlémské, zachovaná celá a dokonce do jiného domu zasahuje ještě okno z kaple Betlémské. Tyto místnosti jsou pronajaty německé technice a stát platí na ně ročně 22.800 K nájemného. Když by stát počítal s tím, že při zvýšení činže dostoupí tento činžovní plat nějakých 30.000, anebo něco málo přes 30.000 K, nebyl by náklad veliký, kdyby se tyto úroky zkapitalisovaly a kdyby stát mohl tuto památku - kapli Betlémskou - zachovati, což jest možno ovšem jen tím, kdyby stát stal se majitelem takového jedinečného objektu nebo nějakým způsobem ho vyvlastnil. Nevím vůbec ještě, kolik jest dalších podrobností zachováno z kaple Betlémské, poněvadž přes dobrou vůli majitele domu není přece jen zkoumání dále možno provésti pro obtíže s nájemníky. Překvapuje, že i ty pověstné nápisy Husovy byly objeveny zachované na zdích. Stát by mohl tedy tento dům koupiti za sumu, která by byla prostým kapitalisováním nynější činže.

My hledíme na tuto památku kaple Betlémské s velikou úctou, neboť je to Betlém naší reformace. Bylo to svépomocné dílo někdejší české menšiny v německé Praze, které zřídil český rytíř a český kupec, aby se tam kázalo slovo boží a význam skutku toho, že Hus r. 1 402 stal se tam kazatelem, je zaznamenán v dějinách českých již tím, že Palacký od toho roku počíná nové období českých dějin. Později stala se kaple Betlémská kostelem bratrským a byla před bitvou bělohorskou hlavním bratrským kostelem.

Myslím tedy, že tento historický moment u nás všech bude rozhodovat, abychom vyslovili souhlas s návrhem kulturního výboru, aby vyvlastnění nebo po případě zakoupení kaple Betlémské ministerstvo vnitra s příslušnými ministerstvy provedlo. Já sám pokládám si za čest, že jsem v této věci mohl býti referentem, a domnívám se, že i všichni členové Národního shromáždění budou si pokládati za čest, když budou moci hlasovati pro zachování takové památky umělecké a také důležité památky Husova působení v Čechách. Tím doporučuji Národnímu shromáždění usnesení kulturního výboru k schválení. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda Konečný: K slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Přistoupíme k hlasování.

Zpravodaj p. dr. Herben jménem kulturního výboru doporučuje Národnímu shromáždění, aby se ujalo zachování kaple Betlémské způsobem jím vylíčeným. Navrhuje, aby provedení návrhu uloženo bylo ministerstvu školství a národní osvěty s příslušnými ministerstvy.

Kdo s tímto návrhem kulturního výboru souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina, návrh se schvaluje a tím je denní pořad dnešní schůze vyřízen.

Nebude-li námitky, dám ještě provésti některé doplňovací volby. (Námitek nebylo.)

Navrhuje se do výboru kulturního za člena Národního shromáždění Lukeše Vraný, za Austa Hybeš, za Roučka Časný a za Štěpánka Teska;

do výboru státně - zřízeneckého: za čl. N. S. dr. Matouška navrhuje se člen N. S. Viková - Kunětická

a do výboru sociálně politického za člena N. S. Tayerle člen N. S. Václav Němeček.

Kdo s těmito doplňovacími volbami souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.) Tyto volby se schvalují.

Přistoupím nyní k ukončení schůze a navrhuji, aby se příští schůze konala zítra, ve středu dne 7. dubna 1920 o 2. hod. odpol. s tímto

denním pořadem:

1. Zpráva výboru sociálně politického o vládním návrhu zákona (t. 2650), kterým se zmocňuje vláda, aby upravila mezistátní styk v oboru sociálního pojištění. Tisk 2744.

2. Zpráva I. výboru branného, II. výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 2648), jímž se pozměňují některá ustanovení zákonů o ubytování vojska. Tisk 2736.

3. Zpráva výboru státně-zřízeneckého o vládním návrhu zákona (tisk 2598), jímž se vydávají zvláštní ustanovení pro civilní státní zaměstnance, kteří válkou byli zdrženi ve výkonu nebo nastoupení civilní služby státní. Tisk 2739.

4. Zpráva výboru kulturního o vládním návrhu zákona (tisk 2419) o zřízení fondu Denisova. Tisk 2743.

5. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 2595) o poskytnutí bezúročné státní zápůjčky Kč. 2 mil. 100.000 pro znovuvybudování obce Horní Srní na Slovensku. Tisk 2732.

6. Zpráva rozpočtového výboru o návrhu čl. N. S. dra Al. Rašína a soudr. (tisk 2673), kterým se mění dosavadní zákonná ustanovení o kolku směnečném. Tisk 2721.

7. Zpráva imunitního výboru o žádosti zemského soudu v Praze na vydání čl. N. S. dra Gustava Heidlera k trestnímu stíhání podle § 300. tr. z. a čl. VIII. zák. ze dne 17. prosince 1862 č. 8 ř. z. z r. 1863. Tisk 2719. Po případě:

8. Zpráva ústavního výboru o návrhu zákona o volbách župních zastupitelstev a okresních výborů, usneseném ústavním výborem ve smyslu § 14. a 17. jedn. ř. Tisk 2427.

Jest proti tomuto mnou navrženému dennímu pořadu zítřejší schůze nějaká námitka? (Nebyla.)

Není jí. Denní pořad se schvaluje. Ukončuji schůzi.

Konec schůze v 8 hod. 17 min. več.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP