Předseda (zvoní): Ke druhému
čtení doporučuje pan zpravodaj korekturu,
a to na str. 3. v § 72. článku I. v 6. řádce,
aby místo slova "tříletá"
stálo "tři léta" rozděleně,
stejně, jako je to v následujícím
paragrafu.
Kdo souhlasí tedy se zákonem, přijatým
právě v prvém čtení, s touto
korekturou, doporučenou p. zpravodajem, také ve
druhém čtení, prosím, aby povstal.
(Děje se.)
To je většina. Zákon je schválen
také ve druhém čtení a tím
druhý odstavec denního pořádku dnešního
je vyřízen.
Přistoupíme ku třetímu, jímž
je
3. zpráva ústavního výboru
o vládním návrhu zákona (tisk č.
2547) o obecních a obvodních notářích
na Slovensku. (Tisk č. 2605.).
Místo nepřítomného pana zpravodaje
dra Medveckého uděluji slovo panu místopředsedovi
ústavního výboru kol. Hnídkovi.
Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Slavné Národní
shromáždění!
Otázka obecních a obvodních notárů
na Slovensku byla dosud neupravena. Postavení jejich mělo
zvláštní povahu a bylo přece jen neobyčejně
důležito, aby tato otázka notárů
na Slovensku, kteří hrají tam velice důležitou
úlohu, byla upravena, a tu vláda rozhodla se na
postátnění těchto dosud obecních
notárů.
Ustavní výbor projednal dotyčnou předlohu
vládní a sám uznal také potřebu
toho, aby postavení obecních a obvodních
notárů na Slovensku bylo upraveno a to zákonem.
Vládní návrh tohoto zákona nebyl podstatně
změněn. Jenom některé změny
byly učiněny pro větší přesnost,
a to v § 14. vsunut byl zvláštní předposlední
odstavec, který zní:
"Při notářích obvodních
nesou náklady podle předcházejících
odstavců obce obvodu."
Potom v § 16. je řečeno, že ministr vnitra
může výkon některých práv
jemu příslušejících svěřiti
ministrovi, splnomocněnému pro správu Slovenska,
ne tedy županovi, jak bylo v původní osnově
vládní.
Ústavní výbor také vycházel
z toho míněni, že podobně jako na Slovensku,
musí býti upravena otázka notárů
také v Podkarpatské Rusi. Ovšem týká
se to také mírové smlouvy, poněvadž
podle mírové smlouvy na místní správu
má jedině výhradný vliv sněm
Podkarpatské Rusi. Na první pohled by se zdálo,
že toto ustanovení, jestliže se rozšíří
také na Podkarpatskou Rus, odporuje mírové
smlouvě. Ale není tomu tak. Toto ustanovení
se vztahuje na Podkarpatskou Rus jenom přechodně,
do té doby, dokud nebude v činnosti sněm
Podkarpatské Rusi, podobně jako tomu je při
jazykovém zákoně. Dokud nebude sněm
Podkarpatské Rusi, bude v jazykovém zákoně
platiti obdobné ustanovení, jako v tomto zákoně
o obecních a obvodních notářích.
(Místopředseda Konečný přejímá
předsednictví.) Některé změny,
ovšem stylistické povahy, byly provedeny a to v tom
směru, že dosud bylo označení pro ministra,
splnomocněného pro správu Slovenska, "ministr
s plnou mocí pro Slovensko", nyní ale oficiálně
užívá se názvu a titulu: "ministr
splnomocněný pro správu Slovenska".
Tedy tolik, co se týče této osnovy zákona.
Prosím, aby Národní shromáždění
dalo tomuto zákonu ústavní schválení.
(Výborně!)
Místopředseda Konečný: Ke slovu
přihlásil se ministr, občan dr. Hodža:
Uděluji mu slovo.
Ministr pro unifikaci dr. Hodža: Slavné Národné
shromaždenie! Predkladáme osnovy zákona, ktoré
Slovensku konečne umožnia úpravu politickej
správy i na tomto území republiky s jednotným
úradníckym štátusom. Základnou
myšlienkou predložených osnôv je tá
zásada, že je politická správa úkolom
štátnym a že ju majú konať úradníci
štátni. Jedna z osnov zoštátňuje
správu a správnych úradníkov v župách,
druhá zoštátňuje obvodných a
obecných notárov. Tretia predloha, ktorú
sme už tiež nastolili snemovni, týka sa zoštátnenia
tých úradníkov mestských, ktorí
vedú správu štátnu v mestách
so samosprávou alebo so sriadeným magistrátom.
Budeme mať tedy podľa tejto osnovy jednotný štátus
politických úradníkov s jednakými
pôžitkami a jednakou služebnou pragmatikou.
Výnimky stanoví prítomná predloha
jedine, čo sa týka kvalifikácie, ale i tieto
omedzuje len na krátku dobu 5 rokov. Predloha táto
dáva vláde právo slučovať menšie
župy vo väčšie celky. Toto právo
prináležalo pred tým podľa uhorského
práva jedine snemovne, ale teraz vzhľadom k tomu,
že máme už hotový zákon o župnom
sriadení, možno toto právo prepustiť samej
vláde. Slučovanie žúp bude vlastne predstavovať
postupný priechod k novým veľkým župám,
ktorý priechod môže trvať - podľa
toho, ako budeme s to, aby sme splnili stavebný plán
železničný 5-10 rokov. Ďalej dáva
osnova právo vláde meniť správnu struktúru
niektorých miest. Vedľa samosprávnych dvoch
mest Bratislavy a Košíc by sme ďalšie samosprávne
mestá nedoporučovali. Naproti tomu bude vláda
môcť zrušiť sriadený magistrát
v takých mestách, ktoré ani svojim hospodárskym
postavením, ani svojou hospodárskou dôležitosťou
nie sú predestinované na to, aby sa staly centrámi
kulturného života a ktoré majú najviac
2, 3, 4, alebo 5 tisíc obyvateľov.
Čo sa týka notárov, bude patriť ich
vymenovanie do kompetencie ministerstva vnútra. Ich pravomoc
a kvalifikácia ostáva i na ďalej, aká
bola podľa bývalých zákonov. (Hluk.)
Místopředseda Konečný (zvoní):
Prosím o klid.
Ministr dr. Hodža (pokračuje): ... Ministerstvo
vnútra však bude mať právo vymenovať
notárov dočasne na dobu jednoho roku. Náklad,
a síce osobný na notárov ponesie pravda štát,
poneváč však notári budú vedľa
štátnej správy vykonávať i správu
obecnú, je len slušné a prirodzené,
aby istú čiastku pôžitkov notárskych
platily obce, a síce budú platiť buďto
bytový príspevok alebo dávať byt naturálny.
Bývalé Uhorsko, ku ktorému patrilo naše
slovenské a podkarpatskoruské územie, slulo
síce klassickou pôdou správy autonomnej, ale
muselo zkúsiť nevýhody tak zdravého
autonomného úradníctva a jeho administratívnej
činnosti k vlastnej škode. Verejná správa
stala sa hračkou v rukách politizujúcich
stoličných kotérií. Bola patriarchálna,
rodinkárska, slúžila sobeckým zámerom
výsadných klík, a politika strannícka
a feudálna postavila medzi úrady a ľud nepreniknuteľné
hrádze. Keď týmto činom čím
ďalej, tým patrnejšie vymykala sa verejná
správa z rúk štátnej ústrednej
výkonnej moci, rozhodla sa konečne i uhorská
vláda prikročiť k jej poštátneniu
zlomkovitým zákonom z roku 1902. Medzi tým
zákon nikdy nevošiel do života. Odhliadnúc
od politicky tendenčného pokusu r. 1905, zostal
zákon z r. 1902 na papiere, a župné zemianske
republiky zostaly pánmi verejnej správy. Uhorský
feudálny štát nemal už tej mravnej sily
a váhy, ktorá je potrebná na zriadenie modernej
a pracujúcej administrácie. V ústrojí
uhorského štátu silnejšie bolo partikularistické
klikárstvo než sám štát, ktorý
nečerpal silu z demokracie, ale jediné zo surového
násilníctva a z korupcie výsadných
tried.
K čomu nedospel feudálny, slábnucí
uhorský štát, na to je dosť silná
i mravne oprávnená i povolaná naša republikánska
demokracia. Naša výkonná moc nevyviera z násilníctva
mizivej menšiny, ani nie z nadvlády jednej alebo druhej
vrstvy obyvateľstva, ale je prejavom vôle národa.
Československá vláda, odpovedná vláda
parlamentnej demokracie, je už sama číročiste
orgánom ľudu, z neho pochodí, na ňom
je závislá, podlieha jeho stálej kontrole,
má tedy všetky atribúty a práva ľudovej
suverenity. Je tedy zoštátnenie verejnej správy
v štáte demokratickom i prirodzeným i zákonitým
právom vlády, a nie len právom, ale doprosta
nevyhnuteľnou povinnosťou, lebo veď výkonná
moc je v celom rozsahu politickej správy v plnej miere
odpovedná.
Že na poštátnení úradníctva
záleží v záujme celej správy,
o tom nemôže byť sporu. Volený úradník
bude vždy hľadeť získať si alebo si
zachovať priazeň tých strán alebo klík,
ktoré ho posadily do úradu. Nebude nestranným
a spravedlivým administrátorom, ale vnesie do úradu
a správy tie politické ohľady, ktoré
škvrnily úradovanie v bývalom Uhorsku. Úradník
musí byť v úrade mimo strany a nad stranami:
na jeho rozhodovanie nikdy nesmie a nemôže vlívať
priazeň a nepriazeň, ale jedine zákon a záujem
ľudu a štátu.
Sami úradníci na Slovensku už opätovne
a dôrazne vyslovili sa za zoštátnenie. Len štátny
úradník požíva tie mravné a hmotné
výhody, tú neodvislosť a bezpečnosť,
ktorá je nevyhnutná, má-li úradník
slúžiť vskutku celému národu a
štátu a nie ani jednotlivcom ani sebe samému.
Štát prijíma pod svoje krídla všetky
odvetvia štátnosprávneho úradnického
sboru. Vieme všetci, že medzi tými, ktorých
prejímáme, mnohí slúžili aj štátu
uhorskému, a nie len samému uhorskému štátu,
ale i jeho zhubným metodám i jeho nemravným
zámerom i jeho politickým zločinom. Predsa
vylučujeme dnes zo služby československej len
tých, ktorí vedome vzpierajú sa národnej
a sociálnej myšlienke nášho štátu.
Ja verím, že medzi prevzatými maďarskými
úradníkmi sú nie len bývalí
činitelia maďarizmu, ale i jeho obete, sú medzi
nimi ľudia inak slušní, ale maďarizmom zavedení
a zneužití. Verím, že i v zapustnutých
dušiach bude trochu pôdy pre zrnko dobra, a verím
vo víťaznú silu pravdy i nad mrtvými
i ľahostajnými. Viem, že v nejednom bývalom
maďarskom úradníkovi na samom dne jeho duše
driemal pocit trebárs nevedomej lásky k slovenčine.
Chceme tento cit vypestovať a dať sa mu rozvinúť,
aby bol vzpruhou ušľachtilej práce za slovenský
ľud. Dúfam, že nastane mravné narovnanie
medzi velikou čiastkou prevzatého úradnictva
a medzi zásadou československého štátu.
K týmto úradníkom nakloní sa československý
štát láskave a dobrotive, príjme ich
za svojich, poskytne im všetky záruky slušnej
a bezpečnej existencie a čo od nich navzájom
žiada, ovšem prísne a bezpodmienečne,
to je oddaná služba nášmu ľudu a
nášmu štátu, vernosť bez výhrad,
práca poctivá a svedomitá, spravedlnosť
ku všetkým a úcta k tej zásade našho
štátu, že všetka politická moc pochodí
z ľudu. Kdo slúžiť nechce, šťastlivú
cestu. Kdo sa zpreneverí, pocítí ťažkú
a tvrdú ruku štátu. Československý
štát je dosť silný, aby mohol odpúšťáť,
svojich verných aby mohol držať, a je dosť
silný i na to, aby jediným pokynom ruky zdrtil každého,
kdo jeho bezpečnosti a napredovaniu postavil by sa v cestu.
Prosím slavné Národné shromaždenie,
aby ráčilo schváliť obe zákonné
predlohy. (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda Konečný: K slovu
není nikdo přihlášen, debata odpadá.
Přistoupíme k hlasování. Prosím
o zaujetí míst. (Děje se.)
Navržená osnova zákona čítá
18 paragrafů. Míním dát hlasovat o
ní v celku, jakož i nadpisu a úvodní
formuli, doufaje, že není proti tomu námitek.
(Námitek nebylo.) Přikročíme
k hlasování. Kdo souhlasí s navrženou
předlohou zákona, jakož i s jeho nadpisem a
úvodní formulí, jak je uvedena ve zprávě
ústavního výboru, prosím, aby povstal.
(Děje se.)
§ 1.-18. osnovy zákona se schvalují
v prvém čtení.
Přeje si pan zpravodaj snad k druhému čtení
nějakou poznámku? Nepřeje si.
Kdo souhlasí se zákonem, právě v prvém
čtení schváleném, i v druhém
čtení, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
Zákon i jeho nadpis a úvodní formule schvalují
se i v druhém čtení a tím jest
tento bod denního pořádku vyřízen,
a přistoupíme k dalšímu, tím
jest
4. zpráva ústavního výboru
o vládním návrhu zákona, tisk č.
1826, o prozatímní úpravě správy
politické na Slovensku, tisk č. 2606.
Za nepřítomného zpravodaje dra Medveckého
převzal referát občan dr. Hnídek,
uděluji mu slovo,
Člen N. S. dr. Hnídek: Slavné Národní
shromáždění!
Zákon, který právě projednáváme,
jest téže povahy, jako zákon o obecních
a obvodních notářích na Slovensku.
Pan ministr unifikační vyložil slavnému
Národnímu shromáždění
podstatu a také příčiny předloženého
zákona, a mně nezbývá nic jiného,
než místo referenta upozorniti na některé
změny, které ústavní výbor
provedl na vládním návrhu tohoto zákona.
Změny ty jsou:
Práva, podle § 1. vyhrazená ministerstvu vnitra,
byla svěřena vládě. Tedy nemá
práva ministr vnitra o těchto věcech rozhodovati
sám, nýbrž celá vláda, a to proto,
poněvadž přece tato otázka je neobyčejně
důležitá. Možnost výjimky z ustanovení
§ 5., že župan má míti způsobilost
pro konceptní službu v politické správě,
ústavní výbor - původní vládní
návrh byl na dvě leta - rozšířil
z původně navrhovaných 2 let na 5 let. Zvláštním
novým § 9. jest v platnosti ponechán předpis
o technické službě, kterou na Slovensku i k
župám přidělení státní
úředníci stavebního úřadu
obstarávali. Poněvadž v naší republice
dozor nad cestami a jinými technickými věcmi
spadá do kompetence ministerstva veřejných
prací a podle uherského zákona spadá
do kompetence ministerstva obchodu, bylo zde nutno změniti
zákon v tom smyslu, že i na Slovensku tyto záležitosti
spadají do kompetence ministerstva veřejných
prací. Podobně, jako při předchozím
zákoně, rozšířil ústavní
výbor ustanovení tohoto zákona i na Podkarpatskou
Rus a to z týchž důvodů a odvolává
se na to, co jsem řekl o zákoně o obecních
a obvodních notářích, že to neodporuje
mírové smlouvě, poněvadž je to
jistě čistě prozatímní. Pan
ministr se již dotkl také otázky, že tato
osnova zákona neprojednává záležitosti
úředníků míst s regulovaným
magistrátem, poněvadž bude o nich předložen
zvláštní návrh.