Předseda: Tomášek,
místopředsedové: Dula, Konečný;
zapisovatelé: dr. Němec, dr. Stojan;
větší počet členů Národního
shromáždění.
Zástupcové vlády: Členové
vlády: Habrman, Hampl, dr. Hodža.
Z kanceláře sněmovní:
JUDr. Haasz, tajemník sněmovní, zástupce
jeho JUDr. Říha.
Zpravodaj inž. Bečka. 1. Zpráva I. výboru
technického, II. výboru rozpočtového
o vládním návrhu zákona (tisk č.
2270) o hornickém vyhledávání a těžení
živic (bitumen) (tisk č. 2591).
Zpravodaj dr. Dolanský. 2. Zpráva ústavního
výboru o vládním návrhu zákona
(tisk č. 2532), kterým se doplňuje a mění
obecní řád města Olomouce (tisk č.
2601).
Zpravodaj dr. Medvecký. 3. Zpráva ústavního
výboru o vládním návrhu zákona
(tisk č. 2547) o obecních a obvodních notářích
na Slovensku (tisk č. 2605).
Zpravodaj dr. Medvecký. 4. Zpráva ústavného
výboru o vládním návrhu zákona
(tisk č. 1826) o prozatímní úpravě
správy politické na Slovensku (tisk č. 2593).
Zpravodaj dr. Weyr. 5. Zpráva ústavního
výboru o vládním návrhu zákona
(tisk č. 1921), usneseném Národním
shromážděním a vráceném
presidentem republiky (tisk č. 2284), jímž
se doplňují a mění dosavadní
ustanovení o nabývání a pozbývání
státního občanství a práva
domovského v republice Československé (tisk
č. 2593).
Zpravodajové dr. Kolísek, Hatlák.
6. Zpráva I. výboru kulturního, II.
výboru rozpočtového o návrhu
člena Národního shromáždění
dra J. Budínského a soudr. (tisk č. 2124),
aby sestátněna byla hudební konservatoř
v Brně (tisk č. 2592).
Zpravodaj Hübner,. dr, Velich. 7. Zpráva
I. výboru rozpočtového, II. výboru
technického o návrzích člena
Národního shromáždění
O. Hübnera a soudr. (tisk č. 2436 a 2496), na náhradu
škody, způsobené obcím okresu brandýského
a mělnického povodní labskou, jizerskou a
vltavskou v lednu 1920, a na vyšetření a náhradu
škod, způsobených lednovou povodní v
okresích Roudnice n. L. a Štětí n. L.,
a člena Národního shromáždění
Fr. Hrdličky a soudr. (tisk č. 2308) na vyšetření
a náhradu škod, způsobených povodní
v Hoříně u Mělníka (tisk č.
2599).
Zpravodaj Hatlák. 8. Zpráva I. výboru živnostenského,
II. výboru sociálně-politického
o peticích č. 2448, 2466, 2484, 2527, 2592 a 2665
(tisk č. 2607).
Zpravodaj Hatlák. 9. Zpráva živnostenského
výboru o peticích č. 2418, 2444, 2470, 2482,
2594, 2719, 2538 a 2421 (tisk č. 2608).
Zpravodaj Hatlák. 10. Zpráva sociálně-politického
výboru o petici Jednoty českých soukromých
úředníků v Praze č. 2190 (tisk
č. 2609).
Předseda (zvoní): Národní shromáždění
je schopno se usnášeti.
zahajuji schůzi.
Omluvili nepřítomnost v dnešní
schůzi:
churavostí: dr. Franta, Paulíny a
Pik (na neurčito);
zaměstnáním: Pavlán (na neurčito),
dr. Vlček (na neurčito), Fr. Mlčoch
(pro tento týden), Malík (do 25. t. m.),
Kadlčák, Josef Kříž
(pro tento týden) a Stivín.
Výbor pro jednací řád se ustanovil:
Předsedou zvolen dr. Slávik Jur., místopředsedou
Svěcený Antonín.
Výborům přikázáno z předsednictva:
Žádám pana sekretáře, aby to
přečetl.
Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte):
Výboru rozpočtovému:
Tisk 2602. Návrh čl. N. S. Rudolfa Pilát
a soudr., aby Národní shromáždění
usneslo se o zákonu, jímž se doplňují
zákonná ustanovení o dani z důchodu.
Předseda: Výborům přikázáno
z předsednictva:
Výboru rozpočtovému:
Tisk 2595. Vládní návrh zákona
o poskytnutí bezúročné státní
zápůjčky Kč 2,100.000 pro znovu vybudování
obce Horní Srní na Slovensku.
Vláda žádá, by o návrhu byla
podána zpráva do osmi dnů.
Dále témuž výboru tisk 2600. Návrh
čl. N. S. Ing. Rotnágla, Bechyně,
dra Lukavského, Prokůpka, Stříbrného,
Šrámka a soudr., aby byl vydán dočasný
zákon o omezení převodu nemovitostí
a práv, zapsaných ve veřejných knihách,
do rukou zahraničních příslušníků.
(Současně přikázán též
výboru právnímu.)
Navrhuje se, aby o návrhu byla podána zpráva
do týdne.
Jsou snad námitky proti navrženým nebo požadovaným
lhůtám? (Námitky nebyly).
Není jich. Lhůty jsou schváleny.
Přistupujeme
a to k prvnímu jeho odstavci, ke 1. zprávě
I. výboru technického, II. výboru rozpočtového
o vládním návrhu zákona (tisk č.
2270) o hornickém vyhledávání a
těžení živic (bitumen) (tisk č.
2591).
Zpravodajem jest p. kol. ing. Bečka. Uděluji
mu slovo.
Zpravodaj posl. ing. Bečka: Vážené
Národní shromáždění!
Zákon, který mám tu čest dnes zastupovati
a doporučiti slavnému Národnímu shromáždění,
není nijak zákonem původním; je to
vlastně zákon, který byl v roce 1911 zaveden
v zemích koruny svatoštěpánské.
Značná část těchto zemí
připadla k našemu státu a jelikož zákon
tento podle usnesení našeho Národního
Výboru totiž, jako ostatní zákony, zrušen
jiným zákonem dosud nebyl, jest tudíž
pro tyto části naší republiky v platnosti.
Jedná se o to, aby zákon tento byl také pro
ostatní části našeho území
přiveden v souhlas, aby také u nás nabyl
platností.
Podotýkám, že zákon tento, jako mnohé
jiné, značně zasahuje do práva vlastnického.
Jest zajímavo, že mnohý, kdo jest majitelem
pozemku, domnívá se, že k tomuto pozemku má
výhradné právo vlastnické. Ale tomu
tak není. Právo vlastnické rozumí
také mnozí v tom, - a já sám znal
jsem výklad jednoho z našich profesorů na technice,
který to tvrdil - že majetník pozemku jest
zároveň majetníkem všeho toho, co se
pod tímto pozemkem nalézá a co se do nezměrných
dálav nad tímto pozemkem nachází.
Ale kdo si blíže všimne našich zákonů,
ví, že proti tomu stojí jednak zákon
horní, jednak zákon vodní. Náš
horní zákon obecný velice zasahá do
práva soukromého, neboť vyhražuje státu
- resp. v bývalém našem Rakousku vyhražoval
panovníku - význačnou část
nerostů tak zv. nerostů vzácných a
drahých, které byly vyjmuty z práva vlastnického,
a byla jejich práva přiznána k volnému
použití panovníku. Později se to změnilo
ve formu státu. Státu přináleželo
podle tohoto zákona právo, aby uděloval po
případě jednotlivcům právo
těžení, dobývání těchto
drahých kovů, a tím také zajisté
právo toho vlastníka značně bylo omezováno,
resp. právo vlastnické zde bylo seslabeno. Podobně
jest tomu i u tohoto zákona o těžení
živic.
Snad mnozí, prosím - poněvadž výraz
ten není dosti obecným - budou se tázati:
Co je to živice? Živice jsou nerosty, které obsahují
v sobě látky hlavně známé pod
jménem nafta a petrolej z toho se dobývající,
dále asfalt, poněvadž tento jest vlastně
totožný s naftou ve stavu pevném.
K těmto nerostům vyhražuje se podle toho zákona
nyní právo vlastnické, resp. právo
jich těžení jednak státu, který
má právo přenášeti toto právo
- jako jest to v horním zákoně pro nerosty
vzácné - na jednotlivce. Rozdíl v tomto zákoně
jest velmi podstatný oproti zákonu hornímu.
Připomínám, že zákon horní
byl vlastně vybudován na volném, svobodném
právu k těžení. Ten, kdo dostal právo
těžit nebo vyhledávat podle zákona horního,
pracoval tak samostatně. Nyní tyto živice však
nejsou podle tohoto zákona vyhraženy, živice
vyhražují se podle tohoto zákona přímo
státu, resp. dle § 2. tohoto zákona má
právo ministerstvo přenésti toto právo
se státu na osobu jednotlivcovu. Věc jest velmi
důležitá v tom případě,
kdyby měly býti splněny ty naděje,
které mnozí z našich odborníků
- a připomínám odborníků horních,
velmi uznávaných a zapracovaných do otázek
hornických - mají. Ti domnívají se
totiž, že na naši straně Karpat, tedy na
straně jednak k Uhrám, jednak k Moravě, jest
podobně uloženo velké množství
živičnatých nerostů, najmě nafty,
jako jest tomu na straně haličské. Jestliže
tyto naděje budou splněny, pak tento zákon
má velkou důležitost pro stát, poněvadž
jest jisto, že nerosty tyto stanou se neobyčejně
cenným materiálem pro celou říši
a její národohospodářský vývoj.
Bylo by bývalo snad záhodno, zavčas zakročiti
státem naším podobně u jiných
nerostů, zejména u uhlí. Kdyby se bylo stalo
podobné zákonné opatření, jaké
se stává tentokráte pro živice, mohl
býti stát v daleko příznivějších
poměrech, než v jakých se nachází
oproti otázce uhelné. Právě z těchto
poznatků přichází se dnes s dosti
ostrým zákonem, který žádá,
aby živice byly vyhraženy úplně státu,
aby tento mohl je nejen vyhledávati, ale také těžiti.
Uzná-li toho zapotřebí ministerstvo, jest
možno přenésti toto právo na jednotlivce.
Celkově zákon není velkého rozsahu.
Jest to pouze několik paragrafů, z nichž v
1.-4. jest vyhrazeno, jakým způsobem může
se stát státi majetníkem ložisk živičnatých,
v dalších paragrafech 4.-15. jedná se o úřední
již průchod tohoto získání jak
se strany státu, tak přenesení po případě
na jednotlivce. § 13. jedná o trestních otázkách
vůči těm, kdo by se provinili proti tomuto
zákonu. Ostatní paragrafy jsou více otázkami
přechodnými mezi dobou stávající
a budoucí. Dovoluji si zákon tento co nejvřeleji
slavnému Národnímu shromáždění
doporučiti a myslím, že tak přijdu mu
velmi vhod, vzhledem k té vzácné pozornosti
Národního shromáždění.
(Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen. Debata odpadá. Přistoupíme
k hlasování. Prosím o zaujetí míst.
(Děje se.)
Míním dáti hlasovati o zákonu v celku,
poněvadž nebylo učiněno pozměňovacího
návrhu a materie je jednotná. (Souhlas.)
Námitek proti tomu není. (Nebylo.) Kdo tedy
souhlasí s § 1. až § 21. inkl. zákona,
jakož i s nadpisem jeho i úvodní formulí,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Zákon je schválen
v prvním čtení.
Přeje si pan zpravodaj slova ke druhému čtení?
Je nějaká korektura?
Zpravodaj posl. inž. Bečka: Nikoli.
Předseda: Kdo souhlasí se zákonem,
přijatým právě v prvém čtení
a v tom znění, jak byl přijat, také
ve čtení druhém, prosím, aby povstal.
(Děje se.)
To je většina. Zákon je schválen ve
druhém čtení a tím je první
odstavec denního pořádku dnešní
schůze vyřízen a přistoupíme
k odstavci druhému, totiž ke
2. zprávě ústavního výboru
o vládním návrhu zákona (tisk č.
2532), kterým se doplňuje a mění obecní
řád města Olomouce (tisk č. 2601).
Zpravodajem je kol. dr. Dolanský, který se
však omluvil, a žádám proto pana místopředsedu
ústavního výboru, kolegu dra Hnídka,
aby přejal referát.
Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Slavné Národní
shromáždění!
Ústavní výbor projednal vládní
návrh č. tisku 2532 ve schůzi dne 18. března
1920 a přihlédnul při své poradě
alespoň částečně ku přáním
obecního zastupitelstva hlavního města Olomouce,
jež obsažena jsou v usnesení téhož
zastupitelstva ze dne 15. března 1920, a navrhuje:
Národní shromáždění, račiž
se usnésti, že se zákonu připojenému
k této zprávě, ve znění tom,
jak vyšel z porady ústavního výboru,
uděluje ústavní schválení.
Odůvodňuje pak ústavní výbor
svůj návrh zákona a jednotlivá ustanovení,
kterými doplňuje a mění se obecní
řád města Olomouce, týmiž úvahami,
jako osnova vládní tam, kde prostě přebírá
jednotlivá ustanovení konformně z osnovy
vládní, nebo je pouze upravuje ciferně.
Naproti tomu změny §§ 6. a 72., odchylné
od osnovy vládní, přijal ústavní
výbor ve snaze, aby vyhověl aspoň částečně
přáním zvoleného obecního zastupitelstva
hlav. města Olomouce, která obsažena jsou v
usnesení sboru toho ze dne 15. března 1920.
Konečně doplnil ústavní výbor
osnovu vládní § 66. a 102. ohledně výkonu
působnosti přenesené a usnášení
se městské rady, ve kterémž směru
bylo nezbytno dosavadní statut olomoucký uceliti.
Dodávám k tomu, že příloha, která
je obsažena na konci zprávy ústavního
výboru, nepatří k zákonu, nýbrž
je jen usnesením městského zastupitelstva
hlavního města Olomouce.
Prosím Národní shromáždění,
aby zákon tento schválilo. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, debata odpadá. Přistoupíme
k hlasování. Prosím o zaujetí
míst. (Děje se.)
O zákonu opět míním dáti hlasovati
v celku, to znamená o všech, třech článcích
najednou, neboť nebylo učiněno žádného
pozměňovacího návrhu. (Souhlas.).
Námitek proti tomu není. (Nebylo.) Kdo tedy
souhlasí s články l., II. a lIl. zákona,
jakož i s nadpisem jeho a úvodní formulí,
jak obsaženy jsou ve zprávě ústavního
výboru, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Zákon je schválen
v prvém čtení.
Ke druhému čtení vyžádal si slovo
pan zpravodaj.
Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Na str. 3. předlohy
v § 72., odstavec 1. a 4. má v řádce
šesté místo "doba tříletá"
státi "doba tři léta".