Během dlouhých porad o branném zákoně
prohlásili příslušníci všech
stran opětovně, že jsou odhodláni, postaviti
se se zbraní v ruce proti každému nepříteli
republiky. Budiž mi dovoleno připomenouti, že
toto pevné odhodlání, tato dobrá vůle,
kdyby se i zmocnila celého národa, nikterak nepostačí.
Je třeba ještě cviku, je třeba ještě
školy. I když nadšení a odhodlání
jsou silnými složkami těch sil, které
vedou k vítězství, je přece jen třeba
ještě organisace práce další, aby
výsledek zápasu byl zajištěn. Národ
náš byl antimilitaristickým ve starorakouském
slova smyslu. Proti takovému militarismu postavili bychom
se ovšem vždy a všude, ale kde jde o obranu vlasti,
tam všechny strany Národního shromáždění,
tam celý národ je odhodlán učiniti,
seč jen je ve všech jeho silách.
Že v bytosti našeho národa dnes za naší
samostatnosti není nic antimilitaristického, dokazuje
každý den. Já vzpomenu jen dvou příkladů.
Když r. 1918 krátce před vánocemi roznesly
se u nás zprávy o silných branných
silách německých v severních
Čechách, tu zmocnil se nás pochopitelný
nepokoj, a v té době zrovna přijížděli
první legionáři s Husákem v čele.
Co to bylo najednou radosti, a se všech stran jste slyšeli
"Již jsou zde, již se nám nic nestane, již
můžeme klidně spát." Několik
tuctů lidí ukázněných přivodilo
u nás morální povznesení celého
národa. A dnes, když posloucháte bedlivě
po ulicích, co slyšíte především?
Celý národ bez ohledu na politické strany
pře se o složení slavné sibiřské
armády a příslušníci všech
politických stran dokazují, že takové
a takové procento jejich lidí je v sibiřské
armádě. A strana soc. demokratická si dává
zvláště - ke své cti - na tom záležeti,
aby dokázala, že slavná sibiřská
armáda je složena ze 75 % ze sociálních
demokratů. Z toho je vidět, že vlastní
mentalita národa není nikterak antimilitaristická.
Je antimilitaristická v tom smyslu, jak jsme tomu
byli zvyklí rozuměti ve starém Rakousku,
ale kde jde o obranu republiky, tam se předstihují
všechny strany v ušlechtilém závodění,
tam, kdyby přišly doby těžké, budeme
všichni státi v prvních řadách
a nikdo z nás se nedá předstihnouti.
Věděním, silou ducha, pokojnou, pilnou prací
občanskou chceme se především ve světovém
závodění národů uplatniti,
ale kdyby nám byl boj vnucen, pak proti násilí
budeme se brániti, jak učí president dohody
a pokoje, náš Masaryk, ze všech sil, po legionářsku.
(Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní): Debata je skončena.
Přistoupíme k hlasování.
Prosím o zaujetí míst. (Děje se!)
O předloze míním dát hlasovat tímto
způsobem: nejprve o oddílu I.: Všeobecná
ustanovení a oddílu II.: O doplňování
československé branné moci (§§
1. až 13.), na to dal bych hlasovat o oddílu III.,
to jsou §§ 14. až 26. inkl.: O povinnosti služební,
pak o oddílu IV., V. a VI., to jsou: Mimořádná
opatření, propuštění z branní
moci československé a povinnost hlášení
(§§ 27. až 32.), potom o oddílu VII. a VIII.:
O všeobecných právech a povinnostech a ustanoveních
trestních (§§ 33. až 58.), a konečně
o oddílu IX. a X.: Ustanovení přechodná
a závěrečná (§§ 59. až
69.), jakož i nadpisu a úvodní formuli.
Jsou snad nějaké námitky proti způsobu
hlasování, který jsem doporučil? (Nebyli.)
Není jich.
Pan zpravodaj si přeje slova.
Zpravodaj posl. Udržal: Vážené
shromáždění! Poněvadž není
žádných pozměňovacích
návrhů, bylo by dobře, kdyby se souhlasem
vaším mohl pan předseda dáti hlasovat
o celé branné předloze, o celém zákonu
en bloc. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Já se přání,
vyslovenému panem zpravodajem přizpůsobuji
a myslím, že k slavnostnějšímu
zdůraznění aktu, který teď provádíme,
přispěje návrh, který doporučil
pan zpravodaj.
Kdo tedy souhlasí s §§ 1. až 69. zákona,
jakož i s nadpisem jeho a úvodní formulí,
jak jest obsažena ve zprávě branného
výboru, jakož i s nadpisy oddílů
a paragrafů, které jsou uvedeny jako marginálie
v předloze, prosím aby povstal ze svého
místa. (Děje se.)
To je většina, předloha je schválena
v prvém čtení a přistoupíme
ke druhému čtení. Přeje si pan zpravodaj
slova? je nějaká korektura?
Zpravodaj posl. Udržal: Na druhé stránce
výborové zprávy na pravé straně
shora 5. řádek je tisková chyba. Na místo
"18měsíční" má státi
"14měsíční".
Předseda: V zákoně samotném
není žádná korektura?
Zpravodaj posl. Udržal: Ne.
Předseda: Korekturu, doporučenou panem zpravodajem,
vzalo snad Národní shromáždění
na vědomí. Žádná korektura v zákoně
samém nebyla učiněna. Proto dám o
něm hlasovati, jak byl v prvním čtení
přijat.
Kdo souhlasí se zákonem, přijatým
právě v prvém čtení, v tom
znění, jak byl přijat, také ve čtení
druhém, prosím aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, zákon jest schválen
také ve druhém čtení a nám
zbývá rozhodnouti o resolucích, které
jsou obsaženy ve zprávě výborové
a za jejichž přijetí se přimlouval pan
zpravodaj. Jsou obsaženy na straně 7 a 8 zprávy.
Kdo také s těmito třemi resolucemi, obsaženými
ve zprávě, souhlasí, prosím, aby povstal.
(Děje se.)
To jest většina. Také resoluce jsou přijaty
a tím tento odstavec dnešního denního
pořadu jest vyřízen. (Výborně.
Hlučný potlesk.)
Přistoupíme k druhému odstavci denního
pořádku, ke 2. zprávě branného
výboru o vládním návrhu zákona
(tisk č. 2180), jímž se stanoví mírový
početný stav československého vojska
(tisk 2597).
Zpravodajem jest p. kol. Udržal. Uděluji mu
slovo.
Zpravodaj posl. Udržal: Vážené
Národní shromáždění! Důvody,
proč mírový počet vojska jest stanoven
na 150.000 mužů, byly bedlivě probrány
v branném výboru a bylo o nich debatováno
také ve veřejnosti, kde jsou dosti známy.
Zprávu branného výboru máte tiskem
před sebou a mně nezbývá, než
doporučiti celý tento zákon ku přijetí.
(Výborně.)
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen,
debata odpadá. Přistoupíme k hlasování.
Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
O zákonu tomto, který má pouze pět
paragrafů, - žádný pozměňující
návrh učiněn nebyl - míním
dáti hlasovati v celku. Námitek proti tomu není?
(Nebylo.)
Kdo tedy souhlasí se zákonem, týkajícím
se početného mírového stavu československého
vojska, s §§ 1.-5., jak jsou obsaženy ve zprávě
výborové, jakož i s nadpisem zákona
a s úvodní formulí, prosím, aby povstal.
(Děje se.)
To jest většina. Zákon jest schválen
v prvém čtení.
Přeje si p. zpravodaj slova ke druhému čtení?
Žádná korektura?
Zpravodaj posl. Udržal: Ne.
Předseda: Budeme tedy hlasovati o zákonu
ve druhém čtení. Kdo souhlasí
se zákonem, přijatým právě
ve čtení prvém, a ve znění,
ve kterém byl přijat, také ve čtení
druhém, prosím, aby povstal. (Děje se.
Generál Pellé odchází, provázen
jsa bouřlivým potleskem.)
To jest většina. Zákon jest schválen
také ve čtení druhém a tím
také druhý odstavec dnešní schůze
jest vyřízen a přistoupíme ke třetímu
odstavci, jímž jest 3. zpráva I. branného
výboru, II. výboru státně-zřízeneckého
a III. výboru rozpočtového o vládním
návrhu (tisk č. 2241), stran úpravy služebních
požitků československého vojska
(tisk 2552).
Zpravodaji jsou za jednotlivé výbory pp. kol. dr.
Scheiner, Brodecký a Moudrý.
Uděluji slovo nejprve p. kol. drn Scheinerovi.
Zpravodaj posl. dr. Scheiner: Slavné Národní
shromáždění! Přijetím
branného zákona postavilo Národní
shromáždění konečne naši
armádu na pevný a určitý podklad.
(Nepokoj.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Zpravodaj posl. dr. Scheiner (pokračuje):
Nezbývá, než vyhověti povinnosti vůči
těm, kteří mají nadále sloužiti
jako základové celého našeho zřízení
branného, i povinnosti vůči těm, kteří
již dříve sloužili a za svobodu naší
vlasti, za její ochranu tolikeré oběti přinesli.
Zákon, který se vám předkládá,
pojednává o požitcích vojenských
osob, členů našeho československého
vojska, a to jednak důstojnictva, jednak poddůstojníků
z povolání a gážistů mimo hodnostní
třídy, pak platech ostatního mužstva.
Celý zákon, bohužel, prodělával
dlouhou proceduru, poněvadž se vůči
němu stavělo vše to, co se dříve
stavělo proti rakouskému militarismu. My musíme
na to vzíti zřetel, že ve vojště
dnes nalézá se také valná část
lidí ušlechtilých, lidí, kteří
věnovali povinnosti své vojenské poctivé
snahy a upřímnou péči i ducha vlasteneckého,
ale i těch, kteří po dobu válečnou
trpěli a strádali za naši vlast, a zejména
oněch vzácných duší, jichž
přičiněním a obětavostí
byla svoboda naše získána.
Pokud se týče zákona samotného, upozorňuji,
že první oddíl jedná o platech důstojníků.
Výbor branný a ostatní výbory hleděly
se přizpůsobiti v této věci požitkům
civilních zaměstnanců státních.
Schema postupové pohybuje se asi v průměru
mezi skupinou B a C civilních státních zaměstnanců.
Pokud se týká služného, místního
přídavku, drahotních přídavků
a mimořádné výpomoci, jest tento zákon
shodný se zákonem ze 7. října 1919
č. 541 až na místní přídavky,
jež přiznány všem hodn. třídám
(na místo bytného) a na činnostní
přídavky.
K jednotlivým odstavcům nemám co podotknouti,
poněvadž důvodová zpráva celkem
velmi obšírně vše odůvodňuje
a pojednává o všech bodech tohoto zákona.
Dovoluji si pouze upozorniti na změny, které přičinil
k předloze výbor branný v dohodě s
výborem pro státní zaměstnance.
Především nutno bylo vzíti zřetel
při sestavení tříd postupových
i při časovém postupu na zvláštní
charakter vojenských zaměstnanců, členů
našeho čsl. vojska, vzhledem na nebezpečí
zvláštní služby, těžké,
zodpovědné, spojené s daleko většími
útrapami a obětmi, než je to u civilních
úředníků. Proto také jak v
třídách, tak i co se tyká zařadění,
na tyto okolnosti vzat byt náležitý zřetel.
Zvláštní pak úprava byla věnována
platům legionářů. Legionářům,
jež zajisté všichni tolik si ceníme, léta
válečná počítají se
trojnásob a mimo to všem legionářům
bez rozdílu, ve kterém roce nastoupili legionářskou
skutečnou službu, počítají se
léta do postupu od 20. roku jejich. To je zajisté
výhoda tak veliká, že tím aspoň
částečně nahrazeny jsou oběti,
které legionáři byli společné
vlasti přinesli.
Velice těžký byl dosavadní stav poddůstojníků,
tohoto nejpevnějšího kvádru našeho
vojska. Těm taktéž byla věnována
pozornost a upraveny platy tak, že budeme moci dnes počítati
s oddaností a věrností těchto nejlepších
našich lidí v armádě.
Já si dovoluji doporučiti bez dalšího
odůvodňování tento zákon, který
byl třemi výbory zároveň s dohodou
státních orgánů upraven. Dovolím
si pouze navrhnouti některé doplňky, které
znamenají formální změny nebo jsou
nutny za účelem vysvětlení.
Jest to především doplněk v hlavě
samotné, kde bylo opomenuto připojení, že
tento zákon jest Národním shromážděním
republiky Československé usnesen. Buďtež
tedy hned za titul připojena slova: "Národní
shromáždění republiky Československé
usneslo se na tomto zákoně:".
Dále na třetí stránce v § 2.
a odst. 4. buďtež na konec připojena slova: "nařízením",
poněvadž není zde omylem stanoveno, jakým
způsobem se má tato náhrada upraviti.
Dále v § 6. v jeho odstavci prvém buďtež
uvedena místo "nyní v činné službě
jsoucí" slova "kteří v den účinnosti
tohoto zákona v činné službě
byli". Dále § 6. odst. I b, v poslední
řádce za slova "služby" má
přijíti v závorce "v zajetí",
aby to odpovídalo obsahu ostatních paragrafů
předcházejících. V bodě třetím
budiž před slovo "důstojníkům"
dáno slovo "Aktivním", jak samo sebou
se rozumí. V témže odstavci čís.
3 pouze stylistická oprava, místo "bez"
hodnostní třídy má státi v
obou případech "mimo" hodnostní
třídy.
Na str. 7. odstavec c) buďtež slova: (včetně
léta válečná) vyškrtnuta, poněvadž
to odporuje obsahu prvé řádky.
Dále dovoluje si branný výbor předložiti
ke schválení resoluci, k § 7. znějící:
"Těm gážistům, kteří
by při tomto způsobu zařadění
byli velmi značně poškozeni, může
ministerstvo Národní obrany za zvláštních
okolností, zasluhujících ohledů, výjimečně
povoliti započítání přiměřeného
počtu dalších let z přesloužené
doby do časového postupu."
Jménem branného výboru přimlouvám
se velmi vřele za přijetí této resoluce
a odporučuji ji vládě, poněvadž
pravdou jest, že za starého režimu rakouského
byly nejen jisté osoby, ale celé třídy
vojenské úplně ignorovány a přecházeny
a na druhé straně jiní byli protěžováni.
Z toho důvodu se stalo, že je zde celá řada
osob, které slouží dlouhá léta
v určité postupní třídě
a bude nutno, tento nedostatek nahraditi jim započítáním
řady let, aby se vyrovnali ostatním kolegům
téže doby služební.
Dále odporučuji k přijetí resoluci
druhou, jež zní: "Vojenským staropensistům,
pak vdovám a sirotkům po vojenských osobách
z povolání upraveny buďtež požitky
podle zákona o úpravě požitků
staropensistů z kruhů státních zaměstnanců
ze dne 17. prosince 1919, č. 3 z r. 1920 sb. z. a n., prozatím
nařízením až do vydání
zákona zaopatřovací požitky upravujícího."
Dále na str. 9. v § 12. jest zapotřebí
změniti prvý odstavec v tom smyslu, aby zněl:
"Zařazení gážistů mimo hodnostní
třídu a poddůstojníků z povolání,
kteří v den účinnosti tohoto zákona
v činné službě byli."
Totéž se týká odstavce prvého
§ 6., kdež jest nahraditi slova "nyní v
činné službě jsoucí" ve
slova "kteří v den účinnosti
tohoto zákona v činné službě
byli". Na str. 11., odst. 2. budiž za slova "podporučíkům"
dáno slovo "praktikantům".
Předseda (zvoní): Slovo dále
má pan zpravodaj výboru státně-zřízeneckého,
kol. Brodecký.
Zpravodaj posl. Brodecký: Slavné Národní
shromáždění!
Státně-zřízenecký výbor
zabýval se předlohou o úpravě požitků
vojska československého se stanoviska zákona
ze dne 7. října. Shledal, že hlavní
zásady jsou vlastně tytéž, srovnal tam,
kde snad byly velké úchylky od zákona ze
dne 7. října, vyzvedl několik věcí,
a sice se týká to hlavně věcí
panem referentem přednesených, o zvěrolékařích
bez vysokých škol a jejich zařazení,
že mají býti zařazeni mezi důstojníky
pomocného sboru, dále vysvětlil slovíčko
"kvalifikace" ve směru, že to má
býti prospěch nejméně dobrý,
dále připojil k výkladu k § 5. odst.
7., že obmezení tam obsažené neplatí
pro přeřaďování, vznikající
z tohoto zákona, a konečně přijal
dvě resoluce, které postavil na roveň podle
zákona ze dne 7. října a 17. prosince 1919.
Resoluce byly členy, jedná se o gážisty,
kteří byli zvláště poškozeni,
aby ústřední úřad měl
právo jakési vyrovnání jim přiřknouti
a provésti úpravu požitků staropensistům
a staropensistkám. Státně zřízenecký
výbor doporučuje, aby zákon v tomto znění
byl schválen. (Souhlas.)