A tu, vážené Národní shromáždění,
musím podotknouti, že zde vláda opětně
na jedné straně chce daně, chce oběti
od průmyslu a obchodu, chce oběti i od konsumentův,
ale na druhé straně nedává předpokladův,
aby skutečně ti, pro které tato daň
je zvyšována, nebo ti, kteří tuto daň
mají vybírati, měli opravdu možnost,
aby ta výše, o které pan referent se zmínil,
skutečně se objevila ve státní pokladně.
A tu, vážené shromáždění,
musím poukázati na celé toto jednání
a zejména jaksi ciferně dokázati, jakým
způsobem dnes u nás zpracovává se
ječmen, kde sladařskému průmyslu bylo
dáno 9.500 vagonů na zpracování 7100
q sladu pro vývoz. Našemu průmyslu pivovarskému
dodalo se pouze 16 procent suroviny na místě slíbeného
množství 24 procent. Je pravda, že průmysl
pivovarský obdrží, resp. snad již obdržel
450 vagonů zadního cukru, kteréžto množství
má prý býti zvýšeno o 150 vagonů
zadního cukru, jestliže drožďářský
průmysl tento cukr propustí, což má
se rovnati dohromady 750 vagonům ječmene, ale není
dnes ještě dovršena ta míra, která
byla slíbena pro průmysl pivovarský, aby
skutečně mohl vyráběti 6stupňového
piva 40 procent nebo 8stupňového piva 30 procent
předválečného. Není také
pravda,co bylo v pátek v "Právu Lidu",
kde byla uvedena zpráva, že průmysl pivovarský
loni navařil přes 40 procent piva, kterážto
zpráva asi zakládala se na dani, která byla
z piva vyvařeného odvedena, prý 25 mil. korun.
Abych uvedl na pravou míru celou tuto záležitost,
prohlašuji, že zjistil jsem u úřadů
státních jednotlivé cifry. A tu prohlašuji,
že v minulé kampani průmyslu pivovarského
bylo navařeno 20 mil. hl extraktu místo 140 mil.
hl stupňů, které se vařily před
válkou, kteréžto hl. stupně vynesly
pouze 3 1/2 mil. hl. piva a ne 4-5 mil.,
jak bylo psáno v "Právu Lidu".
Ukazuji to na příkladu dvou největších
pivovarů, kde pivovar popovický, který pro
těžce pracující dělnictvo také
vyvařoval pivo loňského roku, uvařil
místo 250.000 hl předválečných
loni i s tímto pivem pro těžce pracující
dělnictvo 45.000 hektolitrů, a smíchovský,
náš snad největší pivovar, který
vyrábí obyčejné pivo, místo
předválečného množství
670.000 hl uvařil i s pivem pro těžce pracující
dělnictvo 110.000 hl. A tu právě ta cifra
25 milionů, kde se praví, že bylo odvedeno
z výroby piva loňského roku, není
cifra správná, nýbrž jest vzata z rozpočtu
prvního ministra financí, kde vlastně tato
cifra byla vytištěna jako očekávané
dosáhnutí daňe z piva. Tu je, vážené
shromáždění, samozřejmo, že
hostinští rovněž tímto nedostatkem
piva velice trpí, a my zde vidíme, že opětně
ty sliby, která vláda dala jak průmyslu pivovarskému,
tak i zároveň hostinským, byly sliby, které
nebyly dodrženy, a o nich bylo zvláště
jednáno jak v průmyslu pivovarském, tak v
naší organisaci hostinských. Vážené
shromáždění, hospodářské
postavení hostinských ze 75% jest velmi neutěšené,
poněvadž ten jejich příděl piva,
ze kterého vlastně před válkou nejvíce
měli obživy, dostoupil v roce 1918 jen skoro 4%, ano
jsou hostinští, kteří dostávali
do roka pouze 15-20 hl piva, a tu se ptám: bylo by možno
takovému hostinskému existovati ? Vážené
shromáždění, proto bolí dnes
každého upřímného příslušníka
tohoto stavu, jestliže se proti němu, třebas
ojediněle, třebas třídně tu
a tam zvedají hlasy, jež paušálně
odsuzují, jež paušálně házejí
celek do pytle, jenž by se často hodil pro ty, kdo
tak paušálně soudí a snad dokonce proti
jednají. V poslední době u nás na
tento stav hostinských kladou se veliké požadavky
zejména rázu poplatního, jež hrnou se
takovým tempem a takovým množstvím,
že přepnutím jich mohou zasypat i statisíce
pracovníků a spolupracovníků nadobro
a na škodu nejenom těchto, avšak pěkné
a slibné snad části našeho teprve nyní
od základu budujícího se života národohospodářského.
Když v našem klubu bylo jednáno o návrhu
vládním na zvýšení státní
daně z piva a když v našem klubu objasnilo se,
jaké předpoklady a jaké vlastně bylo
junctim pro zvýšení této státní
daně z piva se strany vlády mezi průmyslem
pivovarským, mezi hostinskými organisacemi a také
mezi samotnými zástupci konsumentstva, zástupci
dělnictva, tu náš klub právě,
uvažuje, že vláda nesplnila dodnes těchto
předpokladů a jenom slibem zase zde prohlašuje
průmyslu pivovarskému, že snad doplní
scházejících dnes 9% suroviny pivovarské,
usnesl se, že bude hlasovati proti zvýšení
této státní daně z piva - a jak vidíme
z lavic, zejména levice, že jest zde nepřítomna,
(Poslanec Časný: Levice jest omluvena u pana
předsedy!) když také sám pan referent
prohlásil, že je to daň nepopulární,
soudím, že rovněž nesouhlasí se
zvýšením této státní daně
z piva - prohlašuji, že hlasujeme proti a sice proto,
že nedosáhne daň praeliminovaného výnosu
90 milionů korun, nýbrž hodně pod 50%
tohoto praeliminovaného výnosu, ježto
1. nebude zde dodána tato surovina,
2. že nebylo možno dodržeti zmíněného
junctimu,
3. že nechce, aby při zmenšené dodávce
surovin pivo, uznávaný dnes předmět
nezbytné denní spotřeby, nebylo tím
cenově ve směru vzestupném dotčeno,
a
4. konečně, že očekává,
že v dozírné době bude moci býti
přikročeno k tomuto zvýšení daně
z piva při lepší konjunktuře výrobní
i obchodní, nežli v dnešní ponuré
době. - Budeme hlasovati proti zvýšení
této daně se zdvořilou žádostí,
by jak pan referent, tak i celé Národní shromáždění
připojilo se k jeho názoru, který je, uváží-li
se nestranně vylíčená situace, dnes
všeobecný.
Předseda (zvoní): K slovu není
nikdo přihlášen, dávám závěrečné
slovo panu zpravodaji. ¨
Posl. Ferdinand Jirásek: Velevážení
pánové!
Bylo by omylem se domnívati, že snad stát,
resp. vláda nějakým způsobem chce
poškoditi průmysl pivovarský, již z toho
důvodu, že průmysl pivovarský hraje
jednu z nejdůležitějších rolí
v našem národohospodářském životě,
zejména pokud se týče zemědělského
průmyslu. Já sám také nikterak nejsem
proti pivovarům zaujat, a to jsem také dokázal
již za rakouské vlády několikrát,
zejména v sezeních vyživovací rady ve
Vídni, když jsem se z pravidla postavil proti přání
Němců, kteří žádali, aby
pivovarům nebyl poskytnut ječmen na výrobu
piva. Poukazoval jsem vždy, že jde o náš
český průmysl, a že ovšem my jako
příslušníci českého národa
musíme státi na tom, aby tento průmysl, který
je nejen pro stát, nýbrž i pro jeho finance
velmi důležitý, během války nebyl
ubit. Po této stránce nemůže se považovati
ani můj názor, který zde byl přednesen,
za nepřátelský vůči pivovarům,
a to zejména již proto ne, že jsem měl
příležitost, v pivovarských kruzích
a zejména mezi pivovarským dělnictvem pracovati
a již z toho důvodu vůči pivovarskému
průmyslu chovám se loyálně.
Pokud se týče dovozu a vývozu sladu, bylo
nám vždy tvrzeno, že slad se vyváží
za valutu vyšší, a že na základě
toho vývozu sladu dostane se nám pšeničné
mouky. V důsledku toho jsme pak dali svůj souhlas,
ale my nemáme zájmu na tom, aby se vyvážel
slad do německých krajin, do Rakouska nebo do Německa,
a zde aby pivovarský průmysl hynul. Snad v tom hrály
docela jiné příčiny svou roli - my
jejich neznáme, my nevíme, jaké jsou poměry
mezi sladovnami a pivovary, to nám známo není,
to bude snad jistě znáti pan předřečník,
já aspoň jejich neznám - a konečně
máme aspoň tušení, jaké jsou
to vlivy a z jakých důvodů se to stalo. Po
této stránce chci říci, že číslice,
které jsem uvedl, jsou správné. Nechci to
uváděti k tíži pivovarského průmyslu,
ale chci jen říci, že správné
cifry, které jsem uvedl, jsou tak jasné a i z řeči
pana předřečníka vysvítá,
že uvařilo-li se 20 milionů hektolitrových
stupňů, počítáme-li čtyř
až pětistupňové pivo, rovná se
to 4-5 milionům hektolitrů. Račte 20 milionů
děliti 4 nebo 5. (Posl. Petrovický: To .je 15%
hektolitrových stupňů předválečného
extraktu čili 25% hektolitrů piva!)
Ne, to se račte zeptati odborníka, to špatně
počítáte vy, pane kolego. Já mám
zde od odborníka data, která jsou nade vší
pochybnost, a v důsledku toho jsem je uvedl. Ale to konečně
nemá s věcí samou co činiti. Chci
jen připomenouti, že důvody, které byly
uvedeny, přece jen neodpovídají pravdě,
a že ceny piva, pokud našeho stanoviska jako spotřebitelů
se týče, jsou dnes tak vysoké, že snesou
tu daň, aby nemuselo býti pivo v drobné potřebě
zdraženo.
Ve smyslu toho, velevážení pánové,
prosím, aby zákon, jak byl přijat rozpočtovým
výborem a jak byl mnou předložen, byl schválen,
očekávaje, že při normální
výrobě piva tato daň bude znamenati značné
posílení financí státních,
kterého potřebujeme, a že tato daň přece
jen nebude tak nepopulární, jako celá řada
jiných daní, zejména daň z masa a
podobných potravin. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Přistoupíme
k hlasování. Prosím o zaujetí
míst. (Děje se.)
Míním dáti hlasovati o zákonu tomto
také v celku, máť pouze 4 články
a návrhů materielně pozměňujících
podáno nebylo.
Předem sdělím změny, které
doporučil pan zpravodaj a které se týkají
po většině korektur, aby, kde uvedeno je na
př. "3 K", stálo "3 Kč",
a které se dále týkají změny
data, poněvadž projednávání zákona
se opozdilo. Bylo počítáno s tím,
že bude moci býti vyřízen ještě
v únoru. Jest tedy potřebí přesunouti
datum.
Já jednotlivé ty změny přečtu,
které doporučil pan zpravodaj.
Je to v čl. I., § 1. na 1. straně v předposlední
řádce, aby stálo "3 Kč."
(Hluk. Zvoní): Prosím o klid pány
tam u dveří!
V § 22. aby stálo na straně 3.v 3.ř.
"12.000 Kč."
Dále, aby v § 23. v 5. řádce stálo:
". . .aspoň 2 cukroměrné stupně"
místo "1.5 cukroměrných stupňů;"
potom v témž paragrafu v odstavci č. 1. aby
stálo: "částka 12 Kč;"
v č. 2. "částka 2 Kč;"
v č. 3. "částka 2 Kč 50 h;"
dále v odst. 2a) v druhé řádce aby
stálo: "4 Kč;"
dále, aby stálo v článku III. v řádce
1.: "Kdo má dne 1. dubna 1920 ...;" v řádce
3. aby stálo: "3.dubna 1920;" (Hluk. Zvoní):
Prosím o klid!
... a aby ve čtvrté řádce za slovem:
"příslušnému"stálo:
"důchodkovému kontrolnímu úřadu"
- slovo: "oddělení finanční stráže"
aby bylo v závorce; dále v témž odstavci
v poslední řádce aby stálo místo:
"10 K" "10 Kč;"
dále v druhém odstavci téhož článku
aby stálo v druhé řádce místo:
"1. březnem" - "1. dubnem;"
ve třetí řádce místo: "po
1. březnu" aby stálo: "po 1. dubnu;"
ve čtvrtém odstavci aby za slovem: "200 K"
stálo: "československých - 200 Kč;"
dále v pátém odstavci v 1. řádce
aby stálo: "1. dubnem;" ve třetí
řádce: "31. březnu;"
a v posledním, ve IV. článku, aby v druhé
řádce místo: "1. března"
stálo: "1. dubna."
(Zvoní): Kdo souhlasí s článkem
I., II., III. a IV. s těmi opravami, jež doporučil
p. zpravodaj a jež jsem uvedl, dále s titulem zákona
- a myslím také, že analogicky tak, jak jsme
přijali předešlý zákon, abychom
se zařídili podle znění naší
ústavy, aby totiž za slovy: "Zákon ze
dne......... 1920, jímž se mění neb
doplňují některá ustanovení
o dani z piva" stálo: "Národní
shromáždění republiky Československé
usneslo se na tomto zákoně."
Kdo v prvém čtení s tímto zákonem
s korekturami, jež jsem přečetl, jak pan zpravodaj
doporučil, souhlasí, prosím, aby povstal.
(Děje se.)
To je většina. Zákon je schválen
v prvém čtení.
Ke druhému čtení přeje si pan zpravodaj
slova?
Zpravodaj posl. Jirásek: Ne.
Předseda: Jsou některé korektury tiskové,
interpunkční. Vidím, že na příklad
v § 22. má státi v 7. řádce za
slovem: "za várky" čárka; dále,
že ve slově "projítí" místo
dlouhého "í" má býti krátké
"i", "projití." Podobně má
býti v § 22. ve 3. odstavci ve druhé řádce
ve slově "pomijí" prvé "i"
dlouhé, "pomíjí." Podobně
v § 23. čísle 1. místo "píva"
má býti "piva." Dále v druhém
odstavci téhož paragrafu místo "příznává"
má býti "přiznává."
V článku lI. má státi "článek,"
ne "clánek." Dále v článku
lIl. ve druhém odstavci, předposlední řádek,
místo"dodatečnou" má býti
"dostatečnou." To by bylo všechno.
Kdo s korekturami interpunkčními a jinými
diakritickými znaménky, které jsem právě
uvedl, souhlasí se zákonem, přijatým
v prvém čtení, také ve čtení
druhém, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, zákon jest schválen
také ve druhém čtení.
Máme ještě vyříditi resoluci,
která jest obsažena na 7. straně zprávy
rozpočtového výboru, za kterou se přimlouval
také pan zpravodaj.
Kdo s touto resolucí souhlasí, prosím, aby
povstal. (Děje se.) To jest většina,
také resoluční návrh jest schválen
a tím tento odstavec denního pořadu jest
vyřízen.
Nebude-li proti tomu námitek, provedeme ještě
doplňovací volbu do výboru rozpočtového.(Nebyly.)Námitek
proti tomu není. Jest navržen za člena Národního
shromáždění dra Horáčka
člen Národního shromáždění
dr. Rolíček. Kdo s tím souhlasí,
prosím, aby povstal(Děje se.) To jest většina,
změna tato jest schválena.
Než přistoupím k ukončení schůze,
sděluji,že k zodpovědění interpelace,
jednak podané ve schůzi dne 24.února 1920
pany členy Národního shromáždění
Petrem Pavlánem, Petrem Cingrem, Prokešem a Stěpánkem
o plebiscitní akci na těšínském
Slezsku a na interpelaci členů Národního
shromáždění Jana Rýpara a spolupodepsaných
o poměrech na Těšínsku, vyžádal
si slovo pan ministr zahraničních věcí.
Než mu udělím slovo, žádám,
aby interpelaci, která byla podána průběhem
dnešní schůze a nemohla býti ještě
rozmnožena tiskem, přečetl pan zapisovatel
dr. Stojan.