Národní shromáždění československé 1918 – 1920

A pomalá akce pozemkového úřadu! Pánové, my bychom byli sami pro velice rychlou akci.

Promiňte, musím-li se zmíniti o té věci, jak vypadá, když celé presidium sedí za dvěma stoly v jedné místnosti, když v jednom okenním kumbálku sedí 5 referentů a ještě asi 3 úřednice a když se jednalo o nabytí místností pro ten úřad, kdo byl proti tomu a kdo to znemožnil ? Vážení pánové, když se stavíme na stanovisko, že stát pro svou potřebu smí zabrat jedině tenkrát budovu soukromníkovi, kde se to nehradí penězi, když mu dá plnocennou náhradu ve stejných místnostech, pak, promiňte, nemůže úřad úřadovati, poněvadž, kdyby měl stát náhradní místnosti stejné ceny, nepotřebuje zabírati nové, nýbrž nechá si jednoduše ty, které má. Tedy, pánové, chce-li někdo přicházeti s výtkami, ať je uváží a ať hledá chyby tam, kde skutečně jsou. Kdyby nebylo bývalo útoku, nebyl bych se potřeboval o těchto věcech zmiňovati.

A nyní tedy zase k věci, které, myslím, že jsem se ve svém referátě držel naprosto přesně a od které jsem nemínil odbočiti vůbec. Pozměňovacích návrhů není a já bych tedy doporučoval Národnímu shromáždění, aby schválilo zákon tak, jak byl předložen, s těmi formálními změnami, které také již byly přečteny. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Přistoupíme k hlasování, prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

O návrhu míním dáti hlasovati v celku, poněvadž pozměňovací návrh žádný učiněn nebyl. Jsou zde některé korektury, doporučené p. zpravodajem, a ty, myslím, ze při hlasování jednotném mohou býti spolu schváleny.

Jest snad námitka proti tomuto způsobu hlasování ? (Nebyla.)

Námitky není. Upozorňuji tedy, že pan zpravodaj doporučuje, aby v § 1. v poslední řádce bylo pozměněno slovo "použito", které tam bylo nesprávně vytištěno, za slovo "zneužito". Připomínám dále, že před § 1. jako úvodní formule má státi ve smyslu nové schválené ústavy: "Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně", a za tím následuje: § 1.

Dále v § 4. ve 4. řádce zdola místo "rentové knihy" a "rentové banky" má býti "náhradové knihy" a "náhradové banky".

Podobně v § 5. první slova v 1. řádce místo "Rentové banky" mají zníti "Náhradové banky".

Dále v § 10. ve třetí řádce zdola za slovy "č. 118." má státi "sbírky zákonů a nařízení".

Dále v § 14. ve 2. řádce zdola má býti vypuštěno slovo "dlužného" a konečně v § 16. v předposledním řádku místo "vydány" má státi správně "vydána".

Kdo tedy s těmito korekturami, jež jsem právě uvedl, souhlasí v prvním čtení, s §§ 1. až incl. 21. zákona, jakož i s jeho nadpisem a úvodní formulí, jak jsem ji přečetl, prosím, aby povstal se svého místa. (Děje se)

To je většina. Zákon je schválen v prvním čtení. Přeje si pan zpravodaj slovo ke druhému čtení ?

Zpravodaj posl. Svozil: V § 7. bylo zase jen tiskovou chybou zkomoleno znění, které má býti takové: "Pozemkový úřad může jménem státu převzíti podpůrné ručení" - to zůstalo - "za prokázané ztráty z pohledávek peněžních ústavův a z fondů . . ."

To je všechno, jinak nemám žádné poznámky.

Předseda: V druhém čtení doporučuje pan zpravodaj korekturu v §7. v druhé řádce, aby znělo příslušné místo tak: "Pozemkový úřad může jménem státu převzíti podpůrné ručení za" - tedy by byla vynechána slova "až do devíti desetin" - a stálo by dále: "prokázané ztráty z pohledávek peněžních ústavův a fondů . . ."

Kdo souhlasí se zákonem, přijatým v prvém čtení s korekturou, kterou doporučil právě pan zpravodaj, také v druhém čtení, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina, zákon je schválen v druhém čtení a tím tento odstavec denního pořádku jest vyřízen.

Přistoupíme k dalšímu, jímž jest a) zpráva rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona (tisk 1917), jímž se mění neb doplňují některá ustanovení o dani z piva. (Tisk (2402).

Zpravodajem je pan kol. Ferd. Jirásek. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. Ferd. Jirásek: Vážení pánové! Zákon, kterým se zvyšuje daň z piva a to dosti značně, není nijak sympatickým, zejména nám jako zástupcům nejširších vrstev spotřebitelů, ale přece i v zájmu státních financí bylo nutno, i do tohoto kyselého jablka kousnouti, již také z toho důvodu, že nejen v našem státě, ale ve všech státech okolních je to pivo, které je zdrojem finančních prostředků státu.

Daň, jak jest navrhována, jest značně zvýšena. Až doposud obnášela daň z piva 1.10 K z hektolitrového stupně ; to znamená, že při 4stupňovém pivu, které bylo vyráběno až do poslední doby, obnášela daň 4.40 K z hektolitru. Pakli však vezmeme pivo, jak bylo vyráběno před válkou, průměrně 10procentní, obnášela daň 11 K. Před válkou byl 1 hektolitrový stupeň zdaněn 34 haléři, čili při 10stupňovém pivu obnášela daň 3.40 K. Nyní má daň obnášeti 3 K z jednoho hektolitrového stupně. To znamená, že při 6stupňovém pivu obnášeti bude daň 18 K, při 10stupňovém 30 K a při 12stupňovém bude obnášeti 36 K. Tedy proti 3.40 K v dobách mírových nyní 30 K, to znamená téměř devateronásobné zvýšení daně.

Rozpočtový výbor při jednání o této dani přirozeně stál před dosti těžkou situací, poněvadž je to daň nepřímá, která jest značně zvýšena. A v důsledku toho také bylo třeba přihlížeti k tomu, jaký vliv zdanění, resp. zvýšená daň z piva bude míti na ceny piva. Poněvadž pak dostalo se rozpočtovému výboru zajištění, zaručení, že nenastane značné zvýšení ceny piva, ba v některých případech že nastane - ovšem nepatrné - snížení ceny piva, v důsledcích toho se rozhodl rozpočtový výbor, aby návrh vládní, jímž se mění neb doplňují některá ustanovení o dani z piva, byl schválen v plném směru, jak jej ministerstvo financí navrhovalo. Podle stanovených cen v dohodě s organisací hostinských a pivovarů má spíše u jednotlivých druhů piva nastati malé snížení. Hostinští na jedné straně slevují 12 haléřů na litru piva, kdežto pivovary se zavázaly, že ony budou hraditi daň zvýšenou, resp. celou daň ze svého. V důsledku toho také i zástupci širokých vrstev, spotřebitelů, poněvadž nenastává zde zvýšení cen piva, souhlasili, aby daň byla zvýšena právě z těch důvodů, že stát potřebuje finančních prostředků a, jak jsem uvedl, daň z piva jest jeden z nejvydatnějších.

Podle sdělení ministerstva financí vynesla daň z piva za minulý rok 25 mil. korun. Na příště, pakli výroba piva dostoupí 40-50%, má daň tato vynésti 90 mil. korun; pakliže výroba piva stoupne na mírovou výši, a také bude vařeno pivo silnější stupňovitosti, může vynésti tato daň 300 mil. korun. Zajisté, že jest to daň, která značně posílí finance státní.

V poslední době vyskytly se ovšem určité námitky. Jinak, pokud jsem měl možnost sledovati literaturu pivovarskou, již předem pivovary dávaly sankci dani z piva a konečně nebránily se ani její výši v tom předpokladu, jak to obyčejně bývá, že každá daň nepřímá se přesune na spotřebitele. Pivovary již dříve, - tuším již v červenci a v srpnu - když bylo již o tom mluveno, že bude vyšší daň z piva zavedena, poukazovaly na to, že konečně nemají nic proti tomu, ovšem v předpokladu, že daň samotná bude převalena na spotřebitele. To také měl rozpočtový výbor na zřeteli a proto také trval na tom, aby současně se zvýšením daně z piva byly známy ceny piva v drobném, aby tak bylo znatelno, do jaké míry zvýšení daně z piva bude míti vliv na ceny piva v drobném.

Jak jsem měl možnost z denního tisku vystihnout, nyní pivovary prohlašují, že prý od té doby, kdy byla stanovena cena piva v detailu, tuším v prosinci 1919, poměry se značně zhoršily a konečně také, že ministerstvo zásobování, ačkoliv slíbilo pivovarům 24% ječmene, slibu nesplnilo a že se jim dostalo pouze 19%. Chci připomenouti, že loňského roku pivovary dostaly pouze 12% ječmene a vyrobily piva daleko více, než 40%, ač tvrdily, že 12% přídělu ječmene odpovídá 20% množství výroby piva předválečné. Když si vezmeme přijatou daň, a dělíme to čtyřmi neb pěti, uvážíme-li, že předválečná výroba piva činila v roce 1911 a 1912 12,800.000 hl a že za rok 1919 vybralo se celkem na daních 25 mil., počítáme-li, že průměrně 5 K zaplatilo se z jednoho hektolitru, vyjde najevo, že se nevyrobilo 1,156.000 hl piva, nýbrž že se vyrobilo 5 mil. hl. Jakým způsobem získaly pivovary to množství 12% ječmene více, aby mohly vyrobiti 5 mil. hektolitrů piva, jest jejich věcí. Také se domnívám, že nyní, kdy dostalo se ji m 19% ječmene, což odpovídá asi více než 30% výrobě, celá výroba jistě stoupne nejméně na 50, ne-li více procent.

Nicméně dostalo se pivovarům, poněvadž se jim nedostalo celkem 1500 q ječmene, náhrady 400 q zadního cukru, což odpovídá 700 q sladu, a v důsledku toho ten úbytek nebude tak značný.

Chci také připomenouti, že jest to, abych tak řekl, nepochopitelné, když na jedné straně se tvrdí, že příděl ječmene jest nedostatečný, tudíž by bylo třeba, aby bylo pivo vařeno spíše slabší jakosti než aby bylo přistoupeno k vyššímu stupni piva, že na druhé straně zejména plzeňské pivovary vaří již 12ti stupňové pivo. Nedovedu tedy chápati, když jest menší příděl ječmene, že se nevaří pivo slabší. V tomto směru nedovedu chápati odkazování na vývoz, když jest přece u nás piva nedostatek. Tedy po této stránce také ty námitky, které byly činěny se strany pivovarů, resp. pokud se týče cen piva, nejsou na místě. Také myslím, že není správné, že pivovary zvýšily ceny piva, aniž by byly k tomu oprávněny, a počítají hostinským pivo o 15 K dráže, než jsou nařízením ministerstva pro zásobování stanoveny. Tedy v tomto směru se pivovary postavily na stanovisko docela bezohledné a také nerespektují ustanovení o nejvyšší ceně piva.

Pokud se snad týká námitky, že pivovary budou postiženy, pakliže nebude přiznána vyšší cena piva, chci říci, že projednávání zákona se zdrželo. Zákon měl vstoupiti v platnost 1. ledna 1920, ale vstoupí v platnost 1. dubna 1920. Jest tedy i výroba vyšší i zisk bude vyšší. Poněvadž daň z piva jest na té míře jako roku 1919 a v důsledku toho, že zdrželo se zvýšení daně z piva, pivovary získaly několik desítek milionů. Po této stránce se tedy domnívám, že i když zákon bude schválen v plné míře, neutrpí tím pivovary škody, poněvadž jejich zisky, podle výročních zpráv různých pivovarů, byly dosti veliké.

My se stanoviska konsumentů se musíme postaviti proti systému, který byl, že z pravidla, jakmile jest zvýšena daň, převalí se v plné míře na spotřebitele, aniž by do jisté míry zasáhla nadměrné zisky výrobců. Tedy v tomto případě zákon tak, jak byl navržen, vyhovuje, a je nutno, aby ceny, které byly ministerstvem zásobování po dorozumění se s organisacemi hostinskými a pivovarskými smluveny, byly zachovávány. To jsem, vážení pánové, považoval za svou povinnost uvésti, pokud se týče těch jednotlivých námitek.

Chci připomenouti, že staly se zde určité změny ve zprávě rozpočtového výboru, které byly nutny jednak tím, že zákon vstupuje později v platnost, a jednak jsou to jen opravy tiskové. Tedy je to v § 1., kde se mluví o výměře daně a uvádí se 3 K. Má tam býti 3 Kč. V § 23., kde v 5. řádce mluví se o 1.5 cukroměrných stupňů, má tam býti uvedeno 2 cukroměrné stupně. V § 23. odst. první částka 12 K má býti 12 Kč. Totéž se týká odst. 2., částka 2 K má býti 2 Kč a rovněž v odstavci 3., částka 2 K 50 h má býti rovněž Kč. Dále v odstavci a) "částkou 4 K" má býti Kč. a v § 22. za obnos 12.000 "Kč".

Pak má být v čl. III. 1. odst. poslední řádka 10 "Kč." a pak je to odst. 4. "od 4 do 200 Kč". Konečně v čl. III. v 1. řádce a všude tam, kde se mluví "1. března", má být "1. dubna". To je 1. řádek v čl. IlI. "1. dubna" a v 3. řádce "3. dubna". Pak za slova ve 4. řádce čl. III. "opověděti příslušnému" má se zařaditi "důchodkovému kontrolnímu úřadu" a do závorek dáti další slova "oddělení finanční stráže".

V odst. 2. 2. řádka má býti "před 1. dubnem", v 3. řádce "teprve po 1. dubnu". Konečně v odst. 5. 1. řádek má býti "před 1. dubnem", a ve 3. řádku na místo "po 29. únoru" "po 31březnu".

Pak v čl. lV. v 2. řádce, kde mluví se o vstoupení v platnost zákona místo "dnem 1. března" "dnem 1. dubna".

To asi jsou, velevážení pánové, změny, které povstaly následkem toho, že projednávání zákona se poněkud pozdrželo. Jinak, velevážení pánové, nemám, co bych ještě podotkl k odůvodnění samotného zákona ; chci jen připomenouti, že současně s projednáváním zákona byla také v rozpočtovém výboru schválena následující resoluce: "Ministerstvo zásobování předložiž navrhovanou úpravu ceny piva před uzákoněním zásobovacímu výboru Národního shromáždění."

Pánové, prosím, aby návrh, jak vám byI předložen, i se změnami, které jsem přednesl, byl také Národním shromážděním schválen. (Výborně! Potlesk.)

Předseda: Přistoupíme k debatě. Jako řečník zapsán je pan kol. Petrovický.

Než mu udělím slovo, doporučuji, aby se stanovila lhůta řečnická na 15 minut. Je snad proti tomu nějaká námitka ? (Nebyla.) Není.

Uděluji slovo panu kolegovi Petrovickému.

Posl. Petrovický: Paní a pánové!

Zvýšení státní daně z piva bylo samotným panem referentem prohlášeno za věc nepopulární, a jistě zase tím budou nejvíce postiženi konsumenti, tedy ti, které hledíme - a pracujeme vždy k tomu - při dnešních drahotních poměrech poněkud šetřiti.

Pan referent zmínil se o tom, v jaké výši tato státní daň z piva bude u nás. Když přirovnáme tuto daň k daním ve státech ostatních, vidíme, že ve Francii státní daň z piva je zvýšena z 1.80 fr. na 4.20 fr., v Italii z 1 liry na 3 liry, tu spatřujeme, že té výše u nás přece nedosahuje tento návrh pro státní zvýšení daňe z piva, jako v těchto zemích. P. referent poukázal na to, jakým způsobem u nás průmysl pivovarský, zejména v poslední době, vaří pivo, a zejména poukázal na to, že plzeňské pivovary zdražily hostinským pivo na jednom hektolitru, ačkoliv zde nebylo žádného zákonitého usnesení, o 10.80 K, proti tomu, jak pivo dříve ve velkém se prodávalo. Prohlásil, že nemůže chápati, proč tyto pivovary plzeňské vaří 12^o pivo, když u nás jest ho nedostatek, a proč snaží se tyto pivovary, aby znovu navázaly své obchodní styky v cizině, kam, jak známo, právě plzeňské pivo bylo nejvíce vyváženo a s ním vývozně obchodováno.

Ale, vážené Národní shromáždění! Jako p. referent nemůže chápati, proč pivovary plzeňské takovým způsobem si počínaly, nemohu já dnes chápati, proč vláda, když zná tento nedostatek, dovolila sladařskému průmyslu u nás zpracovati téměř přes 70% předválečné spotřeby sladu na vývoz.

Vážené Národní shromáždění! Tu nebyl brán stejný loket, tu nebylo stejně měřeno průmyslu pivovarskému a průmyslu sladařskému. Vidíme, že vláda ani dnes nesplní to junktim, které zde vlastně bylo pro zvýšení státní daně z piva a pro sjednané námi předem ceny maximální, o kterých se zmínil p. zpravodaj, že málo klesly, zejména při 6^o pivu. Vláda zde ten předpoklad a to slavnostní - řekl bych - prohlášení, že dodá průmyslu pivovarskému 24% ječmene spotřeby předválečné, aby z tohoto množství průmysl pivovarský mohl uvařiti 6^o piva kolem 5 mil.hl, 8^o pak kolem 414.858 hl a 12^o piva pro vývoz v množství 118.535 hl, nesplnila.

Vážené Národní shromáždění! Já se ptám, proč zde byla dána přednost jednomu průmyslu před druhým, když před válkou stejně vyvážely své výrobky ? Proč zejména sladařskému průmyslu zde dána byla přednost, aby vyvážel za špatnou valutu slad náš do Vídně, do Německa, zejména do Dolních Rakous, kde z našeho sladu se vyrábí pivo a prodává a vyváží se z pivovarů nám nepřátelských do těch odbytišť, kam my a zejména náš průmysl pivovarský dříve vyvážel. Zde mělo býti měřeno stejně, a zajisté, vážené Národní shromáždění, toho, co sleduje vývoz sladu, býval by průmysl pivovarský stejně dosáhl, když dnes očekává se, že slad se vyváží za dobrou valutu. My však vidíme, že celé množství za tuto valutu se nevyváží, poněvadž není právě dobrou valutou opravdu valuta republiky rakouské, ani říšskoněmecké.