3. zpráva státně-zřízeneckého
výboru a výboru rozpočtového
o vládním návrhu zákona (tisk č.
2231), jímž se zařaďují do úřednických
tříd hodnostních a platových státní
lesní a státní lesní příručí,
příručí při správě
statků státních a statků a lesů,
které jsou v státní správě
(tisk č. 2397).
Zpravodajem jest pan kolega Gustav Navrátil, uděluji
mu slovo.
Zpravodaj posl. G. Navrátil: Velevážené
Národní shromáždění!
Otázka, kterou nám předložila vláda,
a kterou státně zřízenecký
výbor, jakož i výbor rozpočtový
vyřídil a ve smyslu zákona vám předkládá,
abyste ji přijali, měla býti vyřízena
již dávno, a to u příležitosti,
když se upravovaly poměry okresních lesní
a lesních příručí zákonem
z 25. června 1919 čís. 374 sb. zák.
a nař. Je to totéž, co vlastně jest
již uzákoněno ohledně okresních
lesní a lesních příručí
tímto zákonem. Úkoly, které očekávají
státní lesní a státní lesní
příručí, jakož i příručí
při správě statků státních
a statků a lesů ve státní správě
se nalézajících, jsou dalekosáhlé,
a nabudou zvláště významu, jakmile budou
lesy sestátněny, což se zajisté v dohledné
době stane. Důvody, které mluví pro
to, aby byly upraveny služební poměry této
kategorie, byly velmi důkladně uvedeny v důvodové
zprávě vládního návrhu a není
třeba, abych je zvláště ze široka
opakoval. Proto navrhuji jménem výboru státně
zřízeneckého, jakož i rozpočtového,
aby tento zákon byl slavným Národním
shromážděním přijat. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, debata odpadá. Přistoupíme
k hlasování a prosím o zaujetí
míst. (Děje se.)
Také tento zákon má pouze 5 paragrafů
a žádný pozměňovací návrh
nebyl učiněn. Dám hlasovati o celém
zákonu najednou. (Souhlas.) Námitek není.
Kdo souhlasí s §§ 1., 2., 3., 4. a 5. zákona,
jakož i s nadpisem jeho, jak je obsažen ve zprávě
výboru státně zřízeneckého
a rozpočtového, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To je většina. Zákon je schválen
v prvním čtení.
Přeje si pan zpravodaj slova ke druhému čtení?
Zpravodaj posl. G. Navrátil: Nikoliv.
Předseda: Není tomu tak.
Kdo souhlasí se zákonem, právě v prvém
čtení přijatým, také ve čtení
druhém, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Zákon je schválen
i ve druhém čtení a tím je třetí
odstavec dnešního denního pořádku
vyřízen.
Přistoupíme k odstavci dalšímu, jímž
je
4. zpráva živnostenského výboru
o přikázaných peticích (tisk
č. 2391).
Zpravodajem je pan kol. Hatlák. Uděluji mu
slovo.
Zpravodaj posl. Hatlák: Slavné Národní
shromáždění! Živnostenskému
výboru byla přikázána řada
petic, které se týkají různých
ministerstev a různých záležitostí
živnostenských, o kterých je nutno rozhodnouti.
Zejména jest to 66 petic, obsahujících protesty
živnostenských společenstev proti výnosu
ministerstva financí ze dne 24. listopadu 1919 č.
104.322/20.243 o povinnosti zaměstnavatelově, vybírat
osobní daně z příjmů za dělnictvo.
Proti tomuto výnosu bylo ostatně také v sociálně
politickém výboru mluveno a bylo proti němu
mluveno také ve všech ostatních výborech,
a také tam byl vznesen tento požadavek. Živnostenský
výbor se usnesl, doporučiti Národnímu
shromáždění, aby petice tyto přikázalo
ministerstvu financí k dalšímu úřednímu
projednání.
Dále jsou zde petice různých organisací
knihtiskařských a knihkupeckých v záležitosti
zrušení koncesse knihtiskařské. Tyto
petice jsou úplně bezpředmětné,
poněvadž v Národním shromáždění
v 94. schůzi ze dne 4. prosince 1919 bylo o této
záležitosti rozhodnuto a tedy se živnostenský
výbor usnesl, doporučiti Národnímu
shromáždění, aby tyto petice byly přikázány
ministerstvu průmyslu, živností a obchodu k
dalšímu jednání.
Dále jest zde petice číslo 1623, jednající
o žádosti Zemské jednoty cukrářů,
pernikářů, čokoládníků
a voskařů pro Moravu a Slezsko se sídlem
v Olomouci za vyřadění výrobků
cukrářských z jemného pečiva,
ze seznamu výrobků přepychových a
přepychové dani podléhajících.
Živnostenský výbor doporučuje, aby tato
petice byla přikázána ministerstvu financí
k dalšímu řízení.
Dále jsou zde petice živnostenských organisací
ze schůzí ze dne 20. listopadu, jednající
o požadavcích živnostnictva, aby zásobován
byl obchod zbožím, zrušeny byly komise a ústředny
a vrácen byl obchod obchodníkům a živnostníkům
legitimním a konečně, aby vláda splnila
všechny požadavky hospodářské i
organisační. Tyto byly také projednány
a doporučeno, aby tyto petice byly přikázány
ministerstvu pro zásobování lidu, ministerstvu
obchodu, financí, sociální péče
atd., všem příslušným ministerstvům,
do jejichž oborů tyto petice spadají.
Dále byla zde petice číslo 2014, 1919, 1628
a j., týkající se reformy řádu
živnostenského. Živnostenský výbor
usnesl se, požádati Národní shromáždění,
aby tyto petice byly přikázány ministerstvu
obchodu k úvaze při chystané reformě
živnostenského řádu.
Konečně jsou zde petice Zemské jednoty živnostenských
společenstev v Praze, týkající se
žádosti společenstva tkalců v Lomnici
nad Pop. za ochranu malých živností tkalcovských.
Petice žádá zejména, aby nebylo dovoleno
velkoprůmyslníkům tkalcovským, zaměstnávati
drobné podomácké dělníky atd.
Živnostenský výbor navrhuje, aby tato petice
byla předložena ministerstvu obchodu k projednání.
Petice číslo 1944, zaslaná ze schůze
občanstva města Kyšperku žádá
zamezení vývozu všech produktů naší
země, hlavně uhlí, sestátnění
dolů a stejnoměrné rozdělování
uhlí, uzavření obchodních smluv se
státy, které mohou dodávati obilí,
oděv, naftu, petrolej, benzín a jiné. Živnostenský
výbor se usnesl, žádati Národní
shromáždění, aby tato petice byla přikázána
ministerstvu obchodu, veřejných prací, zásobování
lidu, financí a ministerstvu vnitra.
Živnostenského výboru došla pak řada
petic, které vůbec nemají žádného
čísla. Zejména jsou to petice živnostenstva
z Král. Hradce, ve kterých se žádá:
1. aby obchodníci a živnostníci, na něž
nebyl při sprošťování bývalou
rakouskou vládou brán zřetel - byli sproštěni
vojenské povinnosti vůbec,
2. aby k řádně odůvodněné
žádosti živnostníkově byly sproštěny
pomocné síly, jichž ve své živnosti
potřebuje,
3. nemohlo-li by se vyhověti požadavku odstavce prvého,
tedy živnostníci, kteří mají
klasifikaci B a C, nechť jsou z vojenské služby
hned propuštěni.
Živnostenský výbor doporučuje, aby petice
tato odevzdána byla ministerstvu národní
obrany ku projednání a podání zprávy.
Druhá petice královéhradecká týká
se řádného vybudování živnostenského
školství pokračovacího.
Živnostenský výbor doporučuje přikázání
petice této ministerstvu národní osvěty
s doporučením, aby při reorganisaci živnostenského
školství pokračovacího byl na obsah
její vzat zřetel.
Petice číslo 2440 týká se požadavku
okresní jednoty živnostenských společenstev
v Lounech, a žádá živnostenský
výbor Národního shromáždění
za vyslání řečníka-referenta
ke schůzi veřejné v Lounech. Živnostenský
výbor usnáší se přes to, že
tato věc je úplně bezpředmětná,
žádati Národní shromáždění,
aby byla přikázána ministerstvu obchodu,
aby ministerstvo obchodu svým ústavem pro zvelebování
živností poučilo společenstva a korporace
živnostenské o tom, jakým způsobem se
přednášky odborné a různé
kursy ministerstvem obchodu, respektive jeho třetím
oddělením pořádané, konati
mohou.
Konečně je zde petice číslo 2441 Josefa
Jarolímka, ohňostrůjce 8. těžkého
dělostřeleckého pluku v Jaroměři,
za přikázání panského mlýna
na Nových Zámcích. Živnostenský
výbor navrhuje, aby žádost tato byla přikázána
pozemkovému úřadu.
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen. Debata odpadá.
Přistoupíme k hlasování. Prosím
o zaujetí míst. (Děje se.)
Míním dát o návrzích, obsažených
ve zprávě živnostenského výboru,
o příslušných peticích hlasovati
najednou. Návrh na oddělené hlasování
učiněn nebyl, nebude tedy snad proti mému
návrhu nijakých námitek. (Námitek
nebylo.) Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s návrhy, obsaženými
ve zprávě živnostenského výboru
o příslušných peticích, v tom
smyslu, jak se za to přimlouval také pan zpravodaj,
prosím, aby povstal. (Děje se.).
To jest většina. Návrhy, obsažené
ve zprávě živnostenského výboru,
jsou schváleny a tím je poslední odstavec
denního pořádku vyřízen.
Než přistoupíme k ukončení,
jest nám ještě vyříditi:
členov N. S., dr. Jozefa Budaya, dr. Karola Kmeťku
a ich spoločnikov na p. ministra vnitra pre zakázanie
shromaždení slovenskej ľudovej strany v zemplínskej
župe a pre narušenie immunity poslanca dr. Jána
Kovalíka v Michalovciach".
Žádám p. kol. dr. Kmeťku, aby dotaz
tento přečetl.
Posl. dr. Kmeťko (čte): Slovenská
ľudová strana riadnym spôsobem oznámila
patričnej vrchnosti, že v Zemplínskej župe
na určitých miestach chce verejné shromaždenia
vydržiavať, za rečníka vyslala najprv
do Michaloviec svojho poslanca, dr. Jána Kovalíka.
Na to 11. února t. r. menovaný poslanec na dr. Jozefa
Budaya a dr. Karola Kmeťku následovný telegram
zaslal:
"Všetky zemplínské shromaždenia zakázané.
Pre zadrženú súkromnú poradu nás
četníci pod bodákami na rozkaz politickej
vrchnosti zatkli. Moja immuníta narušená. Ostatne
obširnejšie. Už sme prepustení. Dr. Kovalík".
Tento najnovší dôkaz úradného
násilnestva oproti slov. ľudovej strane vzbudí
na Slovensku velké rozhorčenie, lebo ľud vidí
v tom strannicku tendenciu úradnych kruhov, znemožnit
organizáciu jednej z nejsilnejších politických
strán slovenských a považovať bude také
udalosti za nesprávne pochopenú konsekvenciu výpovedi
p. ministra pre správu Slovenska, dr. V. Šrobára:
"Slovenskú ľudovú stranu budeme s celou
silou a vehemenciou potierať". (Viď. úvodník
"Slov. Denník" a z 5. febr. t. r.) a "na
Slovensku budú krvavé voľby". Jestli úradné
kruhy bez príčiny takto sa opovážia
zakročiti oproti členovi Národného
Shromaždenia po výpovediach p. ministra Šrobára,
čo bude očekávať jednoduchých
voličov slovenskej ľud. strany pri voľbách?
Nasledovne pýtáme sa p. ministra vnítra:
1. Či je ochotný túto poľutovania hodnú
udalosť spravodlivo dať vyšetřiť a
tých úradníkov, ktorí to zapríčinili,
príkladne dať potrestať?
2. Aké zadosťučinenie mieni dať násilne
a bez príčiny zatknutému poslancovi, dr.
Jánovi Kovalíkovi?
3. Či hodlá radikálne zakročiť,
aby sa tomuto podobné prípady na Slovensku už
viac neopakovaly a sloboda politického presvedčenia,
voľnosť politických porád a shromaždenia
nielen v Čechách a na Morave, ale aj na oslobodenom
Slovensku pre všetky politické strany zabezpečené
boly?
Navrhujeme, aby o tomto dotazu byla zahájena debata podle
§ 70. jednacího řádu.
Předseda: Prosím o zaujetí míst.
(Děje se.) Budeme hlasovati o tom, má-li
býti zahájena debata.
Prosím, kdo souhlasí s tím, aby o dotazu
právě přečteném byla zahájena
ihned debata, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. (Posl. Sechtr: To by se
muselo dříve konstatovat!)
Já uděluji slovo p. ministru vnitra.
Ministr vnitra Švehla: K dotazu členů
Národního shromáždění
dra Josefa Budaye, dra Karla Kmeťka a společníků
pro zákaz shromáždění Slovenské
lidové strany v Zemplínské župě
a pro porušení imunity poslance dra Jana Kovalíka
v Michalovcích, dovoluji si na základě konaného
šetření sděliti toto:
Na Slovensku je ve smyslu dosud platných nařízení
nutno žádati o povolení všech schůzí
8 dní předem u županského úřadu.
V žádosti jest udati místo pořádání
a program.
Dne 3. února došlo od ústřední
kanceláře Lidové strany k županskému
úřadu v Michalovcích oznámení,
že míní od 10. do 13. února 1920 v několika
obcích Zemplínské župy pořádati
schůze lidu.
V oznámení nebyla však ani doba, ani místnost
zamýšlených schůzí označena,
ani nebyli řečníci udáni; županský
úřad vyzval proto téhož dne telegraficky
ústřední kancelář Lidové
strany, aby své oznámení doplnila. Toto vyzvání
zůstalo až do 9. února 1920 ráno bez
odpovědi. Hlavní služný vydal na to
zákaz schůzí a sdělil to telegraficky
ústřední kanceláři Lidové
strany. Tato doplnila sice později svoje podání,
ale ke změně provedených disposic nebylo
už času.
Ač tedy nebyly schůze povoleny, pokusila se strana
dne 10. února v Terhovišti před kostelem konati
schůzi lidu. Den před tím byly v Terhovišti
rozšiřovány letáky, na př. "Pravý
Šrobár, alebo kto hovorí nepravdu" a pod.
Četnictvo pořádání nepovolené
schůze ovšem netrpělo a tu odebrali se účastníci
do školy a konali schůzi ve školních místnostech,
tvrdíce že jde jen o důvěrnou poradu.
Tato "důvěrná" schůze nebyla
však omezena, jak zákon předpisuje, výhradně
na zvané hosty (s legitimacemi).
Když se po ukončení schůze ve škole
účastníci rozcházeli, začali
někteří řečníci pod
širým nebem znovu mluviti k lidu a tu četnictvo
zakročilo a zadrželo několik účastníků.
Mezi zadrženými byl i člen Národního
shromáždění dr. Jan Kovalík.
Četníku, který zadržení dra Kovalíka
provedl, nebyla tato vlastnost známa, jakmile se však
legitimoval, byl ihned propuštěn. (Hlas: Ale za
pět hodin! Hluk.) Jmenovaný však prohlásil,
že půjde s ostatními dobrovolně, a doprovodil
je skutečně také až do Michalovců.
Poslanecká imunita dra Kovalíka porušena
nebyla, poněvadž byl ihned, jakmile se legitimoval,
propuštěn na svobodu a do Michalovic se odebral dobrovolně.
Schůzím lidové strany nečiní
se překážky, jestliže pořadatelé
šetří při podání žádostí
platných předpisů. Důkazem toho jest,
že schůze této strany, které byly 10.
února ohlášeny, byly - ježto podání
platným předpisům odpovídalo - vesměs
povoleny.
Časopisecké články, v dotaze uvedené,
ze kterých by se souditi dalo na zaujatost úředních
míst proti lidové straně, nejsou přesně
podány. "Slovenský Denník" z 1.
února 1920, č. 26 přinesl řeč
dra Šrobára podle stenogramu. Odstavec, o němž
se interpelace zmiňuje, zní takto:
"Stojíme před volbami, které, jak se
zdá, budou na Slovensku velmi prudké. Kdyby se dalo
z těch několika případů, které
už se staly, souditi na další průběh
voleb, byly by naše volby volbami krvavými. Dosud
vidíme, že, kde se objeví jedna strana, tam
jde i druhá a dojde až ke krvavým srážkám.
Zvláště se tak děje tam, kde se sejde
strana lidová se sociálními demokraty; to
třeba co nejdůrazněji odsouditi, poněvadž
volby přece nejsou měřítkem síly
tělesné, ale jsou to volby, kde přesvědčováním
lidským, humanním způsobem má každý
tábor volnost získati si stoupence. Musíme
odsouditi takový postup a vyzývám všechny
naše členy, aby nedovolili nikdy a nikde na našich
shromážděních, aby došlo k takovým
srážkám". (Výborně! Hluk.
Posl. Myslivec: Post festum se to opravuje!). Cituji "Slovenský
Denník" z 26. ledna, může se to kontrolovat.
(Nepokoj.)