Národní shromáždění československé 1918 – 1920

V tomto okamžiku, velevážení pánové, opětně a důrazně musíme žádati, aby daň z majetku se stala skutkem a aby byla stejnoměrně rozdělena a aby také při této dani byl chráněn majetek malý, který vyplynul jen z práce a z úspor, naproti tomu ale majetek, který vyplynul z lichvy, keťasování, který vyplynul bez práce, aby byl zdaněn co nejvíce.

V důsledku toho je bezpodmínečně nutno, poněvadž tento zákon měl se již dříve státi skutkem, aby alespoň to, co se z tohoto majetku bylo přiznalo ke dni 1. března 1919, bylo zachyceno, a dále je bezpodmínečně nutno, aby vláda resp. ministerstvo financí měly v rukou zákon, kterým by se to umožnilo. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu je dále přihlášen pan kol. dr. Heidler.

Posl. dr. Gustav Heidler: Slavné Nár. shromáždění! Již všichni pánové, kteří mluvili přede mnou, poukázali na to, že zákon o zajištění dávky z majetku přichází trochu pozdě. Přichází pozdě proto, poněvadž jest vlastně součástkou velikého opatření zdaňovacího, které jsme loňského roku usnesli, a které liknavým postupem dosud nedostává té formy, které bychom si všichni přáli. Je nutno, aby zákon se stal skutkem, poněvadž lze konstatovat všude útěk kapitálu a útěk majetku a je podle našeho názoru tedy zákon ten nezbytností.

Jestliže ovšem zákon má některé vady, jestliže dává do rukou nařizovací moci moc příliš velikou, nesmíme zapomínati, že tu jde o zákon povahy zcela výjimečné a že v takovýchto případech musí přirozeně také prováděcí moc míti v rukou určitá zmocnění, o nichž zase my musíme s druhé strany předpokládati, že jich nebude zneužito. My si naprosto nepřejeme, aby zákon, resp. jeho provádění nabylo povahy vexativní, a vláda sama, sledujíc toto stanovisko, to slíbila a můžeme tedy na to spoléhati, že bude ještě Národnímu shromáždění dána příležitost, aby při prováděcích nařízeních se vyslovilo, resp. k návrhům vládním zaujalo stanovisko. Československá strana socialistická bude hlasovati pro tento zákon a to nejen z toho důvodu, že jej považuje za naprostou nutnost, nýbrž hlavně z toho důvodu, že tím chce dokumentovati naprostou naléhavost provedení zákona o dávce z majetku vůbec.

O stanovisku strany k dávce z majetku není třeba šířiti slov, jest to dnes - myslím - společné mínění celého Nár. shromáždění, že dávka provedena býti má a že má býti provedena co nejrychleji. Z tohoto důvodu jako druhého důvodu budeme také hlasovati pro rychlé uskutečnění navrhovaného zákona. (Výborně!)

Předseda: Ke slovu není nikdo dále přihlášen, debata je skončena. Přeje si p. zpravodaj slova?

Zpravodaj posl. Jos. Stivín: Ne.

Předseda: Není tomu tak. Přistoupíme k hlasování.

Prosím o zaujetí míst. (Děje se.) O zákonu míním dáti hlasovati v celku; materie jest jednotná, pozměňovací návrhy učiněny nebyly. (Námitek nebylo.)

Konstatuji, že v § 8. v 5. řádce má státi podle návrhu p. zpravodaje místo slova "vyměření" slovo "zajištění"; prosím, abyste v tom smyslu si předlohu korigovali.

Námitek proti tomuto způsobu hlasování učiněno nebylo, budeme tedy hlasovati tak, jak jsem právě uvedl.

Kdo souhlasí tedy s §§ 1., 2., 3., 4., 5., 6., 7., 8., 9. a 10. zákona, jakož i s nadpisem jeho, jak jest obsažen ve zprávě rozpočtového výboru, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina, zákon je schválen v prvém čtení.

Přeje si pan zpravodaj ke druhému čtení slova?

Zpravodaj posl. Jos. Stivín: Ne.

Předseda: Není tomu tak. Kdo souhlasí se zákonem, přijatým právě v prvém čtení, také ve čtení druhém, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. Zákon je schválen také ve čtení druhém a přistoupíme k hlasování o resoluci.

Resoluce byla již přečtena a jest obsažena ve zprávě. Prosím, kdo s ní souhlasí, aby povstal. (Děje se.) To je většina. Také resoluce je schválena a tím tento odstavec denního pořádku je vyřízen.

Přistoupíme k odstavci dalšímu, jímž je

2. zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona, jímž se stanoví pro Slovensko a Podkarpatskou Rus válečné přirážky za léta 1919 a 1920 a zrušují některá ustanovení o daních přímých. Tisk 2396.

Zpravodajem jest p. kolega prof. dr. Koloušek. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj prof. Koloušek:

Slavné Národní shromáždění! Zpráva, kterou o vládním návrhu na zavedení přirážek takových, jaké jsou již v historických zemích našich, také na Slovensku a v Přikarpatské Rusi, podává rozpočtový výbor, jest vlastně zároveň jakýmsi prováděním té akce, která zde byla již začata, k unifikaci zákonodárství našeho se zákonodárstvím na Slovensku a v Přikarpatské Rusi. Je to tedy také jinak nutná novota pro Slovensko, poněvadž se tím srovnává - aspoň do jisté míry - poplatnost lidu slovenského s naší. Na Slovensku je totiž doposud jiný systém daní nežli u nás; je tam totiž systém daní uherských a ten byl méně dokonale propracován, než systém daní v Rakousku. Tím více ještě se to odlišilo následkem zákonodárství, které bylo přijato v našich historických zemích, které se nevztahovalo na země slovenské a Přikarpatskou Rus, poněvadž tam ještě dosud jsou platny zákony z dob uherské vlády. Tyto zákony nebyly výslovně měněny a tím nebyly také zrušeny, tam tedy je v zákonodárství přímých daní a ovšem i nepřímých daní v platnosti to, co bylo za vlády uherské a tu se musí říci, že poplatnost lidu slovenského byla mnohem slabší, než poplatnost našeho lidu.

V Uhrách totiž dosud jsou platné tyto přímé daně: pozemková daň, která jest tam ovšem velmi nerovnoměrně rozvržena, jež nadržovala - bylo to ovšem i u nás v Rakousku - velkostatkářům ve veliké míře, a tím ovšem tato daň právě ty, kteří mohli nejvíce platit, nejméně postihovala. Ve Slovenském klubu byl názor, že by se měla tato daň pozemková právě pro nesprávné zatížení, jaké bylo následkem špatného oceňování katastrálního, býti provedena progresivně. To se ovšem provésti nedalo, a sice z finančně-technických důvodů. Aby mohla býti daň pozemková progresivní, musily by býti založeny nové katastry, musil by býti sdělán soupis veškerého nemovitého majetku, jak jest rozdělen podle vlastnictví, a to by vyžadovalo léta. Nebylo tedy možno přistoupiti na ten požadavek slovenský, aby tato daň byla provedena tak, aby byla progresivně vyměřována. Tedy se aspoň potud vyhovělo, že přirážky válečné, které jsou stanoveny určitým procentem u nás, budou provedeny stejně také na Slovensku. Tím slovenští zemědělci budou celkem mnohem méně zatíženi nežli naši, neboť i také, co se tkne jednak katastrálního čistého výnosu na Slovensku, jest pravidelně asi o jednu třetinu, snad, jak vláda tvrdí, o polovinu a někdy i o dvě třetiny nižší než u nás. To ovšem se vysvětluje také tím, že jest tam zemědělství velmi málo pokročilé. Přes to katastrální výnos nepřihlíží vlastně k výtěžkům individuelním, nýbrž jest přirozeně projektován výtěžkem, totiž kvalitou a bonitou půdy a jest jistě také na Slovensku méně zatížena a níže odhadnuta nežli u nás a kromě toho sazba pro válečné přirážky z katastrálního výnosu základem braná jest 20 %, kdežto podle naší daně pozemkové katastrální výnos jest brán 22^.7 % pro vyměření přirážek. Tedy zajisté se tím Slovensku nekřivdí, když se zavádějí tam přirážky, jaké jsou právě platné již v našich zemích historických v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Zvláštností proti daním platným v Čechách jest, že rozpočtový výbor navrhuje, aby také přirážka válečná na domovní daň třídní byla podle osnovy vládní podržena, jaká jest dosud. Domovní daň třídní jest asi podobně založena v Uhrách, jako u nás, ale tam do jisté míry nahražovala také daň z příjmů, poněvadž daň z příjmů v Uhrách počíná teprv od minimální sazby 10.000 K, totiž to se rozumí pro příjmy, které neplynou z určitého majetku, tedy příjmy nefundované. Proto tedy pro příjmy fundované jest tato domovní daň třídní vlastně základem zdanění pro venkovský lid. Venkovský lid by vůbec neplatil žádné daně z příjmů, kdyby nepodléhal této válečné přirážce.

Dále jest daň výrobková třetí třídy. Daň výrobková třetí třídy jest asi tak založena, jak v Rakousku bývalá všeobecná daň výdělková, kterou jsme přejali, která se ovšem u nás již dosti podstatně změnila a pro niž jsou progresivně zavedeny válečné přirážky. Podle dosavadního způsobu vyměřování v Uhrách jest daň tato mnohem mírnější nežli v našich zemích, její technika byla dosti nedokonalá, byla totiž doplněna teprve r. 1916, během války, tedy zdaleka nevyhovovala těm požadavkům, jaké se na pořádnou daň kladou, a proto tedy dosavadní přirážka, která také byla stanovena 60 % na tuto daň, jeví se nedostatečnou a zůstává jen stanovena pro nejnižší sazby daňové, totiž pro sazby daně výdělkové do 60 K. Ostatní progresy jsou tak voleny, jako v zemích historických.

Pak je daň z podniků veřejně účtujících. Ta byla sice založena v Uhrách na témže základě, jako daň z podniků veřejně účtujících rakouských, ale s tou odchylkou, že jednak uherský zákon rozeznával dvojí daň, daň z podniků průmyslových a pak z podniků obchodních. Daň z podniků průmyslových byla vyměřována jako u nás, 10 % čistého výtěžku, kdežto z podniků obchodních 12 % a kromě toho daň ta stoupla podle velikosti výtěžků progresivně a sice při průmyslových podnicích až do 18 % výtěžku, kdežto při obchodních podnicích až do 20 %. Na základě toho nebylo lze vyměřiti válečné přirážky tak, jak to jest právě stanoveno zákonem o válečných přirážkách u nás loňského roku, nýbrž zavedena byla sazba jiná, ještě zmíním. Daň z tantiém, poněvadž celkem asi tak se shoduje s tantiémovou daní naší, bude podle návrhu rozpočtového výboru podrobena téže válečné přirážce jako daň naše. Nezměněné zůstanou válečné přirážky při dani rentové a kapitálové, pak při dani dolovací nebo bánské, která jest daní nám neznámou, to jest zvláštní daň v Uhrách vybíraná. Potom dlužno se zmíniti o dani z majetku, která v Uhrách byla vybírána velmi mírňoučkou sazbou, totiž od ¹/₂⁰/₀₀ počínaje jměním 20.000 K až do ⁶/₁₀ procenta při 4 milionech korun. To jest daň velmi nepatrná a vlastně se jí měla doplniti jen daň z příjmu. Daň z příjmu nepodléhala v Uhrách válečným přirážkám vůbec, byla výslovně z nich vyňata

V předloze, kterou byly zavedeny válečné přirážky, přímo se pravilo, že nesmí býti válečná přirážka ukládána k dani z příjmu.

Poněvadž však daň z příjmu na Slovensku celkem počínala dříve teprve od důchodu 20.000 K a nyní od důchodu 10.000 K a poněvadž sazba její byla poměrně ve vyšších příjmech příliš nízká, bylo nutno udělati ji přiměřenou také sazbám daní našich. Proto se také navrhují válečné přirážky, které právě proto, že daň ta v nižších sazbách byla trochu výše odhadována, kdežto při nejvyšších důchodech menšími sazbami, navrhuje rozpočtový výbor válečné přirážky pro menší důchody nižší sazbou, totiž 10 % (kdežto v našem zákoně dosavadním 35 %), končí však vyšší sazbou 400 %, kdežto v našem zákoně končí 350 %.

Tedy celkem se hledělo, v souhlase s vládním návrhem, zařaditi válečné přirážky na Slovensku a Podkarpatské Rusi, aby sazby daní shodovaly se co možná nejvíce se sazbami daní zemí historických. To jest také, jak jest viděti, účelem a prostředkem k unifikaci zákonů finančních pro tuto část naší republiky. Bylo však nutno udělati od vládní předlohy některé úchylky a sice jevilo se to při dani z podniků veřejně účtujících. Daň z podniků veřejně účtujících i s válečnou přirážkou při čistém zisku 20.000 K byla by dělala v Čechách 3600 K, kdežto na Slovensku, při téže sazbě, jakou navrhovala vládní osnova, byla by dělala při průmyslových podnicích 4000 K, kdežto při obchodních byla by dělala 4800 K. Tedy byla by bývala o čtvrtinu vyšší při průmyslových podnicích a o třetinu vyšší při podnicích obchodních.

Následkem toho rozpočtový výbor se souhlasem vlády přijal, že má býti pro první stupeň této daně, totiž ty, které naznačuje zákonný článek XXIV. z r. 1916, válečnou přirážkou pouze 80 %, a teprve ve vyšších sazbách se vzala sazba vládního návrhu 100 %. Tím se ta sazba daně výdělkové podniků veřejně účtujících přiblížila téměř úplně sazbě daně takové, jaká je u nás i s válečnými přirážkami. Rozdíly jsou nepatrné a při okrouhlosti procent nebylo možno se jim vyhnouti.

Také, pokud se týče daně z příjmů, jsou některé úchylky, jak jsem již řekl, počínaje válečnou přirážkou k daní z příjmů při 10.000 K 10 %, kdežto u nás je tam sazba 35 %, a končí tato sazba 400 %, kdežto naše sazba končí 350 %. Sazby daně z příjmů i s válečnými přirážkami se téměř kryjí se sazbami daní zavedených v historických zemích. A rozdíly jsou tak, jak se na to poukazuje ve zprávě rozpočtového výboru, pouze asi nanejvýše do 4 % necelá 4 %. Ale takový rozdíl jen v jediném případě, kdežto jinde dělají ty úchylky mezi jedním až dvěma procenty. Po většině však úchylky jsou zcela nepatrné, téměř mizivé.

Následkem toho jest shoda mezi sazbami daně z příjmů i s válečnými přirážkami takovými, jaké jsou zavedeny na Slovensku, skoro úplná se sazbami těmi, jež jsou v historických zemích, totiž v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Na základě toho, že daň báňská jest jen daní mírnou, ale že zároveň také na Slovensku je tato daň vybírána z podniků, které ještě nejsou tak vyvinuty jako u nás, činí se návrh od vlády i od rozpočtového výboru v souhlase s tím, aby ta přirážka, která byla zavedena za války v Uhrách, zůstala stejná.

Totéž platí o dani rentové a kapitálové.

Tedy tím se celkově sazby daňové přibližují, vlastně stávají se shodnými se sazbami v historických zemích. A myslím, že je to dostatečně odůvodněno. Výbor rozpočtový tedy jednomyslně přijal vládní předlohu až na tu odchylku, kterou jsem uvedl při podnicích veřejně účtujících, a potom, pokud se týče daně ze jmění, daně z majetku, která byla v některých sazbách zrušena, byl totiž vsunut zde ve vládní osnově ještě článek III., kde všeobecná státní důchodková přirážka, jak se jmenovala, která byla zavedena již v roku 1875 a přeměněna zákonem z roku 1883, se zrušuje při těch daních, při kterých se zavádí tímto zákonem větší přirážka válečná, nežli 60 %.

Při ostatních daních jest tato daň právě proto, že již to bylo vyrovnáno právě těmito vyššími přirážkami, zrušena. Zástupcové vlády projevili souhlas s těmito změnami, s tímto zrušením a proto rozpočtový výbor navrhuje slavnému Národnímu shromáždění, aby udělilo ústavní schválení připojené osnově zákonné. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá, přistoupíme k hlasování. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Také o tomto zákonu míním dáti hlasovati v celku. Má pouze 4 články, pozměňovací návrh nebyl k tomu žádný učiněn. Námitek proti tomuto způsobu hlasování není. (Nebylo.)

Kdo souhlasí s čl. I., II., III. a IV. zákona, jakož i s jeho nadpisem, jak jest obsažen ve zprávě rozpočtového výboru, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina, zákon jest schválen v prvém čtení. Přeje si pan zpravodaj ke druhému čtení slova?

Zpravodaj posl. prof. dr. Koloušek: K druhému čtení mám jen korektury zcela nepatrné, interpunkční. Totiž v §u 1., odstavec 5., tam, kde se uvádějí litery článku zákonného z roku 1916, jest všude dělána za literou "f)", za literou "a)", pak za literou "b)", "e)" čárka, která by mohla býti rušivou, a navrhuji, aby byla vynechána.

Předseda: K druhému čtení doporučuje pan zpravodaj korektury interpunkční a to v §u 1. v odstavci 5. v pododstavci "a)" za uvedeným "f)" jest čárka, ta aby odpadla. V odstavci "b)" v druhé řádce při lit. "a)" zase aby odpadla čárka a v pododstavci "c)" při liteře "b)" - "e)" aby rovněž odpadla čárka za tím následující. Kdo s takto pozměněným zákonem, přijatým v prvém čtení, souhlasí také ve čtení druhém, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina, zákon jest schválen také ve druhém čtení a tím odstavec tento jest vyřízen.

Přistoupíme ke třetímu odstavci, to jest