1. Ženské školství odborné budiž
reorganisováno, vybaveno novými moderními
osnovami a specialisováno podle odvětví výrobních.
Síť škol budiž revidována a doplněna
v městech a krajích dosud zanedbaných a rozšířena
též na Slovensko.
2. Hmotné poměry škol vyžadují,
aby státní správa větší
měrou přispívala k úhradě nákladů
těchto škol. Budiž proto náklad na učitelské
síly postupně převzat státem, při
čemž platy sil učitelských budtež
stejně upraveny, jako platy mužských sil na
školách odborných při rovnocenné
kvalifikaci.
3. Vzdělání učitelstva těchto
škol budiž prohloubeno a duchu doby přizpůsobeno.
Doporučuji slavnému Národnímu shromáždění
tyto resoluce k přijetí. (Výborně!)
Místopředseda Konečný (zvoní):
Ke slovu není nikdo přihlášen, debata
odpadá. Přistoupíme k hlasování.
Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Kdo souhlasí se třemi resolucemi kulturního
výboru, jak je byl právě pan zpravodaj doslovně
přečetl, prosím, aby povstal se svého
místa. (Děje se.)
To je většina. Všechny tři resoluce jsou
schváleny.
Přistoupíme k dalšímu odstavci dnešního
denního pořádku a tím jest
6. zpráva imunitního výboru o žádosti
zemského trestního soudu za vydání
členů Národního shromáždění
Stříbrného a Vraného pro přestupek
§ 522 tr. z. (tisk 2333).
Zpravodajem je občan Skorkovský. Uděluji
mu slovo.
Zpravodaj posl. Skorkovský: Slavné Národní
shromáždění!
Zemský soud jako trestní soud v Praze žádal
dopisem ze dne 25. října 1919 čís.
9036/19 Národní shromáždění
za vydání členů Stříbrného
a Vraného, aby je mohl stíhati pro přestupek
§ 522 tr. z.
Imunitní výbor Národního shromáždění,
vyžádav si veškerá soudní akta
tohoto případu a vyslechnuv oba zúčastněné
členy Národního shromáždění,
usnesl se, navrhnouti Národnímu shromáždění,
aby žádost zemského soudu jako trestního
soudu byla zamítnuta a aby členové Národního
shromáždění Stříbrný
a Vraný vydáni nebyli, a to z tohoto důvodu:
Žádost za vydání obou členů
Národního shromáždění
podepřena jest jedině dosti neurčitým
udáním Karla Mestka, mezitím již odsouzeného
pro zločin podvodu a jiné těžké
delikty. Tvrzení Mestkovo nikdo ze svědků
nepotvrdil.
Za těchto okolností nemohl se imunitní výbor
rozhodnouti pro návrh na vydání.
Tato zpráva imunitního výboru dána
byla na denní pořad 95. schůze Národního
shromáždění, byla však vzata z
denního pořádku a případ přikázán
imunitnímu výboru k novému jednání
z důvodu, že poslanec Stříbrný
a Vraný vyslovili přání, aby vydáni
byli.
Imunitní výbor Národního shromáždění,
projednav dne 3. února 1920 tento případ
znovu, usnesl se, aby členové Národního
shromáždění Stříbrný
a Vraný vydáni nebyli - jednak proto, že trvá
na důvodech svého původního usnesení,
jednak proto, že přání členů
Národního shromáždění,
aby byli v určitých případech vydání
soudnímu stíhání, není pro
rozhodnutí imunitního výboru směrodatné.
(Výborně!)
Místopředseda Konečný: K slovu
není nikdo přihlášen. Debata odpadá.
Přistoupíme ihned k hlasování.
Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Imunitní výbor navrhuje, aby členové
Národního shromáždění
Stříbrný a Vraný pro
přestupek § 522 tr. z. zem. soudu k stíhání
vydáni nebyli. Kdo s tímto návrhem souhlasí,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Návrh imunitního
výboru se schvaluje. Tím je tento bod denního
pořádku vyřízen a přistoupíme
k bodu dalšímu. Tím je
7. zpráva imunitního výboru o žádosti
okresního soudu trestního za vydání
člena Národního shromáždění
dra Vojt. Kyjovského, žalovaného továrníkem
Ant. Sychrou z Boskovic, pro urážku na cti
(tisk č. 2334).
Zpravodajem o této imunitní záležitosti
je občan Jonáš. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Jonáš: Vzácné
Národní shromáždění!
Vidím zde, že jest mnoho těch, kteří
jsou nepřítomni; a ty stihne trest, že neuslyší
případ, který by mohl míti název
"Románek o válečném zbohatlíku".
Věc se má takto: Za onoho času, správně
řečeno 29. srpna minulého roku, před
trestním soudem brněnským stál Antonín
Sychra z Boskovic, žalovaný Jarolímem Filipem
pro přestupek proti bezpečnosti cti. Zástupcem
p. Jarolíma Filipa byl člen tohoto Národního
shromáždění pan dr. Vojtěch Kyjovský.
Pan továrník Sychra od počátku líčení
byl velice podrážděn, rozčilen a přepadal
útočně i urážlivě jak
advokáta, pana dra Vojtěcha Kyjovského, tak
i samotného soudce, a to takovým způsobem,
že soudce cítil se zrovna nucen, napomenouti pana
Antonína Sychru a připomenouti mu následky
podle § 234 tr. ř. Na to teprve, když byl urážen
po několikráte, p. dr. Kyjovský, náš
člen, zvolal, že si od takového zpupného
zbohatlíka nedá líbit, aby takovými
slovy mluvil o něm před soudem. Pan Sychra si tento
výrok zaznamenal a podal žalobu na p. dra Kyjovského
teprve v poslední den, jak zákon dovoluje, proto,
aby zpětnou žalobou nemohl býti stíhán.
Imunitní výbor, uváživ všechna
tato fakta, rozhodl se, navrhnouti slavnému Národnímu
shromáždění, aby p. dra Vojtěcha
Kyjovského nevydávalo.
Místopředseda Konečný: K slovu
není nikdo přihlášen, debata odpadá.
Přistoupíme k hlasování. Prosím,
aby pánové zaujali svá místa. (Děje
se.)
Imunitní výbor navrhuje, aby člen N. S. dr.
Vojtěch Kyjovský, žalovaný továrníkem
Ant. Sychrou z Boskovic pro urážku na cti,
k soudnímu stíhání vydán nebyl.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, návrh se schvaluje.
Tím jest dnešní denní pořad vyčerpán.
Předsednictvu byl podán
členů N. S. Svozila, Slavíčka,
Tučného, Zeminové, Laube
a druhů na pp. ministry obchodu, soc. péče,
veř. prací a zásobování o poměrech
pracujícího lidu v severovýchodní
a východní české oblasti textilní.
Prosím, aby byl přečten.
Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte):
"V textilním dělnictvu severovýchodní
a východní oblasti české jeví
se svrchovaná nespokojenost, již není možno
přejíti bez porozumění, jelikož
právě dělnictvo textilní nenašlo
po celou dobu války žádného zaměstnání
ve válečném průmyslu a bylo nuceno
živořiti při hubených podporách
a naprosto nedostatečné zaměstnanosti. Tyto
poměry trvají po většině dosud,
jelikož vedle nedostatku bavlny je práce rušena
i znemožňována nepravidelným dodáváním
potřebného uhlí.
Nedostatečné mzdy ani podpory nestačí,
aby dělnictvo si mohlo k nedostatečným přídělům
státně obhospodařovaných potravin
přikupovati drahé potraviny jiné.
Nespokojenost pak se stupňuje trpkým pocitem nezaměstnanosti
a odvislosti od podpor, jak je patrno z rozdílu mezi okresy,
kde byl dán tomuto lidu výdělek při
nouzových pracích. Lid severočeský
i východočeský je zvláště
pracovitý a velmi citlivý, pokud jde o lidskou důstojnost
a uplatnění se vlastní prací, takže
nemožnost žíti z vlastní práce
je nejpalčivějším ostnem nespokojenosti.
Pokud pak je tu dělnictvo zaměstnáno, vidí
úžasný nepoměr mezi svým výdělkem
a zisky podnikatelskými, jež i nyní po válce
dokonce při dodávkách státu jsou až
100 %.
Vidouce tyto nedostatky a příčiny oprávněné
nespokojenosti, jež tedy nutno podle možnosti hned odstraňovati,
táží se podepsaní příslušných,
výše jmenovaných pp. ministrů, zda jsou
jim tyto věci známy a co hodlají učiniti
1. pro řádné a včasné dodávání
všeobecně platných přídělů
potravin za ceny textilnímu dělnictvu přístupné,
2. pro řádné zásobování
uhlím, jež není možno bez pronikavého,
do důsledků provedeného státního
obhospodařování úplným ovládnutím
uhelné těžby,
3. pro včasné opatření nedostávajícího
se obilí a suroviny z ciziny, jak již loni bylo státním
obilním ústavem navrženo, ale tehdejším
ministrem financí znemožněno, a to na celý
příští rok, jakož i ovšem
4. pro opatření nedostávajícího
se obilí a suroviny pro dobu nejbližší,
pokud jen je možno,
5. jakož i co míní příslušná
ministerstva podniknouti, aby tamnímu lidu byla zjednána
- pokud není možno opatřiti dosti suroviny
pro práci v jeho oboru - dočasná, slušnou
existenci zabezpečující práce a konečně,
6. zda vláda již připravila nebo připravuje
celkový, jednotný a pevný plán obhospodařovací
na zdokonalení a sesílení nedostatečného,
protože neúplného a nedosti pronikavého
státního obhospodařování jak
výroby, tak obchodu, bez něhož není
možno připraviti a urychliti přechod k normálnímu
pravidelnému životu hospodářskému?
V Praze, dne 6. února 1920.
Pilný dotaz tento jest opatřen dostatečným
počtem podpisů. K odpovědi na tento dotaz
přihlásil se ihned ke slovu občan ministr
Houdek. Uděluji mu slovo.
Ministr pro zásobování lidu Houdek:
Zásobování Čech, Moravy, Slezska,
jakož i Slovenska ztíženo je v poslední
době tím, že výkupy trvale poklesly
hlouběji pod denní spotřebu (v Čechách
průměrně výkup byl 130 vagonů
při spotřebě 214 vagonů týdně),
a že také dovoz z ciziny vázne, není
plně možno schodek doplňovati. Aby se rovnováha
zachovala, vymílá se ječmen a omezil se příděl
ječmena pro pivovary. Pšenice vymílá
se místo ne 75 % na 80 %. Zásobovací potíže
objevují se hlavně, pokud jde o Čechy, v
chudých horských okresích, v Rudohoří,
pak v Krkonoších a v Podkrkonoší, hlavně
v okresích: Jablonec, Semily, Vrchlabí, Dvůr
Král., Trutnov, Náchod, z části Nové
Město, Rychnov a Žamberk. Do okresů těch
dlužno tudíž přidělovati pokud
možno plnou kvotu mouky, poněvadž vlastní
produkce jejich je nepatrná.
Aktivní okresy se brání vývozu chlebovin,
a proto jsou dodávky pro tyto pasivní okresy spojeny
s potížemi. Pokud jde o smíšené
okresy, dostal Jablonec na potřebu 55 vagonů v lednu
50 vagonů v únoru 8 vagonů, Semily na 32
vagonů, v lednu 27, v únoru 2, Vrchlabí na
19 vagonů v lednu 25 (Posl. Dubický: Německé
okresy jsou zásobovány dobře, pane ministře!),
v únoru 2, Dvůr Králové na 25 vagonů
v lednu 17, v únoru 3, Trutnov na 30 vagonů v lednu
35, v únoru 2, Náchod na 22 vagonů v lednu
19, v únoru 4, Nové město na 18 vagonů
v lednu 15, v únoru 1 1/2, Rychnov
na 14 vagonů v lednu 23, Žamberk na 18 vagonů
v lednu 19. Poměr mezi lednem a únorem je, jak vidno,
nepříznivější v únoru,
poněvadž výkupy koncem roku minulého
značně poklesly a následkem toho není
možno ten příděl v té míře
zachovat, jako byl v měsíci lednu. Obilní
ústav byl poukázán, aby okresům Semily,
Dvůr Král. a Náchod dal neprodleně
nějaký příděl. Ostatní
okresy, jak vidno, jsou zásobeny přes leden ještě
do části února a je věcí místních
aprovisačních organisací, aby mouku ekonomicky
rozdělily. Ovšem stává se, že některé
obce, dostane-li se jim jisté reservní mouky, tuto
ihned rozdělily, neuvažujíce, že mají
s ní vystačiti na delší dobu a pak hlásí
se o nový příděl, který ovšem
z důvodů rovnováhy nelze dáti.
Byly zde proneseny poznámky, že německé
okresy dostávají poměrně více
než české. K tomu připomínám,
že ten přebytek, který se zde v nepatrném
počtu vagonů jeví, se přesunuje na
následující měsíc a že
v následujícím měsíci dostává
se také o tolik méně. To neděje se
nikterak z důvodů národnostních a
pod., nýbrž je to čistě stránka
technická, že se některým okresům
dostane o několik vagonů více než jiným
okresům, závisí to často od toho,
že mlýny, které mají dodávati
jednotlivým okresům, mají uhlí, jiné
nikoli a následkem toho se to dodání v některých
okresích zdrží. (Předseda Tomášek
ujímá se předsednictví.)
Při této příležitosti dovolil
bych si zcela stručně znázorniti všeobecnou
situaci. Za nějaké dva týdny dostaneme se
jistě do nepříznivé situace zásobovací
a sice následkem toho, že se nepodařily všecky
pokusy, které byly podnikány se strany ministerstva
zásobování a ministerstva financí
o zakoupení většího množství
mouky v zahraničí. Všeho všudy, co jsme
od začátku prosince mohli koupiti, je nepatrné,
t. j. 800 vagonů, které byly opatřeny v Belgii
a dojdou koncem února. (Posl. Hatlák: Zač?)
Za nynějších okolností je to snad věcí
vedlejší, poněvadž hlavní je, abychom
se mohli najíst. (Posl. Pelikán k posl. Hatlákovi:
Vy byste to nevzal, pane kolego, kdyby to přišlo?)
Dnes telefonováno mě z Bratislavy, že dojely
tři lodi z Jugoslavie, zejména s moukou, která
zakoupena byla již před 5 měsíci a dochází
jen pozvolna. Tyto tři lodi znamenají 153 vagonů.
Jak vidět z těchto cizích nákupů
za hranicemi, situace jest zcela kritická a to zvyšuje
se ještě tím, že i výkupy domácí
váznou. Hlavní příčina, proč
domácí výkupy zůstaly zpět,
je do jisté míry nedostatek uhlí. (Hlas:
Benzinu!) Ale hlavně uhlí, poněvadž
právě u velkostatků, které by mohly
dodati větší množství, nemají
uhlí. Faktická spotřeba uhlí jest
asi 5000 vagonů, avšak přes všechny námahy
jednak ministerstva zásobování, jednak obilního
ústavu, které podnikly úřady tyto
u ministerstva veřejných prací, nebyly s
to docíliti toho, aby toto uhlí bylo dodáno.
Pro měsíc leden byl příděl
disponován ministerstvem veřejných prací
asi 1500 vagonů místo 3000 vagonů. Kolik
z toho ovšem dodá se skutečně na výmlat,
jest otázkou. To jest jedna stránka. Jestliže
v zásobování má nastati nějaká
změna, jest nezbytno, aby uhlí na výmlaty
bezpodmínečně již bylo pro tento měsíc
dodáno, ne to množství, které jest ministerstvem
veřejných prací disponováno, ale mnohem
více.
Při této příležitosti dovoluji
si také, více pro horníky než snad pro
Národní shromáždění, připomenouti,
že stávky, které jsou v různých
dolech, mají za následek, že při naší
nynější situaci, kdy pracujeme úplně
bez jakýchkoliv reserv, následkem toho, že
ministerstvo veřejných prací pro stávky
není s to, aby potom přislíbené uhlí
mohlo dodati, dostáváme se do situace, že nebudeme
moci dávati dávku mouky po případě
ani horníkům a že potom přirozeně
následky takové stávky ponesou i ti dělníci,
kteří mají jistou vinu na tom, že se
nedostává uhlí jednak na výmlat, jednak
u mlýnů a na dopravu.
Obtíže, které se staví ministerstvu
financí při nákupech, jsou předně
ty, že naše valuta silně poklesla. Nemohu nepřipomenouti,
že se stala veliká chyba, že ministru Vrbenskému
nebyla povolena valuta (Hlasy: Slyšte! Výborně!
Potlesk.) zavčas, aby mohl ještě v létě
nakoupiti značné množství při
mnohem příznivějších poměrech
než jsou nyní. Kdyby ten nákup se byl ministru
Vrbenskému umožnil, byli bychom přišli
již v létě a na podzim k zásobám
a nebyly by nastaly ty kalamity, ve kterých jsme byli.
(Slyšte!) Bývalo by času, aby se domácí
obilí lépe vykupovalo a důsledky toho musíme
teď přirozeně snášeti. Podobně
se stalo, že se mně nedostalo v létě,
v srpnu, prostředků, ač právě
výhodné nabídky na nákup zahraniční
byly, a nemohl jsem uhraditi ten schodek obilí, který
byl právě za přechodu z minulého hospodářského
roku do tohoto roku. V jaké situaci bude ministr financí
pro nejbližší dobu, to posuzovati nemohu, snad
p. ministr financí podá o tom výklad ctěnému
Národnímu shromáždění.
Možnost nějakého nákupu ve větším
rozsahu, aspoň v nynější situaci vidím
stíženou. (Posl. Dubický: Tedy jdeme do
katastrofy.)