Do katastrofy nejdeme, poněvadž ty poměry jsou
již zde. Přirozeně musíme se uskrovniti.
Jen uskrovněním budeme moci následující
měsíce přežíti bez poruch. Moučnou
dávku, ačkoliv jest situace taková, že
by se měla snížiti, nechci snižovati,
dokud zde nemáme vyhlídky takové, že
k tomu ministerstvo zásobování bude nuceno.
(Posl. Stivín: Co rekvisice doma?)
Ohledně výkupů domácích rozhoduje
dnes ministerská rada. S mé strany se přičiním
o to, aby výkupy předně zvýšeným
přídělem uhlí byly umožněny,
na druhé straně, poněvadž situace nedá
se více odkládati, musí se nezbytně
přikročiti k rekvisicím, a sice v těch
okresích, které naprosto malé množství
obilnin doposud dodaly. Rekvisice musejí se provésti
ve formě takové, že ti, kteří
nezaviněně nemohli dodati obilí, přirozeně
nemají býti stiženi rekvisicemi, nýbrž
rekvisice budou se vztahovati pouze na ty, kteří
možnost dodání měli a závazků
svých neplnili.
Předseda (zvoní): Slovo si dále
vyžádal pan ministr obchodu dr. Heidler. Uděluji
mu je.
Ministr obchodu dr. Heidler: Dovolil bych si k předmětu
na jednacím pořadu stojícímu podati
jisté vysvětlení ohledně zásobení
našeho průmyslu bavlnářského
surovinami a ohledně projektů, které nyní
připravujeme, a které do budoucnosti mají
tyto poměry poněkud konsolidovati. Průmysl
bavlnářský je nutně odkázán
na výhradný dovoz surovin z ciziny.
Poměry jsou asi takové: Na území Československé
republiky jest celkem soustředěno 80 % textilního
průmyslu bavlnářského bývalé
rakousko-uherské říše. Jestliže
počítáme, že v míru zpracoval
tento průmysl průměrně 932.000 balíků
bavlny, tedy připadlo by na nás celkem, jestliže
počítáme 80 %, 708.000 balíků
bavlny a počítáme-li, že při
celkovém snížení pracovní doby
z 10 na 8 hodin kapacita závodů poklesla, tedy výrobní
způsobilost našeho průmyslu bavlnářského
jest taková, že by k úplnému zásobení
jeho bylo ročně zapotřebí 565.000
balíků bavlny, což odpovídá,
jestliže kalkulujeme kurs koruny 10 švýcarských
centimů, ročnímu nákladu 4 1/2
miliardy korun pro zásobení našeho průmyslu
textilního.
Z toho počítáme, že okrouhle asi poloviny
bylo by zapotřebí pro uhražení předválečné
spotřeby textiliemi našeho vlastního území,
polovina že by mohla býti vyvezena do ciziny. Tedy
tím, jestliže bereme v úvahu, že vlastní
možnost dovozu k nám, pokud se týče
bavlny, nastala teprve v červenci, - poněvadž
bavlna může se dovážeti pouze po Labi
a ohromné transporty po železnici by nebyly dnes možny
- byli bychom měli dodnes dovésti okrouhle 300.000
balíků bavlny. Ve skutečnosti podařilo
se nám zakoupiti následující množství:
Tak koupili jsme v letních měsících
28.000 balíků - první zásilka, která
byla koupena na ůvěr původně tříměsíční,
který později na tři měsíce
byl prodloužen - nyní musila býti zaplacena.
Dále se nám podařilo ještě nakoupiti
množství 8000, druhou polovičku 4000 balíků;
potom jsme zakoupili z likvidace ze závěrek, které
měla bývalá rakouská bavlněná
ústředna, podíl na ni připadající,
celkem 17.000 balíků, takže do dneška
okrouhle jsme dovezli proti potřebě 300.000 balíků
60.000 balíků, čili jednu pětinu,
20 % toho množství, které by mohly naše
závody zpracovati.
Na základě toho také byl vybudován
hned při první zásilce 28.000 balíků
- zejména když se nepodařilo tehdy druhou zásilku,
20.000 balíků, která pro nás do Hamburku
přišla, zaplatit a tato musela býti prodána
jinam - plán výrobní v průmyslu bavlnářském
na základě 20 % kvoty výrobní u přádelen.
To ovšem odpovídá, pokud se týče
tkalcoven, kvotě zaměstnanecké ještě
menší, poněvadž část této
kvoty, část bavlny a příze, musí
býti použita jinak, zejména v pletařském
průmyslu. Vedle toho dovezli jsme jisté množství
příze, zejména příze italské,
takže průměr zaměstnání
i tkalcoven i přádelen pohyboval se kolem 20 % jejich
výrobní způsobilosti.
Ještě k vůli zajímavosti bych dodal,
jak se vyvinula cena bavlny za minulého půl roku.
Střední kvalita bavlny v červenci stavěla
se na 22 K za 1 kilogram; dnes, jestliže počítáme
na basi 10, staví se na 70 K, jestliže počítáme
na basi 6, stavěla by se na 115 K za 1 kilogram surové
bavlny, která přijde do továren. (Posl.
Zemínová: To musíme kupovati fíkové
listy! To není nic platno!)
Problém jest, jestliže my dovážíme
surovinu, tedy ten celkový náklad k dovozu potřebný
by se stavěl na 4.5 milliardy korun; jestliže bychom
dováželi potřebné množství
hotových výrobků, stavěl by se náklad
na 8 milliard korun. Tedy tím, že my suroviny doma
zpracujeme, docilujeme úspory 3.5 milliardy korun v mezinárodní
platební bilanci.
Veliká a vysoká kapacita výrobní našeho
průmyslu textilního a malá spotřeba
domácí přeměnila na ráz náš
bavlnářský průmysl, a z průmyslu
tuzemského, jak to bylo v Rakousku, stal se průmysl
čistě exportní, který menší
částí své výrobní síly
může reflektovati na domácí trh, větší
část musí vyvézti. Tím by trvalá
jeho prosperita a jeho zásobování surovinou
mohlo býti zabezpečeno, kdyby se nenaskytly jiné
obtíže, zejména ten problém, že
vývoz děje se přirozeně do zemí
se špatnou valutou, kdežto surovinu musíme kupovati
za dobrou valutu. A právě proměniti špatnou
valutu na dobrou, jest ohromně obtížno.
Poněvadž dosavadní dovozy byly zařízeny
na basi, že továrny sdružené v nákupním
družstvu přádelen bavlny solidárně
navzájem ručí za zaplacení této
pohledávky, vzniklé nákupem surovin, a ručení
toto doplněno jest garancií syndikátu bank
za záruky státu, vznikly jisté nesrovnalosti,
poněvadž vedle oficielně dovezeného
množství bylo dovezeno také množství,
které jednotlivé firmy samy na úvěr
si opatřily, žádal syndikát bank novou
regulaci úpravy a tvrdil, že nemůže převzíti
garancii, jestliže nemá náležitého
přehledu závazků, které jednotlivé
firmy převezmou, že buďto budou zkoumati individuelní
úvěruschopnost každého jednotlivce anebo
jestliže budou udávati kolektivní závazky
syndikátu, že musí pak žádati,
aby soukromé obchody jednotlivých firem, které
mohou jejich bonitu a platební schopnost ohrožovati,
nebyly možné.
Na základě toho byl vypracován hospodářský
plán celého průmyslu textilního, který
ovšem basíruje opět na jednom předpokladu:
že se nám podaří opatřiti si
přiměřený úvěr, abychom
potřebné množství bavlny mohli opatřiti
a sice plán spočívá na tom: Dnes normálně
zapotřebí jest asi 20 % zaměstnanosti ke
krytí tuzemské potřeby. Kdybychom mohli zvednouti
dostatečnou dodávkou bavlny zaměstnanost
na 40 %, pak přebývá nám zde stejné
množství jako pro konsum tuzemský k vývozu
a sice cena jeho, poněvadž vyvážíme
hotové zboží, rovnala by se přibližně
ceně dovezených surovin. Jestliže mohli bychom
dovézti průměrně 20.000 balíků,
můžeme 10.000 balíků spotřebovati
doma v tuzemském konsumu a vývozem zboží
zde vyrobeného z dalších 10.000 balíků
zaplatíme celých 20.000 balíků. (Hlas:
Je vůbec bavlna k mání?) Bavlny není
nedostatek, oferty bavlnářských firem neustále
se opakují a v posledních dnech se na př.
rozbilo z formálních důvodů jednání
o dovoz 30.000 balíků na úvěr. Na
základě tom jest vypracován jednak zaopatřovací,
jednak produkční plán na zpracování
této bavlny, poněvadž při tom musíme
bráti na dvojí hledisko zřetel. Především
musíme si při zpracování oné
kvoty, určené pro tuzemsko, vymíniti jistý
vliv na to, jaké zboží bude vyráběno
a zajistiti, aby přiměřená část,
která odpovídá potřebě, celkem
asi 40 %, byla zpracována na látky levné,
které zejména pro lidové ošacení
by přišly v úvahu. - Pokud se týče
druhé kvoty exportní, musíme míti
zajištěno, aby toto množství bylo pro
účely exportní v jakostech exportních
zpracováno a aby také bylo v ustanovené době
- počítá se s úvěrem 6-9 měsíčním
- zase vyvezeno, aby mohl syndikát dostáti svým
závazkům.
Dnešní situace v průmyslu bavlnářském
jest v důsledku těchto poměrů velmi
neutěšená a sice z toho důvodu, že
závody po léta udržovaly stav svého
dělnictva tak, že i v dobách úplné
bezzaměstnanosti částečně ony,
částečně stát platily, ovšem
nedostatečné, jisté podpory, ale dnes, kdy
se snažíme o to, aby průmysl přišel
opět do proudu, musíme na dvě věci
při tom celém bráti zřetel. Především
na to, abychom suroviny opatřili aspoň v potřebném
množství 40 %, poněvadž jinak trvale by
se výroba nedala udržeti, a sice z ohledu na kupní
sílu našich peněz a na kupní sílu
našeho obecenstva, neboť při výrobě
20 %ní je režie tak úžasná, že
zatížení zboží hotového,
na jednotku vypadající je nepoměrně
větší z režie nežli z ostatních
výrobních nákladů. A proto, jestliže
se nám nepodaří výrobní kapacitu
průmyslu bavlnářského zvýšiti
aspoň na 40 %, bude náš tuzemský konsum
trpěti ohromným zdražením a do budoucna
bude konkurenční způsobilost cizí
výroby k nám podporována a tím bude
možnost znovuuvedení průmyslu textilního
v život podlomena. Dosud se pracuje u nás 20 %. Dnes
máme dvacetiprocentní zaměstnanost zajištěnu
do konce března a další osud náš
závisí od toho, podaří-li se nám
opatřiti si úvěry na bavlnu z ciziny.
Nějaké náhrady za ně jinde najíti
nemůžeme, poněvadž jiné výrobní
oblasti bavlnářské, kromě Ameriky,
těžko přicházejí v úvahu.
Egyptská bavlna je jen pro jemné zboží,
zejména niťové a nejjemnější
vlákna, která u nás v textilním průmyslu
ani nepadají na váhu. Ruská oblast jest úplně
zničena, její výnos pro světový
trh vůbec nepadá na váhu, a pokusy, které
se dály v centrální Africe a které
byly velmi slibné, byly světovou válkou úplně
znemožněny. (Po Zeminová: A co bavlna z
Vladivostoku?) To je malé kvantum. Dosud je avisováno
250 balíků. Ta bavlna vladivostocká byla
určena pro továrny ruské během války.
Byla přes Vladivostok dovážena, byla tam ve
značné míře naskladována, ale
Američané ji z velké části
odvezli, poněvadž jednak neměli od Rusů
zaplaceno, a jednak byl na ní ohromný kursový
zisk, takže oni, když obchody stornovali a bavlnu odvezli
zpět, měli na ní ohromný zisk. Dnes
je tam ještě nějaký sklad, asi 6000
balíků bavlny, ale obtíž ho získati
je právě v tom, že se musí koupiti nějakým
způsobem od Američanů nebo ruských
majitelů a zaplatiti za ni, poněvadž neustále
na ní vázne nezaplacená cena kupní
a nezaplacené výlohy. Do dneška je effektivně
na cestě 250 balíků, tedy množství,
které znamená asi jednoměsíční
zaměstnanost jedné průměrné
továrny u nás.
Prosím, aby slavné Národní shromáždění
přijalo ujištění, že se všemi
prostředky snažíme, abychom znovuuvední
textilního průmyslu v život mohli podporovati
a že jsme učinili již tolik pokusů, že
někdy již člověk ztrácí
chuť k tomu, aby znovu a znovu začal jednat, poněvadž
od skvělých nabídek, které na první
pohled by byly velmi příjemné, a které
by každý rád přijal, ke skutečnému
provedení u každého jednotlivého obchodu
naskytují se takové ohromné potíže,
a přímý styk s velkými dodavateli
je obtížný, poněvadž různí
sprostředkovatelé, kteří se vyskytují,
a kteří často tvrdí, že mají
velmi vábné proposice, nemají fakticky ničeho,
nýbrž chtějí pouze od nás vylákati
nějakou nabídku, se kterou pak jezdí po Americe
a dělají nám jen situaci obtížnou
a budí zbytečně nedůvěru v
naší obchodní způsobilost a v naši
životní sílu. Dnes náš průmysl
textilní, zejména bavlnářský,
je eminentně odkázán na úvěr,
a jestliže najdeme pro první období asi tří
měsíců možnost úvěru,
pak není též do budoucnosti zapotřebí,
aby mu bylo pomáháno nějakými mimořádnými
prostředky, on bude míti sám dosti životní
síly a schopnosti, aby si opatřil ty materialie,
kterých potřebuje k svému životu a přiměřenému
zaměstnání svého dělnictva,
které po celou dobu 5 let tak úžasně
strádalo, a aby mohl nastat obrat k lepšímu.
(Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní): K slovu se dále
přihlásil pan ministr veřejných prací
Hampl. Uděluji mu je.
Ministr Hampl: Vážené Národní
Shromáždění!
K pilnému dotazu pánů členů
N. S. Svozila a soudr. mám tu čest, prohlásiti
následující: Poměry na Náchodsku
jsou mi podrobně známy nejen z úředních
informací, ale také zejména v posledních
dnech z podrobného vylíčení, které
zde učinila deputace dělnictva. Deputace dělnictva,
vyslaná do Prahy k příslušným
ministerstvům, uváděla podrobně příčiny
dnešního nedostatku na Náchodsku a také
na popud interesovaných ministerstev byla ministerskou
radou vyslána v úterý do Náchoda komise,
která měla na místě samém získati
podrobné informace, která měla také
poučiti zejména zástupce náchodských
kruhů dělnických o situaci, jak dnes je a
o krocích, které jsou možny, aby čelily
nějakým způsobem tísnivým poměrům,
které právě na Náchodsku panují.
Své zástupce vyslalo ministerstvo obchodu, železnic,
veř. prací, ministerstvo sociální
péče a ministerstvo pro zásobování
lidu. Já chci konstatovati, že průběh
shromáždění byl velmi pohnutý
a že vysvětlení dlužno hledati v prvé
řadě v poměrech, které byly na Náchodsku
vytvořeny válkou. Dovoz surovin pro textilnictví
byl ve válce znemožněn a náhradního
průmyslu na Náchodsku není. Proto také
již minulého roku, v roce 1919, byla okresu náchodskému
a hronovskému věnována pozornost.
Pokud se pak týče projednávání
otázek, spadajících do oboru ministerstva
veřejných prací, sděluji následující:
V roce 1919 byly povoleny v okresu náchodském se
zřetelem k nezaměstnanosti následující
nouzové silniční stavby: Silnice Náchod-Kramolná-Trubějov
60 % skutečného stavebního nákladu
až do nejvyšší částky 121.000
K. Stavba tato byla zahájena, v práci se pokračuje,
až dosud nebyla poskytnuta žádná subvenční
splátka.
Silnice Hronov-Přísečnice, kde bylo povoleno
60 % skutečného stavebního nákladu
až do částky 55.000 K a poukázána
až dosud splátka v obnosu 32.000 K.
Silnice Náchod-Nový Hrádek. Dostavba pojata
byla do zák. z 13. března 1919.
Zde bylo povoleno 60 % skutečného stavebního
nákladu bez vymezení krajní sumy - v zákoně
preliminován jest krajní obnos 381.000 K. - Až
dosud byly poskytnuty zálohy a splátky v celkové
částce 56.000 K. Další subvenční
splátky na jednotlivé stavby nebyly přiznány,
jelikož nebyly předloženy stavební výkazy.
Tedy to je určité nedopatření místních
činitelů, které bude zejména po poradě
s příslušnými interesenty odstraněno.
Ale bylo zjištěno, že okres náchodský
nemá sám dostatek finančních prostředků,
aby se zodkladně ve výdatné míře
zmíněné stavby prováděl, a
bylo nutno námitky jmenovaného okresu do jisté
míry uznati, uváží-li se, že od
roku 1916 nebyly předepsány daně a tím
i hlavní zdroj okresních příjmů
- vybírání okresních přirážek
- odpadl. Byl to jediný zdroj příjmů,
který okresy mají.
Okres náchodský vykazuje 4000 nezaměstnaných,
a nelze se nadíti, že by textilní industrie
v nejbližších týdnech mohla míti
výdatný vliv na patřičné zmírnění
této veliké nezaměstnanosti. Aby pak pro
nejbližší dobu bylo možno rozvinutím
všech nouzových staveb zmírniti nezaměstnanost,
zamýšlí ministerstvo veřejných
prací ve smyslu požadavku zástupců okresu
náchodského poskytnouti zmíněnému
okresu na okamžité výdatnější
pokračování v nouzových stavbách
zálohu v částce 100.000 K, jejížto
vyúčtování by se provedlo dodatečně
po předložení stavebních výkazů
o provedených pracích na jednotlivých nouzových
stavbách.
Toto opatření má v prvé řadě
čeliti tomu, aby se mohlo pomoci z části
okamžitě. Pokud jde o otázku uhelného
zásobování, chci připomenouti jen,
že uhelná krise nebyla hlavní, nýbrž
sekundérní příčinou poměrů,
jak se vyvinuly na Náchodsku. Přes to však
bylo dáno telegrafické i telefonické nařízení,
aby přiznané příděly pro měsíc
únor byly ihned honorovány. Chci připomenouti,
že to byly mnohé podniky stavební, které
netrpěly nedostatkem uhlí, nýbrž příčinami,
o kterých mluvil ministr obchodu. Mimo to bylo ihned nařízeno,
aby se zřetelem k mimořádným, tísnivým,
tíživým sociálním poměrům
na Náchodsku za každých okolností tyto
okresy byly i za dnešní všeobecně nepříznivé
situace favorisovány proto, poněvadž se zřetelem
právě k těm poměrům, jaké
tam válka vytvořila, toto opatření
je nezbytně nutné.
Pokud snad v okrese objevil se nedostatek uhlí, v té
příčině, že by nemohly býti
provedeny výmlaty obilí, byl konstatován
pouze jeden případ: velkostatek Doubravice, a tam
byla také ihned telegraficky nařízena odpomoc.
Vážené Nár. shromáždění!
Jsem přesvědčen o tom, že tato opatření
mohou jen z části zmírniti krutost poměrů,
které právě na Náchodsku v této
době panují. Chci však připomenouti,
že jednalo se v první řadě o pomoc okamžitou
a že ministerstvo veřejných prací právě
se zřetelem k těm poměrům, jak byly
vylíčeny, považuje za svou samozřejmou
povinnost, aby sociálním poměrům na
Náchodsku byla věnována náležitá
pozornost a péče. (Výborně! Potlesk.)
Předseda: K formálnímu jednání
si vyžádal slovo pan kol. dr. Lukavský,
uděluji mu je.
Posl. dr. Lukavský: Navrhuji, aby o odpovědích
na tento dotaz byla zahájena v příští
schůzi debata.
Prosím pány o zaujetí míst. (Děje
se.) Pan kolega dr. Lukavský navrhuje, aby o prohlášení
ministrů, učiněných v odpověď
na dotaz pánů členů N. S. Svozila,
Slavíčka, Tučného, Zeminové,
Laubeho a soudr. byla zahájena debata v příští
schůzi.
Kdo s návrhem tím souhlasí, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Návrh jest přijat.
Já dám debatu tuto jako první odstavec na
denní pořad příští schůze.
Dodatečně omluvily nepřítomnost svou
v dnešní schůzi zaměstnáním
členky N. S. Zatloukalová-Coufalová
a Chlebounová.
Přistupuji k ukončení schůze
a navrhuji, aby se příští schůze
konala v úterý, dne 10. února 1920 o 2. hod.
odpolední s tímto denním pořadem:
1. Rozprava o prohlášení pp. ministrů
Houdka, Heidlera a Hampla na dotaz členů
N. S. Svozila, Slavíčka, Tučného,
Zeminové, Laube a soudr.,
2. Zpráva kulturního výboru o návrhu
čl. N. S. dra Budínského a soudr.,
č. t. 676, aby byla zřízena mistrovská
škola elektrotechnická v Brně, č. t.
2336.
3. Zpráva imunitního výboru o žádostech
za vydání čl. N. S. Jos. Stivína,
č. t. 2344.
Jsou snad proti návrhu mému, pokud se týká
dne, nebo pokud se týká denního pořadu,
nějaké námitky? (Námitky nebyly.)
Není jich. Prohlašuji návrh svůj za
přijatý a končím schůzi.