Pátek 6. února 1920

Do katastrofy nejdeme, poněvadž ty poměry jsou již zde. Přirozeně musíme se uskrovniti. Jen uskrovněním budeme moci následující měsíce přežíti bez poruch. Moučnou dávku, ačkoliv jest situace taková, že by se měla snížiti, nechci snižovati, dokud zde nemáme vyhlídky takové, že k tomu ministerstvo zásobování bude nuceno. (Posl. Stivín: Co rekvisice doma?)

Ohledně výkupů domácích rozhoduje dnes ministerská rada. S mé strany se přičiním o to, aby výkupy předně zvýšeným přídělem uhlí byly umožněny, na druhé straně, poněvadž situace nedá se více odkládati, musí se nezbytně přikročiti k rekvisicím, a sice v těch okresích, které naprosto malé množství obilnin doposud dodaly. Rekvisice musejí se provésti ve formě takové, že ti, kteří nezaviněně nemohli dodati obilí, přirozeně nemají býti stiženi rekvisicemi, nýbrž rekvisice budou se vztahovati pouze na ty, kteří možnost dodání měli a závazků svých neplnili.

Předseda (zvoní): Slovo si dále vyžádal pan ministr obchodu dr. Heidler. Uděluji mu je.

Ministr obchodu dr. Heidler: Dovolil bych si k předmětu na jednacím pořadu stojícímu podati jisté vysvětlení ohledně zásobení našeho průmyslu bavlnářského surovinami a ohledně projektů, které nyní připravujeme, a které do budoucnosti mají tyto poměry poněkud konsolidovati. Průmysl bavlnářský je nutně odkázán na výhradný dovoz surovin z ciziny.

Poměry jsou asi takové: Na území Československé republiky jest celkem soustředěno 80 % textilního průmyslu bavlnářského bývalé rakousko-uherské říše. Jestliže počítáme, že v míru zpracoval tento průmysl průměrně 932.000 balíků bavlny, tedy připadlo by na nás celkem, jestliže počítáme 80 %, 708.000 balíků bavlny a počítáme-li, že při celkovém snížení pracovní doby z 10 na 8 hodin kapacita závodů poklesla, tedy výrobní způsobilost našeho průmyslu bavlnářského jest taková, že by k úplnému zásobení jeho bylo ročně zapotřebí 565.000 balíků bavlny, což odpovídá, jestliže kalkulujeme kurs koruny 10 švýcarských centimů, ročnímu nákladu 4 1/2 miliardy korun pro zásobení našeho průmyslu textilního.

Z toho počítáme, že okrouhle asi poloviny bylo by zapotřebí pro uhražení předválečné spotřeby textiliemi našeho vlastního území, polovina že by mohla býti vyvezena do ciziny. Tedy tím, jestliže bereme v úvahu, že vlastní možnost dovozu k nám, pokud se týče bavlny, nastala teprve v červenci, - poněvadž bavlna může se dovážeti pouze po Labi a ohromné transporty po železnici by nebyly dnes možny - byli bychom měli dodnes dovésti okrouhle 300.000 balíků bavlny. Ve skutečnosti podařilo se nám zakoupiti následující množství: Tak koupili jsme v letních měsících 28.000 balíků - první zásilka, která byla koupena na ůvěr původně tříměsíční, který později na tři měsíce byl prodloužen - nyní musila býti zaplacena. Dále se nám podařilo ještě nakoupiti množství 8000, druhou polovičku 4000 balíků; potom jsme zakoupili z likvidace ze závěrek, které měla bývalá rakouská bavlněná ústředna, podíl na ni připadající, celkem 17.000 balíků, takže do dneška okrouhle jsme dovezli proti potřebě 300.000 balíků 60.000 balíků, čili jednu pětinu, 20 % toho množství, které by mohly naše závody zpracovati.

Na základě toho také byl vybudován hned při první zásilce 28.000 balíků - zejména když se nepodařilo tehdy druhou zásilku, 20.000 balíků, která pro nás do Hamburku přišla, zaplatit a tato musela býti prodána jinam - plán výrobní v průmyslu bavlnářském na základě 20 % kvoty výrobní u přádelen. To ovšem odpovídá, pokud se týče tkalcoven, kvotě zaměstnanecké ještě menší, poněvadž část této kvoty, část bavlny a příze, musí býti použita jinak, zejména v pletařském průmyslu. Vedle toho dovezli jsme jisté množství příze, zejména příze italské, takže průměr zaměstnání i tkalcoven i přádelen pohyboval se kolem 20 % jejich výrobní způsobilosti.

Ještě k vůli zajímavosti bych dodal, jak se vyvinula cena bavlny za minulého půl roku. Střední kvalita bavlny v červenci stavěla se na 22 K za 1 kilogram; dnes, jestliže počítáme na basi 10, staví se na 70 K, jestliže počítáme na basi 6, stavěla by se na 115 K za 1 kilogram surové bavlny, která přijde do továren. (Posl. Zemínová: To musíme kupovati fíkové listy! To není nic platno!)

Problém jest, jestliže my dovážíme surovinu, tedy ten celkový náklad k dovozu potřebný by se stavěl na 4.5 milliardy korun; jestliže bychom dováželi potřebné množství hotových výrobků, stavěl by se náklad na 8 milliard korun. Tedy tím, že my suroviny doma zpracujeme, docilujeme úspory 3.5 milliardy korun v mezinárodní platební bilanci.

Veliká a vysoká kapacita výrobní našeho průmyslu textilního a malá spotřeba domácí přeměnila na ráz náš bavlnářský průmysl, a z průmyslu tuzemského, jak to bylo v Rakousku, stal se průmysl čistě exportní, který menší částí své výrobní síly může reflektovati na domácí trh, větší část musí vyvézti. Tím by trvalá jeho prosperita a jeho zásobování surovinou mohlo býti zabezpečeno, kdyby se nenaskytly jiné obtíže, zejména ten problém, že vývoz děje se přirozeně do zemí se špatnou valutou, kdežto surovinu musíme kupovati za dobrou valutu. A právě proměniti špatnou valutu na dobrou, jest ohromně obtížno.

Poněvadž dosavadní dovozy byly zařízeny na basi, že továrny sdružené v nákupním družstvu přádelen bavlny solidárně navzájem ručí za zaplacení této pohledávky, vzniklé nákupem surovin, a ručení toto doplněno jest garancií syndikátu bank za záruky státu, vznikly jisté nesrovnalosti, poněvadž vedle oficielně dovezeného množství bylo dovezeno také množství, které jednotlivé firmy samy na úvěr si opatřily, žádal syndikát bank novou regulaci úpravy a tvrdil, že nemůže převzíti garancii, jestliže nemá náležitého přehledu závazků, které jednotlivé firmy převezmou, že buďto budou zkoumati individuelní úvěruschopnost každého jednotlivce anebo jestliže budou udávati kolektivní závazky syndikátu, že musí pak žádati, aby soukromé obchody jednotlivých firem, které mohou jejich bonitu a platební schopnost ohrožovati, nebyly možné.

Na základě toho byl vypracován hospodářský plán celého průmyslu textilního, který ovšem basíruje opět na jednom předpokladu: že se nám podaří opatřiti si přiměřený úvěr, abychom potřebné množství bavlny mohli opatřiti a sice plán spočívá na tom: Dnes normálně zapotřebí jest asi 20 % zaměstnanosti ke krytí tuzemské potřeby. Kdybychom mohli zvednouti dostatečnou dodávkou bavlny zaměstnanost na 40 %, pak přebývá nám zde stejné množství jako pro konsum tuzemský k vývozu a sice cena jeho, poněvadž vyvážíme hotové zboží, rovnala by se přibližně ceně dovezených surovin. Jestliže mohli bychom dovézti průměrně 20.000 balíků, můžeme 10.000 balíků spotřebovati doma v tuzemském konsumu a vývozem zboží zde vyrobeného z dalších 10.000 balíků zaplatíme celých 20.000 balíků. (Hlas: Je vůbec bavlna k mání?) Bavlny není nedostatek, oferty bavlnářských firem neustále se opakují a v posledních dnech se na př. rozbilo z formálních důvodů jednání o dovoz 30.000 balíků na úvěr. Na základě tom jest vypracován jednak zaopatřovací, jednak produkční plán na zpracování této bavlny, poněvadž při tom musíme bráti na dvojí hledisko zřetel. Především musíme si při zpracování oné kvoty, určené pro tuzemsko, vymíniti jistý vliv na to, jaké zboží bude vyráběno a zajistiti, aby přiměřená část, která odpovídá potřebě, celkem asi 40 %, byla zpracována na látky levné, které zejména pro lidové ošacení by přišly v úvahu. - Pokud se týče druhé kvoty exportní, musíme míti zajištěno, aby toto množství bylo pro účely exportní v jakostech exportních zpracováno a aby také bylo v ustanovené době - počítá se s úvěrem 6-9 měsíčním - zase vyvezeno, aby mohl syndikát dostáti svým závazkům.

Dnešní situace v průmyslu bavlnářském jest v důsledku těchto poměrů velmi neutěšená a sice z toho důvodu, že závody po léta udržovaly stav svého dělnictva tak, že i v dobách úplné bezzaměstnanosti částečně ony, částečně stát platily, ovšem nedostatečné, jisté podpory, ale dnes, kdy se snažíme o to, aby průmysl přišel opět do proudu, musíme na dvě věci při tom celém bráti zřetel. Především na to, abychom suroviny opatřili aspoň v potřebném množství 40 %, poněvadž jinak trvale by se výroba nedala udržeti, a sice z ohledu na kupní sílu našich peněz a na kupní sílu našeho obecenstva, neboť při výrobě 20 %ní je režie tak úžasná, že zatížení zboží hotového, na jednotku vypadající je nepoměrně větší z režie nežli z ostatních výrobních nákladů. A proto, jestliže se nám nepodaří výrobní kapacitu průmyslu bavlnářského zvýšiti aspoň na 40 %, bude náš tuzemský konsum trpěti ohromným zdražením a do budoucna bude konkurenční způsobilost cizí výroby k nám podporována a tím bude možnost znovuuvedení průmyslu textilního v život podlomena. Dosud se pracuje u nás 20 %. Dnes máme dvacetiprocentní zaměstnanost zajištěnu do konce března a další osud náš závisí od toho, podaří-li se nám opatřiti si úvěry na bavlnu z ciziny.

Nějaké náhrady za ně jinde najíti nemůžeme, poněvadž jiné výrobní oblasti bavlnářské, kromě Ameriky, těžko přicházejí v úvahu. Egyptská bavlna je jen pro jemné zboží, zejména niťové a nejjemnější vlákna, která u nás v textilním průmyslu ani nepadají na váhu. Ruská oblast jest úplně zničena, její výnos pro světový trh vůbec nepadá na váhu, a pokusy, které se dály v centrální Africe a které byly velmi slibné, byly světovou válkou úplně znemožněny. (Po Zeminová: A co bavlna z Vladivostoku?) To je malé kvantum. Dosud je avisováno 250 balíků. Ta bavlna vladivostocká byla určena pro továrny ruské během války. Byla přes Vladivostok dovážena, byla tam ve značné míře naskladována, ale Američané ji z velké části odvezli, poněvadž jednak neměli od Rusů zaplaceno, a jednak byl na ní ohromný kursový zisk, takže oni, když obchody stornovali a bavlnu odvezli zpět, měli na ní ohromný zisk. Dnes je tam ještě nějaký sklad, asi 6000 balíků bavlny, ale obtíž ho získati je právě v tom, že se musí koupiti nějakým způsobem od Američanů nebo ruských majitelů a zaplatiti za ni, poněvadž neustále na ní vázne nezaplacená cena kupní a nezaplacené výlohy. Do dneška je effektivně na cestě 250 balíků, tedy množství, které znamená asi jednoměsíční zaměstnanost jedné průměrné továrny u nás.

Prosím, aby slavné Národní shromáždění přijalo ujištění, že se všemi prostředky snažíme, abychom znovuuvední textilního průmyslu v život mohli podporovati a že jsme učinili již tolik pokusů, že někdy již člověk ztrácí chuť k tomu, aby znovu a znovu začal jednat, poněvadž od skvělých nabídek, které na první pohled by byly velmi příjemné, a které by každý rád přijal, ke skutečnému provedení u každého jednotlivého obchodu naskytují se takové ohromné potíže, a přímý styk s velkými dodavateli je obtížný, poněvadž různí sprostředkovatelé, kteří se vyskytují, a kteří často tvrdí, že mají velmi vábné proposice, nemají fakticky ničeho, nýbrž chtějí pouze od nás vylákati nějakou nabídku, se kterou pak jezdí po Americe a dělají nám jen situaci obtížnou a budí zbytečně nedůvěru v naší obchodní způsobilost a v naši životní sílu. Dnes náš průmysl textilní, zejména bavlnářský, je eminentně odkázán na úvěr, a jestliže najdeme pro první období asi tří měsíců možnost úvěru, pak není též do budoucnosti zapotřebí, aby mu bylo pomáháno nějakými mimořádnými prostředky, on bude míti sám dosti životní síly a schopnosti, aby si opatřil ty materialie, kterých potřebuje k svému životu a přiměřenému zaměstnání svého dělnictva, které po celou dobu 5 let tak úžasně strádalo, a aby mohl nastat obrat k lepšímu. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): K slovu se dále přihlásil pan ministr veřejných prací Hampl. Uděluji mu je.

Ministr Hampl: Vážené Národní Shromáždění!

K pilnému dotazu pánů členů N. S. Svozila a soudr. mám tu čest, prohlásiti následující: Poměry na Náchodsku jsou mi podrobně známy nejen z úředních informací, ale také zejména v posledních dnech z podrobného vylíčení, které zde učinila deputace dělnictva. Deputace dělnictva, vyslaná do Prahy k příslušným ministerstvům, uváděla podrobně příčiny dnešního nedostatku na Náchodsku a také na popud interesovaných ministerstev byla ministerskou radou vyslána v úterý do Náchoda komise, která měla na místě samém získati podrobné informace, která měla také poučiti zejména zástupce náchodských kruhů dělnických o situaci, jak dnes je a o krocích, které jsou možny, aby čelily nějakým způsobem tísnivým poměrům, které právě na Náchodsku panují. Své zástupce vyslalo ministerstvo obchodu, železnic, veř. prací, ministerstvo sociální péče a ministerstvo pro zásobování lidu. Já chci konstatovati, že průběh shromáždění byl velmi pohnutý a že vysvětlení dlužno hledati v prvé řadě v poměrech, které byly na Náchodsku vytvořeny válkou. Dovoz surovin pro textilnictví byl ve válce znemožněn a náhradního průmyslu na Náchodsku není. Proto také již minulého roku, v roce 1919, byla okresu náchodskému a hronovskému věnována pozornost.

Pokud se pak týče projednávání otázek, spadajících do oboru ministerstva veřejných prací, sděluji následující:

V roce 1919 byly povoleny v okresu náchodském se zřetelem k nezaměstnanosti následující nouzové silniční stavby: Silnice Náchod-Kramolná-Trubějov 60 % skutečného stavebního nákladu až do nejvyšší částky 121.000 K. Stavba tato byla zahájena, v práci se pokračuje, až dosud nebyla poskytnuta žádná subvenční splátka.

Silnice Hronov-Přísečnice, kde bylo povoleno 60 % skutečného stavebního nákladu až do částky 55.000 K a poukázána až dosud splátka v obnosu 32.000 K.

Silnice Náchod-Nový Hrádek. Dostavba pojata byla do zák. z 13. března 1919.

Zde bylo povoleno 60 % skutečného stavebního nákladu bez vymezení krajní sumy - v zákoně preliminován jest krajní obnos 381.000 K. - Až dosud byly poskytnuty zálohy a splátky v celkové částce 56.000 K. Další subvenční splátky na jednotlivé stavby nebyly přiznány, jelikož nebyly předloženy stavební výkazy.

Tedy to je určité nedopatření místních činitelů, které bude zejména po poradě s příslušnými interesenty odstraněno.

Ale bylo zjištěno, že okres náchodský nemá sám dostatek finančních prostředků, aby se zodkladně ve výdatné míře zmíněné stavby prováděl, a bylo nutno námitky jmenovaného okresu do jisté míry uznati, uváží-li se, že od roku 1916 nebyly předepsány daně a tím i hlavní zdroj okresních příjmů - vybírání okresních přirážek - odpadl. Byl to jediný zdroj příjmů, který okresy mají.

Okres náchodský vykazuje 4000 nezaměstnaných, a nelze se nadíti, že by textilní industrie v nejbližších týdnech mohla míti výdatný vliv na patřičné zmírnění této veliké nezaměstnanosti. Aby pak pro nejbližší dobu bylo možno rozvinutím všech nouzových staveb zmírniti nezaměstnanost, zamýšlí ministerstvo veřejných prací ve smyslu požadavku zástupců okresu náchodského poskytnouti zmíněnému okresu na okamžité výdatnější pokračování v nouzových stavbách zálohu v částce 100.000 K, jejížto vyúčtování by se provedlo dodatečně po předložení stavebních výkazů o provedených pracích na jednotlivých nouzových stavbách.

Toto opatření má v prvé řadě čeliti tomu, aby se mohlo pomoci z části okamžitě. Pokud jde o otázku uhelného zásobování, chci připomenouti jen, že uhelná krise nebyla hlavní, nýbrž sekundérní příčinou poměrů, jak se vyvinuly na Náchodsku. Přes to však bylo dáno telegrafické i telefonické nařízení, aby přiznané příděly pro měsíc únor byly ihned honorovány. Chci připomenouti, že to byly mnohé podniky stavební, které netrpěly nedostatkem uhlí, nýbrž příčinami, o kterých mluvil ministr obchodu. Mimo to bylo ihned nařízeno, aby se zřetelem k mimořádným, tísnivým, tíživým sociálním poměrům na Náchodsku za každých okolností tyto okresy byly i za dnešní všeobecně nepříznivé situace favorisovány proto, poněvadž se zřetelem právě k těm poměrům, jaké tam válka vytvořila, toto opatření je nezbytně nutné.

Pokud snad v okrese objevil se nedostatek uhlí, v té příčině, že by nemohly býti provedeny výmlaty obilí, byl konstatován pouze jeden případ: velkostatek Doubravice, a tam byla také ihned telegraficky nařízena odpomoc. Vážené Nár. shromáždění! Jsem přesvědčen o tom, že tato opatření mohou jen z části zmírniti krutost poměrů, které právě na Náchodsku v této době panují. Chci však připomenouti, že jednalo se v první řadě o pomoc okamžitou a že ministerstvo veřejných prací právě se zřetelem k těm poměrům, jak byly vylíčeny, považuje za svou samozřejmou povinnost, aby sociálním poměrům na Náchodsku byla věnována náležitá pozornost a péče. (Výborně! Potlesk.)

Předseda: K formálnímu jednání si vyžádal slovo pan kol. dr. Lukavský, uděluji mu je.

Posl. dr. Lukavský: Navrhuji, aby o odpovědích na tento dotaz byla zahájena v příští schůzi debata.

Prosím pány o zaujetí míst. (Děje se.) Pan kolega dr. Lukavský navrhuje, aby o prohlášení ministrů, učiněných v odpověď na dotaz pánů členů N. S. Svozila, Slavíčka, Tučného, Zeminové, Laubeho a soudr. byla zahájena debata v příští schůzi.

Kdo s návrhem tím souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. Návrh jest přijat.

Já dám debatu tuto jako první odstavec na denní pořad příští schůze.

Dodatečně omluvily nepřítomnost svou v dnešní schůzi zaměstnáním členky N. S. Zatloukalová-Coufalová a Chlebounová.

Přistupuji k ukončení schůze a navrhuji, aby se příští schůze konala v úterý, dne 10. února 1920 o 2. hod. odpolední s tímto denním pořadem:

1. Rozprava o prohlášení pp. ministrů Houdka, Heidlera a Hampla na dotaz členů N. S. Svozila, Slavíčka, Tučného, Zeminové, Laube a soudr.,

2. Zpráva kulturního výboru o návrhu čl. N. S. dra Budínského a soudr., č. t. 676, aby byla zřízena mistrovská škola elektrotechnická v Brně, č. t. 2336.

3. Zpráva imunitního výboru o žádostech za vydání čl. N. S. Jos. Stivína, č. t. 2344.

Jsou snad proti návrhu mému, pokud se týká dne, nebo pokud se týká denního pořadu, nějaké námitky? (Námitky nebyly.)

Není jich. Prohlašuji návrh svůj za přijatý a končím schůzi.

(Konec schůze ve 2 hod. 25 min. odpol.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP