Sociálně-politický výbor jednal o
vládní osnově, jejížto základní
rysy jsou tuto naznačeny, jednak v subkomitétu,
jednak v plenu a provedl celou řadu změn, avšak
nikoliv změn zásadního rázu, nýbrž
formálních, méně významných,
které znamenají zlepšení ve prospěch
pojištěnců. Změny tyto jsme individuelně
a zcela přesně ve zprávě výborové
uvedli. Chci poukázati na některé nejdůležitější.
Bylo poukazováno na př. na to, že následkem
války bude mnoho takových rentovníků,
kteří pro své povolání dřívější
jsou neschopnými, jsou proto rentovníky a nemohou
býti pojištěnci, byť vstoupili do povolání,
které objektivně pojištění podléhá.
Tím se jim také béře možnost,
aby ve svém nynějším povolání
střádali na vyšší rentu, až
skutečně invalidy budou.
Tomu čelí změna § 2., že osobám
takovým má býti na výběr dáno,
chtějí-li se renty vzdáti, aby opětně
byly zařazeny do pensijního pojištění
a měly všecky jeho výhody. Další
změny jsou ty, že osoby, které jsou vyňaty
z pensijního pojištění, mohly by býti
konkurenčně nebezpečnými těm
silám, za které podnikatel musí platiti prémie.
A tu, aby byla jistá rovnost, ukládá se zaměstnavatelům
za osoby takové týž příspěvek,
který by zaměstnavatel platil, kdyby zaměstnaný
pensijnímu pojištění podléhal
a sice ve prospěch fondu pro nezaměstnané.
Účelové toto určení jest pochopitelné,
uvážíme-li, že právě konkurencí
takových sil by mohla býti nezaměstnanost
sesílena. V § 45. po návrhu posl. Slavíka
byla usnesena změna, že president ústavu nemusí
býti znalý práv. V § 65. byla učiněna
úchylka ve prospěch Moravské zemské
pojišťovny, která dlouho před zavedením
pensijního zákona prováděla pojištění
soukromých zřízenců, v ten smysl,
že bude se muset změniti v náhradní
ústav ve smyslu zákona a vyhověti přísnějším
podmínkám o dva roky později než ostatní
ústavy a to proto, poněvadž je to ústav
veřejný, zemský, a změna jeho stanov
vyžadovati bude nového zákona. Do té
doby může se čekati, že buď bude
pojišťovna postátněna a stát zařídí,
čeho jest třeba, anebo proměněna v
akciovou společnost, která bude donucena splniti
podmínky zákona.
Dále stala se změna potud, že při přechodu
ze soukromých do veřejných služeb přinese
zřízenec docílenou svoji prémiovou
reservu, kterou ve službách soukromých nashromáždil,
státu, který mu započítá léta
do pense a naopak zase státní úředník,
který dosud nedostal žádného odbytného,
když vstupoval do soukromých služeb, dostane
nyní s sebou takovou prémiovou reservu, kterou by
byl nastřádal, kdyby byl hned od prvého roku
v soukromých službách pojištěn
u soukromého ústavu.
Dále je zde změna, na kterou chci zde upozorniti,
osvobození od daně výdělkové
a důchodové, ale také i od daní důchodových,
které se vybírají srážkami, poněvadž
praxe v tom směru nebyla jednotnou, jestli osvobození
platí i pro daně srážkami vybírané.
Proto dali jsme výslovně určení v
ten smysl do § 87. kladné. Vláda dala návrh,
aby jistá část dluhopisů a cenných
papírů byla ukládána v papírech
jednak státních, což bylo ponecháno
a dále v papírech zemských. Poněvadž
očekáváme změnu veřejné
správy, změnili jsme toto ustanovení tak,
že ministr sociální péče a ministr
financí stanoví, ve kterých papírech
je povinen pensijní ústav své hotovosti ukládati.
Důležité jest spolupůsobení nemocenských
pokladen při uskutečnění tohoto zákona,
které bylo v čl. VI. výslovně vysloveno.
My budeme tohoto spolupůsobení potřebovati
k různým účelům, zejména
při provádění voleb do všeobecného
pensijního ústavu. Namítáno bylo,
že by rozšířením pojistné
povinnosti na obchodní příručí
mohly býti oslabeny nemocenské pokladny, poněvadž
členové, kteří podléhají
pensijnímu pojištění, mohou vystoupiti
ze všeobecné nemocenské pokladny a dáti
se pojistiti v pokladnách úřednických
a že, jestliže bychom rozšířili okruh
pensijně pojištěných, automaticky bychom
oslabili nemocenské pokladny. Aby tento odpor byl odstraněn,
pojali jsme do článku VIl. ustanovení, že
ti noví, kteří teprve nyní vstupují,
nemohou vystoupiti z úřednických nemocenských
pokladen.
To jsou nejdůležitější změny,
které provedl sociálně-politický výbor,
vedle celé řady změn méně podstatných.
Vedle toho byla na nás žádána řada
změn, jež nebylo možno uskutečniti. Bylo
žádáno se strany organisací úřednických
pojištění ipso iure. My jsme uznali oprávněnost
toho požadavku, ale na druhé straně by to znamenalo
újmu pro pensijní ústavy u jednotlivců,
kteří by z rozmanitých důvodů
neplatili prémie a nehlásili se, ale na konci života,
stavše se invalidy, žádali by prémie.
To by znamenalo oslabení pensijních ústavů
vůči těm, kteří povinnosti
své plnili. Ale pensijní ústav předpokládá,
že soukromí zřízenci jsou na té
výši intelektu, že může od nich žádati,
aby se aspoň přihlásili, neboť jen přihláška
se žádá a dále ani tou přihláškou
se nevystavují nebezpečenství pronásledování
se strany zaměstnavatele, poněvadž úřadovna,
když ohlášku dostane, taktním způsobem
vyšetří poměry u zaměstnavatele,
aniž by individuelně ukázala na to, že
pojištěnec se hlásil sám.
Bylo od nás žádáno, abychom se postarali
o náhradu těm zřízencům, kteří
následkem války přerušili své
zaměstnání, nebyli pojištěni,
a tudíž jím ta léta do pense nejsou
vpočtena.
Bylo poukazováno na rozdíl mezi soukromými
a státními zřízenci a na nerovnost,
která vzniká z toho, že stát započítal
svým zřízencům až dvojnásobně
válečná léta. Na druhé straně
nebylo zde zatím nositele, který by zaplatil náklady
z toho vzešlé. Není možno dřívějším
zaměstnavatelům uložiti toto břímě,
poněvadž také na tom záleží,
jak dlouho byl zaměstnanec u něho zaměstnán.
Není možno ale také státu to břemeno
přikázati a proto sociálně-politický
výbor se usnesl na resoluci, aby zatím bylo vyšetřeno,
jaký rozsah má tato sanace, aby bylo viděti,
o kolik osob běží, jaká je ztráta
let a jaká jest potřebná prémie, jakého
nového nákladu by vyžadovalo sanování.
Bylo žádáno, aby byla inspekce sestátněna
nebo zveřejněna. Jest pravda, že inspekce u
státních ústavů byla nedokonalá,
a že všeobecný pensijní ústav jí
intensivně prováděl. Není možno
sestátniti inspekci proto, poněvadž musí
býti přičleněna k tomu orgánu,
který potřebuje materiálu informačního.
Ale náprava ohledně náhradních ústavů
stává se tím, že inspekce je nyní
uložena svazu, který jaksi stojí nad ústavy
a že jsme také učinili přiměřenou
změnu v zákoně, aby orgány svazu,
které provádějí inspekci, byly nadány
stejnou pravomocí, jako orgán Všeobecného
pensijního ústavu.
Bylo žádáno, aby nemocenské pokladny
byly povinny nám ohlašovati případy
nemoci našich pojištěnců, abychom mohli
preventivně čeliti případné
jejich invaliditě. Vůči tomu se poukazovalo
na to, že nemocenské pokladny samy tak činí
a že povinnost by mohla způsobiti neobyčejné
hromadění materiálu nepotřebného.
Bylo žádáno, aby čekací lhůta
při manželství byla zkrácena, avšak
nebylo lze přistoupiti na to zkrácení, poněvadž
by se ústav vystavoval velkému vzrůstu sňatků
spekulačních.
Byla navrhována ještě řada jiných
zlepšení, na která nemohl sociálně
politický výbor přistoupiti proto, poněvadž
pojistně-mathematický základ toho nedovoloval.
Velevážení pánové, novela, o
které jednáme, jistě není konečným
cílem pensijního pojištění. Můžeme
jistě říci, že je to jen přechodná
náprava, že činíme, co na ten čas
je proveditelno. Ale bude jistě žádoucno, aby
celá soustava pensijního pojištění
a jeho orgánů byla úplně přetvořena
a sjednocena. To bude ovšem úkolem příštího
Národního shromáždění.
Ale zatím můžeme konstatovati, že to,
co Všeobecný pensijní ústav poskytuje
dle těchto norem, jde jistě nad hranice možností
a že on náleží mezi nejlevnější
pojišťovací ústavy vůbec. Počítá,
že správa jeho bude čítati asi 8
%.
Sociálně-politický výbor, jak již
jsem podotkl, přijal resoluci, která se vztahuje
na osudy těch soukromých zaměstnanců,
kteří následkem války přetrhli
své zaměstnání a následkem
toho přetrhli i své pojištění
a ztratili léta. Řekl jsem, že žádáme
vládu, aby sebrala potřebný materiál
statistický ohledně počtu jejích a
potřebného nákladu na sanaci.
Resoluce tato zní:
"Vláda se vyzývá, aby opatřila
informační materiál o počtu soukromých
zřízenců, jichž pensijní pojištění
bylo přerušeno válečnou službou
bez jejich viny, a o potřebném nákladu k
dodatečnému pojištění ztracených
let.
Dále byla přijata druhá resoluce, aby se
vyhovělo požadavku, aby stát hradil náklad
Svazu náhradních ústavů, pokud jich
bude používati ke svým účelům,
ku provádění státní revise
a státních opatření. Tomu vyhovujeme
resolucí, která zní:
"Vláda se vyzývá, aby ve formě
subvence hradila Svazu náhradních ústavů
výlohy, spojené se službami ve prospěch
státu, zejména za služby revisní a jiné."
Mimo to po schůzi sociálně politického
výboru, ve které byl tento zákon projednán,
se ukázalo, že doba počátku působnosti,
která původně stanovena na 1. dubna, jest
neuskutečnitelná, ježto nedojde zavčas
materiál od Vídeňského pensijního
ústavu. Proto sociálně-politický výbor
navrhl a jménem jeho navrhuji, aby ve článku
VIII. namísto: "Tento zákon vstoupí
v platnost dne 1. dubna 1920", stálo:
"1. července 1920". Jiné změny
nemám. (Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní): K slovu nikdo není
přihlášen. Debata odpadá. Přistoupíme
k hlasování. Prosím o zaujetí
míst. (Děje se.)
Hlasovati míním dáti tímto způsobem:
Nejprve budeme hlasovati o čl. I., kterým se mění
ustanovení platného práva.
Pak budeme hlasovati o čl. II. až VII. incl., pak
budeme hlasovati o čl. VIII., v němž navrhuje
pan zpravodaj změnu, a na konec o čl. IX., jakož
i o nadpisu zákona.
Jsou snad proti tomu nějaké námitky? (Nebyly.)
Není jich, budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl. (Hluk.)
Prosím o klid.
Kdo souhlasí s článkem I. zákona,
jak jest obsažen ve zprávě výboru sociálně
politického, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To jest většina, článek I. Jest
schválen.
Kdo souhlasí s článkem II., IlI., IV., V.,
VI. a VII. zákona, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To jest většina, článek II.-VII.
incl. jsou schváleny.
Kdo souhlasí s článkem VIII. zákona
a sice se změnou, doporučenou panem zpravodajem,
aby místo data dne 1. dubna 1920 stálo "dne
1. července 1920", prosím, aby povstal. (Děje
se.)
Článek VIII. takto pozměněný
jest schválen.
Kdo konečně souhlasí s článkem
IX. a nadpisem zákona, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To jest většina, článek IX., jakož
i nadpis zákona jsou schváleny.
Přeje si pan zpravodaj slova ke druhému čtení?
Zpravodaj posl. dr. Engliš: V § 87., článku
I. schází očíslování
odstavce. Před tím odstavcem má býti
v závorce jednička a pod tím ihned v odstavci
6. šestka.
Totéž jest v § 92., tam má býti
v závorce jednička.
Předseda: Ke druhému čtení
doporučuje pan zpravodaj, aby v článku I.
§ 87., na straně 32. zprávy v prvním
odstavci bylo uvedeno číslování v
závorce (1), v odstavci dalším, šestém,
aby byla v závorkách (6) a na straně 33.
v § 92., aby bylo očíslování
v závorce (1).
Kdo se zákonem, přijatým v prvém čtení,
s těmito změnami, týkajícími
se pouze číslování, doporučenými
panem zpravodajem, souhlasí také ve druhém
čtení, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To jest většina, zákon jest schválen
také ve druhém čtení
a přistoupíme k resolucím, které jsou
obsaženy ve zprávě na straně 11., jež
doporučuje obě pan zpravodaj.
Kdo souhlasí s oběma těmito resolucemi, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, obě resoluce jsou
schváleny a tím tento odstavec denního
pořadu jest vyřízen.
Přistoupíme k druhému, jímž jest:
2. zpráva rozpočtového výboru
o vládním návrhu zákona (tisk č.
1916), kterým se zkracují uvěřovací
lhůty pro dávky z lihu, cukru, lisovaného
droždí a pro spotřební daň z
nerostných olejův a zrušuje se diskonto
ze spotřební dávky lihové, zapravené
předem (tisk č. 2316).
Zpravodajem jest pan kolega Rudolf Pilát. Uděluji
mu slovo.
Zpravodaj posl. Rud. Pilát: Velectěné
Národní shromáždění! Až
dosud požívaly rafinerie lihu, cukru, minerálních
olejů a podobné podniky dlouhodobých úvěrů
daňových, kterými stát chránil
výrobce před možnou ztrátou úroků
ze zapravené daně.
Poněvadž se dnes poměry změnily do té
míry, že prodej lihu, cukru a minerálních
olejů děje se za hotové při placení
předem, a výrobce dostává příslušnou
spotřební daň při odeslání
zdaněného zboží, nastává
proto potřeba zkrácení lhůty uvěřovací,
stanovené v § 79. zákona o dani z lihu, jakož
i v § 40. zákona o dani z cukru, a v § 24. zákona
o spotřební dani z minerálních olejů.-Vláda
navrhuje zkrácení této lhůty na dva
měsíce z toho důvodu, že placení
daní bude se díti rychleji, čímž
dosáhne se hned v prvních měsících
značnějších příjmů.-
Výrobcům likérů, kteří
odebírají zdaněný líh k výrobě
jemných likérů, vyžadujících
alespoň tříměsíčního
uskladnění, dává se možnost prodloužení
uvěřovací lhůty na 4 měsíce.
Podle § 2. navrženého zákona nelze nadále
poskytovati diskonto z dávky lihové, jakož
i z dávky z lisovaného droždí, jež
byla hotově zaplacena při ohlášce zdanitelného
vývozu lihu.-Mezi dobou zapravení daně a
vyvezení zdaněného lihu není totiž
značnějšího časového rozdílu
a spotřební dávka jest splatna beze všech
srážek, dříve než zdaněný
líh přejde do volného oběhu.
Rozpočtový výbor rokoval o předloženém
zákoně a navrhuje, aby připojený vládní
návrh zákona i se změnou, týkající
se nově zařazeného § 40 zkrácení
lhůty o daní z cukru, předložen byl
k ústavnímu schválení Národního
shromáždění s platností od 1.
března 1920. (Výborně!)
Předseda (zvoní): K slovu není
nikdo přihlášen, debata odpadá.
Přistoupíme k hlasování. Prosím
o zaujetí míst. (Děje se.)
Míním dáti hlasovati o celém zákonu,
který má pouze pět paragrafů, najednou,
tím spíše, poněvadž nebyl podán
žádný pozměňující
návrh. (Souhlas.)
Námitek proti tomu není.
Kdo souhlasí s §§ 1., 2., 3., 4. a 5., jakož
i s nadpisem zákona, jak je obsažen ve zprávě
rozpočtového výboru, prosím, aby povstal.
(Děje se.)