Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: Dula,dr.
Hajn, Konečný, Udržal;
zapisovatelé: Jar. Marek, Emil Špatný;
větší počet členů Národního
shromáždění.
Zástupcové vlády: Členové vlády:
Habrman, dr. Heidler, Houdek,
Staněk, dr.Šrobár,
dr. Veselý, dr. Winter.
Z kanceláře sněmovní: JUDr. Haasz,
tajemník sněmovní, zástupce jeho JUDr.
Říha.
1. Zpravodaj dr. Engliš. Zpráva sociálně-politického
výboru o vládní osnově zákona
(tisk č. 2135), kterým se mění některá
ustanovení o pensijním pojištění
zákona z 16. prosince 1906 č. 1 ř. z. z roku
1907 a cís. nař. z 25. června 1914 č.
138 ř. z. (tisk č. 2305).
2. Zpravodaj R. Pilát. Zpráva rozpočtového
výboru o vládním návrhu zákona
(tisk č. 1916), kterým se zkracují uvěřovací
lhůty pro dávky z lihu, cukru, lisovaného
droždí a pro spotřební daň z
nerostných olejův a zrušuje se diskonto ze
spotřební dávky lihové zapravené
předem (tisk č. 2316).
3. Zpravodaj Ing. Záruba-Pfeffermann. Zpráva
výboru pro Velkou Prahu a výboru technického
o návrhu členů Národního shromáždění
dra Přemysla Šámala a soudr. (tisk č.
1441) na některé doplňky a změny stavebních
řádů pro Prahu a předměstí
a pro Čechy (t. č.2306).
4. Zpravodaj dr. Matoušek a Kouša. Zpráva
právního a rozpočtového
výboru o vládním návrhu zákona
(tisk č. 2075), jímž se povoluje použití
dílčích dluhopisů obce pražské
v úhrnné jmenovité částce 150,000.000
K k ukládání nadačních, sirotčích
a pod. kapitálů (tisk č. 2325).
Předseda (zvoní): Národní
shromáždění je schopno se usnášeti.
Zahajuji schůzi.
Omluvili se: churavostí: Bechyně (na neurčito),
inž. Nekvasil (pro tento týden).
Zaměstnáním: Bradáč
(na neurčito), Štěpánek (na neurčito),
Měchura (pro tento týden), Chlebounová
a Zatloukalová-Coufalová.
Dodatečně za schůzí minulou: Jan Veselý,
Pelikán. Úmrtím v rodině: Čipera
(na neurčito).
Tiskem rozdány byly tyto tiskopisy: prosím
pana sekretáře, aby je přečetl.
Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte):
Tisk 2301. Odpověď min. financi na dotaz čl.
N. S.Rud. Mlčocha a soudr. o zabavování
bankovek s domněle falešnými kolky.
Tisk 2302. Odpověď min. financí na dotaz
čl. N. S. Jana Rýpara, Ant. Čuříka
a soudr. o postupu berní správy při uvolňování
okolkovaných bankovek a tajném nařízení
v této věci.
Tisk 2318. Odpověď min. financí na dotaz
čl. N. S. Dra Karla Novotného a soudr. o
uvolnění 50 % kvoty, která byla zadržena
při okolkování peněz Českému
srdci a Matici ve Znojmě.
Tisk 2319. Odpověď min. zemědělství
na dotaz čl. N. S. Jos. Špačka a druhů
stran zvýšení pěstování
konopí.
Tisk 2320. Odpověď min. veř. zdravotn. a těles.
výchovy na dotaz čl. N. S. Jana Pelikána,
Hrušovského a sp., aby byl vyměněn
nájemce restaurace v lázních na Štrbském
Plese na Slovensku, aby tím bylo obhájeno státních
a veřejných zájmů.
Tisk 2326. Odpověď min. předsedy na
dotaz čl. N. S. Jar. Špačka a soudr. o vydávání
oficiosního listu v jazyku francouzském neb anglickém.
Tisk 2328. Odpověď min. financí a min.
Nár. obr. na dotaz čl. N. S. Buřívala
a spol. o potrestání setníka, který
se dopustil důchodkového přestupku v Bratislavě.
Tisk 2329. Odpověď min. financí a Nár.
obr. a min. vnitra na dotaz čl. N. S. Jana Pelikána
a spol. o bankovkové kalamitě na pohraničním
území republiky.
Tisk 2330. Odpověď min. veř. prací
na dotaz čl. N. S. Dra Zahradníka a soudr.
o vybudování státní silnice z Benešova
do Neveklova a dále směrem k Vltavě.
Tisk 2332. Odpověď min. nár. obr. na
dotaz čl. N. S. B. Bezděka, A. Čuříka,
V.Sedláčka, Dra Dolanského,
Rýpara a soudr., zda jest mu znám postup
při pensionování vojenských kněží.
Tisk 2335. Odpověď min. financí na dotaz
čl. N. S. Jar. Špačka a soudr. stran
odnětí skladů a prodejen tabáku bohatým
německým lidem v českých krajích
a propůjčení jich invalidům a legionářům,
jmenovitě hlav. skladu tabáku ve Valašském
Meziříčí.
Zástupce sněmovního tajemníka Dr.
Říha (čte): Výborům
přikázáno z předsednictva:
Výboru technickému.
Tisk 2291. Návrh čl. N. S. J. Marchy a soudr.
na podporu kraje židlochovického, postiženého
vodní zátopou. (Současně přikázán
výboru pro reformu pozemkovou.)
Výboru kulturnímu:
Tisk 2309. Návrh čl. N. S. Fr. Zeminové,
Landové-Štychové a spol., aby právní
a postupové poměry učitelek obecných
a měšťanských škol byly ihned upraveny.
Tisk 2321. Návrh čl. N. S. Dra Stojana a
soudr. na včítání času ve válce
ztráveného jak do postupu, tak i do pensionování
duchovních, z duchovní správy ve válce
na vojnu povolaných. (Současně přikázán
výboru rozpočtovému.)
Tisk 2337. Návrh čl. N. S. El. Purkyňové
a soudr. na úpravu platů učitelek škol
mateřských. (Současně též
přikázán výboru rozpočtovému.)
Tisk 2338. Návrh čl. N. S. Dra Budínského,
Vlad. Hatláka, Vil. Votruby, V. Rebše,
Fr. Petrovického a druhů na úpravu
požitků učitelů, vyučujících
v živnostenských školách pokračovacích.
(Současně přikázán výboru
živnostenskému a výboru rozpočtovému.)
Výboru živnostenskému:
Tisk 2339. Návrh čl. N. S. V. Ševčíka,
Václ. Sedláčka, Fr. Navrátila,
Jana Jílka a soudr. na rozšíření
stavebního ruchu a odstranění bytové
nouze. (Současně přikázán též
výboru technickému.)
Tisk 2340. Návrh čl. N. S. Vlad. Hatláka,
Vil. Votruby, V. Rebše, Fr. Petrovického
a druhů na vydání zákona o výdělkových
a hospodářských společenstvech. (Současně
přikázán též výboru právnímu.)
Výboru státně-zřízeneckému:
Tisk 2307. Návrh čl. N. S. V. Rebše
a soudr. na zařadění města Mnichova
Hradiště do třetí třídy
aktivního přídavku.
Výboru ústavnímu:
Tisk 2310. Návrh čl. N. S. Jos. Vraného
a soudr. na zřízení a aktivování
okresního soudu pro město Mšen a okolní
obce.
Výboru soc. politickému:
Tisk 2341. Návrh čl. N. S. Jos. Kadlčáka
a soudr. na zřízení útulku pro osoby
stižené nevyléčitelnou rakovinou.
Předseda: Výborům přikázáno
z předsednictva:
Výboru kulturnímu:
Tisk 2292. Návrh čl. N. S. Jana Rýpara,
Dra A. Stojana a spol. na změnu zákona ze
dne 23. května 1919, sb. z. a n. č. 274, jímž
se upravují služební příjmy a
výslužné učitelstva na veřejných
obecných a občanských školách
v oddílu Il. článku "Zvláštní
učitelé náboženství" §
17a v oddílu IV. "Ustanovení přechodná"
§ 37. Navrhuje se, aby byla podána zpráva ve
lhůtě 8denní.
Výboru technickému:
Tisk 230. Návrh čl. N. S. Fr. Hrdličky
a soudr. na vyšetření a náhradu škod,
způsobených povodní v Hoříně
u Mělníka. (Současně přikázán
též výboru rozpočtovému.) Navrhuje
se, aby podána byla zpráva do tří
dnů.
Jsou snad proti navrženým lhůtám nějaké
námitky? (Nebyly.)
Není jich. Obě lhůty jsou schváleny.
Výboru imunitnímu přikázána
byla z předsednictva žádost zemského
trestního soudu v Brně, odděl. Xl. ze dne
29. ledna 1920, Pr. XI. 16/20, za svolení k trestnímu
stíhání člena N. S. Rudolfa Merty
pro přečin článku 24. tisk. zákona
k návrhu stát. zastupitelství v Brně.
K žádosti p. předsedy zemědělského
výboru byl vládní návrh č.t.
892, kterým se mění působnost ministerstva
zemědělství a ministerstva veřejných
prací ve věcech vodního práva a který
přikázán byl dříve výboru
pro vodní hospodářství (nyní
technickému), přikázán také
výboru zemědělskému.
Jednací zápisy o 113. a 114. schůzi
N. S. byly vyloženy po 48 hodin ve sněmovní
kanceláři.
Protože písemné námitky proti nim nedošly,
jsou podle § 77. jedn. řádu schváleny
a budou podle § 79. téhož řádu
vytištěny.
Výbor rozpočtový se ustavil a zvolil předsedou
člena N. S. Jaroše Rudolfa.
(Zvoní): Přistoupíme
a to nejprve k odstavci:
1. Zpráva sociálně-politického
výboru o vládní osnově zákona
(tisk č. 2135), kterým se mění některá
ustanovení o pensijním pojištění
(zákona z 16./XII. 190 č. 1 ř. z. z roku
1907 a cís. nař. z 25./VI. 1914 č. 138 ř.
z.) (tisk č. 2305).
Zpravodajem jest pan kol. dr. Engliš, uděluji
mu slovo.
Zpravodaj dr. Engliš: Slavné Nár. shromáždění!
Podnětem k novele pensijního pojištění
byla změna v měně, v cenových a důchodových
poměrech. Systém platného pensijního
pojištění soukromých zřízenců
jest vybudován na absolutních cifrách. Pojištěnci
jsou seskupeni podle tříd, dle výše
platův a pro každou třídu je stanovena
absolutní cifra, jak vysoká je prémie a dle
těchto tříd vyměřuje se také
absolutní cifrou i renta. Jelikož za války
následkem znehodnocení měny začaly
stoupati platy, ocitly se skoro tři čtvrtiny pojištěnců
v nejvyšších třídách, ale
neměly úměrně ke svému platu
možností zvýšiti prémii a tím
úměrnou ke svému platu vyšší
důchodovou rentu. Následkem toho jeví se
renty, které poskytuje pensijní ústav dnes,
naprosto žebráckými. Nebylo možno změniti
úplně soustavu v tom smyslu, aby zavedena byla soustava
percentuální, t. j. aby pojištěnci platili
premie v procentech ku svému platu a aby jim renta byla
vyměřena úměrným jejich důchodu
procentem. To proto ne, poněvadž by to vyžadovalo
úplně nového základu pojistně-matematického
a, co tomu předchází, základu statistického.
Materiál statistický, který nám poskytla
rakouská vláda, dle mého názoru je
neupotřebitelný pro změny territoriální,
avšak dle mého názoru následkem změn
válečných je dnes neupotřebitelný
také pro změněné poměry. Nezbylo
tudíž, než hledati východisko v rozmnožení
počtu tříd a to bylo hlavním podnětem,
pro který do parlamentu byla přinesena novela k
pensijnímu pojištění. Počet tříd
rozmnožen na 16, nejvyšší třída
stanovena platem 9.000 korun. Jen v souvislosti s touto otázkou
řešena byla řada jiných, jež ukázaly
se na ten čas proveditelnými a aktuálními,
tak zvláště změna v rozsahu pojištění.
Rozsah pojištění určen byl v původním
zákoně positivně definicí úředníka
jako převážně duševně pracujícího,
ale ihned zprvu bylo poukazováno k tomu, že bylo by
správnějším, kdyby tu byla definice
negativní, že je zřízencem nebo úředníkem
každý, kdo není dělníkem.
Při definici positivní oproti negativní zůstala
mimo pojištění zejména velká
skupina obchodních příručí,
která byla sporná. Za Rakouska byli zaměstnavatelé
proti přičlenění obchodních
příručí do pensijního pojištění,
ale odpor tento odpadl a tak bylo možno je přičleniti.
Současně byla provedena řada zlepšení
ve prospěch pojištěnců. Poukazují
jen na to, že zavedeny vychovávací příspěvky
i pro žijící důchodce, kdežto dosud
placeny byly jen pro sirotky, zavedeno pohřebné,
bylo zavedeno 50procent. zvýšení renty pro
úplně bezmocné důchodce a řada
jiných výhod.
Dalším směrem zlepšení je, že
byla zavedena preventivní léčebná
péče. Pensijní ústav měl dosud
možnost, pouze již invalidní důchodce
nuceně dáti léčiti, aby jim vrátil
produktivní sílu, kdežto podle dnešního
stavu bude míti možnost, pojištěnce před
nastoupením invalidity, jimž však invalidita
hrozí, dáti léčiti na vlastni útraty
a tím pozvednouti jejich produktivní sílu.
Velectění pánové, právě
na tento podnět jsem kladl velikou váhu, poněvadž
bude asi základním kamenem sociální
hygieny, jak bylo tomu také v Německu.
Další skupina poslední zlepšení
záleží v tom, že náhradní
ústavy a opatření byla zmenšena na počet
nejmenší. Zpřísněny byly totiž
podmínky pro další trvání náhradních
ústavů, takže čekáme, že
do jednoho roku nám nezůstane více než
30 náhradních ústavů. Náhradní
ústavy ovšem činí jistou konkurenci
pensijnímu ústavu, oslabují ho, a samy jsouce
isolovány, nejsou s to, aby plnily veškeré
úkoly, jež čeká i pensijní ústav.
Jistě tane každému na mysli, že celé
pensijní pojištění má splynouti
v jeden společný ústav, který by pojišťoval
netoliko pro případ pense, invalidity, stáří,
vdovské pense, ale také pro případ
nezaměstnanosti, nemoci, všech úrazů
atd. Tedy roztříštěné tyto náhradní
ústavy budou nyní sloučeny v nucený
svaz, jen už připadne úkol společné
inspekce, preventivní péče a jiných
organisačních úkolů pro náhradní
pojištění.