Kdo souhlasí s §§ 1-4 incl., jakož i s nadpisem
zákona, jak jest obsažen ve zprávě dopravního
výboru, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Zákon je schválen
v prvním čtení.
Přeje si pan zpravodaj slova ke druhému čtení?
Zpravodaj posl. Pelikán: V § 1. odst. 2. má
místo "Drahňova" státi "Drahňova"
a totéž má správně státi
také v § 2. odst. 1.
Předseda: Pan zpravodaj doporučuje, by v
§ l. a 2. byla u slov "Drahnova" a "Drahnov"
diakritická znaménka, aby tam tedy stálo
"Drahňova" a "Drahňov".
Kdo souhlasí s takto opraveným zákonem, přijatým
ve čtení prvém, také ve čtení
druhém, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Zákon schválen jest
také ve druhém čtení a tím
jest také odst. 3. denního pořádku
vyřízen.
Přistoupíme nyní k odstavci dalšímu,
t. j.
4. zprávě dopravního výboru
o návrzích členů Národního
shromáždění Jana Jílka a soudr.
(tisk č. 526), Ing. B. Pospíšila a soudr. (tisk
č. 603), Jana Rýpara a soudr. (tisk č. 604),
Jos. Babánka a soudr. (tisk č. 674), J. Malypetra
a soudr. (tisk č. 758) a Ing. B. Pospíšila
a soudr. (tisk č. 1001) na vybudování
automobilových a autobusových tratí dopravních
a poštovních v Čechách, na Moravě
a ve Slezsku (tisk č. 2280).
Zpravodajem jest pan kol. Hübner. Uděluji mu
slovo.
Zpravodaj posl. Hübner: Slavné Národní
shromáždění!
Zasedání naše blíží se k
svému zakončení, všude se horečně
pracuje, ve výborech se čistí, a tu jest
přirozeno, že na sklonku díváme se rádi
zpět po vykonané práci. Že Národní
shromáždění i výbory pracovaly
velmi pilně, nelze popírati, ale přece výsledky
této práce tu a tam nezdají se nám
býti dosti patrnými.
Jedním z oborů, kde bychom si byli přáli
a snad také byli potřebovali více výsledků,
jest obor dopravní. Bylo by nespravedlivo, kdybych snad
chtěl dávati vinu vládě nebo dřívějším
výborům, železničnímu a poštovnímu
anebo nynějšímu dopravnímu. Výbory
tyto oba, i dnešní, pracovaly také velmi pilně
a svědomitě, výsledky však, bohužel,
nejsou podle toho, a sice u drah byl to u nás ministr financí,
který nás odkázal se stavbami drah až
na léta 1921 a 1922. Nesmíme si však zapírati,
že část viny na nedostatečných
výsledcích nesla také nedostatečná
organisace v našich ministerstvech železnic a pošt
a časté spory o kompetenci v různých
záležitostech.
Velevážené shromáždění,
není také zde dobře možno, dávati
někomu vinu a lze to vysvětliti tím, že
neměli jsme vzorů, podle kterých bychom byli
upravili hned z počátku tato ministerstva, neboť
vzory, které jsme zde měli, nehodily se dobře
na naše poměry. A tak učinili jsme, protože
jsme musili stavěti vše z počátku, mnoho
opomenutí a mnoho chyb. Tyto spory o kompetenci jevily
se zejména v otázce příslušnosti
linií autobusových a automobilových a vedly
k velmi zajímavým výsledkům.
Právo na automobily přivlastňovalo si původně
ministerstvo železnic a také ministerstvo pošt
a částečně též ministerstvo
obchodu a veřejných prací. Přirozeno,
že toto osobování si práv obráželo
se také v dotyčných výborech železničním
a poštovním.
A tak se stalo, že návrhy, které podávali
zde kolegové poslanci ve sněmovně, byly přikazovány
presidiem sněmovny někdy výboru železničnímu,
někdy poštovnímu a žádosti, které
byly podávány přímo interesenty, byly
podávány také někdy ministerstvu železnic
a někdy ministerstvu pošt. Tak se, velevážení,
stalo, že jsme měli návrhy a žádosti
za zřízení automobilových a autobusových
linií na čtyřech místech. Při
nastalé změně vlády, kdy pomýšlelo
se zcela rozumně na to, zrušiti ministerstvo pošt
a železnic a zrušiti výbor železniční
a poštovní a zavésti ministerstvo jedno, ministerstvo
dopravní a jeden výbor, výbor dopravní,
stalo se sice, že výbory železniční
a poštovní byly zrušeny a byl zřízen
výbor jen jeden, výbor dopravní, ministerstva
ale železnic a pošt zůstala dále.
Velevážení, nastalo zde malé zlepšení.
Místo na 3-4 místech touto unifikací výboru
poštovního a železničního se nám
podařilo, že jsme dostali tyto návrhy a žádosti
na místa dvě a to do ministerstva pošt a do
dopravního výboru.
Dopravní výbor dohodl se ve dvou společných
schůzích s ministerstvem pošt republiky československé,
že toto ministerstvo vypracuje v době nejkratší
návrh moderního zákona o zřizování
a udržování autobusových a automobilových
linií k doprav osob, zavazadel i zboží v republice
československé. Zákon tento je dnes teprve
ve stadiu přípravném, a ministerstvo pošt
podle zaslaného dopisu na dopravní výbor
číslo 46.574/III. 19, který došel dopravní
výbor dne 23. ledna 1920, sbírá potřebný
materiál.
Než bude tento návrh zákona vypracován,
a než zákon nabude moci, zřizuje ministerstvo
pošt republiky československé nové linie
automobilové a autobusové a obnovuje linie staré
cestou administrativní. Ovšem má se tak díti
vždy po dohodě s dopravním výborem,
ministerstvem železnic, obchodu, veřejných
prací atd.
Dopravnímu výboru byly přikázány
presidiem Národního shromáždění
v titulu uvedené návrhy pp. členů
Národního shromáždění.
Protože by tyto návrhy, než žádaný
zákon bude vypracován a než nabude moci, neměly
na schválení a provedení na ten čas
vůbec žádné naděje, činí
dopravní výbor slavnému Národnímu
shromáždění resoluční
návrh, který by umožnil odevzdání
těchto návrhů ministerstvu pošt ku přímému
jednání a dohodnutí se tohoto ministerstva
s dotyčnými interesenty, aniž upouští
dopravní výbor od zásadního svého
stanoviska, že o každém jednotlivém projektu
pro příště jest třeba předem
jeho rozhodnutí.
Slavné Národní shromáždění!
Abychom dosáhli cíle, který jsme si vytkli,
doporučuje dopravní výbor k přijetí
následující resoluci:
Národní shromáždění, račiž
se usnésti:
1. Návrh člena Národního shromáždění
Jílka a soudruhů č. t. 526 na zřízení
automobilového spojení v okr.:
1. Třebíč-Starč sev.-záp. nádraží,
2. Třebíč-Okříško,
3. Třebíč-Telč,
4. Třebíč-Hrotovice,
5. Okříško-Brtníce-Kněžice-Opatov-Předín.
6. Třebíč-Červená Lhota-Čechtín-Benetice-Třebíč,
2. návrh člena Národního shromáždění
inž. Pospíšila a soudruhů č.
t. 603 na zřízení autobusových linií
v okr. Hořice:
1. Dvůr Králové-Bělohrad.
2. Miletín-Hořice-Ostroměř,
3. Hořice-Nechanice-Dobřenice-Syrovátka,
3. návrh člena Národního shromáždění
J. Rýpara a soudruhů č, t. 604 na
zřízení autobusových linií
ve Slezsku:
1. Hradec-Březová-Větříkov-Vítkov-Melč-Opava,
2. Opava-Stěbořice-Hlavnice-Spáchov-Rázová-Bruntál-Velké
Heroldice-Opava,
3. Opava-Kylešovice-Skřípov-Bílovce-Kyjovice-Pustá
Polom-Opava,
4. návrh člena Národního shromáždění
J. Babánka a soudruhů č. t. 674 na
zřízení autobusových linií
v okresích Rokycany a Zbiroh:
1. Zbiroh-Zvíkovce-Rakovník,
2. Rokycany-Radnice-Zvíkovce,
3. Rokycany-Šťáhlavy-Lázně Letiny-Přeštice,
4. Mirošovice-Rožmitál-Březnice,
5. návrh člena Národního shromáždění
Malypetra a soudruhů č. t. 758 na zřízení
následujícího autobusového spojení
mezi městy:
Slané-Nové Strašecí-Rakovník-Kladno-Velvary-Mělník,
6. návrh člena Národního shromáždění
inž. Pospíšila a soudr. č. t. 101
na zřízení autobusového spojení
mezi místy:
1. Milevsko-Sedlčany,
2. Sedlčany-Příbram,
3. Sedlčany-Březnice
odevzdávají se ministerstvu pošt republiky
československé ku přímému jednání
s dotyčnými interesenty.
Jménem dopravního výboru doporučuji
tuto resoluci ke schválení. (Výborně!
Potlesk.)
Předseda (zvoní): K slovu není
nikdo přihlášen. Debata odpadá.
Přistoupíme k hlasování. Prosím
o zaujetí míst. (Děje se.)
Jest nám hlasovati o resoluci, navržené dopravním
výborem a doporučené právě
panem zpravodajem. Kdo souhlasí s resolucí touto,
prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina,
resoluční návrh jest schválen
a tím čtvrtý odstavec denního pořádku
jest vyřízen, a přistoupíme k dalšímu,
kterým jest
5. zpráva rozpočtového výboru o
vládním návrhu zákona, jímž
se rozšiřuje válečná daň
na vyšší zisky společností a vyšší
příjmy jednotlivců z r. 1919 a mění
se některá ustanovení zákona ze dne
16. února 1918 č. 66. ř. z. o dani válečné
(tisk. č. 2283).
Zpravodajem jest pan kol. Jaroš, uděluji mu
slovo.
Zpravodaj posl. Jaroš: Vážené shromáždění!
Císařským nařízením
ze dne 16. dubna 1916 a zákonem ze dne 16. února
1918 byla zavedena válečná daň z mimořádných
zisků. Vázána byla ovšem původně
na léta 1916-1917. Poněvadž však v r.
1918 trvala ještě válka a poměry se
nezměnily, byl rozšířen na rok 1918.
Dnes sice žijeme již v míru, ale přece
jest mnoho těch jednotlivců a společností
a korporací, které hledí využívati
drahotních poměrů a nedostatku zboží,
aby se obohatily a pomohly si k neoprávněným
ziskům. Tedy vláda podala osnovu, která jaksi
rozšiřuje působnost těchto nařízení
a zákona ještě na rok loňský
1919. Dle čl. I. tedy rozšiřuje se působnost
zákona na rok 1919, dle čl. II. ztráty v
r. 1919 utrpěné nesmějí se odečísti
od vyšších zisků, nebo vyšších
příjmů let předchozích. Rovněž
nelze odečísti podobné ztráty, utrpěné
v r. 1918, od vyšších zisků r. 1919. Článek
III. stanoví, že posledním válečným
obchodním rokem podle zákona uvedeného rozumí
se rok 1919 a že má platiti tedy zvláště
ustanovení § 8. odst. 4., druhá věta,
o kalendářním roce 1917 neb o bilančním
roce 1917-1918 pro kalendářní rok 1919 nebo
bilanční rok 1919-1920.
V § 14. platí místo roku 1922 rok 1924, a lhůty,
stanovené v § 19., odst. 3. a v § 24. odst. 2.,
koncem roku 1919 a 31. lednem 1920 posunují se na konec
roku 1921 a na 31. ledna 1922.
Článek IV. stanoví, že má býti
válečná daň splatná ve lhůtě
30 dnů po dodání rozkazu.
Během jednání však byly učiněny
určité návrhy na změny, a já
po jednání se členy výboru je přijímám
za svoje a navrhuji, aby, až na jeden, jím bylo dáno
místa, a sice navrhuje se:
Aby čl. IV. měl nové znění,
a sice, že válečná daň jest splatná
ve dvou lhůtách, prvá polovina do 30ti dnů
po doručení platebního rozkazu, druhá
do dalších tří měsíců.
Dále bylo navrhováno, aby v § 5., odst. první,
se vypustila druhá věta. § 2., odst. prvý,
totiž praví: "za zakládací kapitál
pokládá se vplacený základní
kapitál (§ 30.) včetně bilančně
vykázaných prvých reserv".
A nyní je věta, která se měla vypustiti:
"nebuďte však reservy, ze zisků válečných
správních let utvořené, pak rozmnožení
základního kapitálu z hotových zisků
nebo reserv vpočteny do zakládacího kapitálu".
Vzhledem k tomu, že mnohé společnosti právě
nabytých zisků využívaly k tomu, že
zvyšovaly jednou i víckráte svůj kapitál,
nedoporučovalo by se, aby byly právě z toho
vyňaty.
Ale naproti tomu souhlasím s tím, aby v § 8.,
odst. 2., místo obnosu 10.000 K vložilo se 20.000
K, tak že by § 8. zněl: "Činí-li
příjem roku 1913, vztažmo průměrný
příjem méně než 20.000 K, buď
za příčinou zjištění zvýšeného
příjmu za příjem pokládán
obnos 20.000 K."
Dále aby v § 9., I. č. 1 vloženo bylo
místo 20.000 K obnos 40.000 K, tak že by § 9.,
I. č. 1 dřívějšího zákona
zněl takto:
"Vyšší příjmy z jiných
platů služebních a mzdových kromě
tantiém, jakož i ze zaopatřovacích požitků
(§ 16. zákona o os. d.), nepřevyšuje-li
za rok úhrnný požitek 40.000 K.
"Dále aby v § 15., v odstavci sedmém původního
zákona, vložil se místo 5000 K obnos 10.000
K, takže by § 15., odstavec sedmý, zněl:
"Berní povinnosti tu není, nepřevyšuje-li
vyšší výtěžek nebo zvýšený
příjem 10.000 K." Dále aby článek
V. měl toto znění: "Válečná
daň je splatná ve dvou lhůtách, prvá
polovina do 30 dnů po doručení platebního
rozkazu, druhá polovina do dalších 3 měsíců."
Jest tedy třeba, aby výše uvedené změny
v § 8., v odstavci druhém a v § 9., l. č.
1 a v § 15., odstavci sedmém, sloučeny byly
a stanoveny jako článek IV., dále, aby článek
V. měl znění, jak už jsem uvedl, a článek
VI., aby mět znění článku V.,
výborem navrženého.
Předseda (zvoní): Prosím pana
zpravodaje, aby sledoval moji enunciaci při hlasování,
poněvadž teprve v poslední chvílí
pan zpravodaj se přizpůsobil některým
pozměňovacím návrhům. Tím
vlastně předsednictvo nemá možnosti,
aby v přesném znění tuto věc
mohlo předložiti Národnímu shromáždění.
Já udělám ještě další
opatření, že totiž druhé
čtení odsunu, až bude provedena naprosto
korektní redakce této věci, až budu
míti naprostý čistopis věci před
sebou.
Dám hlasovati o věci tímto způsobem:
Článek I., II. a III., k nimž není učiněno
žádných pozměňovacích
návrhů, dám odhlasovati ve znění,
obsaženém ve zprávě výborové.
Na to dám hlasovati o článku IV., který
jest článkem novým ve smyslu původního
návrhu p. kolegy dra Fáčka, k němuž
se pan zpravodaj přizpůsobil. Tento článek
IV. by měl toto znění: V § 8. odstav.
2. zákona uvedeného místo obnosu K 10.000-
vkládá se K 20.000.-, v § 9. článek
I. číslo 1 vkládá se místo
obnosu K 20.000- suma 40.000-. V § 15. odstavci 7. vkládá
se místo K 5.000- K 10.000 -. To bude článek
IV. Na to bude odhlasován článek V. ve změněném
znění: "Válečná daň
je splatná ve dvou lhůtách, první
polovina do 30 dnů po doručení platebního
rozkazu, druhá polovina do dalších tří
měsíců." Na to o článku
V., nynějším, který dostane číslování
jako VI., a o nadpisu zákona budeme hlasovati ve znění
předlohy.
Jest snad proti tomuto mému návrhu nějaká
námitka? (Nebyla.) Není. Budeme hlasovati,
jak jsem právě uvedl.