Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Posuzujeme-li s tohoto stanoviska jednotlivé položky rozpočtu ministerstva obchodu, tu shledáváme, že ani položky, které určeny jsou pro obstarávání všeobecné správy resortu, rozpočet personální, ani položky, které mají sloužiti přímé akci ministerstva obchodu ve prospěch nejvíce zasažených vrstev, totiž středního a menšího živnostnictva, naprosto nejsou dostatečné. S těmito položkami v budoucnosti, zejména při dokonalém obratu tradicí ministerstva obchodu od principů soukromopodnikatelských a kapitalistických k principům sociálně-hospodářským, rozhodně nevystačíme. Vyslovuji pevné očekávání, že v budoucnosti rozpočet ministerstva obchodu nebude moci býti posledním, pokud se týká celého obnosu rozpočtového. Především platí pro dobu přechodnou, co jsem řekl o nedostatečnosti rozpočtové ohledně obchodního zpravodajství. Na obchodní zpravodajství zařazen byl do rozpočtu nepatrný obnos ¹/₂ milionu korun. Jeho nepatrnost vynikne zejména tehdy, přepočteme-li tuto valutu na mírovou. S tímto obnosem bohužel - jsem nucen to říci - ministerstvo obchodu asi mnoho nepořídí.

Nutno uvážiti, že žijeme v době, kdy orientace našeho obchodu a průmyslu nesahá dále, než k těsně vedené bariéře nejrůznějších omezení z ohledu na valutu a mezinárodní politiku. Musíme si uvědomiti, že právě v této kritické době jest obchodní zpravodajství k tomu určeno, aby se stalo okem a vůdcem osleplého a ochromeného podnikání hospodářského a průkopnické činnosti obchodu soukromého. Musíme trvati s velkou energií na tom, aby právě v těchto přechodných dobách a v nejblíže příštích letech obchodní zpravodajství oficielní vybudováno bylo co nejdokonaleji, aby fungovalo spolehlivě a rychle a vedle toho aby ministerstvo obchodu a stát vůbec podporovali co nejúčinněji také obchodní zpravodajství soukromé, udělujíce mu přímou podporu hmotnou a různé výhody, podporujíce je vydatně diplomatickou činností mezinárodní a podrobujíce ovšem toto zpravodajství pronikavé kontrole. Z toho důvodu bych si vřele přál, aby vliv ministerstva obchodu na konsulární naší službu, zejména v době příští, byl co možná největší. Jsem si plně vědom toho, že v nynějších přechodných dobách jest obsazování jednotlivých konsulátů především aktem, který má význam mezinárodně-politický, konsuláty jsou visitkou, kterou oficielně stát odevzdává v jednotlivých státech, ohlašuje takto svojí novou existencí jako hospodářský činitel, jako článek hospodářského koloběhu mezinárodního. Jsem však přesvědčen, že čím dále, tím více musí v konsulátech uplatňovati se tato hospodářská misse konsulátů úplným opakem ke staré tradici rakouské, kde konsulární úředníci rekrutování byli buďto z řad byrokratů z povolání, nebo z řad t. zv. přírodních plavců, kteří v náhradu za nedostatek účelnějšího zaměstnání na poli hospodářském hledali uplatnění a namnoze i kariéru svou v různých dobrodružstvích politických.

S položkou "Obchodní zpravodajství" úzce souvisí položka na podporu vývozu. Také tato položka, která obnáší 3 miliony korun, není v žádném poměru k velikým úkolům, jež ministerstvo obchodu očekávají. Račte jen uvážiti, jaké úkoly nás očekávají právě v oboru činnosti ministerstva obchodu.

Jest nutno mezinárodní obchod úplně nově vybudovat, zjednat především technické předpoklady nejen ve smyslu hmotném, nýbrž i ve smyslu administrativně-technickém pro mezinárodní výměnu statků. Je však také nutno určit nové směry tohoto mezinárodního obchodu a nové směry pro vývoz statků.

Obtíže, které se ministerstvu obchodu v tomto směru staví v cestu, jsou velmi veliké. V nynějších přechodních dobách mezinárodní obchod děje se namnoze s hledisek zcela jiných, než s hledisek čistě obchodních. Jest diktován mezinárodními aliancemi politickými, s ohledem na mezinárodní kurtoazie, s ohledem na mezinárodně-politickou oportunitu, jest diktován také pronikavými ohledy na valutu a zejména zřetelem na potřebu domácího, těžce strádajícího obyvatelstva.

Vyslovuji pevné očekávání, že se nám podaří tyto velké obtíže překonat co nejdříve, že vliv ministerstva obchodu automaticky vzrůstati bude tou měrou, kterou podaří se nám odklízeti stávající nesnáze v našem obchodu zahraničním.

Velké úkoly čekají ministerstvo obchodu na poli zvelebování průmyslu a živností. Ovšem není zde prozatím dostatečné orientace. Nebylo nám dosud možno orientovat se, jakými směry ponese se příští maloživnostenská politika a politika středostavovská vůbec. Jsme v stadiu přerodu a nevíme dobře, na jakém podkladě jest nutno tyto poměrně slabé střední vrstvy organisovat. Ale jisto jest, že středostavovská politika v činnosti ministerstva obchodu nebude moci hráti úlohu tak podřízenou, jako hrála v dřívějším rakouském ministerstvu obchodu.

Položky, které jsou zařazeny na zvelebování živností obnosem 1,100.000 K, na opatření pracovních pomůcek a na poskytování zápůjček a subvencí obnosem 300.000 K, na podporu úvěrních, hospodářských a nákupních organisací živnostenských a organisačních snah živnostenských společenstev obnosem 420.000 K, na podporu kursů a přednášek obnosem 60.000 K, na stipendia a cestovní příspěvky pro živnostníky obnosem 70,000 K, na podporu průmyslového a živnostenského pokusnictví obnosem 100.000 K, na úvěr pro živnostníky válkou poškozené obnos 500.000 K, a různá jiná opatření ku podpoře živnostníků obnosem 70.000 K, to jsou, velevážení pánové, podle mého přesvědčení pouhé visitky, které ze zdvořilosti ministerstvo obchodu pod tlakem poměrů odevzdává maloživnostnictvu a středním podnikatelským vrstvám vůbec. (Hlas: Zcela správně řečeno!) Těmito položkami nemůže býti střednímu stavu pomoženo. Není-li možno rozpočet pro střední stavy zvýšiti, což jsme všichni chtěli a očekávali, pak doufám, že alespoň na poli organisačním a zákonodárném ministerstvo obchodu nahradí to, čeho prostředky rozpočtovými drobným středním podnikatelům poskytnouti nemohlo.

Velmi důležitou a zejména pro přechodné poměry velevýznamnou jest položka, která věnována jest na podporu cizineckého ruchu. Pokud jsem z předložených resolucí viděl, mělo slavné Národní shromáždění, lépe řečeno rozpočtový výbor na zřeteli účelné rozdělení těchto položek pro domácí účely cizinecké služby, Já bych však kladl velikou váhu na to, abychom této položky používali zejména v prvních letech daleko vydatněji také pro informační službu zahraniční. Poukazuji z bohaté zkušenosti na to, že nebylo na př. po skončení války v měsíci květnu možno v Bruselu přesvědčiti vyššího policejního úředníka, že Praha neleží v Uhrách, nýbrž v nově utvořené republice československé, a že vzdor protestu dotyčného krajana v Bruselu bylo do pasu pro Prahu připsáno do závorky: Hongrie - Uhry. Zde není možno začíti s informativní službou ve velikých rysech, zde nejedná se ani tak o informování ciziny o vrcholných kulturních a hospodářských poměrech republiky československé, zde jest, slavné Národní shromáždění, nutno, abychom započali s elementárními předpoklady znalosti naší republiky. Mně velmi zamlouvala by se tato informativní služba ve formě plakátové, kterou na nádražích tu a tam spatřujeme a která vykonala velmi mnoho. Jest zapotřebí, aby byla cizina nejusilovnějšími prostředky informována o hranicích, poloze, hlavních tratích a místech průmyslových republiky československé. Tato propaganda cizineckého ruchu nemá pouze význam luxusní a pro nás valutní, ona nemá pouze umožniti, aby cizinci konali cesty do republiky československé, ona nemá pouze opatřovati cizí valuty z toho, co cizinci zde utrácejí. Nikoliv, cizinecký ruch stává se čím dále tím více průkopníkem styků hospodářských. Proto máme mnoho příčin, abychom tento cizinecký ruch všemi prostředky podporovali.

Avšak největší pole působnosti otevře se ministerstvu obchodu v oboru mezinárodní politiky hospodářské. Očekávám, že ministerstvo obchodu, v jehož nynějšího správce chovám plnou důvěru, ujme se energicky práce k vybudování řádných mezinárodních styků hospodářských, zejména řádné úpravy obchodně-politických styků s cizinou, především vybudování řádného autonomního celního tarifu a přípravy řádných mezinárodních smluv obchodních, které přirozeně opírati se musí o naše závazky ze světové války, při čemž však musí dbáti též našich vlastních prospěchů hospodářských.

V oboru celní politiky bude minist. obchodu musiti promluviti rozhodující slovo. Jsem přesvědčen, že celní politika ministerstva obchodu nebude se moci nésti směry, kterými nesla se v minulosti, že ochranná cla nebudou sloužiti zajištění vysokých dividend kapitalistických velkopodniků, že nebudou chrániti kapitál, nýbrž že se stanou tím, čím měly býti podle intencí velkého národohospodáře Bedřicha Liszta: že budou chrániti domácí práce a že budou rozhojňovati příležitost k výnosnému zaměstnání našeho dělnictva domácího a všech našich lidí, kteří doma pracují na poli hospodářském.

Rovněž bych vznesl vřelé přání na ministerstvo obchodu, aby s přípravami k vybudování a vydání řádu živnostenského, moderním, změněným poměrům odpovídajícího, založeného na principu ochrany středostavovské, na principu ochrany drobných živnostníků a obchodníků, bylo co nejdříve započato.

Jest pravda, že jest zde obtížná orientace, ale musíme a můžeme od ministerstva obchodu, jehož objektivnost při posuzování hospodářských důsledků války sahá nejdále, chtíti, aby orientace jeho předcházela vývoj a aby byla dříve hotova, než vývoj přikročí a mohutnou rukou bude klepati na brány jednotlivých ministerstev.

Kromě toho předpokládám, že ministerstvo obchodu zabývá se vůbec celým souborem otázek práva hospodářského a hospodářské administrativy tak dalece, aby bylo možno v nejkratší době vytýčiti zásadní směrnice celé naší politiky průmyslové a obchodní.

Vůbec naskýtá se ministerstvu obchodu neméně těžká úloha, než jiným ministerstvům, aby právě v oboru podniků průmyslových a obchodních provedlo úplné odrakouštění. Toto odrakouštění znamená zejména na poli průmyslové a obchodní politiky velmi mnoho, poněvadž od tohoto odrakouštění, které jest totožné s emancipací od dřívější neblahé rakousko-uherské byrokracie, můžeme si slibovati značně urychlené tempo našeho vývoje po převratu a můžeme si slibovati, že právě pomocí tohoto odrakouštění ministerstvo obchodu provede tento přechod z hospodářství válečného a poválečného do hospodářství mírového co nejrychleji.

Prohlašuji, že chováme plnou důvěru v ministerstvo obchodu a že naše strana v ocenění těchto poměrů ministerstva obchodu a jeho zdrženlivosti rozpočtové hlasovati bude pro jeho rozpočet. (Výborně, potlesk.)

Předseda: Slovo dále má pan kol. Slavíček.

Posl. Slavíček: Slavné Národní shromáždění, nebyl bych se ujal slova ke specielní debatě, kdyby nebylo zde již několikráte nadhozeno, že vláda tendenčně zaujata jest proti živnostnictvu, že během naší svobody pro živnostnictvo se nic nevykonalo, s čímž se chodí mezi živnostnictvo jako s věcí, řekl bych, více méně agitační. Tím více jsem povinen na to reagovati, poněvadž mám čest býti předsedou živnostenského výboru, a zdálo by se proto, že nesu tak spoluvinu na tom, že se ve věcech živnostenských nic neudělalo, že návrhy se nepodávají a že tedy nedbá nikdo o politiku živnostenskou. Upozorňuji, že v živnostenském výboru zastoupeny jsou všecky politické strany, že návrhy vyšly z té neb oné strany, byly předmětem jednání jednomyslného a že návrhy podané v Národním shromáždění, které by značily důležité akce v politice živnostenské, nejsou v živnostenském výboru zadržovány, jsou projednány a není tedy oprávněna výtka, že by se pro živnostnictvo nic nedělalo.

Kdyby současně s výtkou vytýkající přišel s některým návrhem, jak se má živnostnictvu pomoci legální cestou, v Národním shromáždění jej podal, do příslušného výboru přikázal a on se neprojednal, pak bychom mohli výtku tuto vzíti za místnou. Tomu však není tak. Upozorňuji zejména, že, co bylo podáno důležitého v oboru politiky živnostenské, jest projednáno.

Jest to na př. zákon o příspěvku k náhradě škod výtržnostmi způsobených. Upozorňuji na druhý návrh o úvěrní péči poválečné: neleží vina v Nár. shromáždění, neleží vina u vlády, že poválečná péče živnostenská projednána není. Jest to vinou interesentů živnostenských samých, že se nestarali o to, aby komise pro vyměřování úvěru poválečného při jednotlivých politických úřadech, tedy hejtmanstvích, byly zřízeny. Dále upozorňuji, že byly projednávány dva návrhy: Živnostenská rada pro Čechy, věc již vyřízená a nalézající se v akutním stadiu. Další návrh na zřízení živnostenské rady říšské, věc projednaná, která má býti téměř v nejbližších dnech hotova. Upozorňuji dále, že byl projednán návrh na příděl materiálu a surovin pro živnostnictvo, jednomyslně schválen v Nár. shromáždění, ale neproveden prostě proto, poněvadž materiálu tady nebylo, který byl ve státních vojenských skladištích úplně spotřebován pro vojsko a ještě ho byl nedostatek, takže naprosto neleží tu vina na Národním shromáždění, ani na politických stranách, ani na vládě, jest-li v živnostenské politice se nestalo to či ono.

Zejména ale upozorňuji na výtky zde pronesené, že se živnostnictvu nedostává přídělu surovin a materiálu. Není to věc tak lehká, neboť, kdyby se mělo živnostnictvu dostati přídělu materiálu a surovin koupených v cizině, pak by musily býti bezpodmínečně státně obhospodařovány, musili bychom zříditi znovu centrály, jako tomu bylo za starého Rakouska a všechno zboží prostřednictvím centrál obhospodařované kupovati a přidělovati jednotlivým interesentům, jako se to dálo za starého Rakouska. Živnostnictvo však a zejména obchodnictvo volá a tlačí na volný obchod; tedy čím více se u nás obchod uvolňuje, a ta tendence jest sledována, nemůže zase nikdo dělati výtku, že se mu materiálu a surovin nepřiděluje.

Dále upozorňuji zejména na řeč kol. Sedláčka, že z malého lapsu novinářského dělá důsledky programové a nepřečetl si stenografický protokol mé řeči o tom, když jsem pravil, že za nynějších hospodářských stísněných poměrů pro živnostnictvo neudrží se všech 300.000-400.000 samostatných živnostníků, zejména meziobchodníků, kteří během války vznikli a ze všech možných kast našeho národa se rekrutují, a neřekl jsem, - dle stenografického protokolu se to dá zjistiti - že by 400.000 samostatných živnostníků vymizelo, již proto, poněvadž jich ani tolik v Čechách nemáme.

Dále upozorňuji na výtku o dani z obratu.

Ta daň z obratu není živnostenskou daní, nýbrž je to daň konsumní, poněvadž každý obchodník a řemeslník - promiňte, mluvím jako praktik - daň z obratu si připočte ku zboží a zaplatí jí konsument a nikoliv živnostník nebo obchodník. Dále pak upozorňuji, že zejména vláda vycházela dosti vstříc malému živnostnictvu, pokud mohla, neboť jest známo všem pánům živnostenského výboru, že vláda dodávky státní v některých oborech zadává malým živnostníkům plnými 100 %, tedy zde není úmysl se strany vlády nebo veřejných činitelů, nějak škoditi malému, drobnému živnostnictvu. Ještě bych chtěl upozorniti na toto. Nechť každý vezme jen rozpočet ministerstva obchodu a sleduje zde položku za položkou a uvidí, že z 18ti položek ve 14ti jest pamatováno na potřeby živnostenské, ať již vzdělávací, nebo hospodářské. A stačí, dodám-li: Nechť každý vezme rozpočet ministerstva školství a uvidí, že na vzdělání dorostu středostavovského jest pamatováno položkou 19,000.000 a dodávám ještě, že, když jsme se za starého Rakouska domáhali nějaké subvence 200 K pro některou průmyslovou pokračovací školu, že jsme sváděli veliký boj s vládou vídeňskou, a prosím, aby ten, kdo chce tuto věc kritisovati, aby kritizoval věcně a nikoliv tak zabarveně, jako zde kritika byla provedena. K rozpočtu ministerstva obchodu ještě poznamenávám, že jest malý, a jako referent v rozpočtovém výboru také jsem na to poukázal, upozornil a prosím, nechť nikdo nezapomíná, že na příklad položka půl milionu na poválečný úvěr živnostenský není žádným kapitálem provozovacím, nýbrž jest jen příspěvkem na správu k provádění živnostenského úvěru a živnostenské úvěrní péče poválečné. Konečně ministerstvo obchodu nemůže míti velkého rozpočtu, z těch jednoduchých důvodů, poněvadž jsou mu mnohé věci z jeho oboru vzaty, na příklad proti loňsku vidíme, že není zde položka na vodní dopravu po Dunaji, činící 40 milionů korun, že jest letos přesunuta do rozpočtu ministerstva veřejných prací.

Upozorňuji dále, že, pokud se týče obchodního zpravodajství, konsulární služby, zejména po stránce obchodní, tato jest více méně, poněvadž nemáme vyšlapaných cestiček a cest, přesunuta do ministerstva zahraničních záležitostí, že ministerstvo zahraničních záležitostí také samo více méně bude rozhodovat o konsulární službě že vedle toho při vyslanectvích jednotlivých jsou ještě zpravodajové obchodní vedle politických, takže celá řada věcí, které by jinak pod ministerstvo obchodu spadaly a snad v budoucnosti spadat budou, jest z něho vyřazena a zařazena do jiných položek. Proto jest rozpočet ministerstva obchodu tak malý.

Konečně poznamenávám, že největší chybu vidím v tom, že se živnostnictvu sice říká: nic se pro vás nedělá, málo se pro vás udělá, ale nikdo z těch vytýkačů nepřijde s konkrétními návrhy, jak se má živnostnictvu pomoci. Jistě by nebyl nikdo proti tomu, by se mu pomohlo, a dodávám: vím, co by živnostnictvu pomohlo, žádné subvence státní, žádné milodary, ono jich nechce, stačilo by, kdyby dostalo suroviny, materiál a pomohlo by si samo. (Posl. Sechter: Pořádat výstavy!) To bude stejné. Co zde všechno bylo mluveno, jsou samé theorie, ale ve skutečnosti se tím střednímu stavu nepomůže. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Přečtu ještě resoluční návrh, který byl podán panem kolegou Tučným k této skupině. (Čte): "Ministerstvu pošt a telegrafů se ukládá, aby k cíli dobudování rekonvalescentního domu pro poštovní úřednictvo a podúřednictvo, poskytlo potřebnou subvenci Ústředí československých poštovních a telegrafních zřízenců, které postavilo již vlastním nákladem budovu v Sadské, v blízkosti lázní poděbradských, a kterou je třeba účelně rozšířiti a doplniti, aby vyhověla stále zvyšované potřebě míst pro rekonvalescenty z uvedených kategorií státních zaměstnanců."