Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Zvláště vidíme vzorný příklad u cizích drah. Mám na mysli dráhy německé, kde zajisté nikdo nemůže vytýkati, že by správa byla horší, než bývalá rakouská, že by tam nebyl pořádek, ba naopak konstatuji, že v Německu železniční věda sama vyniká literaturou a svou naprostou vyspělostí.

A tu zajisté každého, i nepředpojatého musí překvapiti, když uvedu několik číslic, které jsou pro to směrodatné. Tak na př. u finských státních drah, které mají v celku přes 40.000 km, jichž provoz se nedá vůbec srovnati ani s bývalým rakouským, ani s naším, který je nepoměrně dokonalejší, hustší a vyvinutější, bylo úředníků v celku 218.000 a dělníků 340.000. Již z toho, že znají tam jen úředníky a dělníky, je viděti, že rozumně bylo tam počítáno s tím, že jedině práce kancelářská může býti nazvána prací úřednickou a musí býti rozlišována od práce fysické, manuelní. A tu u pruských státních drah je v celku úředníků vysokoškolských 1430, středoškolských 67.000, nižších 150.000. Vidíme, že v celku proti středoškolskému úřednictvu živel vysokoškolský činí pouze 2 %. Uvážíme-li dále, že z těch vysokoškolských úředníků jsou z největší části technici, poněvadž v čistě technické službě musí býti inženýr a technicky vyškolený vysokoškolský úředník, shledáme, že právnické úřednické síly téměř úplně mizí, že se nedá snad ani o 1 % mluvit. Podobný příklad máme též u bavorských státních drah, které měří v celku 9000 km a kde vysokoškolských úředníků je 400 proti 4000 úředníkům středoškolským, tedy ani ne 10 %, a z toho přes ³/₄ jsou technikové, takže jen nepatrný zlomek připadá na juristy. Nejlepší však příklad jsou státní dráhy saské, které specielně vynikají svou přesností. Kdo jezdil po Sasku, ví, jak nádherně jsou vystrojeny stanice, jak nádražní služba je na minutu dodržována, víme, že v komisích transportních, reklamačních saské dráhy svými odborníky vynikaly a měly vedoucí místa, a tu shledáváme k svému podivu, že saské státní dráhy při 35.000 úřednících v celku i s nižším úřednictvem zaměstnávají při své správě 37 vysokoškolských úředníků, z toho většinu techniků, takže de facto jurista má pouze vedoucí místo, které je ryze právnické, totiž hájení saských státních drah proti různým soudním a jiným příhodám. Chci se stručně zmíniti i o drahách ruských. Ruské dráhy v době míru vynikaly svou pohodlností i svou ekonomickou a obchodnickou výnosností. Byly zkrátka a jednoduše dobře vedeny, zajisté lépe, nežli rakouské státní dráhy, které zůstávaly pozadu i proti nejposlednějším zemím, proti Turecku a j. A tu shledáváme, že u ruských státních drah juristi vůbec nebyli zaměstnáni, že všechna agenda komerční, administrativní atd., byla vesměs praktikována vyškolenými úředníky se středoškolským vzděláním, kteří úplně na tyto povinnosti a úkoly stačili. Jde právě o výběr talentovaných jedinců, kteří, když jsou dobře vyškoleni a když se jim dá příležitost nabýti zkušeností, dovedou naprosto ve všech záležitostech dráhy vykonávati, co se od nich žádá.

Jak to vypadá u nás? Za Rakouska bylo celkem 10.000 úředníků a z toho vysokoškolských 2900 čili 18 %. Bylo známo, že na celém světě nebylo drah, které by tak trpěly nadbytkem vysokoškolského úřednictva, jako státní dráhy rakouské. Výsledek to mělo ten, že vážnost a, řekl bych, přímo úcta k vysokoškolskému úřednictvu klesala naprosto, neboť byly případy, že v téže kanceláři totéž konali a ještě dnes vykonávají písaři, úředníci středoškolští a vysokoškolští, a nikdo nemůže pochopiti příčinu, proč by tu agendu nemohl dělati ten, kdo úplně stačí určitým vzděláním nižším.

U nás je stav stejný: Máme úředníků v celku 6500, z toho vysokoškolských 1 - 100, tedy plných 17 %. Kdo uváží, co to znamená, když téměř ¹/₅ vyššího úřednictva je vysokoškolská, ten pochopí, že není možno, aby podnik jako dráhy měl tak hlubokou agendu, aby ¹/₅ veškerého úřednictva musila mít vysokoškolské vzdělání, aby nestačil jiný úředník na řádné a dobré vyřízení určité agendy. Z toho je juristů v ministerstvu 45, u státních drah a v ostatních centrálách 101, techniků jest u ministerstva 62, u státních drah 883, čili dohromady 1100. To považuje státně-zřízenecký výbor také za jeden z důvodů, které rozhodně neprospívají ani juristům ani ostatním úředníkům, neboť podle našeho mínění má být již vzhledem k významu vysokoškolského vzdělání používáno tohoto cenného materiálu jen tam, kde ho skutečně je třeba a kde se dovede také skutečně uplatnit. Já nemohu se šířiti o škodlivém vlivu, který se přirozeně uplatňuje také na potřebný dorost úřednický, když není tak zaměstnán, jak jeho předběžné vzdělání žádá, že se zanedbá přirozeně, a námitky, které činí vláda, že by snad nebylo dorostu pro další vysoké úřady, to myslím, že odpadá, a že to není vážná námitka, neboť mezi 1100 vysokoškolskými úředníky najde se dosti sil zdatných, které by mohly zastávat hlavně vysoká místa, pro ně předurčená.

Já konstatuji, že to je naprosto nehospodárné, neekonomické jednání, když se takto plýtvá cenným materiálem, jak musíme považovat každého, kdo s dobrým prospěchem absolvoval vysokou školu.

Další resoluce, která se rovněž dotýká tohoto tématu, nedostatku konceptních sil ve státní službě, je, že vojenská služba zadržuje nám studující práv, kteří zbytečně tam maří čas, kteří lehko by byli postrádáni, kteří lehko by byli nahrazeni; máme studenty, kteří již pokročili ve svých studiích, a vojenská správa nepouští je domů, aby dokončili svá studia.

Je zajímavo, když v ministerských radách všeobecně se žehrá na nedostatek právních sil ve správě státní a když přísedící této rady, ministr Národní obrany, nechce vyhověti stálým nátlakům a urgencím všech ostatních resortů, aby konečně dal dovolenou, nebo vůbec propustil veškeré studentstvo, které s dobrým prospěchem studuje práva. A tu myslím, že by se mnoho dalo napraviti, a žádám důrazně, aby se tak stalo, neboť škoda, která tím vzniká, že ti lidé jsou drženi ve službě vojenské, je mnohem větší, než prospěch, který branná moc naší republiky získá.

Ale daleko vážnější problém jest problém soudcovský. Co jsme slyšeli od zástupce ministerstva spravedlnosti, pokud se jedná o nedostatek soudců a hlavně dorostu soudcovského, to přímo označili všichni členové výboru za katastrofální a zvláště s našeho hlediska za naprosto neomluvitelné a neudržitelné. My nemáme vůbec dorostu. Skutečnost je, že německých kandidátů soudcovských je nadbytek, českých kandidátů vůbec není. Čeští právníci, bohužel, všichni hledají pohodlnější místa ve státních službách, zvláště u železnic, nechtějí se podvoliti těžkým zkouškám soudcovským a také těžším službám a výsledek toho jest, že trpíme zde nadbytkem německého dorostu, ale že nám schází dorost československý.

Další moment je ten, že se poznalo, že vojenská správa zadržuje stále ještě soudce, kteří by mohli ihned platné civilní služby vykonati. Zadržuje je jednak z toho důvodu, že prý je potřebuje pro své soudnictví vojenské, ale byly pozorovány případy, že v řadovém vojsku jsou soudcové jako důstojníci zadržováni, ačkoliv vojenská správa ví, že trpíme takovým nedostatkem, že každý jednotlivec je v soudcovské službě naprosto nepostradatelný.

Hlavně veliký nedostatek jeví se na Slovensku a v Přikarpatské Rusi, kde nemůžeme při nejlepší vůli žádné soudcovství zavésti. Ba bylo poukázáno na případ, že byli již v červnu a červenci někteří soudcové z řadového vojska, z důstojnického sboru propuštěni, ale že sami neměli dobrou vůli nastoupiti do civilních služeb a že dodnes nedostavili se do svého služebního místa a že veškeré urgence byly marny, že generálové nadržovali těm důstojníkům a, když nechtěli dobrovolně jíti, že je zkrátka nepustili. To jest ovšem veliký nedostatek discipliny a myslím, že také to nesvědčí ani těm soudcům, kteří dávají přednost pohodlné službě vojenské před svými povinnostmi občanskými. V tom směru navrhujeme také resoluci, která má vyhověti tomuto velikému nedostatku soudců.

Veškeré důvody, které vojenská správa uvedla, jsou nepatrnými proti ohromným škodám, které trpí národ, veřejnost a občanstvo právě nedostatkem českých soudců. Při té příležitosti bylo také vzpomenuto toho, že soudcovský stav u nás již dávno měl býti vyzbrojen výhodami, které odpovídají jeho postavení, jeho zodpovědnosti a nezávislosti. Bohužel, že stále se ještě žehravě hledí na to, když některý stav úřednický má dostati poměrně nepatrné výhody. Bude povinností vlády, aby hleděla, aby jednak hmotně učinila soudce nezávislými, aby jednoduše a zkrátka učinila soudcovský stav takovým, aby každý byl povýšen a spokojen, když se k němu může dostati. To je zajisté nutno, aby konceptní úředníci, aby naši právníci nedávali přednost stavu, kde jest pohodlná služba, kde jsou privileje, kde však práce neodpovídá hodnotě právnického studia a vědění.

Další resoluce, která byla přijata, týká se ještě posledního momentu, o kterém výbor státně-zřízenecký jednal, a sice toho, že bylo pozorováno, že se do státní služby hlásí jen v krajním případě čekatel, protože fakticky jeho hospodářské poměry ve státní službě jsou tak ubohé, že dává, pokud může a má konnexe - přednost soukromé službě lépe honorované. Výbor státně-zřízenecký lituje, že vláda tak dlouho odporuje dávnému spravedlivému požadavku, aby válečná léta vojenská u těch čekatelů, kteří přímo z vojny nebo dnes z vojenské služby vstoupí do státní služby, aby tato léta byla stejně honorována, jako civilním úředníkům a zaměstnancům, kteří již v době válečné sloužili, aby oni čekatelé, kteří přirozeně vyššího věku dosáhli válkou, - nejedná se již o ty mladíky 18 - 20 - 22leté, kteří jdou do služby, jak dříve, dnes jedná se o lidi starší - aby se jim náhrady dostalo za onu dobu, kterou strávili vlastně také ve státní službě, v zájmu národa i v zájmu státu, t. j. za službu válečnou.

Proto není možno, aby se odkládalo s touto otázkou. Dokud není vyřízena, nebude rozhodně dosti dorostu a petentů na místa úřednická. Stejně musí býti také vyřízeny i jiné otázky hospodářské čekatelů našich, to jest souhrn veškerých otázek, které již organisace čekatelů a aspirantů a různých těch mladých úředníků, přímo z řad vojenských vyšlých, podala a které výbor státně-zřízenecký nemůže meritorně vyříditi, jelikož znamenají také změnu pragmatiky a zákona, a že je nutno řešiti je cestou zákonnou. Proto žádá výbor státně-zřízenecký, aby vláda sama v nejbližší době, rozhodně ještě v tomto shromáždění, podala osnovu zákona, kterou se řeší hospodářské otázky a služební poměr úřednických čekatelů. To by byly momenty, které všechny uvážil státně-zřízenecký výbor, když jednal o této otázce, a jest vidno, že neobmezoval se jenom na vlastní návrh vládní, nýbrž že uvažoval o příčinách, z jakých nedostatek konceptních sil se jeví. Doporučujeme nejen Národnímu shromáždění ku přijetí zákon a resoluce, ale hlavně vládě, aby resoluce, které zajisté budou přijaty, byly vážně pojímány, aby vláda vážně studovala tuto otázku, jednak, jak by dostatečný počet konceptních sil získala jednak ale, jak by zabránila znehodnocení juristických studií, znehodnocení úřednictva vysokoškolského a jak by na druhé straně ekonomicky hleděla sorganisovat službu státní tak, aby zbytečně se nevyhazovalo tam, kde toho není třeba, aby se služba zdemokratisovala a aby vůbec byla moderně vedena a ne ve starém duchu rakouském, jak se dosud, bohužel, i v této otázce používání jednotlivých sil děje. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá. Přistoupíme k hlasování. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Poněvadž zákon, navržený ve zprávě státně-zřízeneckého výboru, má pouze 2 paragrafy a žádný pozměňovací návrh učiněn nebyl, budeme hlasovati o něm v celku. (Námitky nebyly.) Námitek proti tomu není.

Kdo souhlasí s §§ 1. a 2. zákona, jakož i s nadpisem jeho, jak jest obsažen ve zprávě státně-zřízeneckého výboru, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. § 1. a 2. s nadpisem zákona jsou schváleny.

Přeje si pan zpravodaj slova ke druhému čtení? Žádná korektura?

Zpravodaj posl. Navrátil: Nikoli.

Předseda: Kdo souhlasí se zákonem, přijatým právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. Zákon je schválen také ve druhém čtení.

Přeje si pan zpravodaj slova k resolucím?

Zpravodaj posl. Navrátil: Nikoli.

Předseda: Není tomu tak. Budeme tedy hlasovati o pěti resolucích, obsažených ve zprávě státně-zřízeneckého výboru.

Kdo souhlasí s těmito resolucemi, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. Také pět resolucí, navržených státně zřízeneckým výborem, je schváleno, a tím tento odstavec denního pořadu je vyřízen.

Tím bychom měli vlastně vyřízen také celý dnešní pořad pracovní. Porada pánů předsedů klubovních doporučuje, aby denní pořad dnešní rozmnožen byl o další dva odstavce, a to o

zprávu zemědělského výboru o návrhu Josefa Špačka a druhů tisk č. 1953, aby byl neprodleně vydán zákaz vývozu obchodních krmiv. Tisk 2177,

a dále

zprávu zemědělského výboru o návrhu členů Národního shromáždění Františka Mašaty, Rud. Malíka, Frant. Zíky a společníků, aby bylo zásobeno zemědělství republiky československé strojenými hnojivy Tisk 2201.

Kdo souhlasí s tím, aby tyto dva odstavce byly dány na denní pořad dnešní schůze, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest potřebná dvoutřetinová většina, přistoupíme ku projednávání těchto dvou odstavců.

Nejprve k zprávě zemědělského výboru o návrhu Josefa Špačka a druhů, tisk č. 1953, aby byl neprodleně vydán zákaz vývozu obchodních krmiv. Tisk 2177.

Zpravodajem jest pan kol. dr. Rambousek, uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Rambousek: Vážené Národní shromáždění!

Desolátní stav, v jakém nachází se dnes naše hospodářství, není možno odstraniti nějakým dovozem snad, poněvadž k tomu by bylo zapotřebí daleko více a, i kdybychom dovezli veškerý dobytek z celého Švýcarska, nedoplnili bychom stavu našeho dobytkářství na míru předválečnou. Jest nutno, abychom hledali jiné cesty, kterými bychom zvýšili stav našeho dobytka a kterými bychom také zvýšili naše mlékařství, poněvadž i v tomto ohledu jest naše republika velmi zanedbána. Jest nutno, abychom hledali všechny prostředky, jimiž bychom mohli zlepšit stav dobytka.

Z nejdůležitějších těchto prostředků jest zvýšení krmení dobytka, který za války také velice strádal, poněvadž musel býti vyživován nejrůznějšími náhražkami, ne valně cennými, a tyto byly hlavní příčinou celkového poklesu stavu dobytka. Dnes, kdy zůstává velká většina nezpracovaných výrobků, které dříve vyvážely se za hranice, u nás k disposici, máme možnost, abychom tyto výrobky zachytili a nedovolili jejich vývoz za hranice. Jest to tím důležitější, ježto se zjistilo, že nejen soukromníci, ale také úřady vyvážely pokoutně. (Místopředseda Konečný přejímá předsednictví.) Je tudíž nutno, aby bylo co nejdříve přikročeno k vydání zákazu, a proto zemědělský výbor doporučuje, aby Národní shromáždění odhlasovalo následující resoluci:

"Vláda se vyzývá, aby bezodkladně vydala zákaz vývozu veškerých krmiv.

Vývoz náhražkových a méně hodnotných krmiv budiž po patřičně přísné kontrole případ od případu povolován, pokud jich naše zemědělství nebo průmysl může postrádati."

Místopředseda Konečný (zvoní). K slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá, přikročíme k hlasování. Kdo souhlasí s resolucí pana zpravodaje, právě přečtenou, dle zprávy zemědělského výboru, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina, resoluce se schvaluje a tím jest tento bod denního pořádku vyčerpán a přikročíme k dalšímu bodu a tím jest

zpráva výboru zemědělského o návrhu členů N. S. Fr. Mašaty, Rudolfa Malíka, Fr. Zíky a spol., aby bylo zásobeno zemědělství republiky československé strojenými hnojivy tisk 2201. Zpravodajem jest občan dr. Rambousek, uděluji mu slovo.