Předseda: Tomášek,
místopředsedové: Dula, dr.
Hajn, Konečný, Udržal;
zapisovatelé: Bradáč, dr. Slávik;
větší počet členů Národního
shromáždění.
Zástupcové vlády: Předseda
vlády: Tusar a člen. vlády:
dr. Beneš, Habrman, dr. Hejdler,
dr. Hodža, Prášek, Staněk, Švehla,
dr. Veselý.
Z kanceláře sněmovní: JUDr.
Haasz, tajemník sněmovní, zástupce
jeho JUDr. Trmal.
Zpravodaj G. Navrátil. Zpráva výboru
státně-zřízeneckého
o vládním návrhu zákona (tisk č.
2136), jímž se stanoví úchylka od ustanovení
§ 69. zákona ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř.
z., o služebním poměru státních
úředníků a státního
služebnictva (služební pragmatiky). (Tisk 2181.)
Předseda (zvoní): Národní
shromáždění je schopno se usnášeti.
Zahajuji schůzi.
Nepřítomnost svou omluvili:
churavostí: Bechyně (na neurčito),
Okleštěk (na neurčito), Karel Svoboda
(na neurčito), dr Srdínko, dr Vaněk
a Rouček;
zaměstnáním: Bradáč
(na neurčito), Malík, Brožík, Burián;
dále Štěpánek (na neurčito);
onemocněním v rodině: Buříval.
Tiskem rozdány tyto tiskopisy. Žádám
pana sekretáře, aby je přečetl.
Sněmovní tajemník dr Haasz (čte):
Tisk 2168. Odpověď min. školství
a národní osvěty na dotaz členů
Národního shromáždění
Freimana, J. Kopečka a soudr. o řádném
vybudování škol obecných a občanských,
zřízených podle zákona ze dne dubna
1919.
Tisk 2169. Odpověď min. školství
a národní osvěty na dotaz člena Národního
shromáždění K. Brožíka
a soudr. o poměrech a vybudování českého
školství v jazykově smíšených
okresích.
Tisk 2170. Odpověď min. pro zásobování
lidu na dotaz členů Národního shromáždění
Jos. Šamalíka, Fr. Mlčocha, Fr.
Navrátila a soudr. pro rekvisice polních
plodin, provedené u rolníků a domkářů
v Břestě na Moravě.
Tisk 2171. Odpověď min. financí na
dotaz člena Národního shromáždění
dra Matouška a soudr. o neoprávněném
zadržování peněz při akci kolkovací.
Zástupce sněmovního tajemníka dr.
Trmal (čte):
Výboru živnostenskému:
Tisk 2155. Návrh členů N. S. Vl. Hatláka,
Vil. Votruby, V. Rebše, Fr. Petrovického,
A. Sládka a druhů na změnu §
115. odst. 6. novely živnost. řádu z roku 1907.
Tisk 2156. Návrh členů N. S. Vl. Hatláka,
dra Jar. Budínského, Vil. Votruby
a druhů o zřizování soukromých
škol obchodních a odborných. (Současně
přikázán též výboru kulturnímu.)
Výboru kulturnímu:
Tisk 2157. Návrh člena N. S. Jos. Ulricha
a soudr. na zřízení Obchodní akademie
v Berouně.
Výboru pro pozemkovou reformu:
Tisk 2158. Návrh členů N. S. Vl. Drobného,
Josefa Svozila, Jana Srnce, Al. Konečného
a spol. na doplnění zákona o statku obecním
ze dne 17. července 1919 č. 421.
Výboru rozpočtovému:
Tisk 2159. Návrh členů N. S. Jaroše,
Konečného, Bradáče a soudr., aby
město Vysočany bylo zařazeno do pražské
třídy místních přídavků
k platům státních zaměstnanců.
(Současně přikázán též
výboru státně-zřízeneckému.)
Výboru soc.-politickému:
Tisk 2160. Návrh členů N. S. dra Budínského,
Al. Konečného, M. Piláta, Jar.
Roučka, Jana Šrámka a soudr.
na umístění čs. ústavu pro
výrobu sér (lékařské části),
t. č. v Hranicích, do Ivanovic na Hané.
Předseda: Výborům z předsednictva
přikázáno:
Výboru právnímu:
Tisk 2172. Vládní návrh zákona
o prozatímní úpravě činnosti
advokátních a notářských komor
na Slovensku.
Vláda navrhuje, aby o návrhu byla podána
zpráva ve lhůtě 5 dnů.
Jest snad proti tomu námitka? (Nebyla.) Není
tomu tak. Lhůta jest povolena.
Výboru rozpočtovému:
Tisk 2173. Vládní návrh zákona,
kterým se pozměňuje ustanovení zákona
ze dne 7. července 1871, čís. 112 ř.
z., o zkouškách a periodických přehlídkách
parních kotlů. (Současně přikázán
též výboru technickému a živnostenskému.)
Vláda žádá, by o návrhu podána
byla zpráva do čtrnácti dnů.
Je snad námitka proti této lhůtě?
(Nebyla.) Není. Lhůta tato jest povolena.
Dále výboru rozpočtovému příkázán:
Tisk 2174. Vládní návrh zákona,
kterým se povoluje úvěr a zřizuje
stavební fond pro novostavby parlamentu, státních
úředních budov, vysokých škol
a jiných monumentálních státních
budov ve Velké Praze. (Současně přikázán
též výboru technickému.)
Vláda navrhuje, aby o návrhu byla podána
zpráva do 5 dnů. Jest snad proti této
lhůtě nějaká námitka? (Nebyla.)
Není. Také proti této lhůtě
námitky nejsou. Lhůta jest povolena.
Dále výboru brannému přikázán
byl:
Tisk 2180. Vládní návrh zákona
o stanovení mírového početného
stavu československého vojska.
Vláda žádá, by o návrhu byla
po dána zpráva ve lhůtě 10 dnů.
Jsou snad proti této lhůtě nějaké
námitky? (Nebyly.) Také proti ní nejsou.
Lhůta jest povolena.
Konečně výboru zemědělskému
přikázán byl:
Tisk 2196. Návrh čl. N. S. Fr. Mašaty,
Jos. Sechtra, Jar. Marka a spol. na výpomoc
drobným zemědělcům při opatřování
a nákupu červeného jetelového semene
z peněz státních.
Navržena jest lhůta 8 denní.
Jest snad námitka proti ní? (Nebyla.) Také
proti ní není žádné námitky.
Jest povolena.
Z předsednictva přikázal jsem výboru
imunitnímu:
Žádost okresního soudu pro přestupky
v Praze, odd. II., čís. U II. 2/20-I., ze dne 8.
ledna 1920, za svolení k trestnímu stíhání
člena N. S. Frant. Humelhanse pro přestupek
podle § 17 zák. o tisku.
Jednací zápisy o 106. a 107. schůzi
N. S. Č. byly vyloženy po 48 hodin ve sněmovní
kanceláři.
Protože písemné námitky proti nim podány
nebyly, jsou podle § 77. jednacího řádu
schváleny a budou podle § 79. téhož
řádu vytištěny.
(Zvoní): Přistupuji
dnešní schůze. Nejprve ke
1. zprávě výboru státně-zřízeneckého
o vládním návrhu zákona (tisk č.
2136), jímž se stanoví úchylka od ustanovení
§ 69. zákona ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř.
z., o služebním poměru státních
úředníků a státního
služebnictva (služební pragmatiky). (Tisk
č. 2181.)
Zpravodajem jest p. kolega Gustav Navrátil. Uděluji
mu slovo.
Posl. Gustav Navrátil: Velevážené
shromáždění! (Hluk.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Posl. Gustav Navrátil (pokračuje):
Záležitost, o které jedná vládní
návrh, t. j. na dočasné suspendování
§ 69. pragmatiky, který se týče předepsaného
pětiletí praktické služby před
tím, než dotyčný konceptní úředník
jest povolán do centrální služby, zdá
se na první pohled býti bezvýznamnou. Státně-zřízenecký
výbor také těžce rozhodl se, aby vládní
návrh byl přijat a sice proto, že důvody,
proč i rakouská vláda tuto podmínku
povolávání mladších úředníků
konceptních do centrální služby kladla,
byly jistě vážné. A ty důvody
také i dnes trvají a - bohužel - dle našeho
přesvědčení a dle citů úřednictva
státního snad ještě ve větší
míře, než dříve. Důvodem
hlavním byl ten, aby z protekčních momentů
nebyly povoláváni jednotliví mladí
úředníci, aby jim nebyla dávána
přednost před staršími zasloužilými
pracovníky, aby jednoduše, zkrátka strýčkování,
které dříve se v úřadech objevovalo,
nebylo uplatňováno.
Státně-zřízenecký výbor
uznal však důvody, které vláda uvádí,
a to ohromný nedostatek konceptního dorostu, hlavně
právnického úřednictva v různých
resortech státní služby, použil však
této příležitosti a shrnul veškeré
tyto i jiné momenty a důvody, kterých vláda
neuvádí, do pěti resolucí, které
mají vlastně úplně vyčerpati
veškerou tu velikou a důležitou materii, jakou
jest používání konceptního úřednictva
ve státní službě vůbec.
Já proto hlavní důraz dávám
na obsah resolucí, které byly přijaty.
První a nejhlavnější resoluce spočívá
na prosté nedůvěře úřednictva
státního ve spravedlnost vyšších
instancí, pokud se jedná o jmenování
úřednictva a pověřování
různými významnými a čelnými
funkcemi, neboť pozorováno bylo, že to, co se
stalo hlavně po převratu, skutečně
převyšuje veškeré dosavadní zvyklosti,
výtky a námitky, které byly činěny
dřívějším správám
v Rakousku. Je známo, že byl podán zvláštní
návrh v Národním shromáždění,
aby byla prozkoumána veškerá jmenování
a jejich motivy a důvody, proč někteří
úředníci překotně byli jmenováni
a dosazeni na významná místa.
Státně-zřízenecký výbor
zabýval se touto otázkou důkladně;
uznal však, že bez materiálu, bez statistiky,
jednoduše zkrátka bez statutu úřednického
nemůže vůbec zkoumati oprávněnost
jednotlivých překotných jmenování.
Proto usnesl se na tom, že zřídí se
zvláštní komise, která má materiál
sama zpracovati. Komise tato žádala od vlády,
aby jí statistická data - statusy totiž - byla
předána. To se dosud nestalo. Právě
proto první resoluce vyznívá v urgenci, ve
výzvu, aby vláda konečně tomuto požadavku
státně-zřízeneckého výboru
vyhověla.
Velevážené shromáždění!
Dnes není překážek žádných,
jak víme, ve všech resortech jsou již důkladné
seznamy s potřebnými daty veškerého
úřednictva pořízeny. A není
důvodu, proč by státně-zřízeneckému
výboru nebyly seznamy dány k disposici. Ba právě
zdá se, že jsou to důvody, které vlastně
jsou vlastní příčinou zla, to jest,
že vláda sama jest si plně vědoma mnohých
přehmatů, které v tomto směru byly
učiněny. Považujeme i toto upokojení
úřednictva za veliké dobro a za moment důležitý,
aby úřednictvo s důvěrou větší
vzhlíželo i k centrálním úřadům
svým.
Druhá resoluce jest ale ještě daleko významnější.
Týká se vlastního zla, řekl bych,
v kořenu a sice onoho zla, kterého se nemůžeme
zbaviti, které již za Rakouska škodilo a podlamovalo
veškeru činnost centrálních úřadů,
t. j. toho zla, že používá se často
na místech, kde toho není naprosto zapotřebí,
úředníků s vysokoškolským
vzděláním, kde by naprosto stačil
a úplně spolehlivě a dostatečně
službu konal úředník s nižším
vzděláním, s náležitou praxí
a kvalifikací. Při této otázce mám
na mysli hlavně železnice. Kdo zná železniční
administrativu, ví, jak se tam přímo plýtvá
cenným materiálem vysokoškolského vzdělání,
nemůže schvalovati, že naše česká
republika úplně kráčí v šlépějích
bývalého Rakouska, ba dokonce i v tomto směru
je předhonila. Chci přednést malá
statistická data, aby bylo zřejmo, jak hluboko ještě
trváme na zbytečném byrokratismu, na zbytečném
byrokratickém zvětšování agendy,
na zbytečném zveličování věcí,
které jsou na první pohled jednoduché, a
to vše na úkor praktického vyřizování
a praktické služby.
Chci poukázati na to, jak za dřívější
doby, dokud ještě státní dráhy
rakouské nebyly zorganisovány na základě
zákona z roku 1896, soukromé dráhy svůj
podnik vedly řádně, rozumně, aktivně
a obchodním duchem. Tehdy před 20 - 25 lety zajisté
při stejném významu podniku samého
byl právník ve službě železniční
velmi ojedinělým zjevem. Byl skutečně
jen tam uplatňován, kde toho bylo nutně zapotřebí,
zastával dráhu v právních sporech,
tak že právník jako úředník
měl vážnost a vliv. Později počala
se obsazovati i místa, která dříve
jen písaři, tudíž ani ne snad středoškolským
úředníkem, ale i písaři byla
plně zastávána, právnickým
dorostem a tak se vyvinuly poměry, že právnický
živel počal v centrální službě
převyšovati veškerý druhý živel,
který prakticky pojímal své služební
povinnosti.
Ten zdravý praktický poměr zůstal
dosud jen u soukromých drah. Máme zajisté
podniky, které mají stejné povinnosti, jako
státní dráhy. Poukazujeme na buštěhradskou
dráhu, ústecko-teplickou, jižní dráhu
a ku podivu shledáváme, že různé
agendy, které u státních železnic jsou
výhradní doménou právních sil,
zastávají síly středoškolské
s naprostým úspěchem, ba dokonce, že
vyvinuli se tam geniální jednotlivci, kteří
vynikají i v literatuře a jsou na konferencích,
které se občas pořádají, vynikajícími
členy a odborníky. U státních drah
bohužel zanedbáván byl středoškolský
dorost a jeho výchova a tak stalo se, že se počínají
u státních drah naprosto zbytečně
a nehospodárně zaměstnávati právnické
síly na místech, kde toho není skutečně
zapotřebí.