Pokud se týče práce, aby k podpoře
a povznesení podomáckého průmyslu
za účelem odstranění trvalé
nouze na Moravě učiněna byla v oboru samosprávné
působnosti zemské rozsáhlá a vydatná
opatření na základě zkušeností,
nabytých z opatření ve zvelebovací
akci živnostenské, vyslovila se živnostenská
rada, že by se doporučovalo založiti zvláštní
dotaci pro podporu zvelebovací akce podomáckých
pracovníků na Moravě, do které plynulo
by též jisté procento nouzové dotace
každého roku zemí i státem povolované.
Pro dotaci tuto žádána zvláštní
částka 30.000 korun ročně. Zásady,
jakým způsobem by se měl podomácký
průmysl podporovati, stanoviti by se mohly analogicky se
zásadami pro podporování živnosti. Z
toho důvodu doporučeno také, aby akce tato
zůstala přidělena působnosti zemské
rady živnostenské a dotace tato za dozoru moravského
zemského výboru živnostenskou radou byla spravována.
Moravský zemský výbor vyhovět aspoň
částečně tomuto požadavku tím,
že od r. 1912 zařazoval do zemského rozpočtu
na podporování podomáckého průmyslu
samostatnou položku K 5000, třeba že zemský
výbor živnostenský jako takový a ústav
na zvelebování živností žádaly,
aby pro tento účel byla zřízena zvláštní
dotace obnosem 30.000 K.
Akce pro zvelebování domácího průmyslu
na Moravě zaujímá tudíž při
živnostenské radě zcela zvláštní
oddíl organisační, sociální
a didaktický, při čemž zejména
daří se organisačně i sociálně
v práci obuvnické, krejčovské, při
výrobě prádla, což stalo se ovšem
v době válečné možným
zaměstnáním při dodávkách
erárních. Didakticky v oboru košikářském
pořádáním řadou kursů
a výstavek košikářských, v perleťářském
se také pořádala řada kursů
perleťářských a výstavek perleťářských,
ku kterým sloužily zejména skvostné
výrobky z kursu ústavu na zvelebování
živností v Praze a Žirovnici, uspořádáním
kursů pletařských; zde nutno poukázati
na to, že pletařství zejména vyvinuto
jest na našem Slovensku a tam lýko a sláma
tvoří předmět této výroby,
a sice ve výrobcích skutečně světových,
že tyto výrobky možno pokládati za exportní
průmysl par exellence, v hračkářském
průmyslu, ve kterém jsme uspořádali
řadu kursů, a možno říci, že
hračkářský průmysl nebylo možno
zvelebiti jedině tím, že stará rakouská
vláda nikdy nechtěla přistoupiti na to, aby
uspořádány byly zvláštní
hračkářské kursy pro výrobce
hraček, a že v hračkářství
posílala nám vláda rakouská na Moravu
vzorky pana prof. Barvika z Vídně, tedy známé
kosmopolitické vzorky, které nemají s lidovým
uměním naprosto co činiti, a že my pořádání
těchto kursů docílili jsme pouze tak, že
při valašsko-meziříčské
škole nám vláda povolila pořádání
kursů, a ten výsledek ovšem byl nemalý.
Ve vyšívačství výsledek byl daleko
lepší, v tkalcovství, keramice a v jiných
průmyslech zaznamenává živnostenská
rada velmi pěkné úspěchy pořádáním
odborných vzdělávacích kursů
a výstavek.
Toť směrnice, která poučuje nás,
jakým způsobem jest možno starati se v republice
o povznesení domácího a lidového průmyslu
autonomními korporacemi. Druhou směrnicí
jde vláda naše sama. Ministerstvo sociální
péče zákonnou úpravou a ochranou práce
podomácké a postavením jí na jakýsi
pevný sociální základ, ministerstvo
školství a národní osvěty pomocí
didaktickou, a to tím, že již do rozpočtu
na rok 1919 zařadilo položku K 251.755 pro ženský
domácí průmysl a do roku 1920 korun 274.741
pro týž průmysl, který jest sdružen
ve 34 školách (lépe snad řečeno,
vyučovacích dílnách) krajkářských
a vyšívačských, a tím, že
zřízen pro povznesení krajkářství
a výšivkářství na Slovensku komisariát
pro zachování uměleckých památek,
kterýž v odboru pro lidový a umělecký
průmysl má za úkol, starati se nejen o zachování,
nýbrž též o umělecké a výrobní
povznesení lidového výšivkářství
a krajkářství. Ze zprávy komisariátu
jest zřejmo, že týž zajišťuje
pro družstva a tisíce slovenských pracovnic
vyšívací materiál na zimu a přistupuje
k zakládání výšivkářských
dílen a škol na Slovensku. Chce podporovati také
každou akci v tomto směru a to hlavně tak,
že žádá, aby obce uvolily se poskytnouti
místnosti a otop. Komisariát sám přiděluje
a honoruje síly učitelské nebo vedoucí,
jež voliti bude z místních nejlepších
vyšívaček a krajkářek z lidu.
Organisačně a v přídělu materiálu
a odbytu hotových výrobků přičleněny
bývají tyto dílny k nejbližším
družstvům pro lidový průmysl, nebo přímo
k ústavu státnímu pro lidový průmysl
v Bratislavě, který jest jakýmsi svazovým
ústavem a centrálou všech takových družstev,
dílen a škol. Současně chce komisariát
podporovati zakládání dalších
menších družstev výšivkářských
a lidového průmyslu a vyzývá za tím
účelem všecky interesenty, aby se v těchto
věcech o informace na něj obraceli. Obzvláště
obce, v nichž se hodně vyšívá a
z nichž některé se již na komisariát
obrátily ve snaze, vytisknouti obchod s vyšívkami
z rukou vyděračů lidu, hodlá komisariát
osamostatniti a hmotně jak podepříti, tak
i povznésti. Jedná se v přední řadě
o to, povznésti vyšívání a krajkářství
v domácí tradici na stupeň umělecký
a učiniti je schopny světové konkurence.
Povznesením vyšívkářství
a lidového průmyslu udržuje komisariát
pracovní síly pro zemědělství
i přes zimu doma, omezuje vystěhovalectví
a zajišťuje i nejchudšímu lidu na horách
výdělek pro zimní měsíce, obstarává
přednášky a přednášeče.
Zajímavo jest, že program tohoto komisariátu
pro lidový a umělecký průmysl v Bratislavě
kryje se úplně s programem zvelebovací akce
živnostenské, která za těchže podmínek
kursy pro podomácký průmysl z tohoto neb
onoho oboru pořádala a pořádá.
Pro veškeré školy košikářské
(pracovní dílny) a příbuzné
techniky pletařské, jichž máme v republice
17, zařaděna do rozpočtu na r. 1919 částka
K 106.350, pro rok 1920 K 112.904. Pro tento obor nebyl doposud
zřízen zcela správně žádný
komisariát. Právě obor košíkářský
náleží mezi ty, který bude musit býti
z odboru podomácké práce vyňat, protože
do odboru tohoto nespadá. Výroba košikářská
je výrobou řemeslnou par excellence a byla jen rakouskými
úřady do této kategorie výroby vsazena.
Nám také bylo sděleno, že ministerstvo
osvěty, když jsme o této otázce v živnostenském
výboru jednali, zejména průmysl pletařský
a košíkářský, podporovaný
z akce podporovací pro průmysl domácký,
bude hleděti dostati ven. Že se to nestalo pro r.
1920, jest vidno z toho, že položka pro tento účel
byla ve státním rozpočtu zvýšena.
Pro sklářské 4 německé školy
v Čechách má ministerstvo nár. osvěty
pro r. 1920 zařazen obnos 358.265 K. Litovati jest ovšem
jen toho, že tento obnos netýká se českých
sklářů na Jablonecku a že to jsou vesměs
školy německé, že české
školy nemohli jsme si tam posud vybudovati.
Uvedeme-li pak, že do rozpočtu ministerstva obchodu
na r. 1920 zařaděna je částka K 80.000
ku podpoře jednotlivých odvětví výrobních,
kteráž určena je k technické a obchodní
podpoře t. zv. místních odvětví
průmyslových, najmě průmyslu domáckého,
tu dojista není více třeba ztráceti
slov o tom, že veškery snahy vlády československé
mluví pro povznesení podomáckého průmyslu,
a že soustředění akce této musí
vyplynouti samo ze sebe.
Vmyslíme-li se v obory našich podomáckých
průmyslů: krajkářského a vyšívačského,
kobercářského, sklářského,
perleťářského, hračkářského,
košikářského (kterýž vládou
rakouskou na úkor řemesla košíkářského
do seznamu podomácké výroby byl zařaděn
a dosud v něm i v republice zařaděn jest),
pletařského (z rákosí, slámy,
lýka atd.), dřevařského (ve všech
oborech), nožařského, dýmkařského,
hrnčířského a malířství
porcelánu, kartáčnického a jiné
a jiné, shledáme se v nich ve všech s neobyčejně
originálními, bohatými a v nesčetných
variantech rozvíjejícími se vzory a vzácnou,
dokonale uměleckou lidovou technikou a množstvím
krásných kusů a nejrozmanitějších
výrobků, které vesměs jsou pravými
unikáty. A tu zcela správně poukazuje se
na to, že našemu domácímu průmyslu
lidovému hrozí nebezpečí setřením
vlastní půvabnosti, že mísí se
povětšině se zanášenými
sem padělky, které zejména pěstovala
Vídeň svými ústředními
a filiálními kursy krajkářskými,
svými košikářskými a pletařskými
technikami, vzorky roztodivných hraček, vzorů
sklářských a jiných a jiných.
A tu dojista jest trvati na tom, aby v Československé
republice byl vytvořen ústav nebo bylo vytvořeno
ústředí, které by tomuto všemu
čelilo.
V kursech vídeňských nepracovaly se naše
vzory lidové, nenechala se vyniknouti duše a práce
lidu našeho, nýbrž vzhledem jen k obchodní
stránce podniku přiváděly se do kursů
výrobky obchodní. Vídeň odůvodňovala
tuto svoji činnost tím, že tohoto obchodního
zboží jest potřebí k doplnění
obchodní činnosti ústředen. V našem
lidu bylo pak málo porozumění a odvahy, aby
ve skvostných pracích lidových a v lidových
technikách bylo pokračován, tyto byly zušlechťovány,
uchovány a lid po této stránce vychováván.
A Vídeň neměla pravdy. Přesvědčila
nás o tom rakouská výstava v Londýně,
kdež oddělení našeho československého
domáckého průmyslu slavilo přímo
triumfy, jak mi ostatně může dokázati
přítomný zde dr. Kolísek, který
výstavu tu aranžoval.
Zde mohlo býti prodáno na př. desetkrát
tolik našich krajek, než bylo možno poskytnouti.
Zde skoupeny všecky naše výšivky a krajky
bez ohledu na to, zda byly vhodné neb zda jich bylo lze
prakticky užíti. Avšak nejen krajka, výšivka.
Také keramika (čerpáky, talíře,
džbánky, mísy) majolika a jiné vzbuzovaly
svojí originálností, uměním
a pestrostí pozornost a koupěchtivost.
Já bych mohl uvésti několik případů,
jakým způsobem náš domácký
průmysl byl zaváděn na lipský trh.
Bohužel byly to pouhé pokusy, které ztroskotaly
právě tím, že naši zástupcové,
kteří přišli na lipský trh s
naším průmyslem, měli tak nepatrná
kvanta sebou, že to prostě těm obchodníkům,
kteří nakupovati chtěli, nestačilo
a nestálo prostě za to, aby nakupovali. V poslední
době český odbor zemské rady živnostenské
na Moravě chtěl vyvézti do Francie aspoň
2 vagony hraček. Obrátil se na všechny možné
činitele, kteří hračky vyrábějí,
a také zde shledal se s tím, že sice náš
lid dovede krásné věci hotoviti, ale že
je to poměrně nepatrné množství,
které nelze na trh vůbec přivésti
a nestojí tedy za to, aby na trh přiváděno
bylo.
A právě tento hospodářský moment,
který poučuje nás o tom, že ve všech
uvedených oborech vyváží se anebo vyvážeti
by se mohlo zboží do miliard, dokazuje, že je
přímo povinností státu, jako všech
ostatních povolaných činitelů, aby
životní otázka 5 % příslušníků
naši republiky, zabývajících se podomáckou
prací, byla rozřešena.
Zasahují zde jako v mnohých jiných oborech
kompetence jednotlivých ministerstev. Bude-li však
ministerstvo sociální péče státi
na legislativním stanovisku podpory domáckého
průmyslu, nemůže tato kompetence rušiti
kompetence jiné, a to je nutno žádati a zdůrazniti.
V bývalém státě náležela
veškerá péče o podomácký
a lidový průmysl do kompetence mimsterstva veřejných
prací a toto ministerstvo obstarávalo mimo legislativní
také kulturní a hospodářské
věci podomáckého průmyslu. V republice
naší kompetence legislativní, školská
a hospodářská v tomto oboru je rozdělena
mezi uvedená již tři ministerstva, a tu ještě
dvě ze súčastněných ministerstev
(sociální péče a obchod) dělí
se o věci hospodářské. A zde práce
se velmi ztěžuje.
Kdežto na jedné straně uznati sluší,
že odborné školy jakéhokoliv druhu mohly
by býti současně středisky odborné
výchovy podomáckého průmyslu, jak
sledován účel ten při dřevařských
školách, při výrobě hraček,
na druhé straně však nutno uznati, že
ani škola, ani kurs, ministerstvem osvěty při
školách pořádaný, nebude se starati
také o hospodářské zájmy svých
absolventů, protože nemá k tomu jednak možnosti,
jednak ani praktického porozumění.
Ministerstvo sociální péče mohlo by
se snad starati o subvencování družstev podomáckého
průmyslu, ale tato starost je zase jen podřadná
v celé péči o povznesení podomáckého
průmyslu. A tu skutečně zbývá
jedině kompetence ministerstva obchodu příslušnými
zkušenostmi ve zvelebovací akci živnostenské,
kteréž zvelebovací akce podomáckého
průmyslu bude zcela obdobná. Toto ministerstvo může
tedy nejúčinněji za součinnosti všech
súčastněných ministerstev otázku
péče o podomácký průmysl prováděti
a říditi. Ministerstvo sociální péče
ostatně ve svém dobrozdání ve výnosu
ze dne 6. října 1919 čís. 23522/III.
vyjádřilo se ve věci takto: "O zřízení
státního ústavu pro zájmy domácího
průmyslu československého při ministerstvu
obchodu upozorňuje ministerstvo sociální
péče na vládní návrh zákona
o úpravě pracovních a mzdových poměrů
domácké práce, čís. tisku 1586,
jímž budou splněny body působnosti tohoto
ústavu, uvedené v čís. tisku 832,
pod lit. a, f, g. Zákonem ze dne 15. května 1919,
čís. 268 sb. z. a n. bylo rozšířeno
nemocenské pojištění na příslušníky
domáckého průmyslu, na to se pomýšlí
u pojištění úrazového, rovněž
při vybudování invalidním a invalidního
pojištění nebudou podomáčtí
dělníci opomenuti. Ministerstvo sociální
péče béře též zvláštní
zřetel v rámci své péče o družstevnictví
na výrobní družstva domáckých
dělníků a poskytuje těmto, žádají-li
o podporu, bezúročné zápůjčky
nebo subvence a podporuje je při nákupu surovin
a získání státních objednávek.
Zásadně ministerstvo sociální péče
souhlasí se státním ústavem pro péči
o domácký průmysl, uzná-li se jeho
působnost za nutno a najde-li se dostatečných
prostředků v rámci dnešních finančních
možností k zřízení podobné
instituce. V kladném případě žádá
ministerstvo, aby mělo stejný vliv na správu
tohoto ústavu jako ministerstvo obchodu."
Ministerstvo národní osvěty nedalo ve věci
žádného dobrozdání. Avšak
zástupcové ministerstva národní osvěty
ve výboru rozhodně vyslovili se pro soustředěnou
akci v domáckém průmyslu a jsou ochotni také
spolupůsobiti, zejména proto, poněvadž
všechna uvedená tři ministerstva mají
dostatek prostředků, kterými by podobnou
koncentraci ve prospěch domáckého průmyslu
zaříditi mohli. Ministerstvo obchodu podle výnosu
ze dne 1. října 1919, čís. 33848 pořídilo
si pro vnitřní úřední potřebu
tuto zprávu:
"Domácí průmysl byl již za bývalého
státu předmětem vážné
péče veřejných činitelů,
zvláště úřadů pro zvelebování
živnosti při ministerstvu veřejných
prací ve Vídni a ústavu pro zvelebování
živnosti v jednotlivých zemích. Vybudování
drobnoželezářského průmyslu ve
Štýru, Kroppu (Krajina) a Sudkovicích (Halič),
výroby hudebních smyčcových nástrojů
v Schönbachu, skelných perel na Jablonecku a Hořicku,
dřevěných hraček na Hořicku
a Drahansku, výšivkářství na
Kasejovicku, krajkářství na Stražovsku,
kartáčnictví na Eisensteinsku a Mor. Karlovsku,
perleťářství na Žirovnicku a jinde,
organisace ručních tkalců v severozápadní
části Dolních Rakous, na severu Moravy a
jinde jsou jednotlivé příklady této
péče, která, byť nepřinesla v
každém případě kýžený
výsledek, nezameškala žádné příležitosti,
aby pozvedla a zdokonalila domácí výrobu
a zabezpečila pracovníkům v ní zaměstnaným
zlepšení životních podmínek, zvláště
ale zvýšený výnos pracovní.
Péče o domácí průmysl v republice
jest součásti zvelebovací akce živnostenské,
opatřované za stálé součinnosti
živnostensko-zvelebovacích ústavů zvláštním
oddělením třetí sekce ministerstva
obchodu. Působnost oddělení tohoto jest velmi
různotvárná, přizpůsobujíc
se pouze potřebám jednotlivých výrobních
odvětví, o něž jest se mu starati a
vztahuje se na všechny záležitosti organisace
odborné výchovy, správy a financování
dotyčných podniků. Při té službě
lze zvlášť výhodně zužitkovati
zkušenosti nabytých ústavy a přiděleným
odborným úřednictvem při podobné
činnosti dřívější, což
velmi přispívá k urychlenému věcnému
a řádnému provádění
akce. Školním příkladem takové
činnosti jest péče o malokováře
na Podbrdsku, organisované v českém družstvu
pro výrobu cvočků a hřebů v
Rožmitále, které čítá
na 1100 domáckých výrobců, pro něž
opatřuje na společný účet nákup
surovin a odbyt výrobků, obstarávajíc
též potřebné k tomu peněžní
prostředky. Může-li toto družstvo, před
několika měsíci k podnětu příslušného
oddělení ministerstva obchodu založené,
vystoupiti na světovém trhu jako přímý
dodavatel výrobků svého členstva,
děkuje za to v prvé řadě účinnému
zasáhnutí ministerstva obchodu a veřejné
služby živnostensko-zvelebovací.
Zřízením státního ústavu
pro zájmy domáckého průmyslu podle
návrhu poslanců dra Kubíčka a soudruhů
nepřišly by na zmar naznačené pracovní
a věcné hodnoty, sloužící k dobru
domáckého průmyslu, byla by ale rozrušena
dosavadní úzká souvislost péče
o tento průmysl s ostatní činností
zvelebovací akce živnostenské na škodu
obou skupin, neboť zájmové hranice mezi výrobou
domáckou a výrobou po živnostensku provozovanou
nejsou nijak přesně vymezeny, protože obě
skupiny se vzájemně doplňují, jsouce
namnoze dohromady sečlánkovány. Tříštění
podpůrné akce působilo z pochopitelných
důvodů často nepříznivě
na obě odvětví na místě, aby
jednomu nebo druhému z nich prospěch přinesla.
Z těch příčin nelze se vysloviti -
píše ministerstvo obchodu - pro návrh posl.
dra Kubíčka a soudruhů, který jeví
se nevýhodným též proto, že by
znamenal nutné rozmnožení úřednictva,
aniž by sliboval tomu odpovídající výhody.
Spíše jest záhodno, dožadovati se v zájmu
domácké výroby, aby na toto důležité
odvětví hospodářské vzat byl
co nejpečlivější zřetel při
vybudování státní služby živnostensko-zvelebovací
a při provádění této služby
ministerstvem obchodu i výkonnými ústavy
živnostensko-zvelebovacími, jejichž činnost
vzhledem ku značným teritoriálním
rozdílům v poměrech domáckého
průmyslu nejlépe vlastnímu smyslu návrhu
se přimyká.
Návrhu posl. dra Kubíčka a soudr. bylo by
tím v zásadě vyhověno až na to,
že nebyl by zřizován pro plnění
jim vytčených úkolů nový státní
úřad."
Dobrozdání ministerstva obchodu přibližuje
se tudíž názoru živnostenského
výboru, ačkoliv se závěrem ani živnostenský
výbor souhlasiti nemůže. Shrnuje veškeré
názory o věci, navrhuje živnostenský
výbor následující resoluci:
Slavné Národní shromáždění
račiž se usnésti: Ministerstva sociální
péče, národní osvěty, průmyslu,
ochodu a živností se vyzývají, aby přistoupila
ihned ke společnému jednání o tom,
by co nejdříve vybudováno bylo podle způsobu
nynější zvelebovací akce živnostenské
řádně organisované a vybudované
oddělení pro povznesení domácího
a lidového průmyslu v Československé
republice. Za tím účelem buďtež,
pokud se domácí průmysl dotýká
výroby živnostenské, vyslechnuty i ústřední
organisace živnostenské.
Této dohodě se ponechává způsob,
jakým by ministerstva otázku tuto luštiti chtěla,
to jest, chtějí-li akci přičleniti
k nynější zvelebovací akci živnostenské,
či hodlají-li zříditi po způsobu
komisariátu bratislavského komisariáty pro
hospodářské, didaktické a technické
zvelebení lidového a domácího průmyslu
v ostatních zemích. (Výborně! Potlesk.)