Předseda (zvoní): Než přistoupíme
k debatě, přečtu návrhy, které
byly v této věci podány.
Byl mi podán pozměňovací návrh
členů N. S. dra Brabce a soudr. k předloze
zákona, kterým se zřizují stálé
seznamy voličské, (tisk 2041.)
"Podepsaní navrhují tyto změny:
1. § 3. odst. III. aby zněl takto:
Kdož pravoplatným rozsudkem soudu trestního
odsouzeni byli pro takový trestní čin, pro
který podle platných ustanovení nastává
ztráta volebního práva do obcí, avšak
u přečinů a přestupků také
již při prvním pravoplatném odsouzení.
2. § 14. odst. 1. aby zněl takto:
Stálé seznamy voličské budou tvořiti
podklad k provedení voleb do obcí, osad a jiných
veřejnoprávných sborů, podle ustanovení
zvláštních zákonů.
"Návrh nese dostatečný počet
podpisů a je předmětem jednání.
Dále byl mi podán dodatečný návrh
člena N. S. Marka a soudr. k § 3. čís.
3 pro případ, že by přijat byl dodatkový
návrh člena N. S. dra Brabce:
"Jako dodatek k § 3. čís. 3. budiž
přijat tento dodatek:
Odsouzení pro přečiny nebo přestupky
proti veřejné mravopočestnosti nebo pro činy,
při nichž zaměstnavatel, opomenuv ochranných
opatření, přivodil tělesné
poškození zaměstnance, dále pro přestupky
zákonů o ochraně svobody osobní nebo
domovní, pro přečiny a přestupky zákonů
o falšování potravin, pro přečiny
§ 2. a § 14. zákona o válečné
lichvě (zatajování zásob) způsobuje
ztrátu volebního práva již při
prvním odsouzení."
Také tento dodatečný, eventuelní návrh
nese dostatečný počet podpisů a je
předmětem jednání.
Konečně byl mi podán dodatečný "návrh členů N. S. Bradáče a soudr. na doplnění osnovy ústavního výboru o stálých seznamech voličských.
(Tisk č. 2041.)
V § 10. odst. 4. buďtež mezi slova "zapsán
nebyl" a "nebo že volič" dána
slova: "nebo že datum narození voličova
nesprávně jest uvedeno".
Také tento poslední návrh má dostatečný
počet podpisů a jest předmětem
jednání.
Přistoupíme k debatě. Navrhuji ve smyslu
§ 39. našeho jednacího řádu omezení
řečnické lhůty na 30 minut. Jsou snad
proti tomu námitky? (Nebyly.) Nejsou, uděluji
slovo prvnímu řečníku zapsanému,
p. kol. dru Brabcovi.
Posl. dr. Brabec: Vážené Národní
shromáždění!
Není sporu mezi námi ve věci samé,
aby zákon o stálých seznamech voličských
byl usnesen, aby tedy stálé voličské
seznamy byly zřízeny, neboť nelze upírati
správnosti myšlence, že tímto způsobem
se zkrátí doba té volební horečky
a že tímto způsobem se umožní lepší
sestavení volebních seznamů, že podklad
pro volby bude dokonalejší a že také s
našeho stanoviska, jelikož všichni se shodujeme
v tom, že jest v zájmu státu, aby co nejdříve
byly všeobecné volby do nového parlamentu provedeny,
že se shodujeme v tom, aby byly urychleny, tento způsob
jest jistě takovou pomůckou, která nám
značně usnadní tuto úlohu, takřka
nemožnou, v blízké době, kdybychom měli
přípravné práce volební odkázati
teprve až po projednání veškerých
ústavních předloh.
Tedy nemíním přirozeně mluviti proti
tomuto zákonu jako celku, ale budiž mi dovoleno, dotknouti
se některých věcí, které s
tím souvisí. Tento zákon neprojednáváme
vlastně jakožto zákon ústavní.
Tedy neprojednáváme jej s toho stanoviska, že
bychom jím již kladli základ naší
budoucí státní budovy, ale přece má
býti přípravou pro provedení ústavy,
pro zavedení našeho ústavního života.
Jest zapotřebí tudíž, přihlížeti
již hned z počátku k tomu, aby zákon
ten žádným způsobem proti duchu naší
příští ústavy se neprohřešoval,
aby zkrátka byl posuzován, tradován podle
své pravé povahy, nikoliv jenom dle nějaké
zdánlivé formy. Uznávám, že je
zapotřebí, abychom co nejrychleji veškeré
přípravy k volbám provedli, abychom co nejrychleji
projednali veškeré tyto ústavní předlohy,
nemohu však opomenouti zde pronésti jistou stížnost.
O ústavních zákonech mluvíme již
od jara a již v srpnu se říkalo, že se
nám dostanou všechny ústavní předlohy
vypracované, a nyní v prosinci dostáváme
jaksi jenom předlohy, které jsou ještě
předmětem různého jednání
mezi stranami, a my se ještě v prosinci nedostáváme
k řádnému parlamentnímu projednávání
ústavních zákonů, ačkoliv se
všeobecně zdůrazňuje, že volby
by měly býti již začátkem března,
a že tedy ústavní předlohy důsledně
musejí býti projednány v měsíci
lednu. Nemohu si dobře představiti, jak tento ohromný
materiál, se kterým jsme ještě vlastně
parlamentárně ani téměř nezačali,
zdoláme bez újmy důkladnosti a účelnosti
tohoto zákona, a jistě že tato zákonodárná
práce je nejdůležitější
ze vší té práce, kterou jsme konali.
Musíme si býti toho vědomi, že tuto
práci konáme my sami, československý
živel, který tento stát vydobyl, který
si vydobyl samostatnosti našeho státu, a který
důsledkem tohoto fakta si také činí
právo a zároveň ukládá povinnost,
aby tomuto státu položil základy, na kterých
bude dále budována naše státní
budova a podle kterých musí se pak také říditi
na dlouhou dobu i jinonárodní živly, které
se při dobývání naší samostatnosti
chovaly buď pasivně, anebo byly přímo
jejími protivníky. Když toto všechno uvážíme,
tu zajisté si řekneme, že stojíme před
úkolem neobyčejně nesnadným, před
úkolem pro naši zodpovědnost nesmírně
těžkým, a že přes veškeré
naléhání a přes veškeré
úvahy jak z důvodů zahraničních,
tak z důvodů vnitřních, proti kterým
se naprosto neuzavíráme, nemůžeme tyto
zákony projednávat s takovým spěchem
a nesmíme jimi tvořiti žádné
takové prejudice, které by byly na úkor důkladnosti
a účelnosti celé naší ústavní
budovy. A s těchto hledisek dovolil jsem si podati onen
pozměňovací návrh, o kterém
bylo jednáno také v ústavním výboru
a jehož specielně první část
byla pranepatrnou většinou zamítnuta. Jednalo
se o poměr hlasů 5 : 6.
Tento první odstavec pozměňovacího
návrhu se připíná na ustanovení
volebního řádu do obcí a sice §
3, kde se jedná o tom, kdo je vyloučen z práva
volebního, a ustanovuje se v odstavci 4, že, "kdož
pravoplatným rozsudkem soudu trestního odsouzeni
byli pro takový zločin, přečin nebo
přestupek, pro který podle platných ustanovení
nastává ztráta práva volebního
do obcí", - je tedy vyloučen z práva
volebního. K tomu další: "Výrok,
zda ztráta práva volebního má nastati,
vysloví napříště soud v rozsudku.
Jde-li o výrok poroty, přísluší
o tom rozhodnouti porotě. Ztráta práva volebního
může však býti vyslovena jen tehdy, -
a to zdůrazňuji - byl-li trestní čin
spáchán z pohnutek nízkých a nečestných,
u přečinů a přestupků kromě
toho teprve při druhém pravoplatném odsouzení
pro čin, pro který občan může
býti vyloučen z práva volebního".
U přečinů a přestupků vyžaduje
se tedy druhé pravoplatné odsouzení! Tedy
to nestačí, že občan jednou krade nebo
podvádí a že byl usvědčen, -
ačkoli musíme uvážiti, že zpravidla
takový člověk bývá usvědčen
ne při svém prvním činu, nýbrž
až při kolikátém - nýbrž
on musí býti ještě jednou, podruhé
pravoplatně pro takové nečestné a
zištné skutky trestní odsouzen, aby teprve
mohl býti vyloučen ze sboru občanů,
kteří jsou povoláni rozhodovati o tom, kdo
má býti poslancem, tedy kteří jsou
povoláni rozhodovati o tom, kdo náleží
mezi výkvět národa! (Tak jest!)
Mám za to, velectění, že je to přímo
nemožné ustanovení zákona a že
my nemůžeme dopustiti, aby první zákon
náš, který připravuje další
ústavní zákony, který bude tvořiti
podklad našich prvních voleb, byl na tak nízkou
mravní míru, na takové nízké
niveau postaven, na jakém by se jevil, kdybychom tuhle
tu věc v zákoně ponechali. (Výborně!)
Tedy opětně obracím se a odvolávám
se z usnesení ústavního výboru k plenární
naší schůzi, aby v tomto směru hned
z předu bylo zaujato stanovisko co možno nejvyšší
morální míry a abychom dbali v zájmu
čistoty voleb toho, aby voliti poslance směl občan
jen naprosto zachovalý, o jehož mravnosti nemůže
býti žádné pochybnosti. (Výborně!
Tak jest!)
Já, velectění pánové, proti
dalšímu pozměňovacímu návrhu,
který jest učiněn dodatkem pro případ,
že můj návrh pozměňovací
bude přijat a schválen, nemám žádné
podstatné námitky. Jsem pro to, aby také
trestní skutky proti mravopočestnosti byly stejně
stíhány, jakož i jiné trestní
skutky všude tam, kde soud může učiniti
výrok, že se staly z důvodů nečestných
a zištných. To jest zásada, kterou musíme
ve všech směrech nejradikálnějším
způsobem prováděti, chceme-li náš
ústavní život a vůbec náš
státní život ozdraviti a chceme-li ho zbaviti
všech těch chyb, na které si tak často
v nynější době stěžujeme
a pod kterými přímo trpíme. (Výborně!)
Tedy můj pozměňovací návrh
by zněl, aby v § 3. v odstavci třetím
první věta zněla takto: "Kdož právoplatným
rozsudkem soudu trestního odsouzeni byli pro takové
trestné činy, pro které podle platných
ustanovení nastává ztráta volebního
práva do obcí, avšak u přečinů
a přestupků také již při prvním
právoplatném odsouzení." (Výborně!)
Co se týče § 14., jde zde o opravu stylisační.
Mně totiž se nezdá býti ta stylisace,
která byla přijata a schválena ústavním
výborem, s toho hlediska dosti přesnou, že
přece zde jen jaksi probleskuje, že ty stálé
seznamy voličské již také tvoří
jisté volební oprávnění. A
to i podle slov pana referenta v duchu zákona není.
Stálé seznamy voličské mají
býti technickou pomůckou v přípravném
stadiu volebním, tedy přípravou voleb, nežli
bezprostředně do volebního stadia vstoupíme.
A proto myslím a dovoluji si také učiniti
v tom smyslu návrh, aby první odstavec § 14.
zněl následujícím způsobem:
"StáIé seznamy voličské budou
tvořiti podklad provedení voleb do obcí,
osad a jiných veřejnoprávních sborů
podle ustanovení zvláštních zákonů."
Kladu na to důraz na ta slova, že "budou tvořiti
podklad", kdežto v stylisaci, přijaté
ústavním výborem, se mluví, že
podle stálých" seznamů voličských
"se provedou volby."
To jest, prosím, něco jiného, třeba
tam stálo "podle zvláštních zákonů."
Podle těch seznamů nemohou se volby prováděti,
ty seznamy mohou sloužiti jako podklad pro volby, ale volby
se budou prováděti podle ustanovení zvláštních
zákonů, podle volebních řádů,
které teprve mají býti, pokud se týče
veřejnoprávních sborů mimo obce a
osady, námi projednány a usneseny.
Vážené Národní shromáždění,
přimlouvám se tudíž za to, abyste na
mé pozměňovací návrhy v zájmu
dokonalosti a v zájmu vyšší mravní
úrovně tohoto zákona přistoupili a
pro návrhy ty hlasovali. (Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní): K slovu není
nikdo přihlášen. Debata jest skončena.
Přeje si p. zpravodaj doslovu?
Zpravodaj posl. dr. Meissner: Ano.
Předseda: Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Meissner: Vážené
Národní shromáždění!
Chci se vyjádřiti o jednotlivých pozměňovacích
návrzích. S návrhem p. kol. Bradáče
a soudr. souhlasím. Pokud jde o návrh p. kol. Brabce,
vyslovuji se proti tomu návrhu. Toliko v případě,
že by návrh tento byl přijat, souhlasím
s návrhem p. kol. Marka a dovoluji si k odůvodnění
uvésti toto:
Pokud jde o změnu § 14., navrhovanou p. kol. Brabcem,
měla by za následek, že by se podle stálých
seznamů voličských nemohlo hned voliti do
obcí a osad, nýbrž jen, když by to ještě
zvláštní zákon ustanovoval. Jde zdánlivě
toliko o změnu stylistickou, ve skutečnosti však
o změnu dosti povážlivou. My se ve věci
nikterak nelišíme, pokud jde o tento bod, a z toho
důvodu také ústavní výbor,
který tuto otázku uvážil se všech
hledisek, doporučuje znění, které
tuto hájím.
Pokud jde o změnu, navrhovanou k §u 3. odst. 3., dovoluji
si uvésti toto: Přiznávám, vážené
shromáždění, že úprava,
jak ji provedl obecní volební řád
a jak ji provádí zákon o stálých
seznamech voličských, není úpravou
ideální, není úpravou, která
by mne uspokojila a není dle mého názoru
definitivní. Dívali jsme se na volební řád,
pokud upravoval následky trestního odsouzení,
jako na provisorium, nikoliv jako na něco, co by konečným
způsobem celou tuto látku jednotně pro všecky
občany a pro celou říši upravovalo.
Vycházím také z téže tendence,
jako p. kol. Brabec, aby politická práva
příslušela toliko osobám, které
stojí na určité morální výši,
ale musíme zkoumati, zdali návrhem p. kol. Brabce
tohoto cíle se dosáhne. Nejprve bych položil
otázku, je-li soudní rozsudek jediným výrazem
toho, zda někdo má určitou morální
kvalitu čili nic? (Hlasy: Jiného měřítka
nemáme!)
Kdybyste, vážení pánové, řekli,
že každý, kdo ve válce dopustil se nečestného
činu vydíráním obecenstva nebo předražováním,
nemá býti připuštěn k volbám,
a kdybyste, vážené shromáždění,
tohoto výsledku dosáhli, pak budeme vám blahořečit,
ale já mám za to, že, když na jedné
straně stavíte se proti těm, kteří
byli odsouzeni pro přestupek krádeže, ale ve
skutečnosti připouštíte, aby řada
lidí, kteří zjevně dopouštěli
se vydírání občanů, mohla voliti,
tedy jest to nedůslednost. (Výkřiky.)
Vážené shromáždění!
Efekt konečný bude ten, že mnozí z těch,
kteří demonstrovali proti zákonu o lichvě,
budou připuštění k volbám, ač
ve skutečnosti stojí morálně mnohem
níže, než ten, který byl odsouzen pro
přestupek krádeže.
Vážené shromáždění!
Dovolím si ještě ukázati na morálku,
která je v našem trestním zákoně
a které, bohužel, vy se držíte. (Posl.
dr. Matoušek: Nemůžeme jinak! Zákon je
zákon!) Držíte se morálky starého
našeho trestního zákona. Jakou morálku
má tento trestní zákon, pokud jde o ztrátu
politických práv? Rozlišoval mezi zločiny
na straně jedné a mezi přestupky a přečiny
na straně druhé. Trestní zákon i novela
z r. 1867 odnímaly práva politická i jiná
práva při odsouzení pro jakýkoliv
zločin, připouštějíce toliko
při politických zločinech určité
výjimky. Jiného rozlišování tu
naprosto nebylo. Náš zákon nepouštěl
se do zkoumání, byly-li pohnutky činu nízké
a nečestné či ideální. Vždyť
mohla býti na př. i vražda spáchána
z pohnutek ideálních. Toho zákon nezkoumal.
(Hlas: To je pěkné!) Vždyť byly
vraždy spáchány také z důvodů
politických. (Hlas! To je bolševictví! Jiné
hlasy: Adler! Královražda!) Vždyť vidíte,
že poroty sprošťují leckterého vraha,
poněvadž přišly k přesvědčení,
že byly jeho pohnutky nikoli nemorální, nýbrž
takové, před kterými se nutno skloniti. Tedy,
pánové, náš zákon přihlížel
jedině k objektivní stránce činu,
nikoli k subjektivní. To je chyba s hlediska kriminalistického
i s hlediska morálního. Pokud jde o přestupky
a přečiny, tu je stará zásada každého
trestního zákona, že přestupky - a zejména
přestupky - jsou činy méně závažné.
(Posl. dr. Jar. Stránský: Přestupky ze
ziskuchtivosti!) Račte prominouti, já k tomu
ke všemu přijdu! Přestupky tedy jsou méně
závažné, a proto nejen trest, spojený
se spácháním takového přestupku,
má býti menší, nýbrž také
následky nemají býti takové, jako
u zločinu. A proto můžete pozorovati v různém
zákonodárství, že u činů,
které zákon označuje jako činy méně
trestné, zejména jako přestupky - a já
vám to pak ukáži i na zákoně
uherském, který platí pro Slovensko - není
s odsouzením spojena ztráta politických práv.
Naše zákonodárství připojilo
k odsouzení pro některé přestupky,
- a sice novella z r. 1867 pro přestupek krádeže,
zpronevěry, podvodu a podílnictví na nich,
- obligatorní ztrátu volebního práva.
Pánové! Dříve ještě, než
vám ukáži, co náš zákon
krádeží, zpronevěrou a podvodem označuje,
- a to jest důležito, zde se nesmíme chytati
slovíčka: zloděj, podvodník, defraudant,
nýbrž musíme věděti, co zákon
kvalifikuje jako krádež, jako podvod, zejména
právník, který bere věc vážně,
nesmí toho opomenouti, dříve, než ještě
o tom promluvím, chci vám ukázati, jak náš
zákon, na který se pan kol. Brabec odvolává,
posuzuje delikty jiné, než delikty, při nichž
někdo zúmyslně poškozuje jiného
na majetku. Nemohu vlastně užíti ani slova
"poškozuje" na majetku, poněvadž s
přestupkem úmyslného poškození
na majetku nejsou spojeny tyto důsledky. Když úmyslný
útok na bezpečnost majetku jest nemorální,
když s ním mají býti spojeny takové
následky, ztráta politických práv,
proč jenom odnětí věci, proč
ne i její poškození, pánové?
Proč zlomyslné poškození majetku netrestáte
stejně, jako krádež a zpronevěru? Vždyť
by to bylo jen důsledné. Tam také se sáhne
do sféry majetku jiného a také jest to konání
úmyslné.
Ale, pánové, ještě zvláště
vynikne povaha trestního zákona, kterého
se ujímá pan kolega Brabec a jeho přátelé,
když uvážíte, jak posuzovány jsou
s hlediska morálního činy, kterými
není ohrožen soukromý majetek určité
osoby, nýbrž kterým jest ohrožen statek,
který považují za důležitější,
než vlastnictví - tělesná bezpečnost
lidská. Pánové, to jest právě
ta stará morálka, kterou nechci značiti pravým
jménem. Jsou lidé, kteří mají
ve vlastnictví statky, a jsou lidé, kteří
nemají jiného majetku, než svou pracovní
sílu. Tato pracovní síla není chráněna
stejným způsobem proti útokům třetích
osob. (Výborně! Potlesk.)