Takovéto zasahování a úmyslné
porušování pracovní síly není
spojeno s takovými následky, jako úmyslné
zasažení do vlastnictví. (Posl. Stránský:
Rozšiřte to!) Vy se, pánové, odvoláváte
na morálku, vy jste to měli učiniti, vy jste,
pane kolego, s tím měli přijíti. My
jsme teprve korigovat museli to, co vy jste opomenuli, naším
dodatečným návrhem kolegy Marka. Když
jste svůj smysl pro morálku chtěli projevit
při krádeži, pak jste ho měli ukázati
ve všech směrech, nejen při krádeži
a zpronevěře, ale také, když jde o bezpečnost
dělníka. (Výborně! Potlesk.)
Pánové, já si dovolím vám na
několika případech z našeho trestního
zákonodárství ukázati, jak to vypadá
při přečinech a přestupcích
s následky trestního odsouzení a zejména
se ztrátou politických práv. Při tom
mám za svou povinnost, těm, kteří
nejsou právníky, vyložiti, že přečin
není výrazem, kterého by se užívalo
v našem trestním zákonodárství
jednotně. Něco jiného jest přečin
podle vojenského trestního zákona a něco
jiného podle občanského trestního
zákona. Podle vojenského zákona jest přečinem
totéž, co u nás přestupkem a přečinem.
Uvádím to proto, aby bylo vidno, jak těžko
bylo nalézti stylisaci, která by vyhovovala požadavkům,
vyplývajícím z toho, že máme
nejednotné zákonodárství. Tedy ukáží
to na několika případech. Když někdo
zúmyslně poškodí někoho na těle
lehce a dopustí se přestupku lehkého ublížení
na těle - tedy také zúmyslný čin,
jenže útok není proti majetku, nýbrž
proti bezpečnosti lidské - a když takové
poškození někdo udělá z nízkých
a nečestných motivů ... (Posl. dr. Stránský:
Jak to?) ... může býti lehké poškození
z motivů nízkých, nečestných,
... (Hluk, výkřiky.) ... no, dá se
někdo za peníze najmouti, aby někoho zbil
- (Hluk.)
Já, pánové, bych to mohl obrátiti,
a když říkáte, že mluvím
o zlodějích, mohl bych říci, že
mluvíte o rváčích, ... (Posl. dr.
Brabec: O kom?) ... když se toho ujímáte.
Když někdo někoho úmyslně na
těle lehce poškodí, dopustí se přestupku,
ale neztratí volebního práva. Když zaměstnavatel
opomene zavésti ochranná opatření,
nařízená zákonem nebo nařízením,
způsobí, že dělník je na svém
zdraví těžce poškozen ... (Hlas: Nebo
zabit!) ... nebo zabit ... (Hlas: Nebo celá skupina
dělníků! Dr. Brabec: Je-li to z důvodů
nízkých a nečestných, ať ztratí
volební právo! Hluk.)
Já budu ještě jednou opakovati: Když zaměstnavatel,
aby ušetřil peníze, aby nemusel vydávati
peníze, nezavede ochranných opatření
a způsobí tím těžké poškození
nebo smrt dělníka nebo více dělníků.
(Posl. dr. Stránský: To je delikt ze ziskuchtivosti!)
Proč jste to nenavrhli, proč se chytáte toliko
zlodějů? (Dr. Brabec: Protože nemůžeme
chytiti těchto zlodějů, pustíme raději
všechny. Posl. dr. Stránský: To jest delikt
ze ziskuchtivosti!) Teď jste v úzkých.
Když takový zaměstnavatel způsobí
smrt dělníků, - a teď budeme moci přirovnávati
morálku - pak je odsouzen i na několik měsíců,
ale neztratí volebního práva podle morálky
a podle ustanovení našeho trestního zákona
a pan kol. Brabec nevzpomněl na to aby navrhl, aby také
takový pachatel ztratil volební právo. (Posl.
Dyk: Vzpomenul jste na to vy? Hluk. Výkřiky.)
Ano, my jsme podali návrh. Návrh pana kol. Marka
to jest. (Posl. Dyk: Kdy byl podán?) Teď byl
podán! (Posl. Dyk: Teď byl podán, to je
výborné! Potlesk ve středu. Posl. dr. Stránský:
My přijmeme ten váš návrh, a vy přijměte
ten náš, ale nedávejme lumpům volební
právo, i když to jsou továrníci, i když
to nejsou továrníci! My budeme hlasovati pro vás!
Posl. Dyk: My vám tu koncesi rádi uděláme!
Posl. dr. Stránský: My hlasujeme pro Markův
návrh, vítáme ho!)
Pánové! Vezměte si zákon o falšování
potravin ze 16. ledna 1896. Já tu nebudu přihlížeti
k malichernějším, totiž s hlediska všeobecného
nemalichernějším, ale s hlediska našeho
rozboru k méně významným přestupkům
a přečinům.
Vezmu drastičtější případ:
Když někdo vědomě, nikoliv z nedbalosti,
vyrábí nebo prodává, do prodeje přivádí
potraviny takovým způsobem, že jsou způsobilé,
poškoditi lidské zdraví, dopouští
se přečinu podle § 18., na který je
vězení až do 6 měsíců,
a když tím způsobem těžce poškodí
zdraví nebo způsobí smrt, jest na to uložen
trest od 6 měsíců do 1 roku. To je případ
podobný, jako byl případ Goldbergrův,
který kupoval hnijící maso a prodával
je chudině. (Výkřiky.) Pánové,
to sem spadá. Takový člověk podle
morálky našeho trestního zákona (Hluk)
měl býti sice zavřen, ale voliti bude. Ten
smí rozhodovati o politických věcech a tu
ti pánové nepřišli s návrhem
pozměňovacím, tu necítili křivdy
v našem zákonodárství, nýbrž
to ponechali naprosto stranou.
Pánové, když někdo dopustí se
nějakého přestupku proti zákonu ze
dne 24. května 1885 čís. 89., zejména
§ 5., totiž když podporuje a svádí
k prostituci, tedy podle morálky našeho trestního
zákona nepřijde o volební právo a,
když se někdo dopustí přestupku kuplířství
podle §§ 512. a 515. zákona hotelier, který
párkům milostným poskytuje nocleh, neztrácí
volební právo, to neodporuje morálce našeho
zákona, nýbrž jen, když kdo je pro přestupek
krádeže, zpronevěření nebo podvodu
... (Posl. dr. Jar. Stránský: Nebo lichvy! Proč
tu lichvu vypouštíte?)
Tedy, pánové, já chtěl ukázati,
jaká je to morálka našeho trestního
zákona a proto jsem se já proti této morálce
postavil a proto jsem se musil vysloviti proti návrhu p.
kol. Brabce, který stojí na morálce našeho
starého trestního zákona. (Posl. dr. Jar.
Stránský: Proč to slovo lichva vyjímáte?
Posl. Johanis: Řekněte tedy také to slovo
lichva!)
Pánové, hned vám řeknu o lichvě.
My máme nový zákon o lichvě. Pro přečiny
a přestupky určité nastává
tam ztráta volebního práva. (Posl. Sechtr:
To jste namířili na nás! Veselost a potlesk.)
Když někdo je odsouzen pro přečin, pro
úmyslné zatajování zásob nebo
když někdo ve velkém rozsahu falšuje knihy,
nenastává pro něho ztráta volebního
práva. (Posl. dr. Jar. Stránský: Proč
jste to tak udělali?) Vaši páni v právním
výboru nepociťovali výtky morální.
(Posl. dr. Jar. Stránský: A vaši páni
také ne. Kdo byl zpravodajem?) Pan dr. Bouček,
myslím, nevím. (Posl. dr. Jar. Stránský:
Bouček! Kde je? Veselost. Hluk.)
Pánové, na tom zákonu je podepsán
jako předseda p. dr. Matoušek. (Posl. Dyk: A vaši
páni tam nebyli, že ne?) Rovněž při
přečinu kridy nenastává ztráta
politických práv.
Nyní mi dovolte, pánové, jistý výklad
o tom, jaký je obsah našeho zákona o krádeži,
zpronevěře a podvodu, a tu snad stačí,
když tu učiním srovnání mezi
naším zákonem a zákonem uherským.
Pánové, vy tu předpokládáte
ustanovení, která jsou v odporu s ustanovením
uherského zákona, patrně z nevědomosti.
(Posl. dr. Mareš: Z nevědomosti? My ho známe!)
Neznáte! Neznáte, poněvadž byste musili
věděti, že podle uherského zákona
musí býti prohlášena (Posl. dr. Mareš:
Nemusí!) ztráta politických práv,
resp. suspense jich v tom případě, kde to
zákon ustanovuje, avšak že v případech,
ve kterých soud uzná na ztrátu na svobodě
kratší než 6 měsíců, nemusí
vyřknouti dočasné pozbytí politických
práv.
Z toho plyne, že když u zločinu krádeže
uznal soud na trest pod šest měsíců,
nemusí zbavit odsouzeného politických práv.
V uherském trestním zákoně jest též
docela jinakým způsobem upraven obsah trestních
činů, krádeže, zpronevěry a podvodu,
nežli u nás. Tam na př. podle § 126. zák.
o přestupcích jest pouhým přestupkem,
s nímž není spojena ztráta politických
práv, když někdo ukradne, zpronevěří
nebo bezprávně odcizí předmět
životní potřeby v hodnotě 10 K nepřevyšující,
tedy asi něco podobného, čeho jsme se my
domáhali ustanovením o tak zv. odcizení,
které mají trestní zákony i v jiných
státech, kdežto u nás i odcizení nepatrné
věci jest považováno za přestupek krádeže,
který podle vás musil by býti stihán
i ztrátou politických práv, kdežto podle
uherského zákona by tomu tak nebylo. U nás
podvod není výhradně trestným činem
majetkovým. Pod podvod jsou shrnuty též trestní
činy, kde pachatel jedná v úmyslu, způsobiti
škodu na jiných právech nežli majetkových.
Já jsem si dovolil, když jsme věc projednávali
v ústavním výboru, ukázati na případ,
když při maturitě jeden maturant druhému
pomůže dělat zkoušku, dopouští
se podle našeho zákona přestupku podvodu. Tak
vypadá u nás podvod, kdežto jinde podvod jest
difamující čin trestní, majetkový.
Tak jest tomu v Německu i podle uherského trestního
zákona, platícího na Slovensku. Podle uherského
trestního zákona jsou mnohé případy,
které u nás jsou podvodem, označeny jako
trestné činy zvláštní a nejsou
prohlášeny za difamující. Podobně
jest tomu u zpronevěry.
Podle uherského trestního zákona výslovně
se rozlišuje mezi zpronevěrou ve vlastním slova
smyslu, s kterou je spojena ztráta politických práv,
a jinými delikty, na př. nevěrnou správou
a pod., na které nejsou vyhlášeny následky
ztrát práv politických. Podle uherského
trestního zákona zatajení nálezu jest
prohlášeno za zvláštní delikt bezprávného
přivlastnění, se kterým není
spojena ztráta politických práv. U nás
jest to přestupek podvodu, se kterým by musila býti
spojena ztráta politických práv. Kdybychom
přijali návrhy p. kol. Brabce, dostali bychom
tím do našeho práva naprostou nejednotnost.
Dle mého názoru není možno nic jiného,
než aby pro celý obor práva trestního,
občanského trestního práva, vojenského
trestního práva a uherského trestního
práva, zavedena byla jednotná ustanovení.
Jenom podotýkám, že se na úpravu, jak
byla učiněna volebním řádem,
nedíváme jako na definitivní, nýbrž
jenom jako úpravu přechodní, a že jsme
měli na mysli podle slibu vlády, že majetkové
delikty budou upraveny pro celou říši a všechno
občanstvo jednotně, a s tím že budou
také upraveny jednotně následky trestního
odsouzení. (Posl. Brabec: To budeme s těmi zloději
voliti ještě 5 let!) To bylo slíbeno, že
to bude podáno v nejkratší době. (Posl.
Brabec: Na ten slib nelze nic dát!) To jsou důvody,
které vedly k úpravě zákonné
již v měsíci lednu letošního roku,
které vedly též k tomu, že jsme setrvali
na svém původním usnesení.
Proto prosím, aby návrhy p. kol. Brabce byly
zamítnuty, a aby byl přijat návrh p. kol.
Bradáče. (Potlesk. Nepokoj.)
Předseda; K návrhu, týkajícímu
se formálního jednání přihlásil
se p. kol. Dyk, uděluji mu slovo.
Posl. Dyk: Vážené shromáždění!
Vývody páně zpravodajovy dlužno rozděliti
jaksi na dvě části. První podstatný
jeho argument byl, že, poněvadž nemůžeme
chytiti všechny zloděje ... (Posl. Bechyně:
Návrh k jednacímu řádu čekáme!
Hluk.) Prosím, já musím skončit
za 5 minut.
Předseda (zvoní): Prosím pány,
aby zachovali klid! Podle § 72. jednacího řádu,
hlásí-li se poslanec k návrhu, týkajícímu
se formálního jednání, jest mu slovo
ihned uděliti a o návrhu ihned hlasovati. Řečník
právě mluvící nesmí býti
v něm přerušován. K odůvodnění
návrhu jest navrhovateli poskytnuta doba 5 minut a dbáti
nad dodržením pořádku jednacího
jest povolán předseda. (Výborně!
Potlesk ve středu.)
Posl. Dyk (pokračuje): Aby páni na
levici byli uklidněni, počínám tímto
návrhem: Navrhuji, aby schůze byla přerušena
na půl hodiny, aby se mohl doplniti návrh p. dra
Brabce ve smyslu vývodů p. dra Meissnera,
a dovoluji si to odůvodniti. Přední část
pana dra Meissnera, ... (Hlučná veselost.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid! (Posl. Kříž: Vezměte raděj
tu zadní část!)
Posl. Dyk (pokračuje): ... kde jeho zadní
část počíná, to nevím,
podívejte se vy na p. dra Meissnera! (Bouřlivá
veselost. Pochvala ve středu. Posl. Bechyně: Pokřikovat,
pane kolego, jest snadnější, nežli státi
na tribuně řečnické!) Pane kol.
Bechyně, zde neběží o žádný
šprým, nýbrž o velmi vážnou
věc, které pan zpravodaj věnoval dlouhou
dobu. (Hluk.) Mám pouze 5 minut ... (Posl. Johanis:
Pane kol. Dyku, teď jste se přilepil, teď jste
se přilepil!) Prosím, aby mých 5 minut
nebylo mně takto vyčerpáváno, když
p. dr. Meissner měl příležitost
tak dlouho mluvit.
Argumentace p. dra Meissnera spočívá v tom,
že, není-li možno chytiti všechny zloděje,
musíme pustiti ty, kteří se chytí.
Já této argumentaci oponuji, ač nejsem graduovaným
právníkem, a říkám: Jestli
se všichni zloději nechytili, tedy se všichni
zloději mají chytit! (Výborně.
Odpor. Hlas: Chytejte je vy!) Páni sociální
demokraté paušálně odsuzují,
ale ať přijdou s konkretními daty a vážnými
obžalobami a uvidí, že jestliže se oni pro
ty zloděje tolik rozčilují, na naší
straně nebude ani jediného, který bude naše
zloděje chránit. (Výborně! Potlesk.
Posl. Ulrich: My máme strach, že by určitá
politická strana ztratila všechny voliče!)
Divím se, že v Národním shromáždění,
kde se tak důležité předlohy přecházejí
mlčením, k ochraně zlodějů
promluvila se řeč tak dlouhá. (Výborně.
Tak jest! ve středu.) Pánové jestliže
vám tato věc ... (Posl. Stivín: To jest
ušlechtilá argumentace od vás!) Ano, jest
to argumentace správná a lituji, že p. dr.
Meissner nepostřehl a nevyvodil správného
důsledku z toho, co zde přednesl on nám tu
uvedl doklady, - a my je také akceptujeme - že návrh
p. dra Brabce nevyčerpává ještě
thema, že jsou určité závady a že
by neměli mít volební právo ještě
i jiní, než ti, kteří jsou uvedeni v
návrhu. My to schvalujeme a pouze vyslovujeme politování,
že se strany stoupenců p. dra Meissnera tyto
námitky v čas nebyly předneseny, ač
byl znám návrh p. dra Brabce jíž
dříve ... (Posl. Johanis: Byl podán včera!),
a že se s nimi přišlo teprve dnes. Ačkoli
se tedy s těmito námitkami přišlo až
dnes, tedy poněkud pozdě, přece máme
dobrou vůli, přizpůsobiti se argumentům
p. Dra Meissnera a odstraniti vytčené závady.
Tvrdí-li p. Dr. Meissner, že jsou nehodni práva
volebního - což my připouštíme,
- také jiní delinkventi, pak prosím, aby
se to uzákonilo a aby se za příčinou
porady o stylisaci v té příčině
přerušila schůze Národního shromáždění
na půl hodiny (Výborně!)
Náš postup vždy byl a vždy bude diktován
jedině věcnými momenty a my tedy neváháme
akceptovati to, co z vývodů p. dra Meissnera
bylo správné a co my docela bez nějaké
stranické zaujatosti uznáváme. (Výborně!
Potlesk.)
Předseda (zvoní): K formálnímu
návrhu se dále přihlásil pan kol.
Ševčík, uděluji mu slovo.
Posl. Ševčík: Navrhuji, velectěné
Národní shromáždění, aby
jenom za příčinou projednání
tohoto návrhu byla přerušena schůze
na půl hodiny a aby se v plenární schůzi
o dalších bodech denního pořádku
jednalo.
Předseda: Já rozumím tomuto návrhu
v tom smyslu, aby se přerušilo projednávání
tohoto odstavce denního pořádku, resp. hlasování
o něm, a mezi tím aby se projednával ten
odstavec, který byl odložen. Snad pan kol. Ševčík
se tomu přizpůsobí.
Posl. Dyk: Pane předsedo, já mám formální
otázku, jak zároveň máme jednati o
tomto návrhu a při tom pokračovati v jednání
o jiném. (Hlasy: To se dělá, to se již
forma najde!)
Předseda: Prosím pana kol. Dyka, zdali
se přizpůsobuje.
Posl. Dyk: Přizpůsobuji se.
Předseda: Ve smyslu návrhu pana kol. Ševčíka,
jemuž přizpůsobil se také pan kol. Dyk,
přerušuji projednávání
tohoto odstavce denního pořádku a přistupujeme
k dokončení projednání odstavce sedmého
denního pořádku, týkajícího
se zprávy výboru zemědělského
a technického o vládním návrhu
zákona (tisk č. 1772), jímž se mění
ustanovení zákona ze dne 4. ledna 1909, č.
4. ř. z. o zvelebení zemědělství
stavbami vodními (tisk č. 2065).
Než udělím slovo panu zpravodaji, sděluji,
že mne došel tento návrh člena Národního
shromáždění Zíky, Záruby,
Pffermana a soudruhů k § 3. odstavci 3. Tento
pozměňující návrh zní:
"Generální návrhy meliorační,
které jsou v souvislosti s úpravami řek,
náležejících do oboru působnosti
ministerstva veřejných prací, podléhají
schválení tohoto ministerstva v dohodě s
ministerstvem zemědělství."
Návrh tento jest dostatečným počtem
podpisů opatřen a jest předmětem jednání.
K slovu není přihlášen nikdo, debata
jest skončena.
Uděluji závěrečné slovo panu
zpravodaji.
Zravodaj posl. Ševčík: Poněvadž
o tomto pozměňovacím návrhu učiněna
byla dohoda mezi zástupci jednotlivých stran této
slavné sněmovny, jakož i také zemědělského
a technického výboru, proto dovoluji si akkomodovati
se tomuto pozměňujícímu návrhu.
(Výborně!)