Resoluce k zákonu, jímž se mění
ustanovení článku IV. a doplňuje ustanovení
článku V. zákona ze dne 7. října
1919 č. 541 sb. z. a n. o úpravě poměrů
státních zaměstnanců: "Při
přeřaďování profesorů
(zatímních profesorů), odborných přednostů,
správců a ředitelů do nového
schematu platového ve smyslu článku VII.
§ 11. zákona ze dne 7. října o úpravě
poměrů státních zaměstnanců
budiž vzat za základ jejich základní
plat s 5tiletými přídavky.
Vláda se vyzývá, aby v tomto smyslu vykládala
to ustanovení zákona ze dne 7. října
1919, dle něhož převádění
profesorů má se díti "obdobně"
dle zásad pro státní úředníky
tak, aby vzhledem k dosavadním zvláštním
jejich poměrům nebyli v důsledcích
tohoto přeřadění postaveni nepříznivěji,
než ostatní státní úředníci."
Tuto resoluci doporučuje státně zřízenecký
výbor rovněž ke schválení. Je
nutno zvláště připomenouti, poněvadž
i v této kategorii jsou zase veliké rozdíly,
veliké nesrovnalosti, že má státně
zřízenecký výbor na mysli ve svém
vyzvání k vládě, aby u profesorů
a učitelů průmyslových a odborných
škol, jichž kvinkvenálky byly o mnoho nižší
než kvinkvenálky profesorů ostatních,
platilo to obdobně v tom rozumu, aby celkový součet
postupových sum, dosažených u profesorů
a celkový součet dosažený u učitelů
a profesorů průmyslových a odborných
škol, byly postaveny vedle sebe a, poněvadž se
vykazuje ve druhé položce tento obnos pro stejnou
kategorii a stejný počet let nižší,
aby byli tito profesoři a učitelé průmyslových
a odborných škol vyrovnáni do téže
výše jako ostatní profesoři, kteří
až do dneška měli vyšší kvinkvenálky.
To je nutno říci zvláště s tohoto
stanoviska, poněvadž v zákoně to nelze
říci a v resoluci to také vysloveně
nelze říci, poněvadž je to jen nové
rozdělování těch kategorií.
Takto si ale státně zřízenecký
výbor představuje luštění této
otázky profesorů a profesorů a učitelů
průmyslových a obchodních škol zvláště.
Slavné Národní shromáždění!
Já nemohu, než doporučiti toto dílko,
tento doplněk zákona k schválení,
s ujištěním, že státně zřízenecký
výbor hledal všecky možné cesty, aby se
nesrovnalostem, které se tu musí objeviti, - nelze
bez nich vůbec pracovat - aby se těm největším
nesrovnalostem vyhnul a aby věc udělal tak, aby,
když již snad nebude moci na těch periferiích
organisačních získati uspokojení dotyčných
zaměstnanců, aby aspoň uspokojil své
vlastní vědomí a svědomí, ale
uspokojil také svědomí a vědomí
celého slavného Národního shromáždění,
které pro tento dodatek zákona bude hlasovat. (Výborně!
Potlesk.)
Předseda: Přečtu navržené
resoluce, které mi byly podány. Je to nejprve
resoluce, kterou přečetl pan zpravodaj, usnesená
výborem. Mám ji číst znovu? (Hlasy:
Ne!)
Tedy slyšeli jste ji.
Dále mně byly podány resoluční
návrhy a to pana kolegy dra Lukavského a soudruhů,
tohoto znění:
dra Lukavského a soudr. k vládnímu
návrhu zákona, jímž se mění
ustanovení čl. IV. a doplňují ustanovení
čl. V. zákona ze dne 7. října 1919
čl. 541 sb. z. a nař. o úpravě poměrů
státních zaměstnanců;
"Vláda se vyzývá, aby při přeřaďování
profesorů na průmyslových a odborných
školách odstranila nevýhody oproti ostatním
učitelům středoškolským, které
vyplývají z toho, že profesoři škol
průmyslových a odborných požívali
menších pětiletých přídavků".
Resoluce jest opatřena dostatečným počtem
podpisů a jest předmětem jednání.
Dále podal pak kolega Vojta, Buříval
a Brodecký tento resoluční návrh:
"Vládě se ukládá, aby ve smyslu
zákona ze dne 7. října 1919, jakož i
ve smyslu zákona právě projednávaného
provedla též zařadění třídních
poštovních úředníků do
jednotlivých hodnostních tříd, platných
podle služebních let".
Také tento resoluční návrh jest opatřen
dostatečným počtem podpisů a je předmětem
jednání.
K slovu není nikdo přihlášen. Debata
odpadá. Přeje si pan zpravodaj doslovu?
Zpravodaj posl. Brodecký: Navrhuji, aby resoluce
druhá a třetí byly odkázány
státně-zřízeneckému výboru.
Předseda (zvoní): Přistoupíme
k hlasování. Poněvadž zákon
má pouze 4 články a žádný
pozměňovací návrh podán nebyl,
budeme hlasovati o něm v celku. Je proti tomu nějaká
námitka? (Nebyla.) Námitek proti tomu není.
Kdo souhlasí s článkem I., II., III. a IV.
zákona, jakož i s jeho nadpisem, jak je obsažen
ve zprávě státně-zřízeneckého
výboru, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Zákon je schválen
v prvém čtení.
Přeje si pan zpravodaj slova k druhému čtení?
Zpravodaj posl. Brodecký: Ne.
Předseda: Kdo souhlasí se zákonem
přijatým právě v prvém čtení,
také ve čtení druhém, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Zákon je schválen
také ve druhém čtení a přistoupíme
k hlasování o resolucích.
Nejprve dám hlasovati o resoluci, navržené
výborem státně-zřízeneckým,
jak ji přečetl p. zpravodaj. Kdo s resolucí
tou souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To jest většina. Resoluce výboru státně-zřízeneckého
jest schválena.
Nyní dám hlasovati o obou resolucích p. Kol.
dra Lukavského a p. kol. Vojty, o nichž
navrhoval p. zpravodaj, aby se přikázaly
výboru státně-zřízeneckému.
Kdo souhlasí s tímto návrhem na přikázání
obou resolucí výboru státně-zřízeneckému,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Obě resoluce jsou přikázány
výboru státně-zřízeneckému
a tím tento odstavec denního pořadu jest
vyřízen.
Nyní, předpokládaje souhlas Národního
shromáždění, přistoupil bych
k vyřízení ještě jednoho odstavce
denního pořadu, při němž nebude
debaty, jak se dá předpokládati a sice k
5. zprávě výboru právního
o vládním návrhu zákona (tisk č.
1990), kterým se mění některá
ustanovení trestního řádu z 23.
května 1873, č. 119 ř. z., a zákona
čl. XXXIII. z r. 1896 (tisk č. 2042).
Zpravodajem jest kol. p. dr. Jar. Stránský.
Námitek proti tomu není, abychom vyřídili
ještě tento odstavec? (Nebyly.) Uděluji
slovo p. zpravodaji.
Zpravodaj posl. dr. Stránský ml.: Velectění
pánové a paní!
Náš skoro 50tiletý trestní řád
potřebuje naléhavě soustavné opravy.
Zákon, jehož osnovu předložila vláda
Národnímu shromáždění
a jehož přijetí vám právní
výbor navrhuje, takovou soustavnou opravou není.
Z toho však nemůže býti činěna
výtka našemu ministerstvu spravedlnosti, poněvadž
soustavná reforma trestního řádu jest
velké zákonodárné dílo, které
v době, která tu dosud byla, a za nynějších
poměrů vykonáno býti nemohlo. Já
považuji za svou povinnost, spíše při
této příležitosti říci,
ze přímo horečná činnost, velká
činnost, kterou vyvíjí legislativní
oddělení našeho ministerstva spravedlnosti
za vedení p. min. spravedlnosti a šéfa legislativního
oddělení p. sekčního šéfa
Poláka, vyžaduje našeho opravdového uznání
a naší vděčnosti. (Tak jest!)
Zákon, který máte schváliti, jest
oprava celé řady jednotlivých ustanovení
našeho trestního řadu a sice úplně
nesourodých; tedy on se týká na př.
ustanovení o milosti a abolici, ustanovení o lhůtách,
které se uvádí v jakýsi soulad s obdobným
ustanovením řádu civilního, o složení
trestního senátu, o delegaci soudu, o soudním
uschování věcí propadlých soudnímu
zabavení, o podmínkách kollusní vazby,
o náležitostech sepsání rozsudku, o
poplatcích tlumočníků, o výkonu
trestu u jiného soudu, než je ten, který vynáší
rozsudek, o podmínkách, kdy se místo protokolu
může zříditi pouhý záznam
atd. Většinou u všech těchto ustanovení
bylo ministerstvo spravedlnosti vedeno nynějšími
poměry, kdy soudy jsou přetíženy prací
a kdy jest nutno, soudcům poněkud práci jejich
ulehčiti tím, že se eliminuje zbytečné
psaní podle starého trestního řádu.
Další ustanovení tohoto zákona mají
účelem unifikaci našeho trestního řádu
s trestním řádem maďarským, dosud
platným na Slovensku. Já tedy nebudu, velectění
pánové, dále již rozebírati jednotlivá
ustanovení, krátce jen se chci zmíniti o
jednom. Tento trestní řád - a to jest, tuším,
jeho nejdokonalejší a nejpronikavější
reforma - poněvadž trestní řad v tom
smyslu, že senáty, které rozhodují o
zločinech v I. i II. stolici a které dosud byly
4členné, stanoví, že budou příště
toliko 3členné. I zde bylo ministerstvo spravedlnosti
vedeno jednak důvody fiskálními, jednak velkým
přetížením soudů.
A tu jest mou povinností jako zpravodaje právního
výboru konstatovati, že právní výbor
jen právě v uznání té tísně,
ve které se naše justice nalézá, na
tyto návrhy přistoupil, že však je považuje
za provisorní a, aby to zdůraznil, zkrátil
také tu dobu platnosti této změny - byla
navrhována doba dvouletá - na toliko jednoletou.
My máme všichni vřelé přání,
aby ministerstvu spravedlnosti se podařilo, během
tohoto roku takovým způsobem vybaviti zase naše
soudy, aby mohlo platiti opět to ustanovení staré.
Změna totiž, musím podotknouti, je v neprospěch
obžalovaného. Dnes, když dva soudci podle tohoto
nového zákona budou pro vinu, tedy jest obžalovaný
vinen a odsouzen, kdežto za platnosti starého zákona
ještě při dvou hlasech pro vinu, když
dva hlasy byly pro nevinu, byl osvobozen.
Toť vše, co jako referent dnes podotýkám.
Dodávám, že jsem byl se strany ministerstva
spravedlnosti požádán, abych provedl v zákoně
jisté nepatrné změny. Tyto změny jsou
vesměs pouze povahy stylistické, ale u dvou z nich
mohla by vzniknouti pochybnost a proto si dovoluji žádati,
aby byl schválen zákon s těmito změnami
již v prvém čtení, a sice: ve článku
I. odst. 15., a sice v jeho odstavci posledním na stránce
4. před posledním slovem "pokračováno"
má býti vsunuto slovo " zatím".
Dále v článku II. v odstavci 7., v jeho odstavci
druhém, má býti ve větě "Okresní
soudy i vyšetřující soudce obvodu"
atd. slovo "obvodu" vypuštěno. Konečně
ve čl. II. v odstavci 23. zase před posledním
slovem "pokračováno" má býti
vloženo slovo "zatím". (Poslanec Buříval:
Právní výbor s tím souhlasí?)
To jsou právě změny, které mohu bez
souhlasu právního výboru doporučiti.
Činím tak jen z opatrnosti, - změny ony mohly
by býti považovány za stylistické -
jen z opatrnosti navrhuji je již v prvém čtení.
(Výborně!)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen. Debata jest skončena,
resp. odpadá v tomto. případě. Přistoupíme
k hlasování. Prosím o zaujetí
míst. (Děje se.)
Pan zpravodaj závěrečného slova sobě
nepřeje?
Zpravodaj posl. dr. J. Stránský: Nikoli.
Předseda (zvoní): Dám hlasovati
o celém zákoně, obsahujícím
pět článků, jakož o nadpisu jeho
najednou, nebude-li proti tomu námitek (Nebyly)
a to s pozměňovacími návrhy, - o kterých
možno býti v pochybnostech, nejsou-li to dokonce jen
stylistické změny - doporučenými p.
zpravodajem a to: aby v odstavci 15. čl. I. v poslední
řádce před slovem "pokračováno"
vsunuto bylo slovo "zatím", ve čl. II.
v odst. 7. aby na 5. řádce slovo "obvodu"
bylo vypuštěno a konečně v odstavci
23. aby v poslední řádce před slovem
"pokračováno" bylo vsunuto slovo "zatím".
Kdo se články I.-V. zákona, jak jest obsažen
ve zprávě výboru právního,
jakož i s nadpisem jeho a se změnami, které
jsem pravě uvedl a které doporučil pan zpravodaj,
souhlasí v prvém čtení, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, zákon jest schválen
s příslušnými změnami v prvém
čtení. K druhému čtení
vyžádal si slovo pan zpravodaj.
Zpravodaj dr. Stránský ml. Pro druhé
čtení jest mi navrhnouti řadu oprav, tiskových
chyb a korektur ve vládním návrhu. To jsou:
V čl. I. místo "anebo" slovo "nebo";
odstavec 2. poslední věta: "určující
počátek lhůty a čas, po který
jest spis dopravován poštou" a nikoliv: "po
kterou je poštou dopravován spis".
Dále v odstavci 2. poslední odstavec jeho "Písemná
podání, zejména podání opravného
prostředku lze učiniti i telegraficky" - "také
telegraficky".
Na stránce 4. v odstavci třetím místo
slova "soud nejvyšší" "nejvyšší
soud" (šestá řádka zdola).
Na stránce 5. v odstavci 16. 2. místo "vzdání
se" pouze "vzdání", to
"se" vynechati.
Dále v čl. II. na stránce 6. shora odst.
druhý, zase táž slova, stejná oprava
"po který jest spis dopravován poštou",
místo "po který jest dopravován poštou
spis".
Potom na téže stránce ob jeden odstavec dále
místo "i telegraficky" "také
telegraficky"; zase táž oprava.
Na stránce 7. první odstavec shora místo
slova "vyhledávajících" má
býti "vyhledávacích", češtější
by bylo ovšem vyhledávajících.
Na téže straně odstavec 11. "Ustanovení
posledního odstavce v § 146. platí také
zde" místo "i zde" a na téže
stránce v odstavci 13. "Mimo to může
býti protokol přečten..." místo:
"když žalobce i obžalovaný souhlasí",
"souhlasí-li žalobce i obžalovaný".
Na str. 8. odstav. 16. jest všude nesprávně
místo "do usnesení" "proti
usnesením žalobního senátu",
jakož i dále "do usnesení žalobního
senátu zamítajících návrh".
Potom ještě na str. 10. poslední oprava jest
tisková chyba v odstavci 24. "vzdají-li se
strany práva odvolacího", to jest tisková
chyba. To jest všechno.
Předseda: Přistoupíme k hlasování
v druhém čtení. Kdo zákon,
přijatý v prvém čtení, s korekturami
doporučenými teď panem zpravodajem schvaluje
také v druhém čtení, prosím,
aby povstal. (Děje se).
To jest většina, zákon je schválen
také ve druhém čtení a tím
tento odstavec denního pořádku je vyřízen.
Přerušuji projednávání
dnešního denního pořadu a, nebude-li
proti tomu námitek, provedeme ještě některé
doplňovací volby do výborů. (Námitek
nebylo.) Není námitek.
Do výboru technického za vystoupivšího
člena N. S. Stoupala navrhuje se člen N.
S. Vacula;
do výboru zemědělského za člena
N. S. Chlebounovou člen N. S. Sáblík.
Kdo s navrženými změnami souhlasí, prosím,
aby povstal. (Děje se.) To je většina,
obe změny jsou schváleny.
Návrh člena N. S. Karla Brožíka
a soudr. na změnu článku 18. zákona
o závodních a revírních radách
při hornictví, tisk č. 2067, přikazuje
se též výboru technickému.