Proto, postrádám-li
něčeho ve vládním návrhu dnešního
zákona, tož jenom ustanovení, že ty odbory
domácké práce, které dnes jsou již
zralé k převedení ve výrobu dílenskou
nebo tovární, provozovati po domácku se zakazuje,
a na druhé straně, že pro ty odbory, které
do té doby nemohou býti provozovány dílensky
nebo továrensky, není zákonem nařízeno
povinné družstevní sdružování.
(Výborně! Potlesk.)
Předseda
(zvoní): Debata je skončena.
Přeje si pan zpravodaj doslov?
Zpravodaj posl. Tučný:
Ano.
Předseda:
Uděluji mu tedy slovo.
Zpravodaj poslanec Tučný:
Vážené Národní shromáždění!
Debata ukázala vzácnou
jednotu v nazírání na nutnost úpravy
poměrů domácí práce a já
jsem zejména potěšen jednomyslným přáním,
aby s vládních míst bylo domácí
dělnictvo podporováno ve své emancipační
snaze od vykořisťovatelů, a to způsobem
zavedení družstevní výroby. Mohu jen
potvrditi stesky, které zde byly proneseny zejména
kol. Dubickým, že družstevnictví
domácího dělnictva není se strany
vlády podporováno, poněvadž sám
jsem se přesvědčil při intervenci
v československé textilní komisi, že
domácím tkalcům v Horkách a v Čisté
u Horek nebyl přikázán žádný
příděl příze, ba dokonce bylo
při té příležitosti prozrazeno,
že na účet těch domácích
tkalců bral přízi továrník
Wolf Pick (Slyšte!), a oni z ní neviděli
ani nitky. Tyto případy budou soudem přísně
vyšetřeny a továrníci, kteří
takovým podvodným způsobem na účet
domácích dělníků brali přízi,
budou musiti býti také řádně
potrestáni. O podpoře družstevnictví
v domácí práci nebylo možno vsunouti
nějaké ustanovení do zákona, ale této
potřebě odpovídá navržená
resoluce, a já se přimlouvám, aby byla také
Národním shromážděním
jednomyslně schválena. Jsem potěšen
také tím, že kolegové Dubický
a Rebš volali po odborném školství pro
sklářství, a myslím, že po této
stránce vyhovuje zase druhá resoluce, která
žádá pro ta odvětví, ve kterých
je s úspěchem možno odborné školství
zřídit, aby takové průmyslové
školy skutečně zřízeny byly.
Pokud zde byly proneseny stížnosti
do distribuce potřeb k domácké výrobě
nutných, domnívám se, že příčiny
těchto stížností jsou poněkud
hlubší, než jak o nich bylo referováno.
Pro skláře je v první řadě
potřebí petroleje, ale toho je takový nedostatek,
že ze státního přídělu
je možno sotva 50 % skutečné potřeby
krýt. Přirozeně mají potom domáčtí
dělníci zájem na tom, aby se toho přídělu
petroleje dostalo jen těm dělníkům,
kteří domáckou prací opravdu jedině
uhajují svoji existenci a aby se uskrovnili ti, kteří
existenci svoji mají zajištěnu jinak, totiž
to znamená, že jestliže jsou interesováni
také zemědělci na tom přídělu
petroleje, kteří svoji existenci mají zajištěnu,
že by měli umožniti prozatím větší
dávkou existenci těm lidem, kteří
jiné existence nemají. A tu se shledáváme
zase jenom s tím, co jsem řekl také ve svém
referátu, že domácké dělnictvo
se chrání konkurence, a to těch lidí,
kteří, majíce existenci jinak zajištěnu,
mohou potom také levnější prací,
menšími mzdami nebezpečně konkurovat
s dělnictvem ostatním.
Kolega Hrizbyl zde pronesl obavu,
že by skladištní mistři mohli zaměstnávati
učně. Nějaké omezení v přijímání
učňů skladními mistry nebylo možno
rovněž v zákoně uplatniti, poněvadž
skladištní mistr je živnostníkem podle
živnostenského řádu a na základě
svého živnostenského oprávnění
má také právo, učně přijímati
a učně vyučovati. Také pokud se týče
druhé stížnosti, že zákon nezakazuje,
aby dělníci pro domáckou výrobu dodávali
sami nutné potřeby, nebylo to možno rovněž
zákonem uplatniti, ale dělníci mají
možnost, aby v ústředních komisích
tuto potřebu a toto své praní uplatnili,
poněvadž, jestliže ústřední
komise ustanoví, že všecky potřeby k výrobě
musí dodati podnikatel, bude musiti také tato podmínka
býti dodržována.
A pokud vznesl obavu kolega Čuřík,
že jmenování jejich členů do
ústředních komisí nebude snad objektivním,
tedy v tomto ohledu nemůžeme nic jiného činiti,
nežli apelovati na pana ministra sociální péče,
aby při jmenování jak obvodních, tak
ústředních komisí opravdu si počínal
co nejobjektivněji, a já jsem také přesvědčen,
že pan ministr pro sociální péči
bude se také jenom přísnou objektivností
říditi.
Prosím znovu, vážené
Národní shromáždění, aby
předloha zákona tak, jak se na ní usnesl
sociálně politický výbor, i s navrženými
dvěma resolucemi beze změny přijalo. (Výborně!
Potlesk!)
Předseda:
Přistoupíme k hlasování. Prosím
o zaujetí míst. (Děje se.)
Dám, nebude-li proti tomu
námitek, hlasovati tímto způsobem: nejprve
o článku I. Všeobecná ustanovení,
II. O přehledu domácké práce, III.
Oznamování mzdových a pracovních podmínek
- to jsou paragrafy 1. až 8. incl., potom o článku
IV. Ústřední komise domácké
práce (§§ 9.-21. incl.), potom o čl. V.,
to jsou "Obvodní komise domácké práce",
§§ 22. až 29., a pak o ostatních článcích
VI.-IX., §§ 30.-37., jakož i o nadpisu zákona.
(Námitek nebylo.) Námitek proti tomu není.
Kdo souhlasí s čl.
I.-IlI., to jsou §§ 1.-8. incl. tak, jak jsou obsaženy
ve zprávě výboru sociálně-politického,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. §§
1.-8. jsou schváleny.
Kdo souhlasí s čl.
IV., to jsou §§ 9. až 21. incl. tak, jak jsou obsaženy
ve zprávě výborové, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Čl.
IV. §§ 9.-21. incl. jsou schváleny.
Kdo souhlasí dále s
čl. V. "Obvodní komise domácké
práce", totiž s §§ 22. až 29.
včetně, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To jest většina; také
čl. V. §§ 22. až 29. incl. jsou schváleny.
Kdo souhlasí konečně
s čl. VI., VII., VIII. a IX., totiž s §§
30.-37. incl., jakož i s nadpisem zákona, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina; také
tyto poslední 4 články, jakož i nadpis
zákona jsou schváleny.
Přeje si p. zpravodaj ke druhému
čtení slova?
Zpravodaj posl. Tučný:
Ano.
V 3. odst. § 10. čtvrtá
řádka schází za slovem lit. e) čárka,
bez které jest smysl dost nejasný.
V § 23. druhý odst.,
druhá řádka, navrhuji, místo slova
"stran" aby byla tam slova "týkajících
se".
V § 31. třetí
řádka místo slova "stran" slovo
"o".
Předseda:
Kdo souhlasí se zákonem, přijatým
právě ve čtení prvém, s těmi
3 korekturami, které doporučil nyní p. zpravodaj,
také ve čtení druhém, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Zákon
jest schválen také ve druhém čtení
a přistoupíme k navrženým resolucím.
Jsou dvě od člena N. S. p. dra Rambouska.
Mám je snad přečísti? (Hlasy: Ne!)
Přečteny ostatně již byly. Kdo s oběma
těmito resolucemi souhlasí, prosím, aby povstal.
(Děje se.)
To jest většina; také
obě tyto resoluce jsou přijaty a tím
tento odstavec denního pořadu vyřízen.
(Potlesk.)
Přistoupíme k odstavci
3., jímž jest
3. zpráva státně-zřízeneckého
výboru o vládním návrhu zákona
(tisk č. 1870) o reorganisaci finanční
stráže (tisk č. 1975).
Zpravodajem jest p. kol. Gustav Navrátil,
uděluji mu slovo.
Zpravodaj post. G. Navrátil:
Vážené shromáždění!
Záležitost, o kterou
se jedná, jest dalekosáhlého významu.
Tohoto významu nabyla teprve v době, kdy se počíná
organisovati ve službě finanční stráže
a sice tím, že novými daněmi byly finanční
stráži veliké úkoly uloženy, jednak
také tím, že celní a pohraniční
služba musí býti organisována. Mimo
to, jak známo, nový úkol nastává
finanční stráži sestátněním
potravní čáry a vybudováním
této instituce v různých jiných městech.
Státně-zřízenecký
výbor jednal o organisaci na základě vládního
návrhu. Upouštím proto od odůvodnění
tohoto zákona, protože v tisku č. 1870, který
byl podkladem, důvody byly již samou vládou
předneseny a plně také státně-zřízeneckým
výborem byly uznány. Ale musím upozorniti,
že různé změny byly státně-zřízeneckým
výborem na osnově zákona provedeny, upouštím
však i od odůvodňování těchto
změn, poněvadž ve zprávě, kterou
jsem měl čest jménem státně-zřízeneckého
výboru přednésti, jsou také důvody
těchto změn sepsány.
Musím znova zdůrazniti,
že státně-zřízenecký výbor,
když již tisk č. 1975 byl vydán, jednal
znova o různých dalších změnách
tohoto zákona, a sice ve shodě s vládou,
což zvláště konstatuji, a úplně
také za souhlasu vládních zástupců.
Změny tyto dovoluji si tudíž navrhnouti dodatečně,
jakožto jednomyslné usnesení státně-zřízeneckého
výboru za souhlasu vládního. Změny
navržené týkají se těchto bodů:
Na str. 4. zprávy státně-zřízeneckého
výboru v § 9., poslední odstavec bodu prvního,
buďtež škrtnuta slova "až do nejvyšší
výměry 4 roků". To bylo nutno k vůli
tomu, aby příkré nesrovnalosti, které
by vznikly jen částečným započítáním
let ztrávených v určité třídě,
byly odstraněny.
Dále navrhuje státně
zřízenecký výbor, aby na téže
straně v § 9. odst. a) v řádce první
po slovech "úspěšně vykonali",
byla doplněna slova: "nebo do jednoho roku ode
dne vyhlášení zákona vykonají".
Odůvodňovati tuto změnu zajisté není
třeba, neboť nutno dáti možnost těm,
kteří zkoušky chtějí vykonati,
aby do určité doby také tyto zkoušky
vykonali, zvláště když se uváží,
že zajisté mnoho úředníků
jest připraveno, kteří jen z nahodilosti
dosud zkoušky vykonati nemohli.
Na straně 5. navrhuje státně
zřízenecký výbor, aby byl škrtnut
odstavec: "Nekryje-li se toto služné s platovým
stupněm úřednického schematu, nastupuje
zařadění do stupně nejblíže
vyššího", protože omylem byl tam zařaděn,
neboť odvolává se tento odstavec na 3 body
a), b), c) a nutno jej tedy přesunouti, takže by nový
odstavec, platící, jak jsem již řekl,
pro všechny tyto 3 body, byl vsunut za odstavec c), před
odstavec d) a sice ve stejném znění: "Nekryje-li
se toto služné s platovým stupněm úřednického
schematu, nastupuje zařadění do stupně
nejblíže vyššího.
"Mimo to však usnesl se
výbor za souhlasu vlády, aby toto ustanovení
bylo doplněno následující větou:
"Doba ztrávená v platovém stupni zřízeneckém,
na základě kterého nastane přeřadění,
započte se do postupu v úřednickém
schematu."
Konečně jest ještě
poměrně nepatrná změna v § 10.
a sice, aby se škrtlo slovo "tělesná",
neboť stačí úplně, když
způsobilost je všeobecně vymezena a není
třeba poukazovati zvláště na způsobilost
tělesnou.
Konečně upozorňuji,
že ovšem otázky jiné, které jsou
všeobecného rázu a týkají se
veškerých resortů, jako na př. započítání
let vojenských a sice u těch, kteří
ještě nebyli před svou vojenskou službou
ve službách státních, bude třeba
řešiti pro veškeré resorty a úřednické
kategorie.
Konečně usnesl se státně
zřízenecký výbor na resoluci,
kterou současně předkládá.
Resoluce zní takto: "Ježto podle navrhované
osnovy zákonné celá řada zřízenců
finanční stráže nebude moci vzhledem
ke svému služebnímu stáří
dosáhnouti požitkův automatického postupu
skupiny D do VIII. a VII. hodnostní třídy
státních úředníků ve
stanovené době, vyzývá se ministerstvo
financí, aby oněm úředníkům
důchodkové kontroly, kteří při
vyhovující kvalifikaci budou ustanoveni za přednosty
úřadů této kontroly, po případě
za jejich zástupce, umožnilo jmenováním
dosáhnouti těchto hodnostních tříd
právě tak, jak bylo tímto zákonem
umožněno dosavadním úředníkům
finanční stráže."
Předseda:
Ke slovu není nikdo přihlášen, debata
odpadá. Přistoupíme k hlasování.
Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Hlasovati dám tím způsobem,
že nejprve předložím k hlasování
§§ 1.-8. incl.; pak budeme hlasovati zvlášť
o § 9., při němž jsou některé
změny.
O § 10., ve kterém jest
rovněž změna a pak o §§ 11-13 incl.,
jakož i o nadpisu zvláště.
Jest snad proti tomuto způsobu
hlasování nějaká námitka? (Nebyla.)
Není. Budeme hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Kdo souhlasí s §§
1.-8. zákona, jak jest obsažen ve zprávě
státně zřízeneckého výboru,
prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina,
§§ 1.-8. jsou schváleny.
Teď dám hlasovati o §
9., a sice se změnami, které navrhl pan zpravodaj.
Jsou to v posledním odstavci čl. 1., a sice ve čtvrté
řádce zdola mají se vynechati slova "až
do nejvyšší výměry 4 roků",
na to v čl. 2. alinea a za slova "úspěšně
vykonali" má býti uvedeno "nebo do jednoho
roku ode dne vyhlášení zákona vykonají",
dále před odstavcem lit. b slova: "Nekryje-li
se toto služné s platovým stupněm úřednického
schematu, nastupuje zařazení do stupně nejblíže
vyššího" se vynechají a za odstavec
lit. c vsune se: "Nekryje-li se toto služné
s platovým stupněm" - co také tady právě
bylo vynecháno - "úřednického
schematu, nastupuje zařazení do stupně nejblíže
vyššího", a vedle toho ještě
slova: "Doba ztrávená v platovém stupni
zřízeneckém, na základě kterého
nastane přeřazení, započte se do postupu
v úřednickém schematu".
Kdo souhlasí s § 9. takto
pozměněným, prosím, aby povstal. (Děje
se.) To jest většina, § 9. se změnami
navrženými panem zpravodajem jest schválen.
V § 10. navrhuje pan zpravodaj,
aby v posledním odstavci čtvrtý řádek
zdola se vynechalo slovo "tělesná". Kdo
s § 10. takto pozměněným souhlasí,
prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina,
také § 10. se změnami navrženými
panem zpravodajem jest schválen.
Kdo souhlasí s §§
11., 12. a 13., jakož i s nadpisem zákona, jak jest
obsažen ve zprávě výborové, prosím,
aby povstal. (Děje se.) To jest většina,
také tyto poslední tři paragrafy a nadpis
zákona jsou schváleny.
Přeje si pan zpravodaj ke
druhému čtení slova? Není tomu
tak. Kdo souhlasí s přijatým právě
zákonem v prvém čtení, také
v druhém čtení, prosím, aby povstal.
(Děje se.) To jest většina, zákon
jest schválen také v druhém čtení
a přistoupíme k vyřízení navržené
resoluce. Resoluci tuto navrhuje výbor státně-zřízenecký
a přečetl ji právě pan zpravodaj.
Kdo s ní souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje
se.) To jest většina, také resoluční
návrh jest přijat a tím tento odstavec
denního pořádku jest vyřízen.
(Hlučný potlesk na galerii.) Prosím
obecenstvo na galerii, aby se zdrželo zasahování
do jednání.
Přistoupíme k dalšímu
odstavci denního pořádku, jímž
jest
4. zpráva branného
výboru o návrhu člena N. S. Otmara Hrejsy
a soudr. tisk č. 748, aby uloženo bylo ministerstvu
Národní obrany, vrátiti zrekvirované
kostelní zvony, měděné kotly a jiné,
pokud nebyly zničeny, jejich majetníkům
(tisk čís. 1967)
Zpravodajem jest pan kol. dr. Kolísek,
uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Kolísek:
Slavné Národní shromáždění!
Bylo mnoho barbarských, nekulturních,
pohoršlivých činů, kterých se
vojenská i politická správa rakousko-uherská
ve vojně dopouštěla, ale z nejpohoršlivějších
a nejtrapnějších bylo jistě násilné
odebírání zvonů k účelům
válečným. Na mnohých a mnohých
místech naší vlasti ustaly hlaholiti zvony
na oslavu Boží, ustaly plesati i lkáti s lidem,
kterému byly často odznakem vyšších
citů, probuzením zbožností, něhy
a poesie. Lidové básnictví naše, najmě
slovenské, tklivě a sličně opěvuje
spojitost význačných i obyčejných
událostí životních se zvukem zvonů.
"Ať už ty veliké zvony smutně vyzváňajú,
že pútničkové idú nebo pochovávat
budú, ať už ve Zvolenskej do kostela zvoňá,
panenky sa schodia".