Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Podívejte se na paličkování krajek, na tu nesmírně úmornou a přesnou práci, podívejte se na zakrnělé děti, zakrnělé dívky, jen v důsledku toho, že vlastně ještě mluviti neumějí a již jsou vyučovány v rodině, aby se věnovaly této práci a přivydělávaly pro potřeby domácnosti.

Vážené Národní shromáždění, pravdou jest, že domácká práce usídlila se vždy v krajích, kde nebylo průmyslu ani zemědělství, a že faktoři a sprostředkovatelé domácí práce velice dobře chápali, že možno jedině tam zakotviti a vykořisťovati všemi možnými i nemožnými prostředky, neboť každý výdělek - každý, pravím, výdělek - byl v horských chatách dobrodiním, jen když nějaký byl, a zejména, kde bylo daleko do měst anebo tam, kde není možno, aby nějakou snadnější dopravou opatřili si, čeho je potřebí. Zde vězí kořen nejstrašlivějšího zla. Podívejte se, jak ohromně mnoho v oboru krejčovském pracuje se na Českomoravské vysočině. Jděte se podívat, že to všechno táhlo až k Jihlavě, kde pracovali tamnější krejčí pro různé ty podnikatele ať to byl Münich, ať to byl Křesťan nebo Schumpeter, že pracovali před válkou dělníci kalhoty za 15-30 hal., že pracovali blůzu pro dráhy a pro vojsko za 60 až 80 hal., že tam pracovali vojenské pláště za 1,20 K a 1,80 K a že se jich nikdo nezastal a že potom také nebylo možno žádnému živnostníku a žádnému jinému, postaviti se v konkurenci těmto zajímavým firmám, poněvadž ony přišly se strašlivě levnou prací, třeba že na kvalitu té práce na půdě revoluční republiky československé nikdy valně se nedalo, a že se všecko vždy vrhlo na to, kdo nejlaciněji a komu nejsnadněji je možno dodávky opatřiti.

Já, slavné Národní shromáždění, kdyby v osnově nebyl § 31., ve kterém se dává veliká pravomoc ministru sociální péče, já bych sám pro svou osobu se s ním nespokojil, neboť vidím, že § 31., zákona má možnost, aby se ještě napravilo, co se rozhodně v tomto zákonu zapomnělo. A jest-li že jest to první etapa, jest-li že jest to první podklad reformy domácké práce, mám tolik odvahy, abych to co nejsrdečněji uvítal, ale také přiznám, že jest to něco, co statisícům rodin přináší osvobození a dává jim právo na život. Já pevně věřím, slavné Národní shromáždění, že u některých odborů, kdybychom postavili se na to nejkrajnější stanovisko a zrušili domáckou práci, že bychom narazili na odpor u těch, jichž tolik se dotýká tato osnova, a já nemohu, než říci, že ne tak na ústřední komisi, jako na obvodní komisi vlastně dávám všechno, kde dobrodiním zákona dostalo se především dělnickým organisacím řádného zastoupení a veliká pravomoc, poněvadž před tím u okresních hejtmanů, u tak zv. živnostenských instancí okresních hejtmanství nedovolali jsme se nikde nápravy a každé udání, každé volání po nápravě u živnostenského úřadu, okresního hejtmanství vypadlo v niveč, poněvadž silný kapitalistický interesent, výrobce a průmyslník, byl daleko vlivnější, než obyčejný bezvýznamný podomácký dělník, který měl sice právo na něco, ale ohlásiti se nesměl.

Já tudíž dávám na obvodové komise všechno. Činím dle mého mínění správně, když řeknu, co je možno, aby tak zvaná komise ústřední mohla podle osnovy zákona míti svoje sídlo tam, kde snad je největší průmysl. Přes to ale však dovolte, není možno jinak, než říci, že tak zvaná obvodová komise bude tu padati nejvíce na váhu. Musí obvodová komise svědomitě vyčerpati pravomoc, která se jí tímto zákonem dává a která právě tu úžasnou píli a neústupnost zastoupením právě těch, jichž se zákon bude dotýkati, bude vlastně omezovati domáckou práci a bude vraceti lidi k tomu, aby nepracovali pro průmysl zadarmo a on aby z toho bohatl.

Budiž mi dovoleno, abych především zdůraznil, že jsme krajně proti každému faktoru a že nesouhlasím se žádným panem řečníkem, ani s panem referentem nemohu souhlasiti ze zásadního důvodu, aby opětně ještě v zákonné reformě o domácké práci stával zde ještě faktor, sprostředkovatel. Co je to faktor? Faktor má více zaměstnání, vedle zaměstnání svého sprostředkovává práci a dělí se o to, co ten ubohý podomácký dělník, ať žena, muž neb dítě, zpracoval. Ale o tu práci těchto tří kontrahentů dělí se opět tři: podnikatel, faktor a pak teprve dělník. My musíme konstatovati a já bych prosil, aby zejména na to byl důraz kladen, že může faktor tu stávati jako přechodní stanovisko; jinak s největší rozhodností si nepřejeme, aby faktoři u domáckého průmyslu zůstali, nýbrž aby se tu kladlo do vínku přání ministerstva sociální péče a jejich kompetentů, aby hledali jiné východisko, jakým způsobem laciná práce po domácku dělníkům by se sprostředkovala, aby nebohatli ti, kteří nic nedělali a kteří tomu ani nerozumějí.

Se svého stanoviska řeknu, že tak zvaná ústřední komise bude více komisí kontrolní a dohlížecí a že budeme museti i my, odborové organisace, jeviti k těmto ústředním komisím zvláštní interes, aby vykonávaly zase to své povolání, které se jim do zákona vkládá, komise obvodní. Ale nám přináší osnova zákona zvláštní terminologii a sice tak zvané skladní mistry. My tomu říkáme "štukverkář". Dovolte, abych se u těchto skladních mistrů pozdržel, pokud mi omezený čas dovolí a abych vylíčil, že v osnově zákona něco postrádáme. Skladní mistr může se terminovati jedině u krejčích, obuvníků, to jest u řemesel, u kterých jest potřeba průkazu způsobilosti. Skladní mistr jest tedy bezprostřední sprostředkovatel řemeslné výroby a sice u průmyslu, kde tedy továrník tuto živnost jen lehce provozovati nemůže. Jinak jest úplně námezdním dělníkem, úplně tímtéž faktorem, jenom s tím rozdílem, že mu smí učedník nebo dělník říkati "pane mistře". My totiž vidíme, že v osnově zákona se praví, domáčtí dělníci že oni učně a pomocníky zaměstnávati nemohou a že se tudíž tito učňové za žádnou cenu tímto nemíní, ale naproti tomu není jasno, zdali skladní mistři učedníky mohou míti. Musím včas upozorniti, aby tak zvané ústřední komise pro ten případ, že v zákoně na to bylo zapomenuto, učedníky skladním mistrům nedovolily, poněvadž se hoch nenaučí nic více, než že v 25 až 28 letech umírá, protože - odpusťte slavné Národní shromáždění - pro ty lidi žádná pracovní doba nebude stávati, i kdybyste se na ní sebe více usnesli. Tam bude motivem, kolik té práce jest, tolik se jí bude dělati, a proto nemůžeme dopustiti, aby hoch, který se vyučil, aby na konec zůstal na tomto pohřebišti domácké výroby a aby se mu nedovolilo, aby šel svým uměním do ciziny vydělávati si. Skladní mistři jsou především v Prostějově, Boskovicích, Brně a na Jihlavsku. Prosil bych, aby po tomto názoru bylo odlišováno, aby zejména těmto velkým mistrům industrie krejčovské věnována byla velká péče, a aby zejména dobrodiním, jehož se tímto zákonem dostane, byla vypěstována jednou otázka, aby se i na Prostějovsku krejčovině prospělo více než dosud.

Vážené Národní shromáždění! V oboru krejčovském máme ještě více věcí, které mne neuspokojují za mou stranu. Ale jedině § 31. mě uspokojuje, neboť máme dvojí domáckou práci u krejčoviny.

Máme domácké pracovníky u tak zvaných skladištních mistrů, ale máme domácké pracovníky u tak zvané zakázkové krejčoviny. Domácká práce dle mého mínění nebude se vztahovati pod zakázkovou krejčovinu. A tu nemohu než říci, že odůvodněný a ohromný požadavek organisací obou dělnických stran jest, aby byly zavedeny řádné, vzdušné dílny. V zájmu umění tohoto řemesla - a jistě neříkám frási, že to jest výtvarné umění, které by se těžce poškodilo, kdyby se pracovalo mimo dílnu, a jemu se může prospěti jedině ve vzdušných, moderních dílnách a nikoliv po tak zvaném podomácku. Já to zdůrazňuji a prosím, aby příště komise ústřední neopomíjela, tuto mou žádost za bod svého jednání vzíti, a aby řešila otázku podomácké práce, aby se neopomenula lokalisovati podomácká práce u krejčoviny tím, aby ti, kteří jsou, dodělali, ale aby dalším novým zaměstnavatelům nebylo nijak dovoleno pracovati, nežli když se zaváží, že budou práci pracovati jedině v dílnách.

Nyní bych si přál vzhledem k tomu, že musím vynechati velkou část svých výkladů, ku konci přece ještě některé vysvětlivky. Postrádám, slavné Nár. shromáždění, v zákoně, pokud se týká vydávání práce z továren krejčovských a obuvnických a sice věkové stupnice. Není jasno dosti, kdo tu práci může z továren dostati; a myslím, že to mělo býti v osnově zákona, jak byl požadavek sociálně demokratických dělníků a náš, aby to bylo od 20 let. A já to přináším sem, abych na to upozornil, aby potom vyšlo dodatečné nařízení ministerstva, aby továrníci byli zavázáni, vydávati práci dělníkům nejméně od 20 let starým. Bylo to zapomenuto, resp. nezapomenuto. Chápu, že v té věci mělo ministerstvo zvláštní snad postavení, a já nemohu souhlasiti, aby přípravy šicí, jako je u šití prádla, šatstva a obuvi, dodával dělník. Nemůžeme s tím souhlasiti a já to přináším do plena s jistým protestem, aby nyní opětně bylo napraveno, že veškeré šicí přípravy dodává jedině podnikatel dělníku. Také přeji si, aby skladištním mistrům nebylo dovoleno, míti učedníky tak jako dělníky, aby se učedníci šli učiti k řádným živnostníkům, k řádným mistrům, a nikoli tam, kde podle mého mínění ničemu se nenaučí. Dále bych si přál - bylo to snad zapomenuto v osnově zákona odstranění stravování dělnictva u skladištních mistrů, z důvodů pracovních.

Slavné Nár. shromáždění! Domácí dělník nemá žádné polední hodiny. On se nají a již pracuje, a kdyby stravování těchto dělníků, zejména u skladištních mistrů nebylo dovoleno, nemohlo by se jinak státi, nežli že by měl onen pomocník právo na polední odpočinek. Rovněž bylo v osnově zapomenuto, odstraniti noclehování u skladištních mistrů. Slavné Nár. shromáždění, noclehování u skladištních mistrů jest něčím, čím ohrožuje se jeho mladé zdraví, a nemůžeme než zdůrazniti to a žádati, aby to ústřední komise dodatečně zakázala i z ohledů mravních, neboť dobře víte, v jakých bytech dělníci bydlí, a dobře víte, že po této stránce bude také blahodárné, když pomocníci budou bydliti vždy mimo obydlí, kde pracují.

Vzhledem k tomu, že vždy k důležitým předlohám - a já zúmyslně to říkám, aby to bylo protokolováno - ponechává se doba debaty příliš nepatrná, jistě nemluvím frási, když řeknu, že jest to ohromný zákon, jehož dosahu snad mnohý z vás, slavné Národní shromáždění, ani nezná. Snad jste neměli možnosti viděti někteří ty úžasné poměry zbědování domáckého dělníka. Touto reformou, tímto zákonem přinášíme jim ohromné plus a ponechává se doba debaty, kde není možno vyčerpati věcně všechny motivy, které by svědčily pro delší činnost obvodových i hlavních komisí. Dovolte alespoň, abych ku konci učinil písemný projev všeobecných zásad, naší organisací hájených, který má shrnout všechno to, co jsme si přáli, aby v protokole to zůstalo i pro případ další pomůcky:

Projednávaný zákon o domácké práci zasahuje hluboko do neutěšených a neurovnaných poměrů domácké práce, která se ukázala ve svých hygienických i sociálních důsledcích pro dělnictvo velmi škodlivou a neudržitelnou. On pozvedá tisíce dělníků k lidskému žití, vyrval je z otroctví moderního člověka nedůstojných, zavádí řád, který z moderních bílých otroků kapitalistického řádu tvoří svobodného člověka, znemožňuje až dosud platné bezmezné vykořisťování pracovní síly dělníkovy a ještě více, jeho ženy a dětí.

V domáckou práci nezasáhlo až dosud žádné zákonodárství, dělníci domáčtí byli vyjmuti z práva na osmihodinovou dobu pracovní, z nemocenského pojištění, ochrana žen vyhýbala se domáckým dělníkům a dětem a mladistvým dělníkům, šla mimo tyto řady proletářů, protože práce domácká vymyká se svou povahou každému zákonodárnému opatření.

Je to svobodný poměr dělníka, ve svých důsledcích nebo v praktickém životě nejhanebnější mzdový systém, protože vykořisťuje nejen dělníka a jeho rodinu, nýbrž i jeho byt, obydlí, jakož i výrobní prostředky zatáhl ve vykořisťovací systém.

Hanebný systém, kterého nezachytilo žádné sociální zákonodárství, protože svou povahou uniká každému podchycení zákonodárnou úpravou.

Musil proto býti sdělán nový zákon zvláštní, úplně odlišný od sociálních zákonů, platný pro dělnictvo jiných odborů.

Vydřidušský systém, protože v něj nezasahuje buď vůbec nebo jen nepatrně technický pokrok výrobní, vžití strojů a mechanického pohonu, o hygienických opatřeních na ochranu zdraví dělníků ani nemluvě.

On rozprostírá své sítě nejen v chudých a nedostatečných bytech proletářů měst, ale vnikl téměř do každé chaty venkovského dělníka.

Nejzhoubněji řádí v průmyslu oděvním, prádla a kravat. Co zde natropil škod a způsobil bídy, těžko je vyslovit. Ač přítomný zákon uvítati jest jako ohromný a ve svém dosahu nedostižný pokrok, přece jest zdůrazniti, že tento zákon krejčovské dělnictvo může přijmouti jen jako etapu ve svém zápase za úplné odstranění domácké práce, jakožto zbytku starého, překonaného, neekonomického systému výrobního.

Krejčovské dělnictvo od let domáhá se zrušení domácké práce svého odboru a zavedení řádných dílen, jakožto principielního svého požadavku.

Jest to v oboru nezdravá a přímo nekalá soutěž; tato domácká práce a výroba tohoto artiklu by na své kvantitě jenom získala, kdyby domácká práce byla odstraněna vůbec a dokonalá strojová výroba doplněna dělbou práce, kdyby vytlačila zastaralý způsob výroby, jež vykořisťuje dělníky a působí sociálně co nejzhoubněji.

Manuelní, hromadná výroba stejných druhů by strojovou tovární výrobou získala a zakázková výroba, vyžadující plného napjetí duševních i fysických sil dělníkových, jest jen zjevem zaostalých poměrů výrobních.

Paříž, toto město, jakož i jiná velká města v Evropě, jež kladeny jsou za vzor co do uměleckého a vkusného způsobu výroby, neznají domácké práce zakázkové, tam žádný podnikatel nesvěří model své dílny zpracovati v bytě dělníkově již z obavy konkurenční, nehledě k tomu, že zákazník by odmítl výrobek doma zpracovaný z obavy, aby nestal se obětí sdílné nemoce, která se právě a nejčastěji výrobky domácké práce šíří.

Obavy, že by zrušení zakázkové domácké práce poškodilo výrobu, jsou dávno vyvráceny a nejskvěleji se také podařilo to prokázati dělnickému výrobnímu družstvu krejčí v Praze, zaměstnávajícímu na 500 dělníků, kteří nejen konfekční, ale i zakázkovou práci vyrábějí v dílnách, vylučujíce zásadně práci domáckou.

Úspěšné soutěžení dílen družstevních s ostatními výrobci, kteří svojí výrobu o práci domáckou opírají, ukazuje, že tento způsob výroby jest nejen možno zavést, ale že jest i ekonomicky výhodnější.

Různé poměry výrobní v našem odboru znemožňují, aby domácká práce naráz byla zrušena, budu tedy hlasovati pro vládní návrh, registraci to a dočasnou úpravu domácké práce, který považuji za první krok v zápase krejčovského dělnictva za zrušení domácké práce. Jsem ale toho mínění a přesvědčení, že krejčovské dělnictvo vybojuje si, a to velmi brzy, aby pro všechny druhy výroby oděvů zavedeny byly řádné dílny s dokonalým strojovým a hygienickým zařízením, aby tento zákon pro ně byl bez účinku, protože nebude míti koho hájiti a ochraňovati.

Jen zrušení domácké práce v krejčovském odboru jest pro nás metou, jejíž dosažení může uspokojiti krejčovský proletariát - v tomto znamení půjdem do dalších zápasů.

Prohlašuji, že se to může dotýkati oborů, o kterých jsem zde mluvil. Obory, kde se není možno dožadovati zrušení podomácké práce, jsem na zřeteli neměl, zejména ne skláře a tkalce a my víme, že kdyby dnes podomáčtí tkalci dostali příděl bavlny a lnu, byli by ohromnou konkurencí tovární výrobě a že by přinesli přímo revoluci do lidu, poněvadž by dávali o polovinu levněji konsumentům výrobky, nežli je dává průmysl tovární.

Já tedy končím a jsem hrd, že jsem měl možnost mluviti k tomuto zákonu já, který jsem 16 let o něm snil. Když dnes přijde k platnosti, bude povinností naší a našich organisací, aby, co se zde ještě zdá nedostatečné, nebo v čem ještě bylo snad něco zapomenuto, prostřednictvím ústředí a obvodových organisací dělnictvo si vybojovalo v tom nápravu. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda dr. Hajn: K slovu je přihlášen člen Nár. shromáždění pan Čuřík.

Posl. Čuřík: Vážené Národní shromáždění!

Zcela správně zde poznamenal pan kol. Hrizbyl, že význam zákona projednávaného má ohromnou důležitost pro velmi velký počet dělnictva po domácku zaměstnaného, a já také mohu zde s klidem prohlásiti jako zástupce lidové strany československé, že není to pro nás nějaké novum, že tato otázka se řeší zákonným způsobem celkem praktickým. Naše lidová strana československá má mnoho co činiti s organisacemi, které sdružují značný počet dělnictva podomáckého, a také docela prakticky řešili jsme tu otázku způsobem družstevnictví. Mluvilo se zde téměř se všech stran o družstevnictví podomácké práce, jako o opatření, které má nahraditi nedostatky navrhovaného zákonem, a já mohu uvésti praktický příklad: naše krejčovské družstvo v Brně, které zabývá se dodáváním práce podomáckým dělníkům již po několik let, také před válkou. Podobně tkalcovské družstvo bylo zřízeno od naší strany na Vyškovsku, kde domácí tkalci jsou zaměstnáni v četném počtu, a také tam jsme řešili tuto otázku formou družstevní. Družstvo krejčovské, zvláště v Brně, vyznamenává se v posledních letech porozuměním pro domácké dělnictvo účastí tohoto dělnictva na čistém zisku jmenovaného podniku. Letos na př. bylo rozděleno těm podomácím dělníkům na 30 tisíc čistého zisku, téměř větší část čistého zisku jmenovaného družstva.

Kolik kdo práce odvedl, na tolik procent čistého zisku měl nárok. Tím družstvo jmenované ukázalo, že ne pouze frásemi a slibováním, nýbrž prakticky dá se řešiti otázka podomácké práce způsobem družstevním, docela na moderním základě.

Velevážení, promiňte, když se poněkud odchýlím od zákona samého, k němuž ještě přijdu, a dotknu se všeobecných zásad, které dotýkají se povšechných zákonů sociálně-politických, o nichž se zde často jedná. Mohu říci, že naše strana všech těchto zákonů a návrhů, ať byly podány kteroukoli stranou, neb vládou, účastní se plnou měrou a s velkým zájmem a pochopením. To jsme řekli několikráte zde na tomto místě sněmovním, že jako lidová strana také tento svůj úkol lidové politiky plníme v každém směru se zájmem a přesvědčením. Ale já bohužel nevidím právě tyto výsledky těch všech zákonů v takovém světle, jak bychom si jistě všichni ze srdce přáli. Poukazuji zejména na poměry, které panují tou dobou mezi dělnictvem textilním.