Oni chtějí pracovati
pro stát bez ohledu na to, jestli je to dělník
německý nebo dělník český.
Jest pravda, že smíšené rodiny tam jsou
dnes po celou řadu let; kde žily ve zněmčeném
území, tam se také odnárodnily. Přece
jen v tomto směru zajisté bychom mohli získati
je pro nás a mohli bychom hleděti v tom směru,
aby nejen podpořili naši národní věc
v těchto menšinách, ale aby jako otevření
naši vlastenci a příslušníci naši
se k nám hlásili.
V ohledu květinářském,
ve výrobě umělých květin, zajisté
by bylo třeba v první řadě zříditi
odbornou školu pro umělé květiny podle
vzoru Francie, kde by se nejen zdokonalovala tato výroba,
ale kde by se i přivedla na vyšší stupeň
výroby a kde by po stránce obchodní náš
lid byl vychováván a tím z poměrů
podřízených vymaněn.
Sociální poměry
upravovati v jednotlivých domácích průmyslech
jednotlivým zákonem, bude velice spletité
a možná i neproveditelné. Jest však možnost
a také nutnost, upraviti to v jednotlivých odvětvích
tohoto průmyslu a v jednotlivých výrobních
družstvech. Otázka organisace, otázka faktorů,
která jest zde jaksi zákonem řešena,
jest v tomto ohledu myšlena snad dobře. Ale mám
jednu obavu, která mne vede k tomu, abychom nedělali
nové organisace, abychom nedělali nové útvary,
které snad by hospodářsky byly nezdravé
a které by politicky se nechávaly využitkovati
jednotlivými stranami, a kde politicky bychom chtěli
převésti celou tuto hospodářskou mizérii
u jednotlivých stavů výrobních, které
bychom chtěli potom jaksi využitkovati pro své
ohledy politické. Přimlouval bych se vřele
za to, aby, pakli se chce pomoci těm nejdrobnějším
výrobcům, abychom jim pomohli v první řadě
v ohledu hospodářském, v ohledu existenčním,
aby nebylo rozhodně pomýšleno na to, chtíti
těchto lidí jaksi předem využitkovati
i politicky. Úprava hospodářských
poměrů, úprava i poměrů obchodních
zajisté zde je na místě, aby po stránce
odborné nejen faktor, ale i ten nejnižší
pracovník a hlavně pracovník vedoucí,
byl v tomto směru odborně vzdělán.
Ale jiná instituce nemůže
tuto věc upravovati než odborné školství,
než naše družstevnictví a náš
zájem, ale skutečný zájem na domácí
naší výrobě. My vedle květinářství,
o kterém jsem se zmínil, máme zde domácí
výrobu zboží rákosového v Bakově,
my zde máme průmysl hračkářský,
my zde máme vyšívání, my zde
máme i umělecký průmysl náš
domácí, který zajisté nemůže
státi pozadu za naším průmyslem vůbec.
Průmysl sklářský a pasířský
souvisí jaksi dohromady a my nemůžeme odlišovati
jeden ten náš průmysl od druhého. Já
jsem pravil, že tento průmysl je tu, od výroby
surovin až do exportu výrobků. Na tom není
zaměstnán jen sklář, na tom není
zaměstnán jen pasíř, na tom je zaměstnán
malíř a celá řada jiných odvětví
našeho průmyslu i našich živností.
Vidíme, pakli ten výrobek
má přijíti do exportu, že je k tomu
zapotřebí také hrnčířského
průmyslu a kartonážního i jiných
odvětví, zboží pozlacovačského,
takže jde z ruky do ruky; a jestli uvázne jedna část
této výroby, jestli jedna část jenom
selže, pak selže i to ostatní. A bylo by si jen
přáti, aby pp. ministři naši také
sledovali tuto domácí naši výrobu, aby
se jen neagitovalo s tou bídou, ale šli se na ni také
podívati. (Posl. Sechtr: Oni ji sledují po stránce
daňové! Veselost.)
Tu, vážené shromáždění,
ve zprávě naší jest, že kahance
a výroba ničí jejich zdraví, ničí
zdraví jejich rodin. Ale jděte se tam podívati
dnes! Dnes jsou pece vyhaslé, dnes kahance jsou zhaslé,
a ti lidé by rádi pracovali, ti lidé touží
po práci, ale nemají pracovati z čeho a pracovati
s čím. Tam jest skutečně dnes existence
jejich naprosto ohrožena. Jděte se podívat
do těch 40 pecí, kde se taví sklo! Jsou vyhaslé.
Z těch 40 tam jsou v ohni 4. Tam stojí ten ubohý
sklář, který běžeti musí
2 až 4 hodiny cesty, aby si odnesl 5 nebo 10 kg skla. A to
sklo jest ještě horké, když si je domů
odnáší. Nejsou žádné zásoby,
nemohou býti, poněvadž jest nedostatek v prvé
řadě suroviny, skelné suroviny. To jest jen
vina toho, že vláda nedává dostatečný
příděl. Není to příliš
mnoho. Bylo by to snad několik vagonů uhlí
týdně nebo měsíčně,
aby této suroviny bylo dostatek, aby skláři,
celé jejich rodiny, měli obživu a mohli plně
býti zaměstnáváni. Jest také
nutno zříditi odborné školství.
Jak jsem pravil, pro květináře máme
zde odborné školy, pro zboží rákosové
a jest také třeba, aby zde byla také i škola
pasířská, jak zde bylo již připomenuto,
mohla by býti zřízena snad v Železném
Brodě, nebo v Turnově.
V Turnově máme školu
zlatnickou a zajisté bez velkého nákladu
státu, bez velkých obtíží, škola
pasířská k této zlatnické škole
státní v Turnově by se dala lehce přivtělit.
Máme zde ještě jiné druhy naší
výroby a sice jsou to výrobky sportovní.
Vysoké nad Jizerou jest známo svými výrobky
sportovními a zajisté výstava, která
tam byla před válkou, přispěla k vyhledávání
našeho sportovního zboží ze Švýcar
a z různých zemí, kde sport jest zaveden.
Tyto výrobky jsou hledány a bylo by jen nutno, aby
v tomto směru, - poněvadž jest to jen domácí
výroba a každý jest z nich samouk - aby i v
tomto oboru byli podpořeni snad odbornými kursy,
snad i různými náčrtky z jiných
zemí sportovních, aby i tento průmysl z Vysokého
nad Jizerou docílil toho jména světového,
jako je má sportovní průmysl snad švýcarský
a průmysl jiných zemí. (Výborně!)
Dostal jsem, vážené
shromáždění, několik dopisů
hlavně od vzpomenuté zde firmy Josefa Riedla, jednoho
to z největších průmyslových
závodů, který dodává sklo,
kde dělníci sami nejen že byli s deputací
u ministra Hampla, který jim slíbil uhlí,
ale kde vypisují, že továrna ráda by
vyráběla sklo, ráda by je zaměstnávala
více, ale že nemůže, poněvadž
nemá dostatečného přídělu
uhlí, a tím se stává, že dělnictvo
tam zůstává bez práce.
Vážené shromáždění,
jestliže říkáme, že jsme hrdi na
svůj domácí průmysl, že jsme
hrdi, že vláda ho může využitkovati
nejen z ohledu finančního, ale i pracovitosti našeho
lidu, pak musíme varovati, aby se s tímto průmyslem
jenom neagitovalo, jenom o něm nemluvilo, ale aby byla
rychlá a rázná pomoc. Z Jablonecka se v posledním
čase vystěhovalo 500 dobrých pracovníků
českých do Německa. Z Německa přišlo
přes 700 vagonů skla k nám jako kompensace
za uhlí. Tu vidíte: my dáváme naše
uhlí do Německa, naši lidé se stěhují
pryč, aby tento domácí průmysl se
přenesl za hranice. (Slyšte!) Přijďte
do Jablonce, do Železného Brodu, najdete tam cizince,
Japonce, Angličany, Francouze, kteří vyhledávají
styky, ale ne snad obchodní, které jsou jaksi záminkou,
ale chtějí úplně ovládnouti
náš domácí průmysl, který
jest historicky u nás usazen.
A tu musím upozorniti, vážené
shromáždění, že výroba perel,
která byla u nás známa, již se přenesla
do Japonska. Vidíme, že naše kroužkování,
které zde jest, které jest zajisté rozvětveno
jako exportní zboží, úplně zaniklo,
jen z toho důvodu, že část této
výroby se již přenesla za hranice. Vidíme,
velevážené shromáždění,
že i v jiném oboru jest potřeba, abychom si
všímali našeho domácího průmyslu,
aby nebyl zanesen jinam, než kam patří, kde
se zrodil. (Výborně!)
A tu, kdo chce se přesvědčiti
o vývozu z Jablonce, může si dáti předložiti
jenom obrat pošty, který dělá pošta
jablonecká. Myslím, že jablonecká pošta
jest snad po Praze jedna z největších, pokud
se týče obratu a drobných zásilek.
Vážené shromáždění,
nebudu vypočítávat, za malé procento
uhlí, petroleje nebo benzinu mnoho-li se vyrobí
skla, mnoho-li by se mohlo cizí valuty zde získat
a mnoho-li by se mohlo zaměstnat lidí. Já
v tomto směru jen mám jedno přání:
aby existenčního postavení těch lidí
vedle postavení sociálního, které
upravuje tento zákon, bylo v prvé řadě
dbáno. Je zapotřebí, nejdříve
udržet tyto lidi, hospodářsky je povznésti,
hospodářsky je podpořit, aby mohli svoje
existence, které, jak zákon sám praví,
nejsou skvělé, zlepšiti.
A tu v prvé řadě
by bylo povinností, aby i touto otázkou se zabýval
jaksi zákon, aby vedle ministra sociální
péče vzal i tuto otázku domácího
průmyslu v úvahu ministr veřejných
prací, kterému to v prvé řadě
patří, a ministr obchodu. (Hlas: Ministerstvo
Národní obrany!) Ano, vážené
Národní shromáždění, i
ministerstvo Národní obrany a pakli vy to nechcete
věřit, řeknu vám, že ministerstvo
Národní obrany používá dnes domácího
průmyslu k dělání částí
oděvů, knoflíků a jiných odznaků
naší armády. Bohužel, že jen žádá
od domácího průmyslu tyto výrobky
zhotovené, ale suroviny, plech a jiné potřeby
mu přidělovány nejsou také.
Tato otázka by potřebovala
delšího projednávání, než
20 minut. Ale dovolte, abych se zmínil ještě
o schůzi včerejší. Jako zástupce
živnostnictva se mne nemile dotklo, že kol. Jirásek
zde mluvil a rozděloval náš stav na 2 druhy,
a sice na ty menší, kteří mají
být pardonováni, a ty větší,
kteří mají býti snad vysazeni teroru,
kterým se mají tlouci hlavy a vytloukati krámy.
(Hlasy: Tak to neřekl!)
Pan kolega Myslivec pravil, že
v Roudnici a v Hořicích se dály výtržnosti
a že živnostnictvo bylo napadeno. Myslím, že
kol. Jirásek jako sociální demokrat ví,
co jest to solidarita, ví, že jestliže některý
stav byl dotčen tím třídním
zásobováním, jestliže některý
stav byl dotčen tou hospodářskou krisí,
která zde jest, že proto i zde měl povinnost,
solidárně v tomto ohledu vystupovati. Zajisté
nejsou všichni dělníci také stejně
placeni, nemají všichni stejné existenční
podmínky, ale pakliže jest stávka, vystupují
solidárně a také jim to nijak nemáme
za zlé. Tím méně můžeme
tvrditi, že ti, kdo snad těchto podmínek nemají,
mají býti jiným způsobem oceňováni,
než kdo mají na tuto stávku oprávnění.
Pakli se dělají sociální zákony,
pakli má býti ochrana těch menších
a drobných, pak bych prosil pana ministra sociální
péče, aby i v tomto ohledu si vzpomněl na
živnostnictvo a udělal také zákon, aby
živnostník věděl, co v tomto státě
má očekávati a co náš živnostník
může a vůbec smí dělati.
My dobře víme, že
v posledním čase přesun daně v ohledu
výrobním a obchodním byl na živnostnictvo
a obchodnictvo tak značný, že myslím,
že si vláda toho ani neuvědomila, jakým
způsobem přenáší toto břemeno
na tento stav, který přichází první
do styku s tím konsumentem, a který odnáší
tu zlobu a který odnáší tu drahotu přímo
a tím také bere jaksi nepřímo tu zodpovědnost
za veškeré zdražení, které se,
ať zvýšením daně, ať zvýšením
cen surovin, ať nedostatkem surovin děje. Tu je nutno,
jednou to veřejně říci, že to
nejsou legální obchodníci, že to nejsou
živnostníci, kteří tyto věci
zdražují, ale že se mají - a vláda
samotná - obrátiti na ty stavy, které sice
obchodují, které sice také vydělávají,
které keťasují, ale které k tomu žádným
způsobem oprávněny nejsou. (Výborně!
Potlesk.)
Předseda
(zvoní): Dalším řečníkem
jest pan kol. Hrizbyl, uděluji mu slovo.
Posl. Hrizbyl: Slavné
Národní shromáždění!
Byl bych neobjektivní, kdybych
nepřiznal velikost dnešní předlohy po
stránce sociální. Na této předloze
má zvláštní interes stav, ve kterém
jsem forsirován 16 let a ve kterém jsem sloužil
jako dělník. Chci se teď zmíniti o specielní
výrobě šatstva, prádla, kravat, neboli
nákrčníků, a chci snésti řadu
námětů a vysvětlení, která
mají míti za účel, aby odpomáhaly
strašlivé hospodářské tísni
i nevýchově v tomto oboru.
V úvodě budiž
mi dovoleno, slavné Národní shromáždění,
abych prohlásil, že jsem krajně proti každé
práci, ať již s terminologií "domácká"
neb jakákoliv jiná, v oboru mnou naznačeném,
nýbrž že jsem pro dílny zdravé,
vzdušné, všemi prostředky vypravené
a dělnictvu vyhovující. To je především
u oboru krejčovského, výroby prádla,
kravat, umělých květin, vyšívání
a pleteného zboží. Uznávám, že
jsou zde odbory, které nemohou býti ihned zařazeny
do tovární výroby, do výroby přímo
skoncentrované v místnostech. Vím ale, že
je doba velmi pokročilá, mající veliký
význam v pokroku, která se snad přičiní,
aby v celé řadě oborů hledělo
se pracovat ne po domácku, ale po mém názoru
výhradně v továrnách a dílnách.
Prosím, abyste mi dovolili
trochu reminiscence. Staré Rakousko několik let
obíralo se tímto zákonem, však vždy
narazilo na ohromný odpor dvou velikých kontrahentů,
jednak zaměstnavatelů, průmyslníků
- a nebudiž mi zde vytýkáno, že bych nebyl
dost objektivní, když řeknu, že vůdčími
bojovníky za zrušení domácké
práce byly organisace krejčovské, obuvnické
a výrobců prádla. Tyto vůdčí
organisace od svého založení staraly se, bojovaly,
měly ve svých požadavcích a dovolávaly
se zákonodárných for, ministerských
nařízení, aby omezila se práce po
domácku, neboť ony měly k tomu ohromné
důvody, ať na zdraví, ať morální.
Proč nepřišla předloha do vídeňského
parlamentu, je známo především těm,
kteří ve Vídni v té věci působili
a starali se o to. Ti vědí, že nebylo možno
najíti kompromisu a nebylo možno najíti směrnice,
ve kterých by se bývali shodli zástupci dělnictva
se zástupci velkého průmyslu. A možno
jenom konstatovat velkou dobu revoluční, kdy malý
člověk přišel k slovu a dává
se mu právo, i v našem parlamentu prozatímním,
přichází na program předloha, která
dle mého mínění má vysvoboditi
statisíce rodin, má je vrátit národu
a má jim zabezpečiti, aby práce zaplacena
jim byla podle toho, jaké zásluhy má.
Vážení pánové
a dámy! Snad dovolíte, abych také zasáhl
do černých stránek těchto různých
odvětví výroby po domácku. - Především
domáckou prací obírají se následující
artikle:
Broušení drahokamů:
v Turnově, Semilech, Světlé, zhotovování
věnců ze skleněných perel: v Příbrami,
broušení skla, rytí skla: Haida, výroba
skleněných perlí a jabloneckého zboží:
Jablonec n./N., výroba nožů a ocelového
zboží: Nixdorf (Šluknov), cvočkaři
a výroba hřebíků: Rokycany, Blatná,
řetězáři: Liboc, výroba sít
a řešet: Wolfendorf (Česká Lípa),
výroba hudebních nástrojů: Schönbach,
Kraslice, výroba tenkostěnných dřevěných
škatulek: Rokytnice (Orlické Hory), Domažlicko,
výroba košíkářského zboží:
Mělník, Zbraslavsko, Křivoklátsko,
výroba pleteného zboží z rákosu:
Bakov (Mnichovo Hradiště), výroba košťat:
Černolice (Mníšek), Nové Strašecí,
výroba knoflíků z různého materiálu:
Děčín, Podmoklí, Tachov, Kraslice,
Falknov, Čáslav, Pardubice, Nový Bydžov,
Budějovicko (perleťové, rohové, galalitové
a p.), výroba zboží rohového a částí
dýmek: Rumburk, výroba z ohýbaného
dřeva: Děčín, Podmoklí, výroba
dřevěného zboží (lopaty, kvedlačky,
měchačky, dřevěné hračky
atd.): Krouno, Chrudim, výroba dřevěných
předmětů (dřeváky, lopaty,
držadla na kosy, rámy na síta atd.): Český
Les, Šumava, výroba dřevěných
předmětů (kuchyňské nářadí,
dětské hračky): Haindorf, Weisbach, Frýdland
- Jizerské pohoří, výroba dřevěného
zboží: Tachov, výroba hraček a zboží
soustružnického (dřevo): Rudohoří-Kraslice,
vlasové práce a vlasové síťky:
Chotěboř, Chrudim, draní a čištění
peří: Klatovy, zboží kartáčnické:
Jablonné (Žamberk) textilní domácký
průmysl: východní cíp Čech,
Chrudim, Polička, Lanškroun, Rychnov, Hradec Králové
atd., textilní průmysl domácký: Chebsko
(Aš, Cheb, Falknov, Planá), textilní průmysl
domácký: Rumburk, textilní průmysl
domácký: Liberecko, Semily, Jičín
atd., textilní průmysl domácký: Budějovicko,
výroba nitěných knoflíčků:
Orlické Hory, Jablonné (Potštýn), výroba
knoflíčků nitěných: Budějovicko,
Šumava, výroba pleteného zboží
(strojní): okres teplický, pražský,
budějovický, kraje šumavské, Rudohoří,
ruční výroba pletených dětských
čepiček a živůtků: Uhlířské
Janovice, výroba paličkových krajek: Blatná,
Klatovy, Šumava (Český Les, Rychnov, Lanškroun,
Rudohoří), výroba port a zboží
prýmkářského: Vejprty, výroba
zboží vyšívaného: Rudohoří,
Kasejovice, Hlinsko, Vys. Mýto, výroba prádla
a límců: Praha, Vršovice, Klatovy, Soběslav,
výroba pánských oděvů: Liberecko,
Budějovicko, Praha, výroba obuvi: Hradec Králové,
Mnichovo Hradiště, Chrudim, Pardubice, výroba
plátěných střevíců (soukenných
střevíců, papučí): Vlašim,
Načeradec atd., Liberecko, výroba kravat: Praha,
výroba rukavic: Praha, Dobříš, Příbram,
Karlovy Vary, Kadaň atd., výroba fézů:
Strakonice, výroba oplatek: Karlovy Vary, Hořice,
balení cukrovinek: Budějovice, výroba umělých
květin: Šluknov, Praha, skládání
stiskacích knoflíčků do tuctů:
Vršovice, Praha.
To jest více méně
vyznačeno mimo Moravu, kde ještě celá
řada nejmenovaných oborů jest, vystihl jsem
však jenom z Čech.
Důsledky, jaké se v
řadě mnou vyjmenovaných těchto řemesel
objevují, dovolím si krátce nastíniti.
Dělnictvo pracující po domácku jest
ponecháno především na pospas v pravém
slova smyslu továrníkům a především
faktorům. - Domácí dělník jest
v nejhorším smyslu vykořisťován,
i jeho žena, jeho děti. - Domácký dělník
rozšiřuje plicní choroby na okolí, ano
i na konsumenty.
Domácký dělník
tam, kde spí, pracuje, žehlí, ačkoli
se v tomto bytě nalézají suroviny škodlivé
lidskému zdraví. Domácký dělník
nese však větší část podnikatelské
režie, jako světlo, otop, stroje a nájemné.
Domácký dělník až do nedávna
nebyl pojištěn a v případě nemoci
nedostalo se mu žádného ošetření,
nejvýš z vlastních prostředků.
Dnes ještě tisíce domáckých dělníků
nejsou přihlášeny u pokladen a to zejména
u síťkařů, u krajkářův,
u paličkování krajek a u velké řady
i krejčovských výrobků, v zapadlých
horských vesnicích, kde nevniklo ještě
toto dobře oprávněné sociální
dobrodiní do tohoto lidu. Kontrola práce vůbec
nebyla možna. Nebyly vedeny mzdové knížky
deset let požadované. Mohu konstatovati, že v
domácké výrobě až podnes vládl
strašlivý chaos. Vzhledem k tomu, že domácká
výroba měla zvláštní charakter,
nebylo možno kontrolovati a zaměstnavatelé,
průmyslníci neplatili podle toho, jak by snad vykonaná
práce vyžadovala, nýbrž podle toho, jak
se to kdy dalo a jak to bylo myšleno vykonati. Domácké
dělnictvo dalo si líbiti každou mzdu, třeba
že od jednoho a téhož artiklu u jiného
oboru bylo placeno výše, u některého
níže. Ano, je pravda: my nesmíme hledati při
dnešní debatě o tak významném
zákoně vinu jedině v kruzích průmyslníků,
v kruzích podnikatelských, my si musíme přiznati,
že na tom také ohromnou vinu neseme sami, nese dělnictvo,
které v důsledku, že musilo pracovati po domácku,
neznalo pracovní doby, neznalo odpočinku, světlo
rozsvěcovala příroda a zhášela
příroda, světlo dělníka našlo
u práce, vidíte, kolik je tisíc a tisíc
u vlasových sítěk žen osleplých,
vidíte, že na celé noci byly odkázány
při práci tak zodpovědné, jakou je
pletení sítěk.