Aby si upravili svůj poměr
vůči dělnictvu a aby si své obchodování
co nejvíce zpohodlněli, zařídili si
dokonce věc tak, že nechtěli se ani zabývati
obstaráváním k výrobě nutných
potřeb, a bez jakéhokoliv přičinění
takovýto podnikatel, který měl v rukou zakázky,
vydělal velké miliony, kdežto o mzdu dělníka
se potom dělili také skladní podnikatelé,
sprostředkovatelé a domácký dělník
sám. Máme tu v domácké práci,
když se uváží, že je tu celá
řada sprostředkujících osob, v pravém
slova smyslu řetězový obchod s lidskou prací,
který odstraniti bylo by opravdu nejzáslužnějším
činem, kdyby to alespoň pro tuto dobu šlo.
Sociálně politický
výbor pomýšlel na to, ale přišel
za svého jednání k poznání,
že pro přítomnou dobu nelze zákonem
vylučovati sprostředkovatele, že nelze vylučovati
zákonem skladovní mistry. To, domnívám
se, bude úkolem příští novely
k zákonu o domácké práci, aby tito
vykořisťovatelé a vyssavači, kteří
nedělí se s podnikatelem o zisk, nýbrž
s dělníkem o výtěžek jeho práce,
byli z domácké práce naprosto vyloučeni.
Dnes již následkem snadné
dosažitelnosti podnikatelského zisku máme domáckou
práci zavedenou skoro ve všech odvětvích
průmyslového podnikání.
U nás v československé
republice bylo podle statistiky z roku 1902 zaměstnáno
domáckou prací asi 257.000 dělníků.
Já připouštím, že domácké
práce v našich bývalých českých
zemích ubývá, zejména ubývá
domáckých tkalců a také obuvníků,
na druhé straně však připojením
Slovenska, Ratibořska a Vitorazska jistě domácké
práce přibylo. Můžeme tudíž
vzíti číslici 350.000 po domácku zaměstnaných
dělníků za správnou cifru, která
odpovídá pravdě. Nejvíce bylo u nás
zaměstnáno domáckou výrobou domáckých
tkalců a na druhém místě máme
odbor krejčovský, výrobu prádla a
oděvů, na třetím místě
byl průmysl dřevařský a na čtvrtém
místě s 20.000 zaměstnanými dělníky
byl průmysl sklářský. V krejčovství
a výrobě prádla bylo domáckou prací
zaměstnáno 140.000 dělníků,
v dřevařství 46.000. Ze Slovenska přibude
nám zejména domácká výroba
keramického zboží, které jest tam vyráběno
v pravém slova smyslu uměleckým způsobem,
a já na to upozorňuji zavčas povolané
kruhy, zejména ministerstvo obchodu, aby si výroby
keramického zboží na Slovensku všímalo,
poněvadž z tohoto průmyslového odvětví
jest možno vytvořiti něco dokonalého,
čím se bude moci naše republika v zahraničí,
v cizině velmi pěkně representovati. Jsme
přesvědčeni, že zákon o úpravě
pracovních a mzdových poměrů v domácké
práci zasáhne opravdu účinně
a odpomůže valné části všech
těch stesků a žalob, které byly do těchto
poměrů pronášeny.
První a druhá část
předloženého zákona stanoví jednak
definici, kdo jest domáckým dělníkem,
kdo jest mezipodnikatelem, kdo jest spotřebovatelem a kdo
jest podnikatelem samým. Jest to velmi důležité
proto, poněvadž tyto funkce navzájem se prostupovaly
a mnohdy opravdu nebylo možno zjistiti, kdo jest vlastně
dílenským pomocníkem, kdo jest domáckým
dělníkem, kdo jest faktorem a kdo jest skladovým
mistrem. Poněvadž jsme přesvědčeni,
že i při těch dost šťastných
definicích, ke kterým v zákoně se
dospělo, vyskytnou se v praxi ještě sporné
případy, kdy nebude dosti dobře možno,
tyto funkce rozpoznati a určiti, jest v zákoně
zmocňovací ustanovení, které ukládá
ministru sociální péče, aby nařízením
určil, koho dlužno považovati za domáckého
dělníka a koho za ostatní funkcionáře
v domácké práci se vyskytující.
Daleko důležitější jest ustanovení,
že o domácké práci musí býti
vedena náležitá evidence, a zákon ukládá
podnikatelům povinnost, aby seznam zaměstnaných
osob předkládali úřadům živnostenským
a nemocenským pokladnám, poněvadž tyto
jsou interesovány potud, že domácké
dělnictvo jest nyní povinno, aby bylo pro případ
nemoci pojištěno. Daleko významnější
jest ještě ustanovení o dodávkových
knížkách, poněvadž tím bude
znemožněno, aby bylo domácké dělnictvo
v pravém slova smyslu šizeno nejen podnikatelem samým,
ale zejména sprostředkujícími osobami,
které, ačkoliv měly na př. od podnikatele
určeny snesitelné mzdy ku vyplácení
za práci domáckým dělníkům,
dávaly jim, kolik chtěly. Poněvadž nikdo
se o to nestaral, zač domácký dělník
pracuje, byli tito dělníci v pravém slova
smyslu vydáni na milost a nemilost jejich vykořisťovacím
choutkám. Zákon ustanovuje povinnost, zavésti
dodávkové knížky, do kterých
musí býti zaznamenán nejen počet a
dodací lhůty zadané práce, nýbrž
musí tam býti také zaznamenána vyplacená
mzda a každá srážka, která by se
eventuelně domáckému dělníku
učinila, takže domácký dělník
bude míti v ruce doklad o tom, jak s ním bylo se
strany faktorů a skladovních mistrů nakládáno.
Nejvýznamnější jest ovšem ustanovení,
pokud mluví o zřízení ústředních
a obvodových komisí. Tyto ústřední
a obvodové komise mají povinnost, aby upravovaly
a stanovily pracovní a mzdové poměry v dotyčném
odvětví průmyslové práce vůbec.
Bude to také značným
polehčením pro odborové organisace dotyčného
dělnictva. Nebude potřebí, aby si stávkami
vymáhalo zlepšení pracovních podmínek,
bude na úpravě ústředních a
odborových komisí zúčastněno.
Záleží pouze na něm samém, jakým
způsobem za účasti nestranných osob
a za účasti svých zaměstnavatelů,
resp. podnikatelů své podmínky pracovní
na příště si upraví. Tyto ústřední
a obvodní komise jsou nadány také značnou
exekutivní mocí, takže jsou vlastně
úřady, které musí býti také
z obou stran náležitě respektovány a
jejich rozhodnutí a nálezy budou míti závaznou
platnost pro obě strany, jak pro podnikatele, tak pro zúčastněné
dělnictvo.
Netajím se, že tímto
ustanovením nabývá zákon rázu
poněkud těžkopádného, protože
těchto obvodních a ústředních
komisí budeme míti v naší československé
republice velký počet, když uvážíme,
že na př. jen v Čechách je 48 druhů
domácké práce, na Moravě 22, ve Slezsku
6 druhů a potom přibývá nám
domácká práce na Slovensku, Ratibořsku
a Vitorazsku. Těchto obvodních komisí bude
tedy velký počet, bude velký počet
také komisí ústředních a možná,
že bude třeba velké ostražitosti, aby
se práce těchto obvodních a ústředních
komisí nekřížila a místo prospěchu
nepřinesla naopak chaos a zmatek do oněch poměrů,
jež upravovati jest jejich povinností.
Významné je také
ustanovení, že domáckým dělníkům
zakazuje se zaměstnávat učně a dílenské
pomocníky. Na toto ustanovení, myslím, že
budou se názory naše různiti. Jsem přesvědčen,
že domácký dělník nemůže
žádného učně zaměstnávati,
poněvadž není živnostníkem a podle
živnostenského řádu se mu také
zaměstnávání učňů
nedovoluje. Ale i kdyby tu nebylo této závory zákona,
nebylo by v prospěchu domáckého dělnictva
vůbec, aby učně zaměstnávalo,
poněvadž domácký dělník
mnohdy bývá sám dělníkem nevyučeným,
odborně nekvalifikovaným a přirozeně,
jestliže sám dokonale se řemeslu nevyučil,
nemůže dokonale vyučiti ani učně.
Já také shledávám se při domácké
práci s takovým způsobem výroby, že
na př. rozdělí si několik domáckých
dělníků práci: jeden pouze obšívá,
druhý dělá pouze dírky a je obšívá,
třetí dělník připravuje límce,
čtvrtý sešívá látku dohromady,
pátý dělá rukávy atd., dotyčný
dělník je tedy zapracován pouze na určitý
díl práce a, kdybyste mu dali ušíti
celý zimník, nebo celý kabát, on ho
dohromady nesvede. Takovýto dělník přirozeně
potom nemůže odborně vyškoliti učně,
takový dělník by jistě vyučil
jen odborná nedochůdčata. (Posl. Sechtr:
A průmyslová škola?)
Význam bude míti ustanovení
VI. částky zákona, že totiž živnostenská
inspekce musí býti také prováděna
a uplatněna při práci domácké.
Až dosud, jak jsem byl líčil, v těch
bytech, které jsou zároveň dílnami
domáckých dělníků, byly opravdu
poměry, které svíraly srdce, ale nebylo možno
žádati nápravu proto, poněvadž
výdělkové poměry domáckého
dělníka byly tak nízké, že opatřiti
si vedle bytu ještě dílnu, bylo naprosto nemožno.
Budou-li však pracovní a výdělkové
poměry i mzdy domáckého dělnictva
upraveny, pak také živnostenská inspekce může
se uplatňovati i v tom směru, aby při ní
bylo dbáno hygienických a bezpečnostních
pravidel.
V VII. a VIII. části
zákona jsou ustanovení, která přidržují
zaměstnavatele, aby ručil za dodržování
ústřední komisí stanovených
pracovních a mzdových podmínek a vedle toho
také určité tresty pro takové případy,
kdyby podnikatel těchto podmínek nedodržel.
Já jsem tedy přesvědčen, že zákon
nejen účinně zasáhne do poměrů
domácké práce, ale že svou tendencí
bude působiti k značnému jejímu omezování,
poněvadž, jestliže bude podnikatel nucen, aby
domáckému dělníku platil tytéž
mzdy, jako dělníku v dílně a továrně
zaměstnanému, nebude míti valného
interesu na tom, aby dával práci do domu, nýbrž
spíše bude míti zájem, aby práci
pod kontrolou, za náležitého dozoru, nechal
vykonávati ve svých dílnách a ve svých
továrnách. A já jsem také potěšen,
že tuto tendenci zákon bude míti, poněvadž
v některých průmyslových odvětvích
jest opravdu práce domácká zbytečnou.
Mám tu zejména na mysli krejčovinu, kde by
bylo opravdu na čase, domáckou práci omezovati.
Na druhé straně ale máme taková průmyslová
odvětví, kde bych si zase nepřál,
aby práce po domácku vyráběná
vymizela a aby byla soustředěna na dílny
a továrny. A tu mám na mysli zejména práci
perleťářskou a výrobu sklářských
předmětů. To, vážené Národní
shromáždění, není již nijaká
mechanická domácká výroba, nýbrž
jest to v pravém slova smyslu kus lidového umění,
na kterou může býti naše republika opravdu
hrda. A já jsem přinesl několik vzorků
pánům poslancům k nahlédnutí,
co dovedou naši prostí horalé, jak tito prostí
lidé mají dovedné ruce a že oni dovedou
vytvořiti opravdu něco, co je v cizině hledáno
a co v cizině vzbuzuje respekt a úctu k české
pracovní síle.
Takovouto výrobu bych si nepřál
zmechanisovati, nepřál bych si, aby byla zavedena
do dílen a továren, poněvadž v tom okamžiku,
kdy se výroba takovýchto předmětů
dostane do továrny, nemá již ani stínu
nějakého uměleckého výrobku,
je to prostě jednoduchý mechanický výrobek
tovární. Jest potřebí jen, aby se
takovémuto druhu domácké výroby věnovala
z míst povolaných náležitá pozornost.
Domáčtí skláři
na př., kteří dovedou vyráběti
takovéto umělecké předměty,
sami nedovedou obchodovati a obchodu s těmito předměty
zmocnili se spekulanti, v tomto případě zejména
jsou to i národnostní naši nepřátelé,
tak zv. jablonečtí exportéři, kteří
skoupí všechny tyto výrobky a sami teprve za
hranicemi s nimi výhodně obchodují. A tak
se stává i ten dovedný sklářský
dělník, který umělou práci
vyrábí, předmětem vykořisťování
kapitálu a předmětem vykořisťování
našich národnostních nepřátel.
My bychom potřebovali pouze, aby pro takové druhy
domácké výroby byly u nás v hlavním
městě a v důležitých místech
průmyslových zřízeny stálé
vzorkovny, stálé takové výstavy, aby
cizinci, kteří k nám přicházejí
za účelem navázání obchodních
styků, mohli je shlédnouti a mohli také nabídky
využíti. Jest ale také potřebí,
aby se dala takovýmto domáckým dělníkům
možnost, vyhledávati nové způsoby, nové
druhy ve výrobě uměleckých předmětů,
a aby se jim také dala možnost, vyškoliti se
na dokonalé obchodníky, aby nemusili obchod svěřovati
do rukou cizích.
Kdyby ministerstvo obchodu na př.
zřídilo ve spojení s ministerstvem Národní
osvěty takovou průmyslovou školu sklářskou
v Železném Brodě a zavedlo na ní také
praktickou obchodní nauku, domnívám se, že
by z těchto našich výrobců stali se
i dokonalí obchodníci a že by se mohli vymaniti
z vlivů jabloneckých kapitalistických a německých
vykořisťovatelů. Budeme muset hleděti,
aby všecka domácká práce byla z rukou
vykořisťovatelů vymaněna. Máme
k tomu velmi pěkný a praktický vzor v Rusku.
Je to zajímavé, že toto zpátečnické
Rusko, jak jsme si zvykli na něj dívati se před
válkou i nyní, aspoň v jednom ohledu může
sloužiti všem západním mocnostem za vzor
a sice v ohledu uspořádané domácké
práce. Co u nás jest domácká práce
kletbou a pohromou pro všechno dělnictvo, v Rusku
je pro ně domácká práce v pravém
slova smyslu dobrodiním, poněvadž se soustředila
ve výrobních družstvech, které jsou
nazvány "Artěly" nebo "Míry",
kde se domácká práce soustřeďuje
a odkud tato domácká práce přichází
do zahraničního obchodu, tak že jakýkoliv
sprostředkovatel a podnikatel jest z výtěžku
vyloučen. A v Rusku, kde jest zaměstnáno
na 1 milionu dělnictva, soustřeďuje se v těchto
artělech a mírech ročně až za
300 milionů rublů vyrobené práce po
domácku, která přichází za
hranice a která jest také doma zkonsumována,
užitek ze vší té práce bere dělnictvo
samo, poněvadž jakýkoliv jiný činitel
jest vyloučen.
Budeme museti po způsobu ruském
podporovati u nás také tvoření výrobních
a obchodních družstev našich domáckých
dělníků a takovým způsobem
se nejlépe přičiníme k tomu, aby domácké
dělnictvo bylo ze spárů vykořisťovatelů
vymaněno.
Mám tu zejména na mysli
perlaře, perleťáře a skláře,
jichž umělecké výrobky jsou za hranicemi,
zejména v Rumunsku, na Balkáně, v Ukrajině
a v celém Rusku, ba i v Japonsku a Číně
vyhledávány, a kde by skutečně naše
výrobky perleťářské, perlařské
a sklářské zjednaly úctu a respekt
před naší dovedností výrobní.
Jsem přesvědčen,
vážené Národní shromáždění,
že podporou domáckého průmyslu, podporou
domácké výroby těch odvětví,
kde se to jeví účelným a zdravým,
přispějeme nejen k ozdravění našich
hospodářských poměrů, ale také
k ozdravění naší nemocné valuty.
Prosím, abyste zákon, který upravuje poměry
v domácké práci, přijali tak, jak
se na něm sociálně-politický výbor
usnesl, abyste jej přijali u vědomí, že
máme zákon daleko dokonalejší, než
všechny ostatní státy evropské i zámořské,
abyste jej přijali u vědomí, že tento
zákon bude sloužiti nejen ke cti, ale k prospěchu
naší mladé republiky. (Výborně!
Potlesk.)
Předseda
(zvoní): Byly mi podány dva resoluční
návrhy členem N. S. dr. Rambouskem a
spol. k zákonu o úpravě pracovních
a mzdových poměrů v domácké
práci, tohoto znění:
"Ministerstvu obchodu, veřejných
prací a sociální péče se ukládá,
aby za účelem vymanění domácké
práce z rukou soukromopodnikatelských vykořisťovatelů
podporovala mravně i hmotně tvoření
výrobních družstev domáckých
dělníků v oněch odvětvích,
kde účelnost a prosperita jest zajištěna
a kde podmínky pro utvoření družstev
jsou příznivy."
Druhá resoluce téhož
člena Národního shromáždění
má toto znění:
"Poněvadž určitá
odvětví domácké práce, zejména
sklářství v podkrkonošských krajích,
jsou vzácnými typy lidového umění
v naší republice, ukládá se ministerstvu
vyučování a nár. osvěty, aby
za cílem povznesení výroby zřizovalo
pro taková odvětví domácké
práce odborné školy průmyslové
a pro odbor sklářský aby v nejkratší
době zřídilo školu sklářsko-pasířsko-rytecko-obchodní
ve středisku výroby v Železném Brodě.
Rovněž domácí
průmysl zpracování dřeva jest důležitým
a má pro kraje pošumavské velikou budoucnost.
Proto budiž pamatováno
i na odbornou školu dřevařskou a hračkářskou
ve Volyni."
Oba návrhy jsou opatřeny
dostatečným počtem podpisů a jsou
předmětem jednání.
Přistoupíme k debatě.
Přihlášeni jsou k slovu pp. kol. Dubický,
Rebš, Hrizbyl, Čuřík, Ecksteinová.
Ve smyslu § 39. našeho
jednacího řádu navrhuji, aby se stanovila
lhůta řečnická 20minutová.
Jest snad proti tomu námitka?
(Námitky nebyly.) Není tomu tak.
Návrh můj jest přijat.
Uděluji slovo prvnímu
řečníku, p. kol. Dubickému.
Posl. J. Dubický:
Slavné Národní shromáždění!
Dne 22. dubna r. 1910 podán
byl ve vídeňském parlamentě návrh
sociálních demokratů, aby domácká
práce byla vůbec zrušena, a kdyby to ihned
nebylo možno, aby se domáčtí dělníci
všemožným způsobem převáděli
k výrobě továrenské a dílenské.
Návrh sám, jak je všeobecně známo,
způsobil tehdá značné vzrušení,
zejména na českém severovýchodě
mezi domáckými tkalci a skláři, neboť
z těchto oborů celá spousta lidí pracuje
po domácku časově, pravidelně v době
zimní, když zemědělské práce
jsou ukončeny. Konstatuji, že mezi tkalci bylo dle
statistiky z r. 1902 zaměstnáno na 50.000 malorolníků
a domkářů, kterým horská půda
nedává plné existence, a doplňují
tedy domáckou prací své chudé živobytí.
Rozmachem textilního průmyslu a fabrikace sklářské
výroby odešli do měst všichni ti, kdož
zaměstnáni byli celoročně v práci
sklářské a tkalcovské. Na venkově
zůstali pak jen lidé pracující po
domácku. Pro tyto pracovníky byl by zákaz
o úplném znemožnění domácké
práce pravou pohromou a lze tedy jen pochopiti, že
návrh dříve již vzpomenutý způsobil
na českém severovýchodu nelibost. Naše
strana již tehdá hájila jedině správné
stanovisko, že totiž domácká práce
musí býti zvelebena jednak sociálním
zákonodárstvím, úpravou nemocenského
a starobního pojišťování, zadáváním
veřejných objednávek družstvům,
odbornou výchovou a hlavně zřizováním
výrobních společenstev, pro domáckou
výrobu potřebných a podporou se strany státu.
To platí zejména o domácké práci
tkalcovské a sklářské.
Dnes tedy po dlouhé době
projednáváme zákon o úpravě
pracovních a mzdových poměrů domácké
práce, čímž Národní shromáždění
splácí aspoň částku na dluh,
kterým stát jest povinován domáckému
dělnictvu. Návrh samotný bude jistě
uvítán všemi lidovými stranami s povděkem,
neboť řeší se v něm nejen problém
mezd a pracovních podmínek, ale činí
se domácké dělnictvo účastno
na ochranném zákonodárství po vzoru
ostatních států evropských a posledně
republiky rakouské. Prosím, aby bylo vzato na vědomí,
že jde o ochranu více než 350.000 domáckých
pracovníků, kteří až dosud byli
postaveni téměř mimo zákon a ponecháni
sami sobě, své chudé existenci. Sluší
zejména vítati, že pro urovnávání
sporů, vzniklých mezi domáckým dělnictvem,
faktory a zaměstnavateli, ustanovují se zvláštní
obvodní komise, které budou zároveň
smírčími a rozhodčími soudy
a jimž v čele stojí komise ústřední,
složená ze zástupců dělnictva,
zaměstnavatelů a odborných znalců.
Komise ústřední podle návrhu sociálně-politického
výboru jmenována jest ministerstvem sociální
péče, komise obvodní zemskou politickou správou
po návrhu zájmových korporací.