Notářské sazby
upraveny byly zákonem, tedy notářským
řádem z r. 1855 a notářským
řádem z r. 1871. Zejména rakouský
notářský řád obsahuje v §u
183. ustanovení, že justiční správě
přísluší právo, sazby zákonem
stanovené buď zvýšiti aneb snížiti,
avšak mez tohoto zvýšení nebo snížení
nesmí přesahovati více než 20% těch
sazeb, které notářským řádem
původně byly stanoveny. Za celou dobu platnosti
notářského tarifu od r. 1871, resp. od r.
1855 nebylo použito tohoto oprávnění
justiční správy, až v r. 1917 - ve 4.
roce války - vydal rakouský ministr spravedlnosti
nařízení ze dne 27. dubna 1917 ř.
z. č. 189, kterým se sazby rakouského notářského
tarifu zvyšují o 20%.
Sazby tyto nabyly platnosti dne 1.
května 1917.
Zvýšení toto -
nejvyšší zákonem přípustné
- osvědčilo se již tenkrát v r. 1917
nedostatečným a jeví se zejména nyní
též nedostatečným a naprosto nevyhovujícím,
protože neodpovídá dnešním mimořádným
hospodářským a zejména značně
zvýšeným drahotním poměrům.
Nastala proto nutnost nové úpravy notářského
tarifu, aby tak aspoň částečně
řešena byla sociální otázka příslušníků
stavu notářského.
Toto upravení, resp. zvýšení
tarifů, uvedení jich v souhlas s dnešními
hospodářskými a drahotními poměry,
ponechává se novou předlohou správě
justiční. Ministr spravedlnosti jest nyní
místo dřívějšího ustanovení
zákonného oprávněn, nařízením
vydati sazby notářské. Oprávnění
to vztahuje se nejen na dosud platné předpisy rakouského
notářského tarifu, nýbrž také
na předpisy uherského notářského
tarifu.
Právní výbor
souhlasí s tím, aby dána byla vládě
tato moc, upravovati nařízením poplatky a
sazby notářské, protože jest přesvědčen,
že jedná se o ustanovení přechodné,
o ustanovení, které, až odstraněny budou
příčiny dnešní hospodářské
a mimořádné tísně, také
ztratí svou oprávněnost a důvodnost,
a bude moci býti přikročeno k definitivní
úpravě tarifu notářského stejně,
jako bude definitivně upraven celý řád
notářský. Ze všech těchto důvodů,
které jsem si dovolil stručně přednésti,
navrhuje vám právní výbor, abyste
schválili zákon o změně dosavadního
ustanovení o notářských sazbách,
jak jest v připojené předloze navržen.
Předseda:
K slovu není nikdo přihlášen, debata
je skončena, přistoupíme k hlasování.
Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Hlasovati míním dáti tím způsobem,
že bychom o zákoně hlasovali v celku, protože
má pouze 5 článků a není podán
žádný pozměňovací návrh.
(Námitek nebylo.) Námitky proti tomuto způsobu
hlasování nejsou, budeme hlasovati tak, jak jsem
právě uvedl.
Kdo souhlasí s čl.
I., II., III., IV. a V. zákona, jakož i s nadpisem
jeho, jak je obsazen ve zprávě právního
výboru, prosím, aby povstal ze svého místa.
(Děje se.) To jest většina, zákon
je schválen v prvém čtení.
Přeje si pan zpravodaj k druhému
čtení něčeho, textová změna
není žádná?
Zpravodaj posl. dr. Klouda:
Žádná.
Předseda:
Kdo souhlasí s přijatým právě
zákonem v prvém čtení, také
ve čtení druhém, prosím, aby
povstal. (Děje se.) To jest většina,
zákon je schválen také ve druhém
čtení a tím tento odstavec denního
pořádku jest vyřízen, a přistoupíme
k dalšímu, jímž jest
2. zpráva právního
výboru o vládním návrhu zákona,
tisk č. 1396, kterým se mění
a doplňuje zákon ze dne 18. března 1919
č. 155 sb. zák. a nař. o prozatímní
úpravě notářství, tisk
č. 1743. Zpravodajem jest pan dr. Klouda, uděluji
mu slovo.
Posl. dr. Klouda: Velectěné
Národní shromáždění! Týkal-li
se právě přijatý zákon změny
starého notářského řádu
rakouského a uherského, týká se nový
vládní návrh již zákona, který
vydán byl námi samými. Jedná se o
změnu březnové novely k notářskému
řádu ze dne 18. března 1919 č. 155
sb. zákonů a nařízení. Také
tato novela, kterou dnes projednáváme, jest důsledkem
neustálených poměrů našich právních.
Novela březnová ve svém čl. 6. z důvodů
zavedení pořádku ve stavu notářském
stanovila lhůtu jednoho měsíce, do které
mají veškeří notáři, kteří
v území československé republiky již
jsou ustanoveni, složiti přísahu notářskou,
jak novelou březnovou byla stanovena. Pro ty notáře,
kteří by ve lhůtě zákonem stanovené
přísahy nesložili, stanovena zákonná
praesumpce, že o notářích takových
má se za to, že se úřadu vzdávají
a má se proti nim postupovati podle ustanovení notářského
řádu. (Hluk. Předseda zvoní.)
Uplynutím konečného dne doby, do kdy měl
notář přísahu vykonati, pozbývá
notář oprávnění, aby pak dále
funkci svou zastával.
Posl. Rouček: (K
předsedovi.) Prosím, aby byla schůze
přerušena na půl hodiny a aby byla svolána
konference předsedů klubů, poněvadž
jest zde důležitá stížnost.
Předseda:
Dříve vyřídíme tento odstavec.
Zprav. posl. dr. Klouda (pokračuje):
Toto ustanovení však událostmi na Slovensku
nemohlo býti v celém území naší
republiky uvedeno v život. Událostmi na Slovensku
bylo zaviněno, že do některých míst
našeho území na Slovensku vůbec nepřišla
naše sbírka zákonů a nařízení,
na jiná místa došla opožděně
po svém vyhlášení, (Hluk. Předseda
zvoní. Prosím o klid!) a tak se stalo, že
někteří notáři vůbec
ve lhůtě k složení přísahy
určené přísahu tu složiti nemohli,
nejsouce obeznámeni s obsahem zákona. Z důvodu
toho obrátila se správa na Slovensku na vládu
naši se žádostí, aby učiněna
byla výminečná opatření ohledně
notářů na Slovensku. I předložila
vláda návrh zákona, který právě
se zřetelem na tyto mimořádné a výminečné
poměry na Slovensku stanoví určitá
výminečná a mimořádná
opatření. Především týká
se to možnosti odkladu platnosti onoho předpisu novely
k notářskému řádu, který
stanoví jednoměsíční lhůtu
ke složení přísahy notářské,
jak jsem již dříve byl vysvětlil.
Současně s tím
žádá vláda pro sebe právomoc,
aby mohla notáře sesaditi, a mimo to z důvodů
služebních přeložiti.
Právní výbor
stojí na stanovisku unifikačním, nechce tvořiti
zvláštní zákony pro Slovensko a pro
žádnou část našeho území
státního. Proto přiklonil se k návrhu
vládnímu v tom směru, aby platnost zákona
byla rozšířena na celé státní
území.
Z důvodu toho navrhuje právní
výbor, aby osnova zákona tak, jak vládou
byla navržena, byla přijata s některými
změnami. Změny ty jsou dvě: především
změna, která týká se lhůty,
po kterou může justiční správa
využíti mimořádného, jí
vyhraženého oprávnění ke zbavení
úřadu notářského a k přeložení
notáře. Musíme si býti dobře
vědomi, že tímto mimořádným
právem zasahuje se velice závažně do
autonomie stavu notářského a po případě
i do individuelních práv notáře samotného.
Tyto důvody vedly nás k tomu, že na místo
navržené 2leté lhůty, po kterou má
vláda právo použíti mimořádného
práva k sesazení notáře, zbavení
jeho úřadu a k přeložení notáře,
aby lhůta ta z krácena byla na dobu jednoho roku.
Druhá změna, kterou
právní výbor k vládní osnově
přičinil, týká se práva notáře,
zbaveného úřadu, aby mohl v rozkladu, který
ve 14tidenní lhůtě jest oprávněn
proti opatření vládnímu podati, podrobně
uvésti veškeré důvody, které
má se své strany proti tomu, aby byl úřadu
zbaven. Vládní osnova zákona navrhovala,
aby notář úřadu svého zbavený
měl toliko právo, vylíčiti svou činnost,
z čehož by se mohlo vyvozovati, že ostatních
okolností v rozkladu svém použíti, oprávněn
by nebyl. Takto odůvodněné změny doporučuje
právní výbor, aby byly do osnovy vládní
pojaty, a navrhuje, aby slavné Národní shromáždění
osnovu zákona, jak ji právní výbor
předložil, ústavně schválilo.
Předseda:
Ke slovu není dále nikdo přihlášen,
debata je skončena. Přistoupíme k
hlasování. Prosím o zaujetí
míst. Pane kolego Merto! (Zvoní.)
Také tento zákon není
příliš obsáhlý, má pouze
5 paragrafů. Žádný pozměňující
návrh nebyl učiněn; budeme hlasovati o něm
v celku, nebude-li proti tomu námitek. (Námitek
nebylo.) Námitek není.
Kdo souhlasí s § 1.,
2., 3., 4. a 5. zákona, jak je obsažen ve zprávě
právního výboru a jak byl doporučen
p. zpravodajem, jakož i s nadpisem jeho, prosím, aby
povstal. (Děje se.)
To je většina. Zákon
je schválen v prvém čtení.
Ke druhému čtení
přeje si p. zpravodaj slova? Uděluji mu je.
Zpravodaj poslanec dr. Klouda:
K §u 2. odstavci 2. navrhuji, aby nedopatřením
pojatá cifra "14ti" byla pozměněna
a vypsána slovy: "aby do čtrnácti dnů
po dodaném rozhodnutí..."
Předseda:
Kdo souhlasí s přijatým právě
zákonem v prvém čtení, s korekturou,
doporučenou právě panem zpravodajem, aby
v §u 2. místo cifry "14ti" bylo slovy vypsáno
"čtrnácti", - také ve druhém
čtení, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To jest většina, zákon
jest schválen ve druhém čtení
a tím jest druhý odstavec denního pořadu
vyřízen a přistoupíme k odstavci dalšímu,
jimž jest
3. zpráva výboru
státně-zřízeneckého o peticích
č. 447, 1307 a 1359, kulturního o peticích
č. 998 a 1525, zásobovacího o peticích
čís. 1157 a 1202 a ústavního o
peticích č. 881, 988, 1008, 1046, 1068, 1069,
1076, 1087, 1220 (tisk č. 1744).
Zpravodajem jest nejprve pan kolega
Tučný. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj poslanec Tučný:
Vážené Národní shromáždění!
Státně zřízeneckému výboru
přikázána byla žádost Františka
Hnátka, notářského solicitátora
z Kostelce nad Černými Lesy, aby mu byla přiznána
starobní renta. Poněvadž žadatel byl pouze
8 let ve službách státních, po necelých
8 letech ze státní služby vystoupil a více
se do ní nevrátil, ba, jak bylo šetřením
v ministerstvu spravedlnosti zjištěno, ani se o zpětné
přijetí do státní služby neucházel,
státně zřízenecký výbor
nemohl jeho žádosti vyhověti a přešel
přes ni k dennímu pořadu.
Témuž výboru přikázána
byla petice různých korporací z Uherského
Brodu, v níž se žádá, aby pro
veřejné a státní úřady
na Slovensku byli přijímáni lidé čistého
svědomí, ideálních snah a obětavých
duší. Státně zřízenecký
výbor doporučuje tuto petici ministerstvu vnitra,
aby jí bylo vyhověno.
Konečně došla
žádost K. Schmida, celního inspektora
na Král. Vinohradech, aby mu bylo přiřknuto
služební pořadí. Státně
zřízenecký výbor přikázal
věc k vyšetření ministerstvu financí
a navrhuje, stala-li se mu křivda, aby křivda tato
byla napravena.
Prosím slavné shromáždění,
aby zpráva státně zřízeneckého
výboru o třech peticích těchto byla
schválena. (Výborně!)
Předseda
(zvoní): K slovu nikdo není přihlášen
k těmto třem peticím, debata o tom
jest skončena, přistoupíme k hlasování.
Prosím pány, aby zaujali svá místa.
(Děje se.)
Nejprve budeme hlasovati o petici
č. 447. Výbor navrhuje, aby přes žádost,
obsaženou v této petici, přešlo se k dennímu
pořadu. Kdo s návrhem tím souhlasí,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, návrh
je schválen.
Dále k petici č. 1307
navrhuje výbor, aby byla postoupena ministerstvu vnitra
s doporučením. Kdo s návrhem souhlasí,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, návrh
je schválen.
Konečně k petici č.
1359 navrhuje výbor, aby byla postoupena ministerstvu financí,
aby věc vyšetřilo a vyřídilo.
Kdo s návrhem souhlasí, prosím, aby povstal.
(Děje se.)
To jest většina, také
návrh tento jest schválen.
Přistoupíme ku zprávě
výboru kulturního o peticích č. 998
a 1525. Zpravodajem jest pan kolega dr. Krejčí,
uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Krejčí:
Vážené shromáždění!
Paní Marie Kolářová,
vdova po profesoru obchodní školy a lektoru jazyků
slovanských při universitě české,
žádá, aby jí byl dosavadní vdovský
plat z milosti, ročních K 800, - zvýšen
a současně změněn v pensi vdovskou.
Jest to akt milosrdenství
a myslím, že poukázati na jméno zasloužilého
slavisty Martina Koláře postačí k
odůvodnění návrhu, který podává
kulturní výbor, totiž, aby petice tato doporučila
se ministerstvu školství a národní osvěty
co nejvřeleji k příznivému vyřízení.
Co se týče druhé
petice, běží o zachování krás
naší nejskvělejší historické
památky, Karlova Týna, a jiných podobných
skvostů, kterým hrozí zkáza hospodářskými
a jinými všelijakými úpravami. Příslušné
korporace obrátily se na Národní shromáždění
zvláštní peticí a vzhledem k tomu činí
kulturní výbor návrh tohoto znění
(čte):
"Petice č. 1525 se postupuje
vládě za účelem zřízení
dozorčí komise s názvem: "Dozorčí
komise národního parku Karlo-Týnského"
a vypracování návrhu zákona, předmětu
toho se týkajícího. Mimo to území
se vláda vyzývá, aby stejnou péči
věnovala i jiným územím, jako na př.
Kotouči u Štramberka na Moravě" a dále
- a to prosím, aby bylo pojato jako doplněk zprávy
- "Hradiště s vrchem Tetínským
nad Berounkou".
Doporučuji tuto zprávu
ke schválení.
Předseda:
Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata
je skončena.
Přistoupíme k hlasování,
a sice nejprve o petici Marie Kolářové č.
998. Kulturní výbor navrhuje, aby tato petice byla
doporučena ministerstvu školství a národní
osvěty co nejvřeleji k příznivému
vyřízení.
Kdo souhlasí s návrhem,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Návrh
je přijat.
K petici "Českého
Zemského Svazu cizineckého" a "Svazu českých
spolků pro okrašlování a ochranu domoviny
v Čechách, na Moravě a ve Slezsku se sídlem
v Praze" č. 1525 navrhuje kulturní výbor,
aby tato petice byla postoupena vládě za účelem
zřízení dozorčí komise s názvem:
"Dozorčí komise národního parku
Karlo-Týnského" a vypracování
návrhu zákona, předmětu toho se týkajícího.
Mimo to území se vláda vyzývá,
aby stejnou péči věnovala i jiným
územím, jako na př. Kotouči u Štramberka
na Moravě, dále Hradišti s vrchem Tetínským
nad Berounkou.
Kdo s návrhem souhlasí,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Také
tento návrh jest schválen.
Přistoupíme k dalším
peticím, jimiž se zabýval výbor zásobovací,
k peticím č. 1157 a 1202.
Zpravodajem jest pan kolega dr. Schieszl.
Zpravodaj posl. dr. Schieszl:
Slavné Národní shromáždění!
První petice čís.
1157 pochází od několika slovenských
rolníků z okolí povážských
letních sídel. Oni se domnívali, že
snad příštím, totiž teď již
minulým letem, nahrne se do slovenských lázní
mnoho mezinárodního obecenstva zbohatlického
a že tím obtíže zásobovací
na Slovensku budou jenom rozmnoženy. Především
sluší konstatovati, že rozhodujeme-li dnes o
této petici, přicházíme trochu pozdě
a jest nutno litovati, že věci takové nevyřizují
se včas, třebaže v konkretním případě
nebylo možno nějakým způsobem zakročiti.
Vedle toho myslím, že obava petentů byla v
tomto případě vedena trochu pesimismem. Ve
skutečnosti myslím, že bychom si byli přáli,
aby těch hostů ve slovenských lázních
bylo více.