Výbor zásobovací
navrhuje, aby petice byla odkázána ministerstvu
zásobování k dalšímu řízení.
Druhá petice jest petice Hugona
Svobody z Karlína. Petice jest psána tužkou
na korespondenčním lístku. Bylo by skutečně
velmi záhodno, aby ne zrovna "Kapitoly naléhavé,"
ale "Kapitoly ještě naléhavější"
alespoň trochu se rozšířily do našich
kruhů, aby nebyly takovéto petice nám zasílány.
Obsahem petice je, aby Národní
shromáždění zakročilo proti lichvě
zbožím. Stěžuje si na to, že zboží
se prodává od obchodníků se ziskem
30-100%. Také o této petici navrhuje zásobovací
výbor, aby byla postoupena ministerstvu zásobování
k dalšímu řízení.
Předseda
(zvoní): K slovu není nikdo přihlášen.
Debata je skončena.
Přistoupíme k hlasování.
Nejprve jde o petici č. 1157, a to petici občanů
z obcí Povážská Teplá, Vlčižer,
Povážské Podhradie a Povážská
Bystrica.
Výbor navrhuje, aby se petice
ta odstoupila k dalšímu řízení
ministerstvu pro zásobování a výživu
lidu.
Kdo s návrhem souhlasí,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina.
Návrh je přijat.
Přistoupíme dále
k petici č. 1202 Hugona Svobody v Karlíně.
Výbor navrhuje, aby petice
tato byla postoupena k dalšímu řízení
ministerstvu pro zásobování a výživu
lidu.
Kdo souhlasí s návrhem,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina.
Návrh je přijat.
Přistoupíme k vyřízení
dalších petic č. 881, 988, 1008, 1046, 1068,
1069, 1076, 1087 a 1220, které obsaženy jsou ve zprávě
výboru ústavního.
Zpravodajem je p. kol. dr. Hnídek.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Hnídek:
Slavné Národní shromáždění!
Petice č. 881. Jednoty československých
stavebních úředníků v Plzni
ohledně přijímání absolventů
průmyslových škol oddělení stavitelského,
t. zv. mistrovského, jakožto odborných úředníků
do stavebních odborů při samosprávných
institucích a při úřadech státních.
Ustavní výbor navrhuje,
aby tato petice se postoupila ministerstvu veřejných
prací.
Dále petice č. 988.
Župního správního výboru župy
Turčianské v Turčanskom Sv. Martinu, aby
k této župě připojeny byly Horní
Trenčiansko (žílinský a čacianský
okres), celá Oravská župa, obvod města
Kremnice a bojnický okres se sídlem v Turčanskom
Sv. Martinu.
Dále pet. č. 1008 občana
Karlovického z Uherského Hradiště ohledně
vybudování Velkého Uherského Hradiště
připojením Starého Města, Mařatic,
Derflí a Kunovic.
Petice č. 1046 Výboru
zastupitelstva okresu Turnovského ohledně reformy
veřejné správy.
Dále petice č. 1068
JUdr. Fr. Neumanna v Sobotce a Josefa Halamy, rolníka ve
Veselici, ohledně změny ústavy doplněním
pravomocí presidenta republiky, reskriptem svým
povolovati či udíleti k žádostem nemanželských
rodičů, jmenovitě otců, legitimaci
dítek jejich nemanželských, po způsobu
dřívější legitimace per rescriptum
principis.
Dále petice č. 1069
České strany pokrokové na Moravě v
Brně ohledně zastoupení téže
v Zemské správní komisi pro Moravu.
Petice č. 1076. Správní
komise města Vítkovic na Moravě, ohledně
žádosti, aby vláda před rozhodnutím
o zřízení Velké Ostravy vyžádala
si vyjádření všech zúčastněných
obcí.
Petice č. 1087 obecního
zastupitelstva v Opatovicích, okres Hranice, za připojení
okresu hranického k některé středomoravské
župě, Přerovské neb Olomoucké.
Konečně petice č.
1220 obce Strachojovské za odměňování
starostův obecních.
Všechny tyto petice navrhuje
ústavní výbor, aby byly postoupeny ministerstvu
vnitra k dalšímu řízení.
Předseda
(zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen.
Debata je skončena.
Přistoupíme k hlasování.
Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Budeme hlasovati nejprve o petici
č. 881 Jednoty československých stavebních
úředníků v Plzni.
Výbor ústavní
navrhuje, aby se petice tato postoupila ministerstvu veřejných
prací.
Kdo s návrhem souhlasí,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina.
Návrh je schválen.
Dále při peticích
č. 988, 1008, 1046, 1068, 1069, 1076, 1087 a 1220 navrhuje
ústavní výbor, aby se postoupily ministerstvu
vnitra k dalšímu řízení.
Kdo s návrhem souhlasí,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina.
Také tento návrh jest schválen a tím
tento odstavec denního pořadu vyřízen.
Přistoupíme k poslednímu, jímž
jest
4. zpráva kulturního
výboru o návrhu člena Národního
shromáždění dra Budínského
a soudr. (tisk č.677), aby byla zřízena
mistrovská škola průmyslová pro chemii
v Brně (tisk č. 1747).
Zpravodajem jest pan kol. dr. Budínský,
uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Budínský:
Slavné shromáždění!
Průmysl chemický jest
jedním z poměrně nejslabších
odvětví našeho průmyslu v republice
a jeho rozvoj může býti umožněn
a podporován především výchovou
zdatného a odborně vzdělaného dorostu.
Vedle inženýrů, vzdělaných na
vysokých školách technických, a vedle
absolventů vyšších škol průmyslových,
potřebujeme také dobrých odborníků
na místa dílovedoucích a závodních
v našem průmyslu chemickém; pro tuto kategorii
máme jedinou mistrovskou školu chemickou v Praze,
kteráž celkové potřebě státu
nedostačuje. Právě v oboru chemickém
jest theoretické vzdělání neobyčejně
významné, ba nezbytné. V průmyslu
chemickém jest potřeba vzdělaných
lidí mnohem větší, než v oborech
ostatních a proto si nelze budování našeho
průmyslu chemického mysliti bez odborných
škol, tak jako je má industrie v Německu, Francii
i Anglii. Naše škola chemická nemůže
však obsáhnouti všechny obory praktické
chemie, musí se spíše přizpůsobiti
dosavadním našim poměrům, a doporučovalo
by se proto, aby nová škola chemická, která
budiž zřízena v Brně, specializovala
se zvláště na průmysl hospodářský,
jak níže rozváděno; obory ostatní
mohly by býti postupně připojovány.
Navrhuje-li se za sídlo této
školy Brno, děje se to z toho důvodu, že
v Praze chemická škola jest již zřízena,
kdežto Morava podobné školy vůbec nemá.
Na Moravě pak jest Brno místem pro školu tu
nejvýhodnějším, poněvadž
žáci mohou poučení nabývati nejen
ve škole, nýbrž mají také příležitost
pobytem v průmyslovém Brně mnohému
pro život se naučiti. Také okolnost, že
v Brně jest chemický odbor při vysoké
škole technické, váží při
vybudování a dalším rozvoji školy,
poněvadž bude mít tak nově zřízená
škola dobrou a zdravou oporu. Dále nutno uvésti
také, že v Brně a na Brněnsku jest silný
průmysl chemický právě v technickém
oboru, na který škola by se mohla specializovati,
a že proto jest založení této školy
opřeno zde o silný a rozvoje schopný průmysl,
jejž má podporovati a z něhož naopak zase
může sama čerpati podněty.
Mistrovská škola průmyslová
pro chemii budiž zřízena o dvou ročnících.
První ročník
budiž společný a pěstuj nauky, společné
pro všechny skupiny; i laboratorní práce jako
práce průpravné buďtež společné;
v nich má žák nabýti základní
zručnosti v provádění technických
analys.
Druhý ročník
budiž rozdělen na tyto skupiny:
I. Výroba celulosy, papíru
a výrobků z celulosy, nitrocelulosy, celuloidu,
umělého hedvábí. Škrobařství,
výroba dextrinu, cukru, a jejich spracování
a průmysl potravinářský, na uhlohydrátech
založený, konservy, kakao, náhražky, marmelády
a pod.
II. skupina obsahuje: Sladovnictví,
drožďařství, lihovarnictví, pivovarnictví.
Výroba likérů, vín zdravotních,
šumivých nápojů a j.
III. skupina obsahuje: Zpracování
tuků: mydlářství a čistící
prostředky, chemické čistění
látek, svíčkařství, margarin,
zpracování olejů, mazadla, leštidla,
fermeže, linolea. Uzenářství a výroba
konserv a průmysl potravinářský, na
bílkovinách založený.
Skupinově budiž vyučováno
strojnictví, strojnické technologii a pracím
laboratorním.
Absolventi této školy
nabudou theoretického a praktického vzdělání
ve svých oborech, kterého v praksi nabýti
nemohou. Tím se má vycvičiti dorost pro průmysl,
aby nabyl takových vědomostí, by mohl býti
nejen správci, úředníky, nýbrž
hlavně samostatnými živnostníky a průmyslníky.
Do I. ročníku přijímáni
buďtež žáci, kteří nejméně
s dobrým prospěchem vychodili obecnou školu
a mají v oboru příslušném dvouletou
praksi.
Do II. ročníku postupujtež
žáci, kteří absolvovali ročník
první.
Učebná osnova budiž
vypracována na podkladě osnovy průmyslové
chemické školy v Praze, hledíc k námětům,
uvedeným v odůvodnění projednávaného
návrhu.
Umístění
školy této v Brně při tamní průmyslové
škole nebude činiti zajisté nesnází;
taktéž finanční náklad se
zřízením a vydržováním
této školy spojený nebude zajisté
tak značný, ježto omezen bude pouze na
náklad personální.
Důležitost a naléhavost
mistrovské chemické průmyslové školy
pro Moravu, Slezsko a Slovensko i pro hospodářské
budování a zmohutnění celé
republiky netřeba šíře odůvodňovati.
Kulturní výbor proto
jednomyslně navrhuje:
Slavné Národní
shromáždění, račiž se usnésti:
Vládě se ukládá,
aby pří státní průmyslové
škole v Brně s veškerým urychlením
zřídila mistrovskou školu průmyslovou
pro chemii.
Předseda (zvoní):
K slovu není nikdo přihlášen, debata
jest skončena.
Přistoupíme k hlasování.
Prosím pány o zaujetí míst.
Zpráva kulturního výboru
obsahuje resoluční návrh, kterým se
vládě ukládá, aby při státní
průmyslové škole v Brně s veškerým
urychlením zřídila mistrovskou školu
průmyslovou pro chemii.
Kdo s resolučním návrhem
tímto souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To jest většina, návrh
jest schválen a tím tento odstavec denního
pořádku jest vyřízen.
Nebude-li proti tomu námitek,
provedeme některé volby doplňovací.
(Námitky nebyly). Námitek proti tomu není.
Do výboru pro pozemkovou reformu
za člena N. S. Stoupala navržen dr. Horáček,
do výboru sociálně politického navržen
jest za dr. Velicha Mašata.
Kdo s navrženou změnou
souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Oba navržení členové
byli zvoleni.
Přistoupím k ukončení
schůze.
Navrhuji, aby se příští
schůze konala v pátek, dne 7. listopadu 1919 o 2.
hod. odpoledne s tímto
1. Zpráva imunitního
výboru o žádosti krajského soudu v Chrudimi,
aby vydán byl ke stíhání pro přečin
§ 305 tr. z. člen Národního shromáždění
Vilém Brodecký (tisk 1677).
2. Po případě
- dojde-li do té doby zpráva tiskem: zpráva
výborů zahraničního a finančního
o vládním návrhu ratifikačního
zákona (č. t. 1630).
Jsou snad proti mému návrhu
námitky? (Nebyly.) Není jich.
Prohlašuji návrh svůj
za přijatý a končím
schůzi.