Předseda
(zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen.
Debata je skončena. Přistoupíme k
hlasování.
Poněvadž také
tento zákon jest obsahem svým neveliký -
má čtyry paragrafy - a pozměňovací
návrh žádný učiněn nebyl,
budeme hlasovati o něm v celku. Je proti tomu nějaká
námitka? (Nebyla.) Není.
Kdo souhlasí tedy s §§
1., 2., 3. a 4. zákona, jak je obsažen ve zprávě
kulturního výboru, jakož i s nadpisem zákona,
prosím, aby povstal. (Děje se.) To
je většina. §§ 1.-4., jakož i nadpis
zákona jsou schváleny.
Přeje si pan zpravodaj ke
druhému čtení slova?
Zpravodaj dr. Srdínko:
Nikoli.
Předseda:
Kdo souhlasí s přijatým právě
zákonem v prvém čtení, také
ve čtení druhém, prosím,
aby povstal. (Děje se.) To je většina.
Zákon je schválen i ve druhém čtení
a tím jest odstavec 4. denního pořádku
vyřízen. Přistoupíme k odst.
5. Zpráva školského
výboru o návrhu členů Národního
shromáždění prof. dra Horáčka,
prof. dra Krejčího a soudr. (tisk č. 953),
aby byla odevzdána budova Akademie Strakovy k účelům
pražského vysokoškolského studentstva
(tisk č. 1195).
Zpravodajem jest pan dr. Otakar Srdínko.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. prof. dr. Srdínko:
Vážené Národní shromáždění!
Dolehly-li zhoubné následky
světové války tíživě na
všechny vrstvy a stavy obyvatelstva, zasáhly krutou
měrou i české studentstvo. Nehledíc
k potokům krve, jež právě česká
inteligence studentská v cizích službách
nucena byla prolíti, a ke ztrátě drahocenného
času, po který vyrušena byla ze svých
pilných studií, octlo se studentstvo, hodlajíc
nyní na dráze vzdělání svého
dále pokračovati, v postavení velmi trapném.
Bytové a cenové poměry jsou nyní v
Praze tak kritické, že studentstvo, náležející
převážně venkovským kruhům
nemajetným, není s to, aby zde žilo a bydlelo.
Tím se mu další pokračování
ve studiích znemožňuje, jeho píle a
chuť k práci podlamuje a vzniká nebezpečí
vážné škody kulturní, ohrožující
budoucnost celého národa. Poměry tyto jsou
neudržitelny a třeba včas postarati se o pomoc.
Dnes v Praze existují pro
české studenty následující
koleje: Hlávkova kolej - možno umístit asi
200 studentů, kolej nově zřízená
v donucovací pracovně má něco přes
200 míst, kolej v klášteře u Kapucínů
asi 100 míst a kolej pro posluchačky je na třech
místech, která pojmou asi 100 posluchaček.
Maximálně úhrnem máme 600 míst
v kolejích pro české studenty, českých
studentů jest však na 12.000. Z toho jest vidět,
že jen zcela nepatrný zlomek studentstva může
býti opatřen.
Co se týče bytu v kolejích,
jest třeba hledat nápravu na všech místech,
kde by mohlo býti studentstvo umístěno. Na
prvním místě byl obrácen zřetel
k novostavbě chemického ústavu německé
techniky na Slupi. Bohužel ministerstvo školství
nenalézá odvahy, aby získalo tuto novostavbu,
ve které dosud nic umístěno není,
pro ubytování českého studentstva.
Tak se zdá, že ministerstvo školství vychází
vstříc českému studentstvu menší
měrou, než jakou by zasluhovalo, a spíše
stále se chví obavou, aby se nedotklo nějakého
choulostivého místa německých vysokých
škol pražských a to, jak známo, jest těžko,
protože Němci takových choulostivých
míst mají mnoho.
Kam se podíváte, všude
vidíte privilegia německá, ať ve stavbách,
ať v zařízení ústavů,
ať v dotacích, počtu profesorů, assistentů
atd. Ta privilegia mají od bývalého státu
a oddávají se té klamné theorii, že
jim ta privilegia musí býti zachována. V
tomto svém domnění jsou posilováni
chováním se našeho ministerstva školství,
jehož vrata jsou otevřena kverulantským deputacím
a návštěvám německých
studentů a hlavně profesorů, odkud tyto deputace
odcházejí s rozradostněnými tvářemi
(Hlasy: Slyšte!), protože si vždy odnášejí
ujištění neoprávněných
svých postulátů a další trvání
svých privilegií. (Hlas: Teď chodí
také do ministerstva veřejných prací!)
Nedostatkem energie v ministerstvu školství způsobují
se veliké škody českým vysokým
školám a hlavně českému studentstvu.
Ministerstvo školství tím, že neprovedlo
usnesení kulturního výboru, aby cizinci z
Německa, Rakouska a polští židé
nebyli přijímáni na naše německé
vysoké školy, způsobilo, že tito agitačně
jsou do republiky naší lákáni a zde
zabírají byty, které by mohly sloužiti
pro naše studenty.
Já mám čerstvý
doklad článku z "Reichenberger Zeitungu",
kde se píše, že asi 500 studentů z Černovic
se muselo vystěhovati, muselo dáti revers, že
se tam vícekráte nevrátí, a studentstvo
toto zvláštním vlakem vídeňským
přijelo do Vídně. Odtamtud budou rozděleni
na německé university a první universita,
která jest jmenována, jest universita pražská,
německá. Do Vídně dáni nebudou,
vídeňská universita jest vynechána,
tu si ušetří, aby nebyla přeplněna,
a aby také byty a strava zůstaly pro druhé
studenty, pošlou je do Prahy a v Praze budou blahovolně
naším ministerstvem přijati. (Posl. prof.
dr. Velich: To se ještě neví!)
Českých studentů
bylo v uplynulém roce v Praze 12.000, německých
2800. Ale ministerstvo, projevujíc svoji politiku hladkých
rukaviček vůči Němcům, nepoměrně
více ohledu má k nim, než ke čtyřnásobnému
počtu českých studentů. Jinak by to
vypadalo s ubytováním českých studentů,
kdyby v ministerstvu školství bylo pochopení
pro tu zásadu, že přílivem studentů
německých z Rakouska a polských židů
se situace ubytování a stravování
českého studentstva jen zhoršuje.
Tak se mají všeobecně
věci. Z toho vyplývá, že jest třeba,
zajistiti studentstvu všude, kde je to možno, zvláště
však v takových budovách, které vůbec
k tomu účelu byly určeny, ubytování.
A taková budova jest Strakova akademie. (Hlas: Chemický
ústav!) Strakova akademie zřízena byla
pro syny šlechticů. Námitka, že by tím
bylo jednáno proti intencím jejího zakladatele,
jenž určil statky své ve prospěch potomků
české šlechty, dnes zajisté odpadá,
kdy československá republika nezná žádných
výsad rodových a kdy nikoliv šlechtictví
zrozené, nýbrž šlechtictví ducha
a nadání pro budoucnost našeho národa
musí býti rozhodující.
Tato budova, bohužel, byla zabrána
ministerstvem pro zásobování a ministerstvem
Národní obrany a není možno tyto úřady
v nejbližší době umístiti v jiných
budovách. Proto kulturní výbor, chtěje
vyhověti v zásadě požadavku studentstva,
aby budova Strakovy akademie, která jest stavěna
k účelu ubytování studentstva, v budoucnosti
tomuto účelu byla vrácena, navrhuje slavnému
Národnímu shromáždění
resoluci, kterou by tato akademie pro budoucnost zajištěna
byla studentstvu českému a zároveň,
aby zajištěn byl také pozemek vedlejší,
kde jest možno tuto budovu přistavěti a rozšířiti
a navrhuje tedy kulturní výbor Národnímu
shromáždění resoluci tak, jak jest vytištěna,
pouze, prosím, s vynecháním slov
"nejdéle však počátkem příštího
studijního roku 1919-1920", poněvadž
je to nemožné; resoluce byla sdělána
v červnu. Resoluce má zníti:
"Vláda se vyzývá,
aby budovu Strakovy akademie, vyslechnouc názor interesovaných
ministerstev, odevzdala co nejdříve k účelům
pražského vysokoškolského studentstva
za podmínek, sjednaných ministerstvem školství
a Národní osvěty se zástupci vysokých
škol pražských a organisací vysokoškolského
studentstva". (Výborně!)
Předseda:
K slovu není nikdo přihlášen, debata
jest skončena. Přistoupíme k hlasování.
Prosím o zaujetí míst. (Zvoní).
Zpráva školského
výboru navrhuje resoluci, která je obsazena
ke konci zprávy, kterou pan zpravodaj opravil v tom smyslu,
že slova "nejdéle však počátkem
roku 1919-1920" mají odpadnouti.
Kdo s resolucí, takto upravenou,
souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Resoluce je přijata,
tím tento bod denního pořádku je vyčerpán
a přistoupíme k odstavci
6. Zpráva l. výboru
kulturního.
II.
výboru sociálně-politického o návrhu
členů Národního shromáždění
dr. A. Masarykové, dra Lukavského, dra Hajna, dra
Schieszla a soudr. (tisk č. 331) na řešení
sociálních poměrů vysokoškolského
studentstva (tisk č. 1643.)
Zpravodajem jest nejprve pan kolega
dr. Srdínko. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj dr. Srdínko:
Slavné Národní shromáždění!
Je sice pravda, že studium vysokoškolské
je přístupno každému, kdo odbyl si studia
středoškolská. Tak žádá
princip demokracie, ale tento princip bude dlouho pokulhávati,
pokud nebude proveden do všech důsledků i po
stránce hospodářské. Dnes říkati,
že může studovati v Praze každý,
byla by nepravda, protože studovati a pouze studovati může
jen zámožný. Kdo jest nemajetný, musí
vedle studia v Praze, vydělávati si na denní
potřeby a to není maličkost nyní po
válce.
Kdo chce v Praze studovati, musí
uvážiti, že potřebuje 80-150 K na byt,
na světlo 10-20 K, na teplo, když je čím
topiti, 10-20 K denně, na stravu v hostinci 15-20 K, na
knihy a litografie 100-200 K pololetně, na školné
100 K ročně, celkem nejnutnější
výdaje měsíčně stojí
580-720 K. Tu jest přirozeno, že takovou částku
může vynaložiti málokterý syn nebo
dcera méně majetné rodiny venkovské,
a není tudíž se co diviti, že studium
za těchto okolností se stává věcí
nemožnou pro nemajetné a stává se jen
privilegiem pro zámožné, kteří
mohou tyto obnosy platiti.
Tyto věci měli na paměti
páni podavatelé návrhu dr. Masaryková,
dr. Lukavský, dr. Hajn, dr. Schieszl
a soudr., když na základě pamětního
spisu Svazu československého studentstva podali
zde návrh, aby různé věci ve prospěch
sociálních potřeb studentstva byly vládou
zařízeny.
Páni navrhovatelé měli
na mysli opatření dvojího rázu. Předně
taková, která jsou nouzová, po dobu nejkratší
a potom opatření rázu trvalého, která
by v budoucnosti nesla užitek studentstvu. Mezi trvalá
opatření navrhuji mezi jinými rozmnožiti
akademické koleje podle vzoru akademie Strakovy, Hlávkových
a Kaunicových kolejí v Brně, dále
sloučiti veškerá stipendia dosavadní
v jednu společnou masu a nově upraviti toto podpůrnictví,
dále vybudovati veřejné obligatorní
nemocenské a úrazové pojišťování
studentstva, upraviti výdělečnou práci
studentskou, její honorování a ochranu, dále
zlevniti studia, a konečně zříditi
studentské oddělení při ministerstvu
sociální péče.
Kulturní výbor pojednal
o všech těchto projektech a navrhuje sl. Národnímu
shromáždění přijetí těchto
směrnic ve formě resolucí, kterými
by byla vláda zavázána se říditi.
"1. Vládě se ukládá,
by se postarala všemožným způsobem o nouzové
ubytování a stravování českého
vysokoškolského studentstva v nastávajícím
školním roce v Praze, Brně, Bratislavě
i Příbrami."
K tomu podotýkám, že
až dosud pro studentstvo jediná suma byla vynaložena,
a to jest 150.000 K, jako podpora Husovu fondu. Jinak za celý
rok nebylo pro studentstvo nic vydáno.
"2. Vláda nechť
připravuje stavby studentských kolejí podle
vzoru kolejí Hlávkových a akademie Strakovy.
3. Vládě se ukládá,
by, vyslechnouc zástupce vysokých škol, studentstva
a podle možnosti a potřeby také dosavadních
rozhodujících činitelů o jednotlivých
stipendiích a nadáních, připravila
reorganisaci stipendijnictví na jednotném základě.
4. Budiž vybudováno obligatorní
nemocenské a úrazové pojišťování
studentstva.
5. Výdělečná
práce studentská budiž upravena a postavena
pod zákonitou ochranu.
6. Vládě se ukládá,
aby institucím a úřadům pro studentskou
sociální péči věnovala morální
i hmotnou podporu.
7. Ministerstvo školství
a národní osvěty, vyslechnouc "Český
ústřední spolek učitelů vysokoškolských"
a jednotlivé školy, nechť připraví
novou úpravu všech vysokoškolských poplatků
ve směru bezplatného studia chudých a nemajetných;
hmotné postavení učitelů vysokých
škot nebudiž však touto novou úpravou nikterak
dotčeno."
Dovoluji si jménem kulturního
výboru doporučiti tyto zásadní resoluce
k laskavému schválení. (Výborně!)
Předseda:
Uděluji dále slovo zpravodaji výboru sociálně-politického,
kolegovi Johanisovi.
Poslanec Johanis: Velectěné
Národní shromáždění!
Sociálně-politický
výbor připojil se svým usnesením k
návrhu kulturního výboru. Ale předem
připomínám, ještě než tak
učinil, když byl návrh podán, zavolal
kruhy studentské i ostatní zájemníky,
kteří na věci měli zájem, a
žádal zejména ministerstvo sociální
péče, aby učinilo opatření,
aby studentstvu v době, kdy návrh byl podán,
dostalo se opatření zejména v otázkách
bytových. Mohu s radostí konstatovati, že skutečně
příslušná ministerstva vyhledala nejnutnější
místnosti pro studentstvo, takže kalamita, která
jinak hrozila, jest z části odčiněna.