Předseda
(zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen.
Debata je skončena. Přistoupíme k
hlasování.
Prosím, aby páni zaujali
svá místa. (Zvoní): Je navrženo,
hlasovati o dvou resolučních návrzích
ve zprávě branného výboru, za něž
také se přimlouvá finanční
výbor ústy svého pana referenta. Upozorňuji,
že v prvním resolučním návrhu,
obsaženém ve zprávě branného
výboru, a to ve 4. odstavci, jak doporučil pan zpravodaj,
má státi ve 4. řádce za slovy: "v
Praze, v Brně" -místo slov: "v Olomouci
a v Košicích" slovo: "a Bratislavě",
a podobně v předposlední (desáté)
řádce odst. 4. zase za slovy: "v Praze, v Brně"
má státi "a v Bratislavě"
na místě "v Olomouci". Kdo s takto pozměněnou
resolucí ve smyslu doporučení obou pp. zpravodajů
souhlasí, prosím, aby povstal se svého místa.
(Děje se.)
To je většina, návrh
takto pozměněný je schválen.
Kdo souhlasí také s druhou resolucí, obsaženou
na třetí straně zprávy branného
výboru, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Také
druhá resoluce je přijata a tím je
tento odstavec denního pořádku vyřízen.
Přistoupíme k odstavci dalšímu, jímž
jest 2. zpráva výboru sociálně-politického
o návrhu člena Národního shromáždění
Johanise a soudr. (tisk č. 342) na doplnění
zákonných předpisů o vyživovacích
příspěvcích (tisk č. 1512).
Zpravodajem je pan kol. Aust,
uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Aust: Slavné
Národní shromáždění! (Hluk.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid!
Zpravodaj Aust: Těžké,
zbědované poměry výživy obyvatelstva,
zejména v období poválečném,
vedly nás k tomu, abychom zde v Národním
shromáždění podali návrh na úpravu
příspěvků vyživovacích
pro ony rodiny, jichž živitelé buď padli
na válečném poli anebo dosud nalézají
se ve službě vojenské a vzati byli z okruhu
rodinného, vzati byli zde jako živitelé, jako
obstaravatelé existence jejich rodin. Návrh sám,
který již hned v začátku byl podán,
měl těžkou situaci. Komise a výbor pro
vyživovací příspěvky, jenž
za účelem tím byl systemisován, několikráte
se nesešel a pokud se sešel, nemohl do podrobností
se pouštěti, nemohl přijíti k věcnému
projednání návrhu proto, poněvadž
zde nebylo podkladu jednak statistického a zejména
nebylo zde nejdůležitější věci,
nebylo zde sankce ministerstva financí. Tu výbor
pro vyživovací příspěvky musil
připraviti půdu pro přijetí tohoto
zákona, musil sondovati na všech stranách a
musil zajišťovati si přátelství
k návrhu samotnému, aby mohlo se pak zákonem
dostati těm, kteří nárok na věc
mají, zlepšení existenčních poměrů.
Jednala vláda, jednalo ministerstvo financí a teprve
v poslední době dostalo se nám té
radosti, že ministerstvo financí souhlasilo s úpravou
vyživovacích příspěvků,
dostalo se nám i té radosti se strany ministerstva
vnitra, které uznalo potřebu a nutnost reforem zákonů
již stávajících úpravou zákonné
normy v lepším slova smyslu. Jest třeba připomenouti,-
a zejména pravím to na stranu slovenskou - že
výbor pro vyživovací příspěvky
přihlížel k tomu, že zákon uherský
neposkytuje mobilisovaným, neposkytuje vojínům,
již vzati byli z rodinného okruhu, náhrady
vyživovacích příspěvků
v normě, kterou dostávali příslušníci
státu rakouského, potažmo příslušníci
našeho národa v Čechách, na Moravě
a ve Slezsku. Tu usnesl se výbor pro vyživovací
příspěvky, doporučiti ministerstvu
pro Slovensko, aby ono cestou nařizovací upravilo
výplatu příspěvků vyživovacích
asi v tom poměru, v jakém vypláceny byly
a vypláceny jsou vyživovací příspěvky
u nás.
Dle prohlášení
a sdělení přítele Lehockého
také věc ta se stala. Mimo to bylo učiněno
výborem pro vyživovací příspěvky
opatření, aby se dostalo podpor internovaným.
15. února byly zastaveny příspěvky
pro internované americké, italské a francouzské.
Pro ruské taktéž. Ve mnohých případech
dostalo se nám té možnosti, že internovaným
byly příspěvky vyživovací vypláceny.
Současně došel výbor pro vyživovací
příspěvky k onomu přesvědčení,
že je veliká řada těch, jimž se
vyživovací příspěvky vyplácejí,
ale kteří toho nezasluhují, kteří
na to nároku nemají, poněvadž odchodem
člena rodiny nebyla výživa jejich ohrožena.
Já jako člen okresní vyživovací
komise a velká řada druhých mých přátel,
kteří v téže funkci jsou, jsme zjistili,
že řada lidí bohatých, řada lidí
majících značný majetek, řada
lidí, majících důchod ze svých
statků a příjmů, řada lidí,
kteří by spíše mohli dávati nežli
přijímati, měla tolik nedostatku mravné
síly, tolik nedostatku mravného charakteru a tolik
neupřímnosti k republice československé,
ač jinak se oháněli vlastenectvím,
že v pravém slova smyslu vyžírají,-
zde jest ten pravý termín,- že vyžírají
republiku. Jest zjištěno, že obnosy ty jdou do
milionů. Miliony vyživovacích příspěvků
musily býti vyplaceny osobám, které měly
chalupy, statky a jmění a měly určité
význačné důchody. Tedy zde výbor
pro vyživovací příspěvky došel
k tomu přesvědčení, že učinil
návrh ministerstvu vnitra a ministerstvu financí,
aby provedeno bylo přezkoumání oněch
nároků na vyživovací příspěvky,
a sama zpráva ministerstva vnitra udává,
že přezkoušení nároků jen
v Karlíně znamenalo úbytek na vyživovacích
příspěvcích 91.000 K. Mám zprávu
z Rakovníka, kde ve městě samotném
bylo na 60 důchodců odmítnuto proto, poněvadž
důchodci ti mají příjmy daleko lepší,
nežli úředníci VIII.-XI. hodn. třídy.
V tom směru, půjde-li
se od města k městu, od místa k místu,
dojde se k přesvědčení, že miliony
tohoto statku pro republiku jsou a budou zachovány, a že
z těchto přebytků může býti
docela klidně a bez obavy zvýšen vyživovací
příspěvek pro ty, kteří ho
v pravém slova smyslu potřebují, kteří
jen a výhradně existencí rodiny jsou na vyživovací
příspěvek odkázáni.
Tedy to byla předběžná
práce a jistě v důsledcích svých
užitečná, která byla výborem
pro vyživovací příspěvky vykonána.
Po sloučení výboru
pro vyživovací příspěvky s výborem
sociálně-politickým došlo pak, jak jsem
již řekl, po dohodě s ministerstvem financí...
(Posl. Mattuš: S ministerstvem financí?) Ano
s ministerstvem financí, pane doktore Mattuši, byste
tomu rozuměl, došlo k úpravě, k novelisaci
zákona, který však má býti zákonem
samostatným, tak že předlohou, kterou máte
zde v ruce, ruší se zákon ze dne 26. prosince
1912, zákon ze dne 27. července 1917 zákon
ze dne 31. března 1918, a současně také
ruší se zákon uherský, článek
11. z r. 1882 a čl. 45. z r. 1914, tak že tato osnova
zákona jest zákonnou osnovou, zahrnující
v sobě všecka ustanovení zákonů
dřívějších, zlepšující
tato zákonná ustanovení a pracující
k tomu, aby po tu dobu, pokud tohoto ustanovení zákona
bude ještě potřebí a nutno, aby dostalo
se pomoci těm, kteří toho potřebují.
Ale i takto upravený zákon
nemá, jak okolnosti tomu nasvědčují,
všude přízně. Ještě dnešní
vystoupení a dnešní jednání o
tomto zákoně je tak zvaným "do třetice
všeho dobrého" a musil i předseda této
sněmovny postaviti své já na ochranu, aby
již dnes přece jednou - do třetice všeho
dobrého - tento zákon byl projednán. Jedná
se o návrhy po předložení této
osnovy dodatečně přijaté. Když
již výbor sociálně politický
o věci rokoval, probíral po všeobecné
stránce i v meritu osnovu zákona a došel k
definitivnímu usnesení. Když již věc
byla hotova a osnova předložena Národnímu
shromáždění, přijdou opravné
návrhy, ne návrhy, které se mohou vyříditi
prostým sněmovním usnesením, ale návrhy,
které znamenají vrátiti předlohu zpět
výboru, tam znovu na ní pilovati a pracovati, po
případě, nebude-li tolik síly a energie,
aby byla zajištěna, aby byla pochována.
Návrh, který jest ovšem
dalekosáhlý a který jako referent v celém
rozsahu přijímám, jest tak zvaný zásadní
požadavek, a sice pokud jedná se o výměru
vyživovacích příspěvků.
My nejdeme se svým návrhem daleko. Navrhovatelé
podávali návrh, aby příspěvky
byly pro všechny občany republiky Československé
stejné - 2 K. Návrh ten z patriotického stanoviska
nedoznal přijetí; byl doplněn návrhem,
aby se počítalo dle cen v jednotlivých territoriích,
takže nutno bylo roztříditi vyživovací
příspěvky na trojí druh. A sice došlo
k tomu, že jako ve starém zákoně z 27.
července 1917 měla Vídeň 2 K, ostatní
města v prvé a druhé třídě
aktivních přídavků měla 1 K
80 h a ostatní venkov 1 K 60 h, tedy že i zde tato
zásada má býti dodržena. Následkem
toho jeví se potřeba opravení předlohy
a zejména čl. 3. a to v tomto znění:
"Státní vyživovací
příspěvek činí pro osobu a
den podle toho, kde měla své řádné
bydliště v době, ve které vznikl nárok
na tento příspěvek:
1. V Praze, Karlíně,
Smíchově, Žižkově, Král.
Vinohradech, Nuslích, Vršovicích, Košířích
a v Brně v katastrální obci před sloučením
se sousedními obcemi 2 K 20 h.
2. V místech, jež
jsou zařaděna do I. a II. třídy aktivních
přídavků pro státní zřízence
platných - 2 K.
3. V ostatních místech
republiky Československé 1 K 80 h."
Tedy zde nejde o nic nového,
jde jen o tak nepatrnou věc, že opravdu bylo by lépe,
kdybych mohl s tohoto místa, přihlížeje
k oné bídě, ve které žije obyvatelstvo,
odkázané na vyživovací příspěvek,
přijíti s obnosem daleko větším.
Ale neustále se naříká, že jest
nedostatek financí, že republika vězí
v dluzích atd., je tu neustálý nářek,
že se stále jen žádá a nic se nedává,
a ten vedl i sociálně-politický výbor
k tomu, že zůstal jen na těchto 3 požadavcích,
tedy na nejmírnějším zvýšení
o 20 haléřů denně. Bylo také
řečeno, že musíme i s tímto 20haléřovým
příspěvkem počítati jako z
význačným zatížením financí
republiky, a jestli prý pravíme, že to nic
není, tu se nám odpovídá, že
moc niců umořilo osla a že i moc niců
drobných může vésti ke katastrofě
finančního stavu republiky. Prosím tedy v
tomto směru, aby na tomto ustanovení článku
třetího pokud možno nebylo nic měněno,
a když bude měněno, aby bylo měněno
ku prospěchu těch, kteří toho potřebují,
kteří na tomto příspěvku existencí
svou jsou závislí.
Dále zákon má
některá jiná ustanovení, odlišná
od zákonů dřívějších,
a sice vylučuje příslušníky těch,
kdož konají zákonnou službu presenční.
Výbor vychází z toho stanoviska, že
kdo koná takovou presenční službu, tedy
tak zvanou povinnost státoobčanskou, ten nemá
si za to nechati platiti, ale že úhrada má
býti poskytována rodině těch, kteří
vytrženi byli z rodiny jako domobranci, kteří
vytrženi byli jako legionáři a kteří,
ztrativše výdělek, ztratili také možnost
zaopatřovati existenci své rodině. (Posl.
Sechtr: Kde se najde ta mez, od kterého roku jest brancem,
a od kterého domobrancem?) Přijdu k tomu.
Připuštěno však
bylo, aby vyživovací příspěvek
přiznán byl příslušníkům
našich legionářů, kteří
jsou cizími příslušníky. Jsou
to členové našeho národa československého,
ale mají cizí příslušnost. Jest
to odvděčení se rodinám těchto
lidí i jim samým za služby, které prokázali
republice. Avšak okruh oprávněných osob
se snižuje a dává se nárok na vyživovací
příspěvek jen těm, kteří
de facto na práci povolaného svou výživou
byli odkázáni, nebo jejichž existence odchodem
byla ohrožena.
Mimo to přiznává
se legitimně i nelegitimně příspěvek
vyživovací také družce života a sourozencům,
sirotkům, kteří byli odkázáni
na práci pěstouna svého, na práci
toho, který je jako své vlastní dítky
vzal na vychování, ale odpírá se vyživovací
příspěvek těm, u kterých dá
se s naprostou jistotou prokázati, že na výživě
své nebyli odchodem povolaného nižádným
způsobem ohroženi. Jest to změna význačná,
poněvadž Rakousko, které se bálo nespokojenosti,
které hledělo si zajistiti spokojenost poskytnutím
určitých vyživovacích příspěvků,
to Rakousko na konec dávalo a přiznávalo
posledním ustanovením vyživovací příspěvky
kde komu. A okresní vyživovací komise také
nehleděly tak úzkoprse a úzkostlivě
k nárokům, poněvadž jsme říkali
sami: "Co z té rakouské pokladny dostaneme,
to máme. Všechno nám berou, tož hleďme,
abychom z té pokladny dostali co nejvíce."
Dnes však seznáváme v republice, že bychom
to nemohli finančně snésti a že bychom
ve velké míře zatížili finanční
potenci republiky samotné.
Pokud jde o nárok na vyživovací
příspěvky, o počátek, pravíme,
že teprve tím dnem, kdy republika vešla v život,
tím dnem, kdy možno mluviti o samostatnosti státu
československého, vzniká nárok na
vyživovací příspěvek, tedy prostě
od 28. října 1918. Nároky, které byly
ještě před 28. říjnem, nemůže
republika ovšem uznat. Také se tímto zákonem
neuznávají, zejména nároky pochybné,
poněvadž jsou to nároky, které spadají
do likvidačního zákona rakouského.
Přiznávají se jenom tak zv. zpětné
nároky pro legionáře, nároky pro ty,
kteří byli označeni jako "politisch
verdächtig" a pod., jimž byly vyživovací
příspěvky odebrány nebo kteří
byli označeni jako desertéři a při
tom jako velezrádci a u nichž se prokázalo,
že toto jejich jednání bylo prospěšné
pro věc republiky, že směřovalo k tomu,
aby shroutila se schátralá budova říše
rakousko-uherské. Tedy to budiž dáno jako odměna
jim a rodinám jejich za to, že trpěli měrou
největší.
Jedno jest však v ustanovení
našeho zákona důležité, a sice
ohledně vyživovacích příspěvků,
které byly vybírány neoprávněně
a vědomě neoprávněně, že
se totiž, jak tomu bylo ve smyslu ustanovení starého
zákona rakouského, přes to nepřechází
k dennímu pořádku, nýbrž že
se žádá, aby byly prostě zpět
vymáhány, poněvadž jest to věc
morální. Máme mnoho případů,
že i lidé dobře situováni vyživovací
příspěvky dostávali. Mohu Vám
jen letmo uvésti jeden příklad: Invalida,
který jest ovocnář a vydělá
si 9-15.000 K za rok, žádal prostě o zvýšený
invalidní příspěvek a jeho rodina
dostávala vyživovací příspěvek.
On měl tedy příjem do 15.000 K,. byl doma
a bral vyživovací příspěvek a
dvojnásobný invalidní příspěvek.
A to není jediný případ, takových
jest více. Tací lidé, u kterých se
zjistí, že neoprávněně vybírali
vyživovací příspěvek, jsou povinni
příspěvky ty republice vrátiti, vedle
trestností, která je může stihnouti,
když se prokáže, že tak činili vědomě
a s vůlí, poškoditi zájmy republiky.
Mohl bych se dotknouti ještě
mnohých ustanovení nového znění
zákona, předpokládám však, že
každý ona ustanovení, o nichž nebylo pochybností,
si zapamatoval, že jest mu obsah zákona, jakož
i důvodová zpráva náležitě
známa, a že není mně třeba, abych
těm nepozorným, kteří předlohy
nečtou, ji zde znovu předčítal a opakoval.
Dotknu se jen jedné věci: Byl podán pozměňovací
návrh k §u 7., odst. 4., a sice v tom smyslu, aby
dovoleno bylo stranám nahlédati do spisů.
Pokud jde o osnovu zákona a ustanovení v něm
obsažená, považoval výbor i dnes dopoledne
o věci jednající za postačitelné
ustanovení, které zní takto (čte):
"Je-li výsledek šetření, konaného
o podané přihlášce obecními úřady
neb orgány politických úřadů,
nebo vyživovacích komisí, pro stranu nepříznivý,
budiž jí sdělen k vyjádření
a k podání průkazu o pravdivosti jejich tvrzení".
Výbor tu předpokládal, že když
jest nárok pochybný a straně o výsledku
konaného šetření podá se zpráva,
má strana tím možnost o všech těch
tvrzeních se přesvědčiti, pokud by
byla v odporu s názorem a nárokem strany, a že
tím celé věci po právní stránce
je učiněno zadost. Měli jsme za to, že
ustanovení, které praví, že strana má
právo kdykoliv - prosím, račte uvážit
- kdykoliv ve vlastních věcech do spisů
nahlédnout, by mohlo znamenat nebezpečí pro
ty, kteří spravedlivě posuzují a spravedlivě
rozsuzují, poněvadž by byli vydáni na
pospas útoku těch, kteří prohlašují
svůj nárok za posvátný, nedotknutelný,
byť i tento názor byl naprosto nepřijatelný.
Tedy tu zkušenost máme
z vlastní, jak se říká, praxe, z vlastního
jednání. Ale jak mi sděluje kol. Pik, za
mé nepřítomnosti jako zpravodaje byl uzavřen
zase pakt (Posl. Pik: Dohoda!) - nazvu to tedy dohodou
- že ona klausule má do zákona přijíti;
podřizuji se onomu usnesení a doporučuji,
aby slavné N. S. onen dodatek kolegy dra Bartoška
přijalo.
O stylistických chybách
zmíním se ještě ve čtení
druhém a prosím nyní, aby návrh zákona
jako časový, jako důležitý a
potřebný pro tisíce chudého lidu byl
celou sněmovnou přijat. (Výborně!
Potlesk.)
Předseda
(zvoní): Byl mi podán tento návrh
čl. N. S. dra Theodora Bartoška a spol. na
změnu § 7. návrhu zákona o státním
příspěvku vyživovacím, podaného
výborem sociálně-politickým: (Hluk)
Prosím o klid.
"Vládní návrh
zákona o státním příspěvku
vyživovacím obsahoval v § 7. odst. 5. na konci
větu: "Strany mají právo nahlédnouti
kdykoli do spisů, týkajících se jejich
záležitostí." Věta tato byla ve
výboru sociálně-politickém většinou
jednoho hlasu z návrhu vypuštěna.
Právo nahlížeti
do spisů v řízení správním
jest dávný požadavek demokracie vůči
státní byrokracii, který se v bývalém
Rakousku krok za krokem uskutečňoval. Tak i pokud
jde o řízení ve věcech vyživovacích
odpírala z počátku politická správa
bývalého Rakouska stranám právo nahlížeti
do spisů, později však je připustila"...(Hluk.)
Musím znovu prositi o to,
aby byl zachován klid. (Posl. Aust: Oni mají
dobytek na starosti!) Prosím pana kolegu Austa,
aby se zdržel všelikých poznámek.
(Pokračuje): "Nyní
má býti veřejnost o toto právo opět
připravena a sice v případech, kde jde o
zájem vrstev nejubožejších.