To jest většina, resoluce
tyto jsou schváleny a tím tento odstavec
denního pořádku jest vyřízen
a přistoupíme k dalšímu, jímž
jest
2. zpráva kulturního
výboru o návrhu člena Národního
shromáždění Modráčka,
Austa a soudr. (tisk č.
734), aby bylo sestátněno reálné
gymnasium v Berouně (tisk č. 1410). Zpravodajem
jest pan kol. Aust, uděluji mu slovo.
Posl. Aust: Slavné
Národní shromáždění! (Hluk.
Místopředseda dr. Hajn zvoní).
K odůvodnění
návrhu kulturního výboru nebudu přednášeti
nějakou obstrukční řeč. Stačí,
když upozorním na podanou zprávu a když
upozorním na důležitost a veliký význam
ústavu, o nějž se jedná. Přijme-li
slavné Národní shromáždění
resoluci, kterou předkládá kulturní
výbor k přijetí, pak odčiní
křivdu, která se stala jednak městu, jednak
okresnímu výboru berounskému, křivdu,
která leží v tom, že po celých
9 roků muselo kuratorium, musel okres berounský
a město Beroun vydržovati ústav, zříditi
ústav, jehož náklady dosáhly přes
600.000 K a jehož roční věcné
i osobní náklady činí 150.000 K.
Žádosti, které
byly podávány k staré vládě,
ještě rakouské, zůstaly oslyšeny
a sice z příčiny té, že zde ústav,
který byl zřízen, byl ústavem, jenž
čeliti měl germanisaci Pražské železářské
společnosti v celém okresu berounském. Pražská
železářská společnost zřídila
v Počáplích a v Staré Huti německé
školy, aby vychovala si náležitý dorost
a aby mohla zde germanisovati celý obvod. Sama ale chtěla,
když zde má býti nějaký vyšší
ústav, vyšší učiliště
zřízeno, aby to byla odborná, případně
průmyslová škola, která by vychovávala
zase dorost pro její závody. Pro ostatní
neměla porozumění. A když okres berounský
a zastupitelstvo města Berouna setrvalo na stanovisku,
zříditi střední učiliště,
tedy reálné gymnasium, postavila se ona do oposice
a svým vlivem u vídeňské vlády
bránila sestátnění tak, aby obyvatelstvo
a poplatnictvo celého okresu berounského bylo co
nejvíce potrestáno. Všechny intervence, deputace,
které jsem vedl k těm kterým ministerstvům,
byly marny, ve všech těchto případech
bylo nám slibováno, ale nikdy nedodrženo. Teprve
před samým vypuknutím války dostalo
se nám ujištění od ministerského
předsedy Stürgkha, že reálné gymnasium
v Berouně bude zařazeno na pořad prvý,
ale vypuknutím války od toho provedení sestátnění
sešlo, tak že po celou dobu války musela obec
berounská a okresní zastupitelstvo berounské
nésti veškeré věcné i osobní
náklady, tak že všechny projekty ostatní,
jako kanalisace, sirotčinec, chudobinec, nemocnice atd.
musely býti dány stranou a všechny příjmy
obětovány na vydržování učiliště.
Z důvodu toho jeví
se okres berounský i obec finančně zatíženy
a jest potřebí, aby Národní shromáždění,
jak jsem již řekl, odčinilo křivdu,
která byla na dobré vůli spáchána.
V důsledcích toho doporučuji
resoluci, kterou kulturní výbor předkládá,
a sice: "Reálné gymnasium v Berouně
budiž převzato ve správu státní
od 1. září 1919",
a druhý oddíl resoluce:
"Veškerý vydržovací náklad
na rok 1918 a 1919 - tedy jeden školní rok - budiž
vydržovatelům výminečně správou
státní nahrazen."
Zejména pokud se týče
druhého odstavce resoluce ona jest mírnou náhradou
za výdaje zvýšené, které okres
a kuratorium měly, poněvadž kdyby nebylo došlo
k válce v r. 1914, bylo by bývalo gymnasium již
sestátněno; tím, že vypukla válka,
musela obec, jak jsem již uvedl, nésti další
náklady.
Prosím proto slavné
Národní shromáždění, aby
resoluci, která jest současně trestí
dorozumění se i s finančním ministerstvem,
jednomyslně přijalo, a tím učinilo
zadost své povinnosti k českému ústavu,
jako jest reálné gymnasium v Berouně. (Výborně!)
Předseda:
K slovu není nikdo přihlášen, debata
je skončena. Přistoupíme k hlasování.
Prosím pány, aby zaujali svá místa.
Jest nám hlasovati o resoluci, která je obsažena
ve zprávě kulturního výboru. Kdo s
touto resolucí souhlasí, prosím, aby povstal.
(Děje se.)
To je většina. Resoluce
je přijata. Tím tento odstavec denního
pořádku je vyčerpán a přistoupíme
k dalšímu, jímž jest
3. zpráva technického
výboru o vládním návrhu zákona
(tisk č. 1361), kterým se povoluje městu
Brnu státní subvence až do výše
2,700.000 korun na stavbu budov v Brně, prováděnou
obcí jako práce nouzová (tisk č.
1419). Zpravodajem je p. kol. Zika. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Zika: Velevážené
Národní shromáždění!
Zákon, o němž
se jedná, má býti malou splátkou na
velký dluh, kterým jsme povinni našemu druhému
hlavnímu městu Brnu. Za starého režimu
podporovány byly v Brně, jako ve všech větších
městech a na Moravě, zvláště,
hlavně školy německé. Jest přirozeno,
že za těchto poměrů byly stavěny
pro německé školy, hlavně školy
měšťanské, v Brně paláce,
kdežto pro české školy nebylo místa.
Teprve po převratu, do kterého působila v
Brně vlastně pouze jedna měšťanská
škola, která byla školou cvičnou, učiněny
byly potřebné kroky, aby měšťanské
školství, pro výchovu obyvatelstva tak důležité,
bylo rozšířeno, a aby v tomto směru
zahájeno bylo rychlejší tempo. Zřízeno
bylo 5 měšťanských škol, pro které
však nebylo potřebných místností.
Tyto musely býti vyhledávány ve všech
možných, často i méně vhodných
budovách a ponejvíce ve školách obecných,
při čemž, poněvadž potřebných
učeben nebylo, muselo býti vyučování
i ztrojnásobeno.
Tento nedůstojný poměr
musí jednou v českém Brně přestati.
Jest tudíž potěšitelno, že nynější
správa města učinila vše, co za daných
okolností učiniti se dá, aby potřebné
místnosti zvláště dostavbou dvou budov
školních byly co nejdříve opatřeny.
Ovšem, že náklad s dostavbou za nynějších
stížených poměrů spojený
jest dosti značný. Bude vyžadovati celkem asi
41/2 mil. korun. A z této příčiny
jedná se v předloženém zákonu
pouze o částečný příspěvek
k tomuto nákladu a sice do výše 3/5
skutečně prokázaných výloh,
při čemž však navrhuje technický
výbor z důvodů závažných,
aby tento obnos nebyl specielně věnován na
zřízení škol, nýbrž aby
byl dán k disposici městu Brnu na práce nouzové.
Doporučuji tento zákon
slavnému Národnímu shromáždění
k ústavnímu schválení, a projevuji
přání, aby tento první větší
krok ku podpoře českého školství
v Brně nezůstal ojedinělým, aby nebyl
poslední, neboť má-li se Brnu dostati toho
školství, kterého v poměru k svému
obyvatelstvu a významu zasluhuje a míti musí,
jest zapotřebí přinésti oběti
daleko větší.
Přeji si, aby české
školství brněnské vzkvétalo,
vzmáhalo se tak, aby v krátké době
doplněno a nahraženo bylo to, co za starého
režimu po dlouhá léta nám bylo odpíráno
a znemožňováno. (Souhlas.)
Místopředseda dr. Hajn:
Není dalších řečníků
a debata je ukončena. Budeme hlasovati. Račte
zaujmouti místa.
Budeme hlasovati o celé osnově
navržené technickým výborem v celku
- jsou to pouze 4 paragrafy - o nadpisu a úvodní
formuli. Jsou námitky nějaké? (Nebyly.)
Nejsou.
Prosím, kdo jest pro návrh
v prvém čtení, račiž povstati.
(Děje se.) Račte, pánové, hlasovati.
Přijímá se.
Budeme hlasovati ve druhém
čtení. Máte, pane referente, nějaké
poznámky?
Zpravodaj posl. dr. Budínský:
Nemám.
Místopředseda dr. Hajn:
Kdo jest ve druhém čtení pro návrh,
račiž povstati. (Děje se.)
Návrh jest přijat
i v druhém čtení.
Budeme pokračovati v dalším
denním pořádku. Jest to
4. zpráva výboru
pro úpravu hospodářských a sociálních
poměrů legionářů a jejich rodin:
l. o návrhu člena
Národního shromáždění
Ant. Slavíka, prof. Maxy, dra Markoviče a soudr.
(tisk č. 1242) na přiznání práv
pro legionáře a
II. o návrhu člena
Národního shromáždění
Buřívala a soudr.
(tisk č. 743) o umístění vysloužilých
legionářů ve státní službě
(tisk č. 1429).
Zpravodaj Maxa. Uděluji
mu slovo.
Zpravodaj posl. Maxa: Vážené
Národní shromáždění!
Návrh zákona, který
podává výbor legionářský
po dohodě s výborem státně zřízeneckým,
má za úkol, aby bylo umožněno co nejrychlejší
přijetí do služeb státních těch
legionářů, kteří v nejbližší
době budou propuštěni z vojenské služby
na Slovensku a kteří během nejbližších
měsíců budou se k nám vraceti ze Sibiře,
pokud si budou přáti vstoupiti do těchto
státních služeb. Zákonem tímto
- konstatuji to výslovně - neposkytuje se legionářům
žádných privilegií a výhod. Dává
se jim výhradní právo, žádati
o místa nižších kategorií, sluhů,
dozorců v úřadech státních
a veřejných a mimo to dává se jim
přednost při obsazování nižších
míst úřednických. Ale v obou případech
i v případě prvém, i v případě
druhém podmínkou jest důkaz o způsobilosti
pro místo, o které legionář žádá.
Má tedy tento zákon za účel jedině
získati státu, obcím a veřejným
podnikům spolehlivé pracovní síly
a za druhé dopomoci legionářům, aby
co nejrychleji mohli si zjednati slušnou existenci pro sebe
a své rodiny. Jediná výhoda, která
se tímto zákonem oproti ostatním státním
zřízencům povoluje, jest ta, že legionářům
započítává se služba ztrávená
v legiích trojnásobně jak do služby,
tak do postupu, tak i do výslužby. Tato výhoda
jest, myslím, věcně náležitě
odůvodněna službou v legiích. Zejména
služba v legiích sibiřských v době
poslední byla a jest neobyčejně těžká
a jistě zanechá škodlivé následky
na zdraví všech legionářů, kteří
tuto službu vykonávají a výbor legionářský
spolu s výborem státně zřízeneckým
byly toho přesvědčení, že jest
jen spravedlivo, aby v této formě trojnásobného
započítávání let ztrávených
v legiích byla legionářům dána
náhrada za škodu, kterou těžkou službou
na svém zdraví utrpěli.
Dovoluji si prositi slavné
Národní shromáždění, aby
návrh zákona ve formě jemu předložené
schválilo. (Výborně!)
Místopředseda dr. Hajn
(zvoní): Není dalších řečníků.
Pan zpravodaj si slova nepřeje. Budeme hlasovati v celku,
poněvadž není žádných pozměňovacích
návrhů. Námitek proti tomu není? (Nebylo.)
Prosím, budeme hlasovati v prvním čtení
o zákoně, pak o propůjčování
míst legionářům (§ 1 - 18) s
nadpisem i úvodní formulí.
Kdo jest pro tento návrh,
prosím, ať povstane. (Děje se.)
Návrh se přijímá
v prvním čtení.
Pan referent má nějaké
textové změny?
Zpravodaj posl. Maxa: Za tisku
vloudily se některé tiskové chyby. V §u
2. na straně 2. předloženého návrhu
v odstavci 3. má býti místo "Cechoslováky"
- "Čechoslováky". Rakousko, Uhersko nesmí
být odděleno čárkou, nýbrž
pomlčkou. Za slovy "nebo z ní byli řádně
propuštěni", místo středníku
budiž čárka, za slovy "nebylo jim možno
vstoupiti" jest škrtnouti čárku, dále
na straně 3. v odstavci b) § 4. v řádce
3. čárka za slovem "provozovací"
budiž škrtnuta a konečně na stránce
5. v § 15. v odstavci posledním za slovem "práva
přednostního" čárka budiž
škrtnuta a v řádce následující
označení § 7, budiž dáno do závorek.
Ve zprávě důvodové v odstavci 3. má
býti "zákon stanoví" místo
"staví".
Místopředseda dr. Hajn:
Pan referent navrhl několik tiskových oprav. Dám
hlasovati ve druhém čtení o tomto
návrhu, i s těmito tiskovými opravami. Není
proti tomu námitek? (Nebylo.) Není. Tudíž
kdo je ve druhém čtení pro tento návrh,
prosím, aby povstal.
Návrh jest přijat
i ve druhém čtení
a tím jest vyřízen.
Přikročíme dále
k bodu
5. zpráva kulturního
výboru o návrhu člena Národního
shromáždění dra Jedličky a soudr.
(tisk č. 1 220), aby bola zriadená v Bratislave
katolícka fakulta bohoslovecká (tisk č.
1428). Zpravodajem jest pan dr. Stojan. Uděluji
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Stojan:
Vážené Národní shromáždění!
Jest zjištěno, že
je 2 a 1/2 milionu Slováků
katolíků. Pro tyto katolíky jest zajisté
záhodno, aby pro ně duchovenstvo bylo vychováno
v ohledu náboženském i v ohledu národním.
Vždyť má být toto duchovenstvo jedenkráte
světlem, má být podporou a oporou těch,
mezi nimiž má působiti.
Pro intelektuelní vědeckost
duchovenstva jest třeba fakulty theologické. Na
celém Slovensku není nyní žádné
theologické fakulty. Ostřihomská arcidiecése
měla svou fakultu theologickou v Ostřihomě.
Celá tato diecése připadla nyní ke
Slovensku, ale Ostřihom sám patří
Maďarsku. Je nutno, aby zde byla nějaká fakulta
zřízena, neboť bohoslovci do Ostřihomu
nemohou a do ciziny také nemohou jíti. Také
není ani žádoucno, aby se do ciziny ubírali,
vždyť jeden každý z nás dosvědčí,
že jest pravda, že duchovní má býti
vzděláván uprostřed těch, pro
které má jednou působiti. Uznává
se potřeba, aby theologická fakulta na Slovensku
byla zřízena. Nutno, aby byla zřízena
již nyní, neboť zajisté jest periculum
in mora. Když při všech i ostatních vysokých
školách jsme byli dbalí toho, aby ti, kteří
válkou byli poškozeni, mohli ve studiích svých
pokračovati a je dokončiti, jest spravedlivo, aby
také slovenští bohoslovci mohli pokračovati
ve svých studiích tak, aby bylo dohoněno,
co bylo zameškáno. Zajisté i v národnostním
ohledu jest to věc nesmírně důležitá.
Připomínám toliko
co se týče řeči vyučovací,
že jí býti má slovenština i čeština,
ovšem mimo ty předměty, které se musí
přednášeti latinsky. Tedy při těch
předmětech, které se mohou přednášeti,
jak říkáme, in lingua vernacula, má
býti používáno slovenštiny i češtiny,
chceme býti spravedlivými ke všem. Když
bude nutno možno i užíti maďarštiny,
a poněvadž v Uhrách i Ukrajinci a Němci
žijí, tedy, bude-li třeba, mají tam
býti zřízeny i jazykové kursy pro
ukrajinskou řeč a němčinu.
V důvodné zprávě
je chyba tisku. Je tam uvedeno, že má býti
tam zřízena i "stolice pro mši" místo
stolice pro unii, což snad bylo zaviněno mým
krásným rukopisem. Na Slovensku stýká
se východ a západ a zajisté si přejeme,
aby tato fakulta byla přístupna duchovenstvu řeckokatolickému.
I chceme, aby zájem pro unii, pro sjednocení západu
s východem ve víře byl zvyšován
touto stolicí pro unii.
Na Slovensku zřizují
se školy, aby odchovávaly synů a dcer na tisíce,
ne-li více, by se líbili Bohu a lidem a my chceme
také, aby tento ústav odchoval synů na tisíce,
ne-li více, kteří by se věnovali rodákům
svým. Zpíváme krásnou píseň
"Nad Tatrou se blýská" a v té jsou
slova: "Slováci ožijú!" A mám
za to, že tato fakulta má k tomu přispívati,
by Slováci ožili. Při vysokých školách
projádřujeme přání zdaru slovy:
" Crescat floreat!" - nechť i tato československá
katolická fakulta bohoslovecká také vzkvétá
a nechť mnoho odchová synů, kteří
by se obětovali úplně rodákům
svým. Za tu oběť, kterou přinesou rodákům
svým, aby jim byla odměnou spása lidu - podle
vzorného a zářivého příkladu
prvních našich apoštolů sv. Cyrilla a
Methoděje!
I prosím, velectěné
shromáždění, abyste přijati ráčili
zákon, kterým se vám navrhuje, že se
v Bratislavě zřizuje československá
katolická fakulta bohoslovecká, samostatná
ovšem se všemi právy, jaká samostatná
fakulta má.
Paragraf 3 má zníti
správně: "Provedení zákona se
ukládá ministru školství a národní
osvěty".
Ostatní chyby buďtež
omluveny rychlostí, s kterou se to mělo tisknouti.
Račtež, velectěné
shromáždění, skutkem ukázati
lásku k našim pobratinům Slovákům
a hlasovati pro zákon právě předložený.
(Potlesk.)
Předseda
(zvoní): K slovu není nikdo přihlášen.
Debata je skončena. Přistoupíme k
hlasování. Prosím pány, aby
zaujali svá místa. Míním dát
hlasovat tím způsobem, že bychom hlasovali
o §§ 1. a 2. společně, pak o § 3.,
ve kterém je změna: místo slova "ministerstvu"
má stát "ministru", bych dal hlasovat
zvlášť a potom o nadpisu zákona.