Všechny výhody, které
profesorům a posluchačům poskytuje zemědělská
fakulta přidělená technice pražské,
jako vzájemný styk profesorů a posluchačů
zemědělských s profesory a posluchači
jednotlivých odborů techniky a university, výměna
názorů a vědeckých poznatků
navzájem, případně studium některých
oborů na školách vysokých, budou na
samostatné škole zemědělské,
kteráž umístěna bude v sídle
techniky a university, zabezpečeny a umožněny
stejně jako na samostatné fakultě. Bude tudíž
postaráno o to, aby posluchači vedle specialisace
v oboru vlastním na vysoké škole zemědělské
mohli si opatřiti potřebnou orientaci v odborech
technických, aby si otevřeli nová hlediska
v různých methodách průmyslového
pokroku, a vypracovali se k žádoucím cílům,
pokud se týče zprůmyslnění
zemědělství, zejména se zřetelem
ke všem směrům praktické, technické
práce v oboru chemie, strojnictví atd.
Avšak ani po stránce
finanční nelze proti tomuto řešení
činiti vážných námitek, neboť
i samostatná fakulta při technice musila by býti
teprve od základu budována a vybavena stejně
jako škola samostatná. Z měst na Moravě,
v úvahu přicházejících pro
zřízení vysoké školy zemědělské
jest vhodným jedině Brno. (Posl. dr. Stojan:
Mohla by býti i v Olomouci!)
Brno jest sídlem všech
ostatních vysokých škol, pane preláte,
techniky, university, vysoké školy zvěrolékařské
a jest kulturním střediskem Moravy. Toto prostředí
umožňuje studujícím vysoké školy
zemědělské styk a studium i na jiných
školách vysokých, musea, přednášky
a různá všeobecná vysokoškolská
zařízení přijdou tak i jemu k dobru,
nehledě ani na všechny ostatní kulturní
a společenské výhody, které velké
město poskytuje.
Brno je dosud sídlem centrálních
úřadů správních, autonomních
a hospodářských a specielně zemědělských,
zemědělské rady, hospodářské
společnosti, zemských odborných korporací
zemědělských, které mají na
vysoké škole zemědělské obzvláštní
zájem a pro její prosperitu mohou účinně
pracovati různými směry. Jedině v
Brně lze získati dostatečný počet
docentů, asistentů pro různé specielní
předměty.
V Brně, jak již zmíněno,
zřizuje se centrální výzkumný
ústav zemědělský pro celou Moravu,
Slezsko a Slovensko s četnými expositurami v celé
této oblasti. Pro ústav zakoupeny jsou již
moravským zemským výborem rozsáhlé
pozemky stavební a pokusné v sousedství české
techniky.
Na tomto místě velmi
snadně a účelně dá se vybudovati
i vysoká škola zemědělská, která
ve vědeckých silách jednotlivých oddělení
výzkumného ústavu a členech profesorského
sboru na technice i universitě nalezla hned pro počátek
řadu plně kvalifikovaných učitelských
sil, takže v Brně tyto otázky nebudou činiti
nejmenších obtíží.
V okolí Brna jest dostatek
větších statků, které by bylo
lze pro vysokou školu zemědělskou získati
jako vhodné objekty demonstrační resp. podniky
ku bádání ekonomickému. Brno jako
hlavní město zemské má výhodné
železniční spojení s celou Moravou i
Slezskem a má té doby nejlepší spojení
se Slovenskem.
Okolí Brna jest hospodářsky
a průmyslově velmi pokročilé, takže
skýtá prostředí pro vysokou školu
zemědělskou zvlášť výhodné
s možností četných a rozmanitých
exkursí pro její posluchače i profesory.
Školský výbor,
vycházeje z těchto úvah, rozhodl se všemi
hlasy proti jednomu pro umístění druhé
vysoké školy zemědělské v Brně
jakožto místě nejlépe vyhovujícím.
Pokud se týče organisace,
tedy vycházel školský výbor z těchto
předpokladů: Nová vysoká škola
zemědělská budiž organisována
o 2 odborech, a sice odboru hospodářském
a odboru lesnickém, na stejných organisačních
základech, na jakých spočívá
organisace zemědělského oddělení
české vysoké školy technické
v Praze.
Hospodářský
odbor nové vysoké školy zemědělské
budiž otevřen počátkem školního
roku 1919-20, a to o 4 ročnících. Lesnický
odbor, jenž prozatím umístěn jest při
zemědělském oddělení české
vysoké školy technické v Praze, budiž
počátkem školního roku 1919-20 přičleněn
československé vysoké škole zemědělské
v Brně s I., II. a III. ročníkem. Příštím
pak rokem má býti při tomto lesnickém
oddělení zřízen ročník
IV.
Školský výbor,
vycházeje ze stanoviska, jež uplatňováno
jest zejména z kruhů organisovaného lesnictva,
že pro studium lesnické není v Praze náležité
půdy ani potřebného prostředí,
rozhodl se, provisorium lesnického oddělení
fakulty pražské přičleniti nové
samostatné vysoké škole zemědělské
v Brně, kdež jsou pro ně daleko příznivější
vývojové podmínky.
Moravský zemský výbor
nabídl, jak již známo, pro prozatímní
umístění vysoké školy zemědělské
nádherný nově postavený zemský
ústav pro slepce v Brně.
Budova tato jest dosti prostranná,
účelně pro školské účely
vybudovaná a zařízená, takže
na dobu, než bude postavena vlastní budova, jest o
umístění nové vysoké školy
náležitě postaráno.
Zřízení druhé
vysoké školy zemědělské v Brně
nebudiž na překážku úplnému
vybudování a vybavení zemědělské
fakulty na české technice v Praze, kteráž,
založena roku 1906, byla vídeňskými
vládami macešsky zanedbávána, aby nesoutěžila
s vídeňskou vysokou zemědělskou školou.
Pro zemědělskou fakultu
pražskou bylo jmenováno dosud jen 8 profesorů,
z toho polovina mimořádných. Jednotlivé
ústavy nemají potřebných učebných
pomůcek, tím méně jsou vypraveny tak,
aby badatelská činnost mohla se rozvíjeti.
Ústavy jsou umístěny na 13 různých
místech, někdy až půl hodiny chůze
vzdálených, takže posluchači ztrácejí
čas při přecházení z jedné
přednášky do druhé. Ústavy umístěny
jsou namnoze v soukromých domech, laboratoře pojmou
25 posluchačů, kdežto jest jich jen v prvním
ročníku 150. (Posl. Velich: Teď jest jich
360!) Teď jest jich 360.
Není demonstračního
statku, bez kterého studium zemědělství,
hlavně ve velkém městě se neobejde.
Proto budiž co nejrychleji postaráno o rozmnožení
učitelských sil, výstavbu jednotlivých
ústavů, v pavilonových soustředěných
stavbách, nejlépe na zakoupeném staveništi
bývalou rakouskou vládou od vinohradské obce
(blíže olšanských hřbitovů),
kam ani ostatní fakulty nechtějí, žádajíce
výstavbu na Letné. V blízkosti tohoto staveniště
leží velkostatek Malešice, náležející
universitnímu studijnímu fondu, jenž by se
výborně hodil za demonstrační statek
pražské vysoké školy zemědělské.
Jest tedy nanejvýš nutno, aby vysoké zemědělské
učiliště pražské bylo vedle zřízení
nové vysoké školy zemědělské
v Brně co nejrychleji náležitě vypraveno
po stránce věcné i personální.
Hospodářská
akademie v Táboře, jako zemský ústav
zemědělský, vysokoškolsky organisovaný,
domáhá se po celou řadu let charakteru vysoké
školy zemědělské. Současně
se zřízením druhé vysoké školy
zemědělské v Brně lze rozřešiti
i tuto palčivou otázku.
Ústav táborský
byl založen r. 1866 jako vyšší hospodářská
a hospodářsko-průmyslová škola.
R. 1887 přeměnil se na vyšší hospodářský
ústav a r. 1900 povýšen byl na akademii.
Bylo to studium dvouleté pod
dozorem zvláštního inspektora. R. 1910/11 připojen
byl nepovinný třetí ročník,
který teprve školního roku 1917/18 stal se
povinným.
Na pražské fakultě
zemědělské jest studium čtyřleté.
Do Tábora přijímají se vedle abiturientů
středních škol také absolventi středních
hospodářských škol, na střední
hospodářské školy jsou však přijímání
i posluchači z měšťanské školy,
takže absolvent akademie táborské může
býti hotov za 9 let po obecné škole (tři
roky měšťanská škola, tři
roky hospodářská škola a tři
roky akademie).
Pražský absolvent fakulty
potřebuje k tomu o 2 až 3 roky déle (7 - 8
let střední škola a 4 roky vysoká škola).
Ústav je vybaven rozsáhlým
museem zemědělským, všemi stanicemi:
agrochemickou pro zušlechťování rostlin,
pro pěstování pícnin, phytopathologickou,
pro zkoušení strojů, meteorologickou, jedinečnou
zahradou botanickou, pokusnými poli, lihovarem a statkem
o výměře 116 ha. Posluchačů
bylo dle stavu koncem ledna 1919 z Čech 177, z Moravy a
Slezska 80, ze Slovenska 10, z ciziny 3, avšak bývalo
jich v dřívějších letech až
přes 80.
Zkušenost prokázala,
že kapacita krajského města je vyčerpána
dvouletým vyšším studiem, že neposkytne
potřebného ovzduší ani pro studující,
ani pro učitelské síly v jejich činnosti
badatelské. V Táboře působí
učitelské síly z doby, kdy byly navrhovány
inspektorem a jmenovány zemským výborem.
Když táborská
akademie žádala roku 1917, aby byla povýšena
na školu vysokou, kladlo ministerstvo vyučování
podmínky: 1. zařazení v kompetenci ministerstva
školství jako ostatní vysoké školy,
2. vybudování školy na čtyřleté
studium s větším počtem specialisovaných
učitelských sil, 3. průkaz kvalifikace učitelských
sil, jež odpovídá podmínkám,
kladeným na vysokoškolské profesory, 4. aby
za řádné posluchače byli přijímáni
jen maturanti reálek a gymnasií.
Pražská fakulta zemědělská,
vysoká škola zemědělská ve Vídni
i fakulta zemědělská krakovské university
ve zvláštních podáních shodně
ohradily se proti pouhému pojmenování táborské
akademie školou vysokou, nebude-li současně
na vysokou školu vybudována, poněvadž
jinak snížila by se úroveň vysokoškolského
studia zemědělství.
Z důvodů samozřejmých
není možno hospodářskou akademii, vybudovanou
na vysokou školu zemědělskou, ponechati v Táboře,
jelikož takto měly by Čechy 2 vysoké
školy české a německou hospodářskou
akademii v Liebwerdě blízko sebe a ostatní
země ničeho. Lze proto řešiti otázku
tuto jedině tím způsobem, že v Táboře
zřídí se vyslovená střední
hospodářská škola, táborská
akademie vybuduje se na vysokou školu zemědělskou
a současně přemístí do Brna
se vším zařízením a sbírkami,
pokud jich nebude pro střední hospodářskou
školu v Táboře zapotřebí.
Pokud se profesorského sboru
týče, rozumí se samo sebou, že není
možno, aby profesoři jako celek automaticky byli povýšeni
na profesory vysokoškolské, nýbrž že
tu bude zapotřebí, aby pro Brno byli nově
jmenováni, a rovněž pokud se posluchačstva
týče, bude nutno, aby na novou vysokou školu
zemědělskou v Brně byli přijímáni
jenom takoví, kteří vyhovují podmínkám
pro přijetí na vysokou školu stanoveným.
Aby umožněn byl přechod
posluchačů táborské akademie, kteří
těmto podmínkám nevyhovují, na vysokou
školu zemědělskou v Brně, budiž
na dobu přechodnou učiněno výminečně
náležité opatření.
Aby vyhověno bylo demokratickému
duchu doby, budiž zvláště nadaným
absolventům středních hospodářských
škol výminečně umožněno
studium na vysokých zemědělských školách
zvláštní přijímací zkouškou,
při kteréž by prokázali všeobecné
vzdělání, které by je stavělo
na roveň abiturientům reálek a gymnasií.
Okolností, že vysokoškolsky
organisované akademii táborské má
býti zabezpečeno další trvání
a spojení s vysokou školou zemědělskou
v Brně, jest umožněno, aby hospodářský
odbor nové vysoké školy zemědělské
zahájil vyučování již počátkem
školního roku 1919/20 ve všech čtyřech
ročnících najednou, neboť nejen o posluchače,
nýbrž i o potřebné profesorské
síly a nejnutnější inventář
je postaráno.
Také přičlenění
lesnického oddělení, kteréž prozatím
bylo připojeno k zemědělské fakultě
v Praze a na kterémž doposud nebyly dosazeny řádné
učitelské síly, nebude spojeno s obtížemi
a může býti taktéž počátkem
školního roku třemi ročníky aktivováno.
K řešení všech
otázek se zřízením nové vysoké
školy souvisejících, budiž obdobně
jako při zřízení druhé české
university neodkladně dosazen přípravný
sbor a vydána potřebná nařízení.
V tomto přípravném sboru šestičlenném
buďtež mimo zástupců vlády, zastoupeny:
zemský správní výbor český
a zemský výbor moravský, české
odbory zemědělských rad, české
a moravské po jednom zástupci a dvěma zástupci
hospodářská akademie v Táboře.
Aby odčiněno bylo očividné
bezpráví, jehož dopustila se vídeňská
vláda tím, že absolventy hospodářské
akademie táborské zařadila do skupiny C služební
pragmatiky, usnesl se školský výbor jednomyslně
na tom, aby podána byla Národnímu shromáždění
resoluce, která by tuto nespravedlnost odstranila.
Vážené Národní
shromáždění! Budiž mi prominuto,
že vzhledem na technické obtíže, které
se stavěly vytištění zprávy školského
výboru v cestu, jsem nucen v plenu N. S. obšírně
zabývati se všemi podrobnostmi, které pro školský
výbor byly směrodatnými.
Následkem rychlého
postupu v tiskárně vloudila se také některá
nedopatření do osnovy zákonné a já
hned při svém referátě dovolím
si na to upozorniti.
Tak na př. v § 1. byla
vynechána věta po tečce "a českou
vyučovací řečí". S ohledem
na to pak, že ve zprávě, která měla
předcházeti návrhu osnovy, byly dány
různé pokyny pro správu vyučovací,
jakým způsobem organisovati hospodářskou
vysokou školu brněnskou, a ježto nevytištěním
zprávy tyto pokyny odpadly, bylo kulturním výborem
usneseno, aby byla doplněna resoluce čís.
I. a tu se navrhuje: aby po tečce byla vložena doložka,
"a zajistila posluchačům akademie v Táboře
přechod na tuto novou vysokou školu".
Prosím slavné presidium,
aby dodatky k této zprávě vzalo na vědomí
a návrh školského výboru schválilo.
Já, vážení
pánové, s českého stanoviska mám
jen jednu vřelou prosbu na vás: My všichni,
- neb aspoň většina z nás - kteří
jsme ve veřejném životě, jsme syny českého
venkova, jsme syny malých, drobných zemědělců
a živnostníků, přilnuli jsme s láskou
k té hroudě, kterou náš zemědělec
vzdělává, byli bychom nejšťastnější,
kdyby ta česká hrouda, z kteréž složena
je naše vlast, byla na věky vzdělávána
českým, dokonale vzdělaným zemědělcem,
který by svým vynikajícím vzděláním
dovedl rozmnožiti poklady, které v této naší
hroudě jsou uloženy a který by touto svou prací,
jejímž podkladem musí býti nevyhnutelně
vzdělání nejen na nižších
a středních hospodářských školách,
nýbrž i na vysoké škole zemědělské,
přispěli nejen k povznesení českého
zemědělství, ale i k blahobytu a štěstí
našeho státu. Doporučuji návrh kulturního
výboru k laskavému přijetí celé
sněmovně. (Výborně! Hlučný
potlesk.)
Předseda:
Ke slovu není nikdo přihlášen, debata
je skončena. Přikročíme k hlasování.
Prosím pány, aby zaujali svá místa.
(Děje se.) Hlasovati míním dát
tím způsobem, že bychom o § 1., poněvadž
byl podán doplňovací návrh panem zpravodajem,
hlasovali zvláště, potom o §§ 2.
- 6. jakož i o nadpisu zákona. Potom o resoluci I.,
která je opatřena dodatkem, zvláště,
a o resoluci II. III. a IV. najednou. Jest snad nějaká
námitka proti tomu? (Nebyla.) Není. Budeme
hlasovati tak, jak jsem právě uvedl. Kdo souhlasí
s § 1. ve smyslu zprávy výboru a s tím
dodatkem, doporučeným panem zpravodajem, aby za
slovy "se čtyřletou dobou trvání
studia", bylo uvedeno ještě "a s českou
vyučovací řečí"? Kdo souhlasí
takto s § 1., prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To je většina. Paragraf
první jest přijat.
Kdo souhlasí s §§
2., 3., 4. 5. a 6., jakož i s nadpisem zákona ve smyslu
zprávy výborové, prosím aby povstal.
(Děje se.)
To jest většina. §§
2 .- 6., jakož i nadpis zákona jsou schváleny.
Přeje si pan zpravodaj slova ke druhému čtení?
Zpravodaj dr. Budínský:
Nikoli.
Předseda:
Není tomu tak. Kdo souhlasí s přijatým
právě zákonem v prvním čtení,
také ve čtení druhém, prosím,
aby povstal. (Děje se.) To je většina.
Zákon je tedy schválen také ve druhém
čtení.
Přistoupíme k vyřízení
resolucí navržených ve zprávě
výborové.
Budeme hlasovati nejprve o resoluci
I., tak, jak je obsažena na str. 3. zprávy výborové,
a sice s doplněním, které doporučuje
pan zpravodaj, aby stálo za slovem "v Brně":
"a zajistila posluchačům akademie přechod
na tuto novou vysokou školu".
Kdo souhlasí s touto resolucí,
takto doplněnou, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To jest většina, resoluce
jest schválena. Kdo souhlasí s resolucí
II., III., IV., jak jsou obsaženy ve zprávě
výborové, prosím, aby povstal. (Děje
se.)