Je snad proti tomu námitka?
(Nebyla.) Není. Budeme tedy hlasovat tím
způsobem, jak jsem uvedl.
Kdo souhlasí s §§
1. a 2., jak jsou obsaženy ve zprávě výboru
kulturního, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To je většina. §§
1. a 2. jsou schváleny.
Kdo souhlasí s § 3. se
změnou, kterou jsem právě uvedl, aby místo
slova "ministerstvu" bylo uvedeno, jak doporučuje
pan zpravodaj, "ministru školství a národní
osvěty", kdo souhlasí s § 3. takto pozměněným,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. §
3. je schválen.
Kdo souhlasí také s
nadpisem zákona, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To je většina. Nadpis
zákona je schválen.
Přeje si pan zpravodaj slova
ke druhému čtení?
Zpravodaj posl. dr. Stojan:
Ne.
Předseda:
Není tomu tak. Přistoupíme ke druhému
čtení. Kdo souhlasí se zákonem,
přijatým právě v prvním čtení,
i ve druhém čtení, prosím, aby povstal.
(Děje se.)
To je většina. Zákon
je schválen i ve druhém čtení
a tím je tento bod denního pořádku
vyřízen. (Potlesk.)
Přistoupíme k dalšímu,
jímž jest
6. zpráva výboru
pro pozemkovou reformu o návrhu člena Národního
shromáždění Bradáče, dra
Viškovského, Vraného a soudruhů
(tisk 1406) v příčině náhrady
propachtovatelům zemědělské půdy
za doby válečné propachtované
(tisk č. 1424). Zpravodajem je p. kol. dr. Viškovský.
Uděluji mu slovo. (Hluk. Předseda zvoní.)
Prosím o klid.
Zpravodaj posl. dr. Viškovský:
Slavné Národní shromáždění!
Běží o opravu
zákona ze dne 27. června 1919 o náhradě
majitelům půdy, kteří byli válkou
poškozeni (č. 382 sb. z. a n.). Tento zákon
řeší problém vyrovnání
mezi zájmy majitelů pozemků před válkou,
nebo za doby války propachtovaných a mezi zájmy
jejich pachtýřů. Tento problém není
právě snadný. Stojí zde hledisko majetku
na jedné straně proti hledisku práce. Bylo
třeba ke spravedlivému řešení
tohoto problému najíti také pravý
střed mezi těmito zájmy. Nyní nastává
otázka, kterou již dnes řeší veřejnost
v době, kdy zákon vlastně ještě
nevstoupil v platnost, zdali zákon nalezl tuto pravou cestu.
Na tuto otázku dlužno odpověděti, že
ne plně. Nejprve dlužno vytknouti, že zákon
jest vůbec v té formě, jak byl usnesen a
sankcionován, nepoužitelný proto, poněvadž
právě v nejzásadnějším
ustanovení § 1., který stanoví, na které
případy zákon se vztahuje, obsahuje důležité
chyby tisku a sice praví v § 1., odst. 2. "nepřesahuje-li",
místo správného "přesahuje",
tak že zákon vlastně by působil na ruby,
obráceně. Ale také další §§
nejsou šťastným řešením problému.
Předně dlužno vytknouti, že jedna zásada
jest správná a sice ta, že zvýšená
břemena daní, pokud tato břemena nastoupila
následkem války, jako jest přirážka
válečná k dani pozemkové, jestliže
majitel pozemků vzal tato břemena na sebe a nepomýšlel-li
v době pronájmu, nežli tato břemena
nově vznikla, vůbec na tato břemena, že
tato břemena má nésti nájemce. Tento
princip, myslím, že má zůstati nedotknut
a že má zůstati v zákoně.
Jiná jest otázka řešení
druhého problému t. j. řešení
jaksi vlivu devalvace naší měny při
stanovené výši nájemného a sice
zákon postupuje tak, že stanoví jistý
klíč devalvace, podle kteréhožto klíče
pak se nájemné zvyšuje ve prospěch majitele
pozemků. To jest první případ, kdy
naše zákonodárství řeší
princip devalvace zákonným oficielním způsobem,
při čemž je zajímavo, že zemědělský
výbor, řeše tuto otázku, nestaral se
naprosto o důsledky, které by tato otázka
mohla míti dále. Zemědělský
výbor, ačkoliv máme princip , že výbory,
řeší-li nějakou otázku, která
by se dotýkala také jiného oboru, mají
vstoupiti ve styk buďto s vládou nebo s jiným
výborem, nestaral se o to více a řešil
otázku tuto dále beze styku s ministerstvem financí
a beze styku s finančním výborem.
Slyšeli jsme, že užaslo
stejně ministerstvo financí jako finanční
výbor nad tím, že tato důležitá
otázka devalvace, otázka zcela principielní,
byla řešena ne tam ve finančním výboru,
nýbrž při náhodné otázce
ve výboru zemědělském. Tak tato věc
upravena býti nemůže.
Kromě toho jsou však
nebezpečné důsledky věci.
Jestliže jednou řekneme,
že fixujeme v zákoně devalvaci pro smlouvy
pachtovní, pak nelze tomu zabrániti, abychom nepřijali
také tento princip pro smlouvy nájemní v
městě. Bude-li jednou v zákoně stanoveno,
že majitel pozemků má nárok na nějakou
náhradu na základě devalvace od pachtýře,
pak nevím, zdali by se ta věc mohla zastaviti u
městských domů a zdali by ten majitel domu,
který by řekl: "Já se budu říditi
při zvyšování činže podle
§ 4. zákona ze dne 27. června 1919!",
mohl býti volán k zodpovědnosti pro lichvu,
protože použil principu, který jest legálně
stanoven pro obor naprosto příbuzný. Pánové!
Tato věc musí býti řešena z principielního
stanoviska. Kromě toho obsahuje zákon jisté
tvrdosti. Praví totiž, že při 100 ha majetku
pachtýř musí zaplatiti náhradu následkem
devalvace, při 101 ha majetku toho vlastníka již
se neplatí náhrada za tuto devalvaci.
Je tu záruka, že ten
pachtýř toho majitele, který má pouze
100 ha, že tento pachtýř se nachází
v horších neb lepších poměrech,
než pachtýř toho majitele, který má
101 ha? To může býti právě opak,
to může býti právě ten pachtýř,
který bude osvobozen od náhrady proto, že ten
majitel má 101 ha a on může býti hospodářsky
lépe na tom a přece jen bude osvobozen od náhrady;
ten pachtýř toho majitele menšího bude
žebrák a chudák a musí zaplatiti náhradu.
Jedna věc je tu tedy jistá: že myšlenka
sama o sobě stojí za úvahu, aby jisté
vyrovnání mezi majiteli pozemkův a mezi pachtýři
nastalo a tu zásadu, myslím, dlužno držeti.
Dále je jisté, že
se zákonu naprosto nepodařilo nalézti pravou
linii v tomto řešení, že naopak místo
aby odstranil bezpráví, způsobil rozčilení
a bezpráví nové. Tedy tato otázka
musí se řešiti nyní. Nejsme s to, abychom
dnes tuto otázku řešili a abychom ji rozřešili
za týden. Největší chyba spočívala
v tom, že se otázka řešila jednostranně
na základě žádosti majitelů pozemků
a že bylo opomenuto slyšeti také pachtýře.
Naše methoda, se kterou jsme postupovali v takových
otázkách a která ne vždy vedla k cíli,
byla následující: Svésti obě
strany dohromady a nalézti kompromis. Tato myšlenka
tenkráte byla opuštěna a důsledky spočívají
v tom, že provedl se zákon nedokonalý.
Konstatuji, že v návrhu,
který byl podán posl. Bradáčem
a soudr., žádá se, aby nevhodné předpisy,
poněvadž zákon brzy vstoupí v platnost,
byly zatím vyňaty ze zákona, ale ukládá
se zároveň pozemkovému výboru, aby
se touto otázkou zabýval.
Celá řada deputací
majitelů pozemků byla zde a projevila ochotu, že
zahájí jednání s příslušnými
interesovanými kruhy, tedy také se zástupci
nájemců, o tomto problému, tak že by
bylo možno v krátké době nalézt
konečně správné řešení.
Chci tedy z tohoto místa konstatovati, že není
úmyslu, tím, že vylučují se tyto
předměty ze zákona z 27. června 1919,
tuto myšlenku nechat padnout, nýbrž, že
pokládáme za nutno, aby otázka byla správně
pro obě strany řešena. (Výborně.)
Výbor pro pozemkovou reformu navrhuje proto osnovu zákona,
která obsahuje v § 1. opravu té důležité,
závažné chyby, dále vylučuje
řečené paragrafy, týkající
se devalvace, ponechává však též
jako účelné a zdravé ustanovení,
dle kterého ulehčuje se těm majitelům
pozemků, kteří pronajali pozemky a ponechali
na sobě břímě berní, že
zvýšené dávky od počátku
války převalují se nyní na pachtýře
a že již od doby, kdy počal působit zákon
o přirážkách, se tyto dávky budou
platit zpětně.
Dovoluji si tedy doporučiti,
aby tato osnova zákona byla schválena. (Výborně!
Potlesk.)
Předseda:
Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata
je skončena. Přistoupíme k hlasování.
Prosím pány, aby zaujali svá místa.
(Děje se.)
(Zvoní):
Budeme hlasovati o celém zákoně, který
má pouze 6 § a který jest jenom korekturou
zákona usneseného již před tím,
najednou. Jest snad proti tomu námitek? (Nebyly.)
Není, budeme hlasovati, jak jsem uvedl. Sděluji
jen ještě, že v § 1. a sice v prvé
řádce na druhé stránce v tom odstavci
b místo slova jedotlivé, kde schází
písmena n, má státi jednotlivé,
tedy korektura tisková, a § 3. v 5. řádce
místo data 1918 má státi 1916.
Prosím Vás, abyste si v tom smyslu zprávu
opravili.
Kdo souhlasí s takto opraveným
zákonem s §§ 1. - 6. jakož i nadpisem jeho,
prosím, by povstal. (Děje se.) To jest většina,
zákon jest schválen v prvém čtení.
Přeje si pan zpravodaj ke
druhému čtení slova?
Zpravodaj posl. dr. Viškovský:
Když jest opraven, nepřeji si.
Předseda:
Kdo souhlasí se zákonem přijatým v
prvém čtení, také ve čtení
druhém, prosím, by povstal. (Děje
se.) To jest většina, zákon jest schválen
také ve druhém čtení a tím
tento odstavec denního pořádku jest vyřízen.
Měli bychom přistoupiti
k
7. bodu, jímž jest
volba správního výboru při pozemkovém
úřadě,
ale poněvadž nemám ještě kandidátní
listiny, - nebyly mi dodány - odložím tuto
volbu a dám ji na denní pořádek schůze
příští.
Nebude-li proti tomu námitek,
provedeme ještě dnes doplňovací volbu
do výboru zásobovacího. Jest proti tomu snad
námitka? (Nebyla.) Není. Jest kandidován
za Neumanna - Kopeček, za Nohela - Petrovický.
Kdo souhlasí s navrženými změnami, prosím,
by povstal. (Děje se.) To jest většina,
navržené změny jsou schváleny.
Přistoupím k ukončení
schůze a navrhuji, aby se příští
schůze konala dnes ve 3 hodiny odpoledne s tímto
denním pořadem:
1. Zpráva výboru finančního
o vládní osnově zákona o úvěru
60,000.000 lir v italské měně, č.
tisku 1443.
2. Zpráva právního
výboru o vládním návrhu zákona
(č. t. 589.) na odstranění nedůvodných
zákazů tiskopisů, vyslovených podle
§ 493. tr. ř., s osnovou zákona o objektivních
nálezech v řízení tiskovém,
č. tisku 1430.
3. Zpráva výboru právního
o vládním návrhu č. tisku 774., jenž
se týče zatímních opatření
k ochraně známek a o vládním návrhu
zákona, č. tisku 895., týkajícího
se zatímních opatření k ochraně
vzorků, č. tisku 1433.
4. Zpráva výboru zemědělského
o vládní předloze zákona (č.
t. 1235.), jímž se zrušuje právo myslivosti
vyhražené koruně v okolí pražském,
č. tisku 1434.
5. Po případě,
bude-li rozdána tiskem, zpráva výboru finančního
o vládním návrhu zákona (č.
t. 1205.) o úpravě promlčení práva
k vyměření a vymáhání
dávek z důvodů války, č. tisku
1444.
6. Zpráva finančního
výboru o návrhu člena N. S. Stoupala a soudr.
na povolení 40,000.000 K na zřízení
nouzového fondu na úhradu škod povodňových
a na práce k zamezení jejich, č. tisku 1446.
7. Volba správního
výboru při pozemkovém úřadě,
odložená z dnešní schůze.
Jest proti hodině a proti
dennímu pořádku příští
schůze nějaká námitka? (Nebyla.)
Není tomu tak. Návrh můj jest přijat.
Prohlašuji schůzi za skončenou.