Předseda: Tomášek,
místopředsedové:
Dula, dr.
Hajn, Konečný,
zapisovatelé:
dr. Herben, dr. Němec;
větší počet
členů Národního shromáždění.
Zástupcové vlády:
Předseda vlády: Tusar a členové
vlády: dr. Horáček, Staněk,
Švehla.
Z kanceláře sněmovní:
JUDr. Haasz, tajemník sněmovní,
zástupce jeho JUDr. Říha.
1. Zpravodaj dr. Budínský.
Zpráva školského výboru o návrhu
člena Národního shromáždění
Sonntága a soudr. (tisk č.143) na zřízení
samostatné vysoké školy zemědělské
v Brně (tisk č. 1425).
2. Zpravodaj Aust. Zpráva
kulturního výboru o návrhu člena
Národního shromáždění
Modráčka, Austa a soudr. (tisk č. 734), aby
bylo sestátněno reálné gymnasium v
Berouně (tisk č. 1410).
3. Zpravodaj Zika. Zpráva
technického výboru o vládním
návrhu zákona (tisk č. 1361), kterým
se povoluje městu Brnu státní subvence až
do výše 2,700.000 korun na stavbu budov v Brně,
prováděnou obcí jako práce nouzová
(tisk č. 1419).
4. Zpravodaj prof. Maxa. Zpráva
výboru pro úpravu hospodářských
a sociálních poměrů legionářů
a jejich rodin:
I. o návrhu člena Národního
shromáždění Ant. Slavíka, prof.
Maxy, dra Markoviče a soudr. (tisk č. 1242) na přiznání
práv pro legionáře a
II. o návrhu člena
Národního shromáždění
Buřívala a soudr. (tisk č. 743) o umístění
vysloužilých legionářů ve státní
službě (tisk č. 1429).
Po případě:
5. Zpravodaj dr. Stojan. Zpráva
kulturního výboru o návrhu člena
Národního shromáždění
dra Jehličky a soudr. (tisk č. 1220), aby bola zriadená
v Bratislave katolícka fakulta bohoslovecká (tisk
č. 1428).
6. Zpravodaj dr. Viškovský.
Zpráva výboru pro pozemkovou reformu o návrhu
člena Národního shromáždění
Bradáče, dra Viškovského, Vraného
a soudr. (tisk č. 1406) v příčině
náhrady propachtovatelům zemědělské
půdy za doby válečné propachtované
(tisk č. 1424).
Případně:
7. Volba správního
výboru při pozemkovém úřadě.
Místopředseda dr. Hajn
(zvoní): Zahajuji 68.schůzi Národního
shromáždění a prohlašuji ji za
kompetentní.
Omluvili se:
churavostí: Janoška
(na neurčito), Kvapil (na neurčito), dr.
Kyjovský (na týden), dr. Zahradník
(na neurčito), Cingr (dodatečně za
4 týdny);
zaměstnáním:
Biňovec (do 10. srpna), Klindera (na neurčito),
Němeček (do 26. července). (Místopředseda
zvoní: Prosím, pánové, ticho!) Paulíny
(do konce prázdnin), dr. Juraj Slávik (na
neurčito), Josef Špaček (do 10. srpna),
Svoboda Karel, Tayerle (na 14 dní), Skurský
(na 14 dní);
účastí při
mírovém jednání v Paříži:
Mečíř;
účastí při
jednání v Krakově: Sís, dr.
Vrbenský, Udržal, Jaromír Špaček,
Prokeš;
trvalým zaměstnáním
ze slovenského klubu: dr. Ivanka, Makovický
a dr. Medvecký.
Během 67. schůze N.
S. bylo tiskem rozdáno: prosím pana tajemníka,
aby to přečetl.
Sněmovní tajemník
dr. Haasz (čte):
Tisk 1391. Odpověď ministra
vnitra na dotaz čl. N. S. Jaroslava Roučka
a soudr. o odsouzení domkáře Jakuba Dobeše
z Moravských Prus pro nedodání obilí
a brambor.
Tisk 1392. odpověď ministra
vnitra na dotaz čl. N. S. Udržala, dr. Viškovského,
Rychtery, Prokůpka a spol. o násilnictví,
spáchaném dne 21. května na členech
N. S.
Tisk 1393. odpověď ministra
vnitra na dotaz čl. N. S. dr. B. Němce, dr.
J. Matouška a soudr. ve věci obsazování
úřednických míst v ústředních
úřadech.
Tisk 1394. Odpověď ministra
veř. prací na dotaz čl. N. S. dr. ing. M.
Žuffy a soudr. o nedostatečném přidělování
a dodávání uhlí pro slovenský
průmysl a polní hospodářství.
Tisk 1403. Odpověď ministra
vnitra na dotaz čl. N. S. Jar. Kvapila a soudr.
stran ohlášeného německého odboje
v sev. Čechách.
Tisk 1404. Odpověď min.
vnitra na dotaz členů N. S. A. Čuříka,
B. Bezděka, J. Rýpara, Kadlčáka
a soudr. ve věci teroru proti organisovanému dělnictvu
křesťansko-sociálnímu v Lipině
na Karlově Huti u Frýdku.
Místopředseda dr. Hajn:
Výborům přikázáno
z předsednictva:
Výboru finančnímu:
Tisk 1402. Vládní
návrh zákona, jímž se mění
zákon ze dne 9. března 1897 ř. z. č.
195 o dani z tržby cenných papírů.
Tisk 1442. Vládní
osnova zákona o úvěru do 60,000.000 lir
v italské měně.
Navrhuje se, aby byla zpráva
podána o této vládní předloze
úvěrové v nejbližší schůzi.
Není námitek; přijímá
se.
Sněmovní tajemník
dr. Haasz (pokračuje ve čtení):
Nařízení
vládní,
předložená podle §u 3. zákona ze
dne 24. července 1917, čís. 307 ř.
z. a to:
1. nařízení,
kterým se upravuje obchod výrobky železářských
hutí,
2. nařízení,
jímž se stanoví přejímací
ceny strojených hnojiv obhospodařovaných
komisí pro strojená hnojiva.
Přikázána byla
výboru zásobovacímu.
Zápis
o 66. schůzi N. S. Č. vyložen byl po 48 hodin
ve sněmovní kanceláři. Písemných
námitek podáno nebylo, jest tudíž zápis
podle § 77. jedn. řádu schválen a
bude vytištěn podle § 79. téhož řádu.
Přikročíme
Na prvním místě
jest:
1. zpráva školského
výboru o návrhu člena Národního
shromáždění Sonntága a soudr.
(tisk č. 143) na zřízení samostatné
vysoké školy zemědělské v Brně
(tisk č. 1425). Referentem jest pan kol. dr. Budínský,
uděluji mu slovo.
Posl. dr. Budínský:
Slavný sněme!
Požadavek samostatné
vysoké školy zemědělské na Moravě
jest požadavek starého data. Již v r. 1863 zabýval
se moravský zemský výbor touto otázkou
a vyzval tehdejšího ředitele brněnského
technického ústavu, aby podal dobrozdání
o zřízení takovéhoto učiliště
v Brně. Posl. ryt. Chlumecký na moravském
zemském sněmu vypracoval na základě
tohoto dobrozdání obšírnou osnovu učební
pro nově projektovaný vysokoškolský
ústav zemědělský a tehdy čelné
hospodářské korporace a vysokoškolské
ústavy zemědělské v monarchii rakouské
i za hranicemi podaly o projektu velmi příznivý
posudek. Proto zemský sněm 17. března 1863
při schvalování dotace pro profesora zemědělských
nauk a správovědy při brněnské
technice usnesl se na doložce, "aby zemský výbor
co nejdříve předložil sněmu návrhy
k organisaci zemědělského vyučování
na Moravě vůbec, vysokoškolského zvláště".
Referentem zemského výboru
v této záležitosti byl bývalý
ministr rakouský dr. Al. Pražák, který
také předsedal brzy na to svolané anketě
odborníků, která byla sezvána zemským
výborem, aby pojednala o organisaci zemědělského
vyučování ve smyslu sněmovního
usnesení.
Anketa projevila souhlas, aby zřízen
byl na Moravě vyšší hospodářský
ústav v Brně a zemský výbor předložil
sněmu ke schválení příslušný
návrh. Moravský sněm provedl debatu o této
osnově ve schůzi ze dne 3. května 1864 a
pověřil zemský výbor, aby vyjednával
s vládou, aby projektovaný ústav co nejdříve
byl uskutečněn a spojen s tamější
německou technikou. Jednání toto se protahovalo
delší dobu a poněvadž se pak ve Vídni
zřídila samostatná zemědělská
vysoká škola v roku 1871, bylo upuštěno
vůbec od této akce a také dotyčný
návrh, předloha zemského výboru sněmu
moravského byla moravským sněmem z těchto
důvodů zamítnuta.
To uvádím pouze jako
historii vývinu a snah po zřízení
vysoké zemědělské školy na Moravě.
Především dlužno, slavný sněme,
řešiti zásadní otázku, zda takové
druhé vysoké zemědělské školy
v Československém státě jest neodkladně
zapotřebí. Školský výbor rozřešil
otázku tuto kladně, vycházeje z nesporného
stanoviska, že zřízení druhého
zemědělského vysokého učiliště
jest opodstatněno nejen důvody hospodářskými,
a skutečně naléhavou potřebou, nýbrž
i důvody vědeckými a osvětovými.
Školský výbor měl proto za to, že
nová škola jest nutna a že jest potřebna.
Co se týče posluchačů,
bude zajisté druhá vysoká zemědělská
škola míti posluchačů hojnost. Z Moravy
a Slezska studovalo každoročně na vysoké
škole zemědělské ve Vídni a na
vysokých školách v Německu a Švýcarsku
a na hospodářské akademii v Táboře
a zemědělském oddělení České
techniky v Praze velmi mnoho studujících české
národnosti z Moravy. Před válkou bývalo
na těchto školách 50 - 60 českých
studujících z Moravy a Slezska ročně.
Už tato číslice jest dostatečnou zárukou
náležité návštěvy druhé
české vysoké školy zemědělské.
Nyní vedle Ratibořska k tomu přistupuje Slovensko,
jehož agrární charakter je nesporný
a jehož úkolům by druhá česká
vysoká škola zemědělská sloužila
stejně, jako Moravě a Slezsku.
Vysoká škola zemědělská
v Praze pro celé území republiky československé
naprosto nestačí, nepřihlížeje
ani k jejímu nedostatečnému vybavení.
Posluchači je tak přeplněna, že kdyby
měla sloužiti potřebám celého
státu, musela by míti zařízení
obrovského rozsahu a to by nebylo výhodné,
jelikož vysoká škola zemědělská,
vychovávajíc převážně
pro povolání praktické, musí pracovati
do jisté míry individuelně a věnovati
v laboratoři a cvičeních jednotlivým
posluchačům zvýšenou pozornost, neboť
v této práci laboratorní, seminární
a v praktických cvičeních tkví vlastní
význam vysokých škol zemědělských.
Mimo to každá vysoká
škola zemědělská musí věnovati
nejen ve svém programu pracovním, ale také
v běžných přednáškách
pozornost výrobním podmínkám toho
obvodu, na který se její působnost vztahuje.
Kdybychom měli pouze jediné učiliště
toho druhu v Praze, i sebe důkladněji vypravené,
nemožno za to míti, že by stačilo ovládnouti
a v přednáškách zachytiti - v jednotlivých
disciplinách výrobní podmínky Čech,
Moravy, Slezska a Slovenska, území to geologicky,
klimaticky tak odlišných, hospodářsky
a kulturně tak rozdílných. I neodborníku
je tu jasno, že vznesen je vysoký úkol na zemědělskou
vysokou školu v Praze, má-li tato sloužiti pouze
celému království Českému.
Morava a Slezsko potřebují nezbytně své
vlastní samostatné vysoké školy zemědělské,
která v prvých počátcích bude
i vysokou školou pro Slovensko, nežli toto území
bude moci pomýšleti na zřízení
vlastní slovenské vysoké školy zemědělské.
Nelze vážně tvrditi, že pro celý
český stát stačí jediná
vysoká škola zemědělská, a zejména
nyní, kdy jde o zrušení velkostatků,
že prý nebude druhé vysoké zemědělské
školy vůbec zapotřebí. Jak známo,
vysoké školy zemědělské nemají
za hlavní úkol vychovávati úřednictvo
velkostatků, a jak z praxe je známo, poměrně
velice malé procento absolventů vysokých
škol těchto zaujímá místa hospodářských
úředníků. Jsou z nich především
majitelé středních a větších
statků zemědělských, nájemci,
úředníci zemědělských
podniků průmyslových, úředníci
továren, pojišťoven a bank pracujících
se zemědělstvím, úředníci
zemědělských rad a hospodářských
společností, učitelé zemědělských
škol, úředníci státní
a zemští, pracující v různých
technických kancelářích a výzkumných
stanicích a pod.
Po válce bude potřebí
mnoho vysokoškolsky vzdělaných hospodářů
nejen pro zemědělské školství
a různé služby státní a specielně
na Slovensku, nýbrž i samostatných podnikatelů
zemědělských, sil pro závazná
společenstva a různá družstva zemědělská
a pod.
Převratem a vývojem
našeho samostatného politického života
nastane větší spotřeba absolventů
vysokých zemědělských škol české
národnosti než bývalo dříve,
nehledě ani k tomu, že odpadnou absolventi z různých
škol: ve Vídni, v Krakově, hospodářské
akademii v Táboře a jinde. A proto všechny
obavy, že budeme míti vysokoškolské zemědělské
inteligence nadbytek, nezdají se býti naprosto odůvodněnými.
Za války stalo se každému jasno, že jen
podnikatel odborně nejvzdělanější
může i za podmínek nejhorších produktivitu
udržeti a případně i stupňovati.
Zvýšení výroby zemědělské
patří k nejdůležitějším
problémům v hospodářských úkolech
Československé republiky. A protože i střední
zemědělec pochopil plně význam nejvyššího
odborného vzdělání, vysvětluje
to onen potěšující nával na všechny
školy zemědělské, který není
něčím pomíjejícím, nýbrž
má všechny známky trvalého zjevu. Zvláště
pro školy vysoké nutno se zvýšenou návštěvou
v samostatné Československé republice počítati
s plnou jistotou a je proto nutno hned zříditi druhou
českou vysokou školu zemědělskou na
Moravě.
Moravské a slezské
zemědělství jest na takovém stupni
vývoje, že si zaslouží, aby toto učiliště
mu co nejdříve bylo dáno, neboť škola
přišla by do prostředí velmi připraveného
a její vliv na další povznesení produkce
zemědělské byl by v nejkratším
čase patrný nejen výchovou hospodářů,
ale bezprostředním vlivem profesorů, jejich
badatelskou prací, směřující
k prozkoumání všech výrobních
podmínek tohoto území, vysokoškolským
ovzduším, kterým vneslo by se do zemědělské
praxe mnoho nových podnětů k utužení
a dalšímu zprůmyslovění zemědělství
Moravy, Slezska a Slovenska. Zvláště na Slovensku
vykonala by nová vysoká škola zemědělská
na Moravě mnoho záslužného pro tamější
zemědělství.
Se zřetelem na to, že
na Moravě zřizuje se centrální výzkumný
ústav zemědělský důkladně
vypravený, jehož program pracovní zahrnuje
všechna odvětví výroby zemědělské
a průmyslu hospodářského, jeví
se nejen účelným, ale přímo
nutným, aby s tímto byla současně
budována i vysoká škola zemědělská,
neboť jeho zařízení, jeho personál
a jeho program pracovní pro vysokou školu zemědělskou
byl by nejen velmi výhodný, ale umožňuje
nejdokonalejší splnění úkolů
a požadavků, jež na druhou českou vysokou
školu zemědělskou klademe. Pro zřízení
druhé české vysoké školy zemědělské
mluví i důvody čistě vědecké
a osvětové. Slavný sněme! Jako při
universitě a jiných školách vysokých
jest také při vysoké škole zemědělské
zapotřebí, aby zdravé vědecké
soutěže měly příznivý
účinek na vědecké bádání,
na vědecké působení, konkurující
škole. Školský výbor řeší
otázku, zdali nová škola má býti
zřízena jako samostatná vysoká škola
zemědělská, čili jako fakulta při
vysoké škole technické v Brně, rozhodl
se, uváživ všechny důvody pro i proti,
převážnou většinou pro úplnou
samostatnost nové vysoké školy. Toto své
stanovisko pokládá za opodstatněné
tím, že vysoká škola zemědělská,
organisovaná jako samostatný odbor při vysoké
škole technické, nemůže za posavadní
organisace technik ani vědecky, ani prostorově se
rozvinouti, tak jako škola samostatná, kteráž
není tísněna a ve své volnosti křížena
potřebami všech ostatních odborů na
technice soustředěných, nehledě ani
k tomu, že veliký profesorský sbor při
vzájemné odvislosti jednotlivých odborů
stěžuje, nebo přímo znemožňuje
projednání jednotlivých odborných
specielních otázek. (Tak jest!)