Čtvrtek 24. července 1919

Schůze zahájena v 10 hod. 55 min. dopol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek,

místopředsedové: Dula, dr. Hajn, Konečný,

zapisovatelé: dr. Herben, dr. Němec;

větší počet členů Národního shromáždění.

Zástupcové vlády: Předseda vlády: Tusar a členové vlády: dr. Horáček, Staněk, Švehla.

Z kanceláře sněmovní: JUDr. Haasz, tajemník sněmovní, zástupce jeho JUDr. Říha.


Denní pořad

68. schůze Národního shromáždění československého ve čtvrtek

dne 24. července 1919 o 10. hod. dopolední.

1. Zpravodaj dr. Budínský. Zpráva školského výboru o návrhu člena Národního shromáždění Sonntága a soudr. (tisk č.143) na zřízení samostatné vysoké školy zemědělské v Brně (tisk č. 1425).

2. Zpravodaj Aust. Zpráva kulturního výboru o návrhu člena Národního shromáždění Modráčka, Austa a soudr. (tisk č. 734), aby bylo sestátněno reálné gymnasium v Berouně (tisk č. 1410).

3. Zpravodaj Zika. Zpráva technického výboru o vládním návrhu zákona (tisk č. 1361), kterým se povoluje městu Brnu státní subvence až do výše 2,700.000 korun na stavbu budov v Brně, prováděnou obcí jako práce nouzová (tisk č. 1419).

4. Zpravodaj prof. Maxa. Zpráva výboru pro úpravu hospodářských a sociálních poměrů legionářů a jejich rodin:

I. o návrhu člena Národního shromáždění Ant. Slavíka, prof. Maxy, dra Markoviče a soudr. (tisk č. 1242) na přiznání práv pro legionáře a

II. o návrhu člena Národního shromáždění Buřívala a soudr. (tisk č. 743) o umístění vysloužilých legionářů ve státní službě (tisk č. 1429).

Po případě:

5. Zpravodaj dr. Stojan. Zpráva kulturního výboru o návrhu člena Národního shromáždění dra Jehličky a soudr. (tisk č. 1220), aby bola zriadená v Bratislave katolícka fakulta bohoslovecká (tisk č. 1428).

6. Zpravodaj dr. Viškovský. Zpráva výboru pro pozemkovou reformu o návrhu člena Národního shromáždění Bradáče, dra Viškovského, Vraného a soudr. (tisk č. 1406) v příčině náhrady propachtovatelům zemědělské půdy za doby válečné propachtované (tisk č. 1424).

Případně:

7. Volba správního výboru při pozemkovém úřadě.

Místopředseda dr. Hajn (zvoní): Zahajuji 68.schůzi Národního shromáždění a prohlašuji ji za kompetentní.

Omluvili se:

churavostí: Janoška (na neurčito), Kvapil (na neurčito), dr. Kyjovský (na týden), dr. Zahradník (na neurčito), Cingr (dodatečně za 4 týdny);

zaměstnáním: Biňovec (do 10. srpna), Klindera (na neurčito), Němeček (do 26. července). (Místopředseda zvoní: Prosím, pánové, ticho!) Paulíny (do konce prázdnin), dr. Juraj Slávik (na neurčito), Josef Špaček (do 10. srpna), Svoboda Karel, Tayerle (na 14 dní), Skurský (na 14 dní);

účastí při mírovém jednání v Paříži: Mečíř;

účastí při jednání v Krakově: Sís, dr. Vrbenský, Udržal, Jaromír Špaček, Prokeš;

trvalým zaměstnáním ze slovenského klubu: dr. Ivanka, Makovický a dr. Medvecký.

Během 67. schůze N. S. bylo tiskem rozdáno: prosím pana tajemníka, aby to přečetl.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte):

Tisk 1391. Odpověď ministra vnitra na dotaz čl. N. S. Jaroslava Roučka a soudr. o odsouzení domkáře Jakuba Dobeše z Moravských Prus pro nedodání obilí a brambor.

Tisk 1392. odpověď ministra vnitra na dotaz čl. N. S. Udržala, dr. Viškovského, Rychtery, Prokůpka a spol. o násilnictví, spáchaném dne 21. května na členech N. S.

Tisk 1393. odpověď ministra vnitra na dotaz čl. N. S. dr. B. Němce, dr. J. Matouška a soudr. ve věci obsazování úřednických míst v ústředních úřadech.

Tisk 1394. Odpověď ministra veř. prací na dotaz čl. N. S. dr. ing. M. Žuffy a soudr. o nedostatečném přidělování a dodávání uhlí pro slovenský průmysl a polní hospodářství.

Tisk 1403. Odpověď ministra vnitra na dotaz čl. N. S. Jar. Kvapila a soudr. stran ohlášeného německého odboje v sev. Čechách.

Tisk 1404. Odpověď min. vnitra na dotaz členů N. S. A. Čuříka, B. Bezděka, J. Rýpara, Kadlčáka a soudr. ve věci teroru proti organisovanému dělnictvu křesťansko-sociálnímu v Lipině na Karlově Huti u Frýdku.

Místopředseda dr. Hajn:

Výborům přikázáno z předsednictva:

Výboru finančnímu:

Tisk 1402. Vládní návrh zákona, jímž se mění zákon ze dne 9. března 1897 ř. z. č. 195 o dani z tržby cenných papírů.

Tisk 1442. Vládní osnova zákona o úvěru do 60,000.000 lir v italské měně.

Navrhuje se, aby byla zpráva podána o této vládní předloze úvěrové v nejbližší schůzi.

Není námitek; přijímá se.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (pokračuje ve čtení):

Nařízení vládní, předložená podle §u 3. zákona ze dne 24. července 1917, čís. 307 ř. z. a to:

1. nařízení, kterým se upravuje obchod výrobky železářských hutí,

2. nařízení, jímž se stanoví přejímací ceny strojených hnojiv obhospodařovaných komisí pro strojená hnojiva.

Přikázána byla výboru zásobovacímu.

Zápis o 66. schůzi N. S. Č. vyložen byl po 48 hodin ve sněmovní kanceláři. Písemných námitek podáno nebylo, jest tudíž zápis podle § 77. jedn. řádu schválen a bude vytištěn podle § 79. téhož řádu.

Přikročíme

k dennímu pořádku.

Na prvním místě jest:

1. zpráva školského výboru o návrhu člena Národního shromáždění Sonntága a soudr. (tisk č. 143) na zřízení samostatné vysoké školy zemědělské v Brně (tisk č. 1425). Referentem jest pan kol. dr. Budínský, uděluji mu slovo.

Posl. dr. Budínský: Slavný sněme!

Požadavek samostatné vysoké školy zemědělské na Moravě jest požadavek starého data. Již v r. 1863 zabýval se moravský zemský výbor touto otázkou a vyzval tehdejšího ředitele brněnského technického ústavu, aby podal dobrozdání o zřízení takovéhoto učiliště v Brně. Posl. ryt. Chlumecký na moravském zemském sněmu vypracoval na základě tohoto dobrozdání obšírnou osnovu učební pro nově projektovaný vysokoškolský ústav zemědělský a tehdy čelné hospodářské korporace a vysokoškolské ústavy zemědělské v monarchii rakouské i za hranicemi podaly o projektu velmi příznivý posudek. Proto zemský sněm 17. března 1863 při schvalování dotace pro profesora zemědělských nauk a správovědy při brněnské technice usnesl se na doložce, "aby zemský výbor co nejdříve předložil sněmu návrhy k organisaci zemědělského vyučování na Moravě vůbec, vysokoškolského zvláště".

Referentem zemského výboru v této záležitosti byl bývalý ministr rakouský dr. Al. Pražák, který také předsedal brzy na to svolané anketě odborníků, která byla sezvána zemským výborem, aby pojednala o organisaci zemědělského vyučování ve smyslu sněmovního usnesení.

Anketa projevila souhlas, aby zřízen byl na Moravě vyšší hospodářský ústav v Brně a zemský výbor předložil sněmu ke schválení příslušný návrh. Moravský sněm provedl debatu o této osnově ve schůzi ze dne 3. května 1864 a pověřil zemský výbor, aby vyjednával s vládou, aby projektovaný ústav co nejdříve byl uskutečněn a spojen s tamější německou technikou. Jednání toto se protahovalo delší dobu a poněvadž se pak ve Vídni zřídila samostatná zemědělská vysoká škola v roku 1871, bylo upuštěno vůbec od této akce a také dotyčný návrh, předloha zemského výboru sněmu moravského byla moravským sněmem z těchto důvodů zamítnuta.

To uvádím pouze jako historii vývinu a snah po zřízení vysoké zemědělské školy na Moravě. Především dlužno, slavný sněme, řešiti zásadní otázku, zda takové druhé vysoké zemědělské školy v Československém státě jest neodkladně zapotřebí. Školský výbor rozřešil otázku tuto kladně, vycházeje z nesporného stanoviska, že zřízení druhého zemědělského vysokého učiliště jest opodstatněno nejen důvody hospodářskými, a skutečně naléhavou potřebou, nýbrž i důvody vědeckými a osvětovými. Školský výbor měl proto za to, že nová škola jest nutna a že jest potřebna.

Co se týče posluchačů, bude zajisté druhá vysoká zemědělská škola míti posluchačů hojnost. Z Moravy a Slezska studovalo každoročně na vysoké škole zemědělské ve Vídni a na vysokých školách v Německu a Švýcarsku a na hospodářské akademii v Táboře a zemědělském oddělení České techniky v Praze velmi mnoho studujících české národnosti z Moravy. Před válkou bývalo na těchto školách 50 - 60 českých studujících z Moravy a Slezska ročně. Už tato číslice jest dostatečnou zárukou náležité návštěvy druhé české vysoké školy zemědělské. Nyní vedle Ratibořska k tomu přistupuje Slovensko, jehož agrární charakter je nesporný a jehož úkolům by druhá česká vysoká škola zemědělská sloužila stejně, jako Moravě a Slezsku.

Vysoká škola zemědělská v Praze pro celé území republiky československé naprosto nestačí, nepřihlížeje ani k jejímu nedostatečnému vybavení. Posluchači je tak přeplněna, že kdyby měla sloužiti potřebám celého státu, musela by míti zařízení obrovského rozsahu a to by nebylo výhodné, jelikož vysoká škola zemědělská, vychovávajíc převážně pro povolání praktické, musí pracovati do jisté míry individuelně a věnovati v laboratoři a cvičeních jednotlivým posluchačům zvýšenou pozornost, neboť v této práci laboratorní, seminární a v praktických cvičeních tkví vlastní význam vysokých škol zemědělských.

Mimo to každá vysoká škola zemědělská musí věnovati nejen ve svém programu pracovním, ale také v běžných přednáškách pozornost výrobním podmínkám toho obvodu, na který se její působnost vztahuje. Kdybychom měli pouze jediné učiliště toho druhu v Praze, i sebe důkladněji vypravené, nemožno za to míti, že by stačilo ovládnouti a v přednáškách zachytiti - v jednotlivých disciplinách výrobní podmínky Čech, Moravy, Slezska a Slovenska, území to geologicky, klimaticky tak odlišných, hospodářsky a kulturně tak rozdílných. I neodborníku je tu jasno, že vznesen je vysoký úkol na zemědělskou vysokou školu v Praze, má-li tato sloužiti pouze celému království Českému. Morava a Slezsko potřebují nezbytně své vlastní samostatné vysoké školy zemědělské, která v prvých počátcích bude i vysokou školou pro Slovensko, nežli toto území bude moci pomýšleti na zřízení vlastní slovenské vysoké školy zemědělské. Nelze vážně tvrditi, že pro celý český stát stačí jediná vysoká škola zemědělská, a zejména nyní, kdy jde o zrušení velkostatků, že prý nebude druhé vysoké zemědělské školy vůbec zapotřebí. Jak známo, vysoké školy zemědělské nemají za hlavní úkol vychovávati úřednictvo velkostatků, a jak z praxe je známo, poměrně velice malé procento absolventů vysokých škol těchto zaujímá místa hospodářských úředníků. Jsou z nich především majitelé středních a větších statků zemědělských, nájemci, úředníci zemědělských podniků průmyslových, úředníci továren, pojišťoven a bank pracujících se zemědělstvím, úředníci zemědělských rad a hospodářských společností, učitelé zemědělských škol, úředníci státní a zemští, pracující v různých technických kancelářích a výzkumných stanicích a pod.

Po válce bude potřebí mnoho vysokoškolsky vzdělaných hospodářů nejen pro zemědělské školství a různé služby státní a specielně na Slovensku, nýbrž i samostatných podnikatelů zemědělských, sil pro závazná společenstva a různá družstva zemědělská a pod.

Převratem a vývojem našeho samostatného politického života nastane větší spotřeba absolventů vysokých zemědělských škol české národnosti než bývalo dříve, nehledě ani k tomu, že odpadnou absolventi z různých škol: ve Vídni, v Krakově, hospodářské akademii v Táboře a jinde. A proto všechny obavy, že budeme míti vysokoškolské zemědělské inteligence nadbytek, nezdají se býti naprosto odůvodněnými. Za války stalo se každému jasno, že jen podnikatel odborně nejvzdělanější může i za podmínek nejhorších produktivitu udržeti a případně i stupňovati. Zvýšení výroby zemědělské patří k nejdůležitějším problémům v hospodářských úkolech Československé republiky. A protože i střední zemědělec pochopil plně význam nejvyššího odborného vzdělání, vysvětluje to onen potěšující nával na všechny školy zemědělské, který není něčím pomíjejícím, nýbrž má všechny známky trvalého zjevu. Zvláště pro školy vysoké nutno se zvýšenou návštěvou v samostatné Československé republice počítati s plnou jistotou a je proto nutno hned zříditi druhou českou vysokou školu zemědělskou na Moravě.

Moravské a slezské zemědělství jest na takovém stupni vývoje, že si zaslouží, aby toto učiliště mu co nejdříve bylo dáno, neboť škola přišla by do prostředí velmi připraveného a její vliv na další povznesení produkce zemědělské byl by v nejkratším čase patrný nejen výchovou hospodářů, ale bezprostředním vlivem profesorů, jejich badatelskou prací, směřující k prozkoumání všech výrobních podmínek tohoto území, vysokoškolským ovzduším, kterým vneslo by se do zemědělské praxe mnoho nových podnětů k utužení a dalšímu zprůmyslovění zemědělství Moravy, Slezska a Slovenska. Zvláště na Slovensku vykonala by nová vysoká škola zemědělská na Moravě mnoho záslužného pro tamější zemědělství.

Se zřetelem na to, že na Moravě zřizuje se centrální výzkumný ústav zemědělský důkladně vypravený, jehož program pracovní zahrnuje všechna odvětví výroby zemědělské a průmyslu hospodářského, jeví se nejen účelným, ale přímo nutným, aby s tímto byla současně budována i vysoká škola zemědělská, neboť jeho zařízení, jeho personál a jeho program pracovní pro vysokou školu zemědělskou byl by nejen velmi výhodný, ale umožňuje nejdokonalejší splnění úkolů a požadavků, jež na druhou českou vysokou školu zemědělskou klademe. Pro zřízení druhé české vysoké školy zemědělské mluví i důvody čistě vědecké a osvětové. Slavný sněme! Jako při universitě a jiných školách vysokých jest také při vysoké škole zemědělské zapotřebí, aby zdravé vědecké soutěže měly příznivý účinek na vědecké bádání, na vědecké působení, konkurující škole. Školský výbor řeší otázku, zdali nová škola má býti zřízena jako samostatná vysoká škola zemědělská, čili jako fakulta při vysoké škole technické v Brně, rozhodl se, uváživ všechny důvody pro i proti, převážnou většinou pro úplnou samostatnost nové vysoké školy. Toto své stanovisko pokládá za opodstatněné tím, že vysoká škola zemědělská, organisovaná jako samostatný odbor při vysoké škole technické, nemůže za posavadní organisace technik ani vědecky, ani prostorově se rozvinouti, tak jako škola samostatná, kteráž není tísněna a ve své volnosti křížena potřebami všech ostatních odborů na technice soustředěných, nehledě ani k tomu, že veliký profesorský sbor při vzájemné odvislosti jednotlivých odborů stěžuje, nebo přímo znemožňuje projednání jednotlivých odborných specielních otázek. (Tak jest!)

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP