Také po druhé stránce,
po stránce právní, kritisoval pan dr. Stránský
moji zprávu. Já, velectění pánové,
nejsem právník, jsem dělník. Nehanbím
se za to, že nejsem právník (Posl. dr. Stránský:
Já Vám to nevytýkal, že je to hanba!)
a posuzoval jsem věc čistě z praktického
hlediska. A to praktické pan dr. Stránský
doznal. I kdyby kol. Merta byl vydán, odsouzen nebude.
Jest tedy samozřejmé, že zde nejde o nic jiného,
nežli o to, aby se snad vyhovělo po právnické
stránce určitým formalitám, které
pan dr. Stránský kritisoval, ale které
ve věci samé pak zase v podstatě nic nezmění,
poněvadž výsledek bude ten, že vlastně
kol. Merta, když bude vydán, nebude odsouzen,
jako když nebude vydán, rovněž nebude
odsouzen.
Jinak nemám co říci,
nežli že se přizpůsobuji návrhu,
který zde podal kol. Ed. Burian. (Výborně!)
Předseda (zvoní):
Debata je skončena
a přistoupíme k hlasování.
Prosím pány, aby zaujali
svá místa. (Děje se.)
Jelikož pan zpravodaj se přizpůsobil
návrhu pana kol. Ed. Buriana a také pan kol.
dr. Stránský se témuž návrhu
přizpůsobil, čímž jaksi odvolal
svůj vlastní návrh, budeme hlasovati pouze
o návrhu kol. Ed. Buriana, dle něhož
se tato věc vrací výboru imunitnímu.
Jsou snad proti tomu námitky?
(Nebyly.)
Námitek proti tomu není,
dám tedy hlasovati.
Kdo souhlasí s tím,
aby se záležitost právě projednávaná
vrátila výboru imunitnímu, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Návrh
tento jest přijat a tím tento odstavec denního
pořádku jest vyřízen.
Přistoupíme k odstavci
dalšímu, jímž jest:
7. Zpráva technického
výboru o návrhu člena Národního
shromáždění inž. Bečky,
inž. Nekvasila a soudr. (tisk č. 63), aby bylo
zřízeno oddělení pro vodní
dopravu při ministerstvu pro veřejné práce
(tisk č. 823).
Zpravodajem jest kol. inž. Nekvasil.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. inž. Nekvasil:
Velevážené Národní shromáždění!
Byl jsem pověřen, abych
vám referoval o návrhu technického výboru
a o jeho jednomyslném usnesení na zřízení
oddělení pro vodní dopravu při ministerstvu
pro veřejné práce. Tento návrh byl
podán již před nějakým časem,
jeho účelnost jest prokázána a jen
tím, že byly některé změny ve
stylisaci, se to zdrželo, takže teprve nyní přichází
to na pořad, ačkoliv již by oddělení
toto mělo fungovati.
Doprava jest jedním z nejdůležitějších
činitelů našeho státního rozvoje.
Potraviny, zboží a výrobky průmyslové
nutno z místa výroby dopraviti v pravý čas
do místa potřeby, nebo vyvézti neb přivézti
přes hranice. Dosíci spojení s mořem
jest jednou z nejpřednějších potřeb
našeho vnitrozemského státu.
Celková doprava děje
se u nás hlavně po železnici, po vodě
a po nápravě. Dopravu vzduchem není možno
prozatím vzíti pro praktickou úvahu.
Železnice je prostředek
dopravní, který nemůže vyhovovati alespoň
v této době potřebě. Železnice
jsou známými poměry válečnými
vykořistěny tak, že musí trvale zdražiti
svůj provoz. Mimo to je nedostatek vagonů, nedostatek
lokomotiv, takže ani není možno tonáž
sehnati.
Do přístavů
námořních vedou pak železnice cizích
států, které nemohou býti naším
státem tarifárně ovládány,
a volnost průvozu není v naší moci.
O dopravě po nápravě
může býti uvažováno jen pro lokální
potřebu, a i tu jednak nedostatkem potahů a automobilů,
jednak nedostatkem dobrých cest a silnic doprava tato je
na nejmenší míru omezována a zdražována.
Nutno tedy tím větší
pozornost věnovati dopravě po vodě a po vodních
cestách vnitrozemských, spějících
k mořím.
Tyto cesty vodní budou buď
prohlášeny mezinárodními a účast
ve správě jejich bude naší republice
zajištěna, nebo budou prohlášeny za cesty
svobodné, tedy pro naši plavbu volné i v cizím
území.
Máme přirozené
dráhy vodní uvnitř našeho státu,
které spojiti se dají umělými vodními
cestami mezi sebou a kteréž připojují
se zase na velké přirozené mezinárodní
dráhy vodní, Labe, Odru, Vislu a Dunaj. Tím
dosahujeme spojení s mořem Severním a Černým,
čímž spojena jest naše republika se svým
loďstvem mořským a tedy s celým světem.
Otázka vodní dopravy
vstupuje tím, že vláda republiky zajistila
české plavbě místo na Dunaji, do akutního
stadia.
Po uzavření míru
jistě se splní snaha vlády, aby také
plavba česká mimo vnitrozemské, již
splavné cesty zaujala místo na Labi, Odře
a Visle, a to v takovém rozměru, jak toho potřeba
obchodu, průmyslu a zemědělství republiky
Československé v blízké již budoucnosti
bude vyžadovati.
Aby tohoto cíle bylo dosaženo,
třeba zavésti vhodná obchodně-politická
i diplomatická jednání, kterými by
volná plavba bez poplatků v území
Československé republiky až do širého
moře byla zajištěna, organisovati vývozní
činnost průmyslu a obchodu a hlavně opatřiti
vlastní Československou lodní plavbu a mužstvo
plavební a organisovati průvoz stavebních
zařízení.
Technický výbor obrátil
zřetel svůj především k organisaci
dopravy samé a má za to, že lze podstatně
přispěti k dosažení úspěchů
v tomto dopravním oboru, bude-li zřízen zvláštní
dohled na vedení průvozu a svěřen
zvláštnímu oddělení pro vodní
dopravu.
Toto oddělení, jehož
sídlo bude v Praze u ministerstva pro veřejné
práce, vypraveno bude příslušnými
odbočkami podle potřeby plavebních cest jednotlivých
zemí, nebo jednotlivých povodí.
Úlohou jeho má býti
povšechně opatřovati vše, co by zajišťovalo
nerušenou a tedy co největší výkonnost
plavební cesty.
Působnost tohoto oddělení
vytčena jest jasně v osmi paragrafech navrhovaného
zákona a není snad zapotřebí blíže
se o tom zmiňovati.
Musím podotknouti, že
pokud se týká různých úkolů
oddělení tohoto, vlastně již některé
jsou vykonány. Bude tedy záhodno, aby se příslušné
úřady spojily, aby byly organisovány v oddělení
pro vodní dopravu. Také finanční náklad
nebude buď žádný, nebo velice malý,
jelikož veškerá tato oddělení a
veškeré tyto úřady budou jaksi organisovány
a již stávají, takže vydání
na ně budou vlastně spojena v tomto oddělení.
Z těchto důvodů
navrhuji, aby slavné Národní shromáždění
přijalo předložený zákon.
Místopředseda dr. Hajn
(zvoní):
Dalších řečníků
není, debata jest skončena. Prosím,
zaujměte místa.
Budeme hlasovati o navržené
osnově o všech třech §§ najednou,
jakož i o nadpisu.
Námitek není? (Nebyly.)
Kdo jest pro předlohu i s
nadpisem, račiž povstati. (Děje se.)
To jest většina. Přijímá
se.
Přeje si pan zpravodaj nějakou
textovou změnu?
Zpravodaj posl. Nekvasil:
Ne!
Místopředseda dr. Hajn:
Budeme hlasovati ve druhém
čtení. Kdo jest pro návrh ve druhém
čtení? (Přítomní povstávají.)
Jest přijat.
Přistoupíme k dalšímu
předmětu, to jest:
8. Zpráva právního
výboru o vládním návrhu zákona
(tisk č. 689) o zákonné ochraně
československé republiky (tisk č. 1382).
Referentem jest pan dr. Kubíček,
uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Kubíček:
Když. 28. října vyhlášena byla
naše republika, bylo prohlášeno, že zůstávají
v platnosti veškerá stávající
nařízení a ustanovení zákonná.
Samo sebou se rozumělo u nás v Čechách,
na Moravě a ve Slezsku, že kdekoliv v zákoně
se mluví o ochraně státu, o ochraně
jeho organisací, jeho zřízenců, stále
se mluví o státu rakouském, míní
se tím stát československý. Na Slovensku
však vznikla některá nedorozumění
v této otázce, kde nechtělo se tomu rozuměti
v některých případech, kde se mluvilo
o ochraně uherského státu, že se tím
míní ochrana československé republiky.
Aby se zabránilo veškerým nedorozuměním,
byla vládou vypracována osnova návrhu zákona
o ochraně československé republiky v tom
smyslu, že v zákonech a nařízeních
na místě slov: "rakouský, uherský",
neb "rakousko-uherský" zavádí se
slovo "československý", případně
"československá republika". V jiném
případě, kde byla slova: "císařský
královský", aneb "císařský
a královský" platí totéž
a napříště se bude v zákonech
uváděti "československý"
případně "československá
republika".
Tím dostává
se jaksi i na venek a také uvnitř v zákonech
naší republice zákonného označení
a nahražuje se tím jistá mezera ve stávajícím
zákonodárství.
Já jako referent doporučuji
Národnímu shromáždění,
aby vládní návrh přijalo tak, jak
byl výborem navržen.
Místopředseda dr. Hajn
(zvoní):
Není dalších řečníků,
debata jest ukončena. Budeme hlasovati
o obou paragrafech najednou, jakož i o nadpisu zákona.
Jsou námitky? (Nebyly.)
Kdo jest pro návrh zákona,
račiž povstati. (Děje se.)
Návrh se přijímá
v prvním čtení
a budeme hlasovati hned ve druhém čtení.
Má pan referent nějaké
textové změny?
Zpravodaj posl. dr. Kubíček:
Ne!
Místopředseda dr. Hajn:
Kdo jest pro návrh zákona ve druhém
čtení?
Přijímá se.
Přejdeme k dalšímu
předmětu, jímž jest:
9. Zpráva právního
výboru o vládním návrhu zákona
(tisk č. 590) o snížení věku
nezletilosti (tisk č. 1383).
Zpravodajem jest p. dr. Matoušek.
Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Matoušek:
Vážené Národní shromáždění!
Jako referent právního
výboru dovoluji si doporučiti slavnému Národnímu
shromáždění ku přijetí
zákon, jímž se snižuje věk nezletilosti
ze 24 na 21 let.
V právním výboru
byl vládní návrh s takovou jednomyslností
přijat, že myslím, že není třeba
odůvodňovati jej ani historickými důvody,
ani důvody srovnávací pravovědy, dle
níž v jiných státech, jako na př.
ve Švýcarsku 20. rok, v německé říši
21. rok byl uznán za hranici zletilosti. Také věcné
důvody mluví pro to, aby věk zletilosti u
nás snížen byl z 24. roku na rok 21. Proto
právní výbor jednomyslně přijal
zásadu hlavní, jsa toho náhledu, že
je potřebí zprávu, resp. návrh vládní
doplniti §em 8., totiž paragrafem, jímž
by bylo pojato do zákona ustanovení přechodné.
Jmenovitě uznal tedy právní výbor,
že navrhovanou osnovu třeba doplniti ustanovením,
jímž by bylo řečeno, že přijatý
zákon nedotýká se těch smluv a právních
jednání, která učiněna byla
před vyhlášením zákona, a která
nabytí neb zánik práv a závazků
podmiňují nabytím fysické zletilosti.
Právní výbor chtěl tím chránit
nabytých práv, maje za to, že novým
zákonem nelze rušiti práva (závazky),
která podmíněna byla zletilostí v
době, kdy tato zletilost dovršovala se teprve 24.
rokem.
Tímto ustanovením právní
výbor doplnil vládní návrh, v ostatním
přijal vládní návrh nezměněný
až na nepatrné stylistické změny.
Z těchto všech důvodů
dovoluji si jako referent právního výboru
doporučiti Národnímu shromáždění,
aby s tímto doplněním vládní
návrh přijalo, odvolávaje se jak na důvodovou
zprávu své zprávy, tak na důvody vládního
návrhu.
Místopředseda dr. Hajn
(zvoní): Debata je skončena, protože
není žádných návrhů jiných.
Budeme hlasovati najednou o všech 10 paragrafech,
jakož i o nadpisu zákona. Námitek proti tomu
není. (Nebyly.)
Kdo jest v prvním čtení
pro návrh, račiž povstati (Děje se).
Přijímá se.
Budeme hlasovati i ve druhém
čtení. Má pan zpravodaj nějaké
poznámky?
Zpravodaj posl. dr. Matoušek:
Nikoli.
Místopředseda dr. Hajn:
Kdo je pro návrh i ve druhém čtení?
Návrh přijímá
se také ve druhém čtení.
Přikročíme k
dalšímu předmětu denního pořádku,
jímž jest:
10. Zpráva právního
výboru o vládním návrhu (tisk
č. 506), aby byl vydán zákon, kterým
se nařizuje příročí o přerušení
sporů pro pohledávky ze smluv s bývalým
c. k. erárem, c. a k. erárem a král. uherským
erárem (tisk č. 1367).
Zpravodajem jest pan kolega dr. Klouda.
Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Klouda:
Velectěné Národní shromáždění!
Poněvadž pozornost slavného
Národního shromáždění
je vyčerpána velmi důležitými
událostmi, které se zde odehrály, musím
se omeziti na referát nejvýše stručný.
Jedná se sice také o důležitou věc,
o možné újmy státu, které hrozí
mu podáním žalob a vedením exekucí
pro značné obnosy, pro obnosy, které dle
referátu obchodní a živnostenské komory
v Praze dosahují výše téměř
jedné miliardy, tedy jistě věc důležitá,
která byla také již podrobně probrána
právním výborem a proto mohu se omeziti na
zcela stručné doporučení zákonné
předlohy.
Návrh zákona, kterým
se má naříditi příročí
pro pohledávky za bývalým c. k. erárem,
c. a k. erárem a královským uherským
erárem, vyvolat může dalekosáhlé
praktické důsledky a protože ozvaly se podstatné
některé námitky proti vládnímu
návrhu, uznal právní výbor za potřebno,
aby dříve vyžádal si mínění
súčastněných na této záležitosti
zájemníků. Vyžádáno tedy
dobré zdání Obchodní a živnostenské
komory v Praze. Obchodní komora podala své dobré
zdání, v němž zásadně
projevila naprostý souhlas s navrženými opatřeními
vlády, uznala důvodovou zprávu, kterou vláda
doprovázela návrh svůj, za plně přesvědčivou
a prohlásila, že až na nepatrné změny
nemá proti návrhu zákona námitek.
Poněvadž takto promluvili povolaní zájemníci,
poněvadž na druhé straně jednak ministerstvo
Národní obrany a jednak ministerstvo financí
naléhalo, aby učiněna byla vhodná
opatření, kterými by byly znemožněny
další spory a vedení exekucí pro pohledávky
za cís. král. erárem a cís. a kr.
erárem, jakož i za král. uherským erárem,
usnesl se výbor právní ve schůzi konané
dne 17. července t. r. jednomyslně, aby návrh
vlády byl schválen s nepatrnými změnami
stylistickými. Se zřetelem na mínění,
projevené z kruhů účastníků,
budiž však výslovně konstatováno,
že přijetím vládního návrhu
nemá býti řešena zásadní
otázka, ani nemá býti praejudikováno
této zásadní otázce, zda a na kolik
náš stát přejímá závazky
bývalého státu rakouského, nebo státu
uherského, nebo společného mocnářství
Rakousko-Uherského. Naopak, že řešení
této otázky má býti a musí
býti vyhrazeno konečnému vyrovnání
mezi těmito bývalými útvary státními,
tedy mezi bývalým Rakouskem, bývalým
Uherskem a bývalým mocnářstvím
Rakousko-Uherským a mezi novými státy, nastoupivšími
na místo těchto zaniklých útvarů.