Středa 23. července 1919

Obchodní a živnostenská komora vyslovila ještě přání, aby k § 3. vládního návrhu, kterým se stanoví, že nařízením vlády mohou vyňaty býti jisté druhy pohledávek z platnosti příročí, byl přičiněn dodatek, podle kterého by výjimka taková byla vydána teprve po slyšení zákonných zájmových zastupitelstev. Právní výbor nepřiklonil se k tomuto podnětu, poněvadž právě výjimečné opatření, kterého bude v těch kterých případech potřebí, vyžaduje rychlého opatření a mimo to oněm zákonným zájmovým zastupitelstvům resp. jednotlivcům, anebo súčastněným kruhům, jest za daných poměrů ponecháno dostatek iniciativy, by se domáhaly na vládě vydání příslušného opatření, kterým by zájmy té které věřitelské skupiny, jež má pohledávky za bývalým erárem, byly s dostatek ochráněny.

Proto doporučuje právní výbor, aby Národní shromáždění schválilo osnovu zákona ve znění, jak připojena jest ku zprávě výborové. (Výborně!)

Místopředseda dr. Hajn (zvoní): Protože není dalších řečníků, jest debata ukončena, budeme hlasovati. Budeme hlasovati o všech sedmi paragrafech najednou, jakož i o nadpisu návrhu. Není námitek. (Nebyly.) Kdo jest pro návrh zákona i s nadpisem, nechť povstane. (Děje se.) Prosím, pánové, račte hlasovati.

Přijímá se v prvém čtení.

V druhém čtení má pan referent něco? (Referent posl. dr. Klouda: Nic!) Kdo je v druhém čtení pro návrh? Přijímá se.

Přikročíme k dalšímu bodu, to jest:

11. Zpráva školského výboru o návrhu člena Národního shromáždění dra Velicha, dra Srdínka, dra Krejčího, Housera, dra Lukavského a soudr. (tisk č. 516), aby byla zřízena československá státní vysoká škola obchodní v Praze a o peticích číslo 340, 345, 357, 374, 388, 394, 396, 406, 412, 443, 446, 461, 469, 532, 622 a 662, které žádají, by byla zřízena tato škola (tisk č. 1366).

Zpravodajem jest pan dr. Budínský, uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Budínský: Slavné Národní shromáždění!

Poněvadž plenum sněmovny nemá zvláštního zájmu, by věnovalo pozornost tak důležité věci, jako jest předloha o zřízení vysoké školy obchodní, mám za to, že vykonám svou povinnost, když poukáži k tištěné zprávě a dovolím si tuto zprávu doporučiti slavnému Národnímu shromáždění k přijetí. Republika splácí jeden z těch dluhů, které bývalý rakouský stát nepoctivě zůstal českému národu dlužen. Jediná otázka, která při řešení tohoto problému zůstala nerozřešenou, jest, jestli nynější potřeba českého národa vyžaduje, by současně byly zřízeny vysoké školy dvě či jedna. Otázka tato dořešena bude dojednáním druhého referátu, jenž obírá se návrhem, aby vysoká obchodní škola zřízena byla v Olomouci a proto pro dnes mám za to, že není třeba touto otázkou se zabývati.

Proto doporučuji zákonnou osnovu slavnému Národnímu shromáždění k přijetí. (Výborně! Potlesk.)

Předseda: K slovu není nikdo přihlášen. Debata jest skončena. Přistoupíme k hlasování. Poněvadž předloha sama má pouze 5 paragrafů, a není žádného pozměňovacího návrhu, budeme hlasovati o předloze v celku, o nadpisu zákona a o všech 5 paragrafech. Námitek není. (Nebyly.) Budeme hlasovati, jak jsem uvedl.

Kdo souhlasí s §§ 1., 2., 3., 4. a 5., jakož i s nadpisem zákona podle zprávy výboru školského, prosím, aby povstal. (Děje se.) To je většina. § 1.-5., jakož i nadpis zákona jsou schváleny v prvním čtení. Přeje si pan zpravodaj slova k druhému čtení? Není tomu tak.

Kdo souhlasí s právě přijatým zákonem v prvním čtení také ve druhém čtení, prosím, aby povstal. (Děje se.) To je většina. Zákon je schválen také ve druhém čtení (Potlesk) a tím jest tento odstavec denního pořádku vyčerpán, a přistoupíme k odstavci dalšímu, jímž jest:

12. Zpráva státně-zřízeneckého výboru o návrhu člena Národního shromáždění Gustava Navrátila a soudr. (tisk č. 596) o finanční úhradě úpravy služebních poměrů kancelářských zaměstnanců státních drah (tisk č. 1387).

Zpravodajem jest p. kol. Gustav Navrátil. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. Gustav Navrátil: Státně zřízenecký výbor se usnesl na resoluci, kterou se upravují poměry kancelářských zaměstnanců státních drah. Není třeba, abych resoluci odůvodňoval, jelikož tiskem rozdána byla důvodová zpráva, která jest dosti obsáhlá. Chci jen podotknouti, že resolucí tou budou upraveny nejen služební poměry personálu samého, ale povzbuzena bude činnost a svědomitost toho personálu, který nejdéle trval v čekání na úpravu svých poměrů.

Doporučuji zejména vládě, by benevolentně si vysvětlila všechny podmínky jmenování a aby pomýšlela na úpravu dalších kategorií, které nejsou zahrnuty do resoluce, hlavně co se týče výpomocných ženských sil. Ty musí býti co nejdříve definitivně jmenovány a jejich poměry musí býti upraveny. Doporučuji Národnímu shromáždění, by resoluce byla přijata. (Výborně! Potlesk.)

Předseda: K slovu není nikdo přihlášen. Debata jest skončena. Přistoupíme k hlasování.

Prosím pány, aby zaujali svá místa.

Kdo souhlasí s resolučním návrhem, obsaženým ve zprávě výboru státně zřízeneckého a doporučeným právě panem zpravodajem, prosím, aby povstal se svého místa. (Děje se.)

To jest většina. Resoluce, obsažená ve zprávě výborové, jest tímto schválena a tím odstavec tento denního pořádku jest vyřízen.

Přistoupíme k odstavci dalšímu, jímž jest:

13. zpráva státně-zřízeneckého výboru o návrhu člena N. S. Buřívala a spol., aby byly přiznány zvýšené drahotní vedlejší požitky a přídavky na činži pro veškeré dělnictvo čsl. drah, jakož i pro veškeré provisorní, skladištní a staniční zaměstnance a dále, by přiznán byl dlouholetý úvěr za mírných splátek na opatření potravin, oděvů, prádla a obuvi. Tisk 1388.

Zpravodajem jest pan kolega Buříval. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj poslanec Buříval: Vážené Národní shromáždění!

Zpráva, o které dnes mluvím, jest velice obsažně tiskem vylíčena, takže slovního doprovodu nebude příliš mnoho zapotřebí. Poznamenávám, že usnesení, které se stalo ve státně zřízeneckém výboru, se podstatně liší od původního návrhu, který byl v Národním shromáždění podán. Původní návrh žádal, aby dělníkům zvýšena byla mzda, a to všem bez rozdílu asi o 6 K. Konečně žádal, aby déle zaměstnaným dělníkům přiznán byl také příplatek na činži, a to proto, poněvadž doposud nepodléhají ustanovením služebního řádu, následkem čehož nemají nároku na příbytečné tak jako ostatní zaměstnanci definitivní. Původní návrh dále žádal, aby byly vedlejší požitky vypláceny na tak dlouho, až definitivní a všeobecná mzdová úprava bude moci býti provedena, a dále žádal v různých směrech úlevy pro dělnictvo, které doposud následkem nedostatečných ustanovení pracovního řádu trpí.

Netřeba připomínati, že požadavky zaměstnancův u státních drah jsou v plné míře opodstatněny. Já považuji za svou povinnost, zejména s tohoto místa zdůrazniti, že mzdové poměry ve službách státních zaměstnaných - nejen dělníků, ale i veškerých ostatních zaměstnanců státních - jsou velice ubohé, že nejsou s to ti lidé následkem té veliké drahoty obstáti, aby kryli to nejnutnější ve svém domácím rozpočtu, že jest tedy příkazem přímo kategorickým, aby ve prospěch těchto zaměstnanců, jichž počet není malý, nýbrž činí 130.000 zaměstnanců, - s rodinami jistě že daleko více než půl milionu osob - že tedy jest povinností, by poměry jejich byly upraveny a to způsobem co nejrychlejším.

Ze všech těchto příčin, poněvadž již také státně zřízenecký výbor přiklonil se k tomu, že nelze v tom duchu, jak původní návrh toho žádal, poměry upravovati, že nelze konečně všecko šmahem způsobiti, by ta spokojenost zaměstnanců v plné míře byla získána, nýbrž, že jest zapotřebí, by postupem času od případu k případu různá zlepšení se prováděla, přijaty byly proposice, které byly ohlášeny ministerstvem železnic a pro které jest i také postaráno o úvěr, tedy doporučuji vám, abyste tyto proposice státně zřízeneckého výboru rovněž schválili. K vůli informací poznamenávám, že o otázku úhrady jest v daném okamžiku postaráno, a to tím, co bylo obsaženo ve zprávě rozpočtového výboru. Rozpočtový výbor přijal resoluci, která konečně také v Národním shromáždění byla schválena, by za účelem provádění zákona o osmihodinové době pracovní vydána byla částka ve výši 50,250.000 K z přebytků, které správa železniční bude míti ze zvýšení tarifů. Tedy otázka úhrady, otázka finanční není snad překážkou, nýbrž jest o úhradu postaráno. Mohou tedy od 1. července, jak právě navrhováno, příplatky ke mzdám ve výši 1˙50 K pro venkovská města, ve výši 2 K pro Prahu býti schváleny, provedeny, přiznány a konečně také vyplaceny. Současně, pokud se týče paušálu ve smyslu těch proposic ministerstva železnic, i tato otázka jest rozřešena velmi účelně. Rozumný člověk musí souhlasiti s tím, aby určité práce, které se konají mimo domov, které vyžadují nadobyčejné fysické námahy, by další úkony, kde se žádá také zvýšená zodpovědnost, prostě byly honorovány, by byly posuzovány jistě takovým způsobem, aby ti, kteří mají povinnost konati tuto práci, mohli ji konati s vědomím, že stát uznává jejich zodpovědnost i také to risiko práce a že to dovede také ocenit.

Při této příležitosti žádám, poněvadž jde o určité pohledávky zaměstnancův od 1. ledna 1919, poněvadž zákon o 8hodinové době pracovní vešel v platnost 13. ledna t. r. a poněvadž tito zaměstnanci mají tedy právo 1. ledna již žádati přiznání těchto paušálů, ale doposud je ještě, třeba, že byl červenec, nedostali, aby jim ještě dříve, než se dojde k nějakému definitivnímu vyúčtování, poskytovány byly zálohy na tyto paušály, na ty obnosy, na které mají v duchu této resoluce právo.

Připomínám, že to není přemrštěno, že to není neodůvodněno, ba naopak jest veliká bída mezi zaměstnanci a jest zapotřebí, by této bídě bylo čeleno. To se může v daném okamžiku učiniti tím, že přednostové budou zmocnění, by tyto zálohy poskytovali.

Ze všech těchto důvodů doporučuji návrh resoluční státně zřízeneckého výboru, který zní takto:

Slavné Národní shromáždění, račiž se usnésti:

Ministerstvo železnic a ministerstvo financí se zmocňují, by pro zatímní úpravu požitků zaměstnanců státních drah, kterými hradí se příplatky a odměny za služební výkon, způsobený jednak opožděním se vlaku, nebo jinými mimořádnými okolnostmi, po rozumu § 6. zákona o 8hod. době pracovní, jednak odkladem provádění téhož zákona, a konečně pohotovostí po rozumu § 7. cit. zákona, vydána byla částka K 50,180.000, a to ze zvýšených příjmů, zvýšených tarifů v duchu resoluce rozpočtového výboru, přijaté v Národním shromáždění.

Částka tato budiž rozdělena takto:

I. Příplatky ke mzdě a platům pro zaměstnance nalézající se v denní mzdě, bydlící v policejním rayoně pražském, celkem pro 16.500 osob K 5,680˙500, pro zaměstnance na venkově celkem 113.300 osob K 29,066.625, dohromady K 34,747.125.

II. Paušály: Zvýšený náklad na rok 1919: pro 1800 zaměstnanců ve službě strojní a dílenské K 1,105.320, pro službu staniční 12.600 zaměstnanců K 8,417.040, při službě dozorčí a udržovací 7.139 zaměstnanců K 3,562.140, dohromady K 13,084.500.

III. Úprava cestovného pro přednosty sekcí K 170.000, úprava služeb. přídavků přednostův a správců stanic K 2,256.980.

Od této částky se odpočítá dřívější náklad na přednosty a úspora na paušál pro dopravní zřízence staniční služby; jelikož požitek přednostenského přídavku vylučuje požitek paušálu 685.000 K, zbývá zvýšený náklad 1,910.000 K.

Celkový přehled úpravy platu a mzdy 35,000.000 K, paušál 13,600.000 K, úprava přednostenských přídavkův a paušály 2,080.000 K. činí úhrnem 50,180.000 K.

Provésti tuto úpravu zmocňuje se ministerstvo železnic podle prováděcích nařízení k tomu konci vydaných. Doporučuji, by ve smyslu tohoto resolučního návrhu tato otázka byla vyřešena.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata je skončena, budeme hlasovati. Prosím pány, by zaujali svá místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí s resolučním návrhem právě přečteným a obsaženým na straně 6. ve zprávě výboru státně zřízeneckého, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. Resoluční návrh je přijat a tím tento odstavec denního pořádku je vyřízen.

Přistoupíme ke 14. odstavci, jímž je:

14. Zpráva zásobovacího výboru o návrhu člena Národního shromáždění Jos. Šamalíka a soudr. (tisk. č. 1004), aby byla uvolněna zemědělská výroba a sklizeň, jakož i o peticích, aby byl uvolněn obchod s obilím, a aby byly zrušeny příslušné ústředny (tisk č. 1384).

Zpravodajem je pan kol. dr. Viškovský, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj posl. dr. Viškovský: Slavné Národní shromáždění!

Po delší dobu objevuje se ve veřejnosti, a to jak v kruzích výrobních, tak i v kruzích konsumentských silné hnutí pro to, by odbudovány byly ony válečné výtvory, kterýmž říkáme různé ústředny, syndikáty atd.

Tomuto hnutí odpovídá též návrh, o který právě běží, a to návrh posl. Jos. Šamalíka a soudr., aby uvolněna byla zemědělská výroba a sklizeň pro nejbližší období.

K tomuto návrhu pojí se také četné petice, aby uvolněn byl obchod s obilím, a aby byly zrušeny příslušné ústředny, kteréžto petice vyřizují se zároveň touto zprávou, kterou právě podávám.

Systém válečného obhospodařování sklizně, a to systém, který v sobě chová zabavení a státní obhospodařování, státní stanovení dávek spotřebních atd., není jistě systémem, který by býval vzbudil sympatie veřejnosti a to ani na straně výrobců, ani na straně konsumentů. Tento systém jest dílem nouze, která vyžádala si, aby to, co jest poměrně v malém množství k disposici, bylo rozděleno podle jednotlivých dávek, a aby bylo distribuováno místně a časově tak, aby potřeba ve státě s omezenými zásobami mohla vystačiti.

Konsumenti nemohli býti nadšeni touto soustavou proto, poněvadž dostávalo se jim pro jejich spotřebu příliš málo. Následkem nedostatku zboží byla také jakost nedostatečná, protože se vymílalo obilí na vysoký stupeň. Kromě toho selhávalo zásobování každé chvíle, neboť bylo zásob nedostatek, a jak dobře víme, zásoby ještě ze zemí našich vyváženy byly za doby rakouské do jiných zemí, zvláště do Dolních Rakous a Vídně.

Producenti nemohli býti nadšeni touto soustavou pro ony závady, které byly spojeny s rekvisiční politikou, snižující co možná nejvíce dávky samozásobitelů, sahající dokonce i na potřebné osivo a na potřebné dávky pro krmení, způsobující vexatorní pro zemědělce kontrolu při mletí atd. Také politika cenová, která byla s touto soustavou spojena, nebyla právě účelná a vhodná. Ona hleděla zdánlivě vyhověti veřejnosti, ale byla to cenová politika, která sice stanovila státní ceny, obecenstvu snad líbivé, ale ceny bez zboží. Tato politika způsobila pak na konec značný pokles produkce a to jak produkčních ploch, tak i produkce samé.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP