Obchodní a živnostenská
komora vyslovila ještě přání,
aby k § 3. vládního návrhu, kterým
se stanoví, že nařízením vlády
mohou vyňaty býti jisté druhy pohledávek
z platnosti příročí, byl přičiněn
dodatek, podle kterého by výjimka taková
byla vydána teprve po slyšení zákonných
zájmových zastupitelstev. Právní výbor
nepřiklonil se k tomuto podnětu, poněvadž
právě výjimečné opatření,
kterého bude v těch kterých případech
potřebí, vyžaduje rychlého opatření
a mimo to oněm zákonným zájmovým
zastupitelstvům resp. jednotlivcům, anebo súčastněným
kruhům, jest za daných poměrů ponecháno
dostatek iniciativy, by se domáhaly na vládě
vydání příslušného opatření,
kterým by zájmy té které věřitelské
skupiny, jež má pohledávky za bývalým
erárem, byly s dostatek ochráněny.
Proto doporučuje právní
výbor, aby Národní shromáždění
schválilo osnovu zákona ve znění,
jak připojena jest ku zprávě výborové.
(Výborně!)
Místopředseda dr. Hajn
(zvoní): Protože není dalších
řečníků, jest debata ukončena,
budeme hlasovati. Budeme hlasovati o všech sedmi paragrafech
najednou, jakož i o nadpisu návrhu. Není námitek.
(Nebyly.) Kdo jest pro návrh zákona i s nadpisem,
nechť povstane. (Děje se.) Prosím, pánové,
račte hlasovati.
Přijímá se
v prvém čtení.
V druhém čtení
má pan referent něco? (Referent posl. dr. Klouda:
Nic!) Kdo je v druhém čtení pro
návrh? Přijímá se.
Přikročíme k
dalšímu bodu, to jest:
11. Zpráva školského
výboru o návrhu člena Národního
shromáždění dra Velicha,
dra Srdínka, dra Krejčího,
Housera, dra Lukavského a soudr. (tisk
č. 516), aby byla zřízena československá
státní vysoká škola obchodní
v Praze a o peticích číslo 340,
345, 357, 374, 388, 394, 396, 406, 412, 443, 446, 461, 469, 532,
622 a 662, které žádají, by byla
zřízena tato škola (tisk č. 1366).
Zpravodajem jest pan dr. Budínský,
uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Budínský:
Slavné Národní shromáždění!
Poněvadž plenum sněmovny
nemá zvláštního zájmu, by věnovalo
pozornost tak důležité věci, jako jest
předloha o zřízení vysoké školy
obchodní, mám za to, že vykonám svou
povinnost, když poukáži k tištěné
zprávě a dovolím si tuto zprávu doporučiti
slavnému Národnímu shromáždění
k přijetí. Republika splácí jeden
z těch dluhů, které bývalý
rakouský stát nepoctivě zůstal českému
národu dlužen. Jediná otázka, která
při řešení tohoto problému zůstala
nerozřešenou, jest, jestli nynější
potřeba českého národa vyžaduje,
by současně byly zřízeny vysoké
školy dvě či jedna. Otázka tato dořešena
bude dojednáním druhého referátu,
jenž obírá se návrhem, aby vysoká
obchodní škola zřízena byla v Olomouci
a proto pro dnes mám za to, že není třeba
touto otázkou se zabývati.
Proto doporučuji zákonnou
osnovu slavnému Národnímu shromáždění
k přijetí. (Výborně! Potlesk.)
Předseda:
K slovu není nikdo přihlášen. Debata
jest skončena. Přistoupíme k hlasování.
Poněvadž předloha sama má pouze 5 paragrafů,
a není žádného pozměňovacího
návrhu, budeme hlasovati o předloze v celku, o nadpisu
zákona a o všech 5 paragrafech. Námitek není.
(Nebyly.) Budeme hlasovati, jak jsem uvedl.
Kdo souhlasí s §§
1., 2., 3., 4. a 5., jakož i s nadpisem zákona podle
zprávy výboru školského, prosím,
aby povstal. (Děje se.) To je většina.
§ 1.-5., jakož i nadpis zákona jsou schváleny
v prvním čtení. Přeje si pan zpravodaj
slova k druhému čtení? Není
tomu tak.
Kdo souhlasí s právě
přijatým zákonem v prvním čtení
také ve druhém čtení, prosím,
aby povstal. (Děje se.) To je většina.
Zákon je schválen také ve druhém
čtení (Potlesk) a tím jest tento
odstavec denního pořádku vyčerpán,
a přistoupíme k odstavci dalšímu, jímž
jest:
12. Zpráva státně-zřízeneckého
výboru o návrhu člena Národního
shromáždění Gustava Navrátila
a soudr. (tisk č. 596) o finanční
úhradě úpravy služebních poměrů
kancelářských zaměstnanců státních
drah (tisk č. 1387).
Zpravodajem jest p. kol. Gustav Navrátil.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Gustav Navrátil:
Státně zřízenecký výbor
se usnesl na resoluci, kterou se upravují poměry
kancelářských zaměstnanců státních
drah. Není třeba, abych resoluci odůvodňoval,
jelikož tiskem rozdána byla důvodová
zpráva, která jest dosti obsáhlá.
Chci jen podotknouti, že resolucí tou budou upraveny
nejen služební poměry personálu samého,
ale povzbuzena bude činnost a svědomitost toho personálu,
který nejdéle trval v čekání
na úpravu svých poměrů.
Doporučuji zejména
vládě, by benevolentně si vysvětlila
všechny podmínky jmenování a aby pomýšlela
na úpravu dalších kategorií, které
nejsou zahrnuty do resoluce, hlavně co se týče
výpomocných ženských sil. Ty musí
býti co nejdříve definitivně jmenovány
a jejich poměry musí býti upraveny. Doporučuji
Národnímu shromáždění,
by resoluce byla přijata. (Výborně! Potlesk.)
Předseda:
K slovu není nikdo přihlášen. Debata
jest skončena. Přistoupíme k hlasování.
Prosím pány, aby zaujali
svá místa.
Kdo souhlasí s resolučním
návrhem, obsaženým ve zprávě
výboru státně zřízeneckého
a doporučeným právě panem zpravodajem,
prosím, aby povstal se svého místa. (Děje
se.)
To jest většina. Resoluce,
obsažená ve zprávě výborové,
jest tímto schválena a tím odstavec
tento denního pořádku jest vyřízen.
Přistoupíme k odstavci
dalšímu, jímž jest:
13. zpráva státně-zřízeneckého
výboru o návrhu člena N. S. Buřívala
a spol., aby byly přiznány zvýšené
drahotní vedlejší požitky a přídavky
na činži pro veškeré dělnictvo
čsl. drah, jakož i pro veškeré provisorní,
skladištní a staniční zaměstnance
a dále, by přiznán byl dlouholetý
úvěr za mírných splátek na
opatření potravin, oděvů, prádla
a obuvi. Tisk 1388.
Zpravodajem jest pan kolega Buříval.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj poslanec Buříval:
Vážené Národní shromáždění!
Zpráva, o které dnes
mluvím, jest velice obsažně tiskem vylíčena,
takže slovního doprovodu nebude příliš
mnoho zapotřebí. Poznamenávám, že
usnesení, které se stalo ve státně
zřízeneckém výboru, se podstatně
liší od původního návrhu, který
byl v Národním shromáždění
podán. Původní návrh žádal,
aby dělníkům zvýšena byla mzda,
a to všem bez rozdílu asi o 6 K. Konečně
žádal, aby déle zaměstnaným dělníkům
přiznán byl také příplatek
na činži, a to proto, poněvadž doposud
nepodléhají ustanovením služebního
řádu, následkem čehož nemají
nároku na příbytečné tak jako
ostatní zaměstnanci definitivní. Původní
návrh dále žádal, aby byly vedlejší
požitky vypláceny na tak dlouho, až definitivní
a všeobecná mzdová úprava bude moci
býti provedena, a dále žádal v různých
směrech úlevy pro dělnictvo, které
doposud následkem nedostatečných ustanovení
pracovního řádu trpí.
Netřeba připomínati,
že požadavky zaměstnancův u státních
drah jsou v plné míře opodstatněny.
Já považuji za svou povinnost, zejména s tohoto
místa zdůrazniti, že mzdové poměry
ve službách státních zaměstnaných
- nejen dělníků, ale i veškerých
ostatních zaměstnanců státních
- jsou velice ubohé, že nejsou s to ti lidé
následkem té veliké drahoty obstáti,
aby kryli to nejnutnější ve svém domácím
rozpočtu, že jest tedy příkazem přímo
kategorickým, aby ve prospěch těchto zaměstnanců,
jichž počet není malý, nýbrž
činí 130.000 zaměstnanců, - s rodinami
jistě že daleko více než půl milionu
osob - že tedy jest povinností, by poměry jejich
byly upraveny a to způsobem co nejrychlejším.
Ze všech těchto příčin,
poněvadž již také státně
zřízenecký výbor přiklonil
se k tomu, že nelze v tom duchu, jak původní
návrh toho žádal, poměry upravovati,
že nelze konečně všecko šmahem způsobiti,
by ta spokojenost zaměstnanců v plné míře
byla získána, nýbrž, že jest zapotřebí,
by postupem času od případu k případu
různá zlepšení se prováděla,
přijaty byly proposice, které byly ohlášeny
ministerstvem železnic a pro které jest i také
postaráno o úvěr, tedy doporučuji
vám, abyste tyto proposice státně zřízeneckého
výboru rovněž schválili. K vůli
informací poznamenávám, že o otázku
úhrady jest v daném okamžiku postaráno,
a to tím, co bylo obsaženo ve zprávě
rozpočtového výboru. Rozpočtový
výbor přijal resoluci, která konečně
také v Národním shromáždění
byla schválena, by za účelem provádění
zákona o osmihodinové době pracovní
vydána byla částka ve výši 50,250.000
K z přebytků, které správa železniční
bude míti ze zvýšení tarifů.
Tedy otázka úhrady, otázka finanční
není snad překážkou, nýbrž
jest o úhradu postaráno. Mohou tedy od 1. července,
jak právě navrhováno, příplatky
ke mzdám ve výši 1˙50 K pro venkovská
města, ve výši 2 K pro Prahu býti schváleny,
provedeny, přiznány a konečně také
vyplaceny. Současně, pokud se týče
paušálu ve smyslu těch proposic ministerstva
železnic, i tato otázka jest rozřešena
velmi účelně. Rozumný člověk
musí souhlasiti s tím, aby určité
práce, které se konají mimo domov, které
vyžadují nadobyčejné fysické
námahy, by další úkony, kde se žádá
také zvýšená zodpovědnost, prostě
byly honorovány, by byly posuzovány jistě
takovým způsobem, aby ti, kteří mají
povinnost konati tuto práci, mohli ji konati s vědomím,
že stát uznává jejich zodpovědnost
i také to risiko práce a že to dovede také
ocenit.
Při této příležitosti
žádám, poněvadž jde o určité
pohledávky zaměstnancův od 1. ledna 1919,
poněvadž zákon o 8hodinové době
pracovní vešel v platnost 13. ledna t. r. a poněvadž
tito zaměstnanci mají tedy právo 1. ledna
již žádati přiznání těchto
paušálů, ale doposud je ještě,
třeba, že byl červenec, nedostali, aby jim
ještě dříve, než se dojde k nějakému
definitivnímu vyúčtování, poskytovány
byly zálohy na tyto paušály, na ty obnosy,
na které mají v duchu této resoluce právo.
Připomínám,
že to není přemrštěno, že
to není neodůvodněno, ba naopak jest veliká
bída mezi zaměstnanci a jest zapotřebí,
by této bídě bylo čeleno. To se může
v daném okamžiku učiniti tím, že
přednostové budou zmocnění, by tyto
zálohy poskytovali.
Ze všech těchto důvodů
doporučuji návrh resoluční
státně zřízeneckého výboru,
který zní takto:
Slavné Národní
shromáždění, račiž se usnésti:
Ministerstvo železnic a ministerstvo
financí se zmocňují, by pro zatímní
úpravu požitků zaměstnanců státních
drah, kterými hradí se příplatky a
odměny za služební výkon, způsobený
jednak opožděním se vlaku, nebo jinými
mimořádnými okolnostmi, po rozumu §
6. zákona o 8hod. době pracovní, jednak odkladem
provádění téhož zákona,
a konečně pohotovostí po rozumu § 7.
cit. zákona, vydána byla částka K
50,180.000, a to ze zvýšených příjmů,
zvýšených tarifů v duchu resoluce rozpočtového
výboru, přijaté v Národním
shromáždění.
Částka tato budiž
rozdělena takto:
I. Příplatky ke mzdě
a platům pro zaměstnance nalézající
se v denní mzdě, bydlící v policejním
rayoně pražském, celkem pro 16.500 osob K 5,680˙500,
pro zaměstnance na venkově celkem 113.300 osob K
29,066.625, dohromady K 34,747.125.
II. Paušály: Zvýšený
náklad na rok 1919: pro 1800 zaměstnanců
ve službě strojní a dílenské
K 1,105.320, pro službu staniční 12.600 zaměstnanců
K 8,417.040, při službě dozorčí
a udržovací 7.139 zaměstnanců K 3,562.140,
dohromady K 13,084.500.
III. Úprava cestovného
pro přednosty sekcí K 170.000, úprava služeb.
přídavků přednostův a správců
stanic K 2,256.980.
Od této částky
se odpočítá dřívější
náklad na přednosty a úspora na paušál
pro dopravní zřízence staniční
služby; jelikož požitek přednostenského
přídavku vylučuje požitek paušálu
685.000 K, zbývá zvýšený náklad
1,910.000 K.
Celkový přehled úpravy
platu a mzdy 35,000.000 K, paušál 13,600.000 K, úprava
přednostenských přídavkův a
paušály 2,080.000 K. činí úhrnem
50,180.000 K.
Provésti tuto úpravu
zmocňuje se ministerstvo železnic podle prováděcích
nařízení k tomu konci vydaných. Doporučuji,
by ve smyslu tohoto resolučního návrhu tato
otázka byla vyřešena.
Předseda
(zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen.
Debata je skončena, budeme hlasovati.
Prosím pány, by zaujali svá místa.
(Děje se.)
Kdo souhlasí s resolučním
návrhem právě přečteným
a obsaženým na straně 6. ve zprávě
výboru státně zřízeneckého,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Resoluční
návrh je přijat a tím tento odstavec
denního pořádku je vyřízen.
Přistoupíme ke 14.
odstavci, jímž je:
14. Zpráva zásobovacího
výboru o návrhu člena Národního
shromáždění Jos. Šamalíka
a soudr. (tisk. č. 1004), aby byla uvolněna
zemědělská výroba a sklizeň,
jakož i o peticích, aby byl uvolněn
obchod s obilím, a aby byly zrušeny příslušné
ústředny (tisk č. 1384).
Zpravodajem je pan kol. dr. Viškovský,
jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj posl. dr. Viškovský:
Slavné Národní shromáždění!
Po delší dobu objevuje
se ve veřejnosti, a to jak v kruzích výrobních,
tak i v kruzích konsumentských silné hnutí
pro to, by odbudovány byly ony válečné
výtvory, kterýmž říkáme
různé ústředny, syndikáty atd.
Tomuto hnutí odpovídá
též návrh, o který právě
běží, a to návrh posl. Jos. Šamalíka
a soudr., aby uvolněna byla zemědělská
výroba a sklizeň pro nejbližší
období.
K tomuto návrhu pojí
se také četné petice, aby uvolněn
byl obchod s obilím, a aby byly zrušeny příslušné
ústředny, kteréžto petice vyřizují
se zároveň touto zprávou, kterou právě
podávám.
Systém válečného
obhospodařování sklizně, a to systém,
který v sobě chová zabavení a státní
obhospodařování, státní stanovení
dávek spotřebních atd., není jistě
systémem, který by býval vzbudil sympatie
veřejnosti a to ani na straně výrobců,
ani na straně konsumentů. Tento systém jest
dílem nouze, která vyžádala si, aby
to, co jest poměrně v malém množství
k disposici, bylo rozděleno podle jednotlivých dávek,
a aby bylo distribuováno místně a časově
tak, aby potřeba ve státě s omezenými
zásobami mohla vystačiti.
Konsumenti nemohli býti nadšeni
touto soustavou proto, poněvadž dostávalo se
jim pro jejich spotřebu příliš málo.
Následkem nedostatku zboží byla také
jakost nedostatečná, protože se vymílalo
obilí na vysoký stupeň. Kromě toho
selhávalo zásobování každé
chvíle, neboť bylo zásob nedostatek, a jak
dobře víme, zásoby ještě ze zemí
našich vyváženy byly za doby rakouské
do jiných zemí, zvláště do Dolních
Rakous a Vídně.
Producenti nemohli býti nadšeni
touto soustavou pro ony závady, které byly spojeny
s rekvisiční politikou, snižující
co možná nejvíce dávky samozásobitelů,
sahající dokonce i na potřebné osivo
a na potřebné dávky pro krmení, způsobující
vexatorní pro zemědělce kontrolu při
mletí atd. Také politika cenová, která
byla s touto soustavou spojena, nebyla právě účelná
a vhodná. Ona hleděla zdánlivě vyhověti
veřejnosti, ale byla to cenová politika, která
sice stanovila státní ceny, obecenstvu snad líbivé,
ale ceny bez zboží. Tato politika způsobila
pak na konec značný pokles produkce a to jak produkčních
ploch, tak i produkce samé.