Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Tyto důvody musily rozhodovat a námitka, že by tu byl strach před tím, že by automaticky stouply platy úředníků státních, nemohla rozhodovati. Námitka ta není správná a věcně odůvodněna. Není pravda, že by proto státní úřednictvo žádalo za zvýšení platů, že by bylo žárlivo na ostatní zřízence a úředníky zemské a okresní samosprávy, nýbrž jsou tu hlubší důvody, proč žádá úřednictvo a bude muset žádati zvýšení platů. Nejsou to důvody stavovské, jsou to také důvody, tkvící přímo v naší administrativě. Chceme-li míti administrativu silnou, musí býti úředník hmotně zabezpečen. Jak on může rozhodovat, rozkazovati, nařizovati, když od těch, kterým má nařizovati, často podloudným způsobem musil dostávati životní potřeby proto, poněvadž byly tak sporé. Národní důvody jsou to, řekl bych, které žádají dnes, abychom hmotně podpořili státní úřednictvo. Poukazuji jen na jednu věc z organisace soudní: když ze 390 okresních soudců máme 115 Němců, ze 215 soudců 110 Němců, ze 180 auskultantů 96 Němců a ze 79 praktikantů 44 Němců, pak se ptám, kam to vede a jaké jsou tu důvody, proč naši čeští lidé utíkají od justice. Prostě proto, že nejsou tak hmotně zabezpečeni jako Němci. Upozorňuji, jak nám v Rakousku bylo vítáno, že jsme měli tak mnoho úředníků a soudců v úřadech, když státní správa rakouská stála proti nám, co jsme via fakti provedli v jazykové otázce a co nám hrozí, když těmto věcem neučiníme přítrž tím, že umožníme našim lidem, aby mohli zůstati v těch úřadech, které jsou pro náš národní vývoj a budoucnost velmi důležity.

Tedy nejen hmotný zájem, nýbrž přímo zájem státní, zájem národní to žádá, abychom státní úřednictvo podporovali. Vedle těchto státních a národních důvodů jsou to důvody, které úzce jsou spjaty s hospodářským a finančním stavem naší republiky. Řekněme si docela upřímně: kdyby 28. října k nám státním úředníkům byla přišla republika a řekla: "musíte dát rok pokoj republice a nesmíte žádati zvýšení platů", jistě že by úřednictvo bylo tak vlastenecké a řeklo: nechceme nic, počkáme, zvláště, když i ostatní přinesou oběti. Ale to se nestalo, naopak všem ostatním vrstvám bylo umožněno, aby zvýšily si své důchody a jedině gážisté, osoby s fixním platem, byli jediní, kteří si nemohli zvýšiti důchody na úroveň důchodů ostatních. Dnes má správa státní, prostě bych řekl, 2 cesty: buďto zvýšiti cenu koruny na výši předválečnou, buďto odbourati ceny životních potřeb - a když se jí to nepodaří a nebude-li míti vůbec ani chuti k tomu, pak nezbude státní správě nic, než zvýšiti hladinu důchodovou na normální důchodovou hladinu ostatních zaměstnanců.

Připouštím, že to bude spojeno s velikými obětmi finančními, které budou činiti veliké obtíže republice, ale nezbude nic jiného, když první podmínka nebude splněna. Úřednictvo doufalo, že skutečně státní správě se podaří zvýšiti cenu koruny, že se jí podaří aspoň letošního podzimku odbourati cenu nejnutnějších životních potřeb a proto bylo spokojeno - řeknu - s polovinou toho, co by mu dle důchodové hladiny ostatních důchodců v našem státě patřilo. Ale když dnes úřednictvo vidí, že se nepodařilo státní správě podstatně zvýšit cenu koruny, když slyší z úst ministra financí, že on se dokonce nebojí poklesnutí ceny koruny na mezinárodním trhu, když dále státní úřednictvo vidí, že státní správa nejen že nepřikročuje k energickému odbourávání cen, nýbrž že dnes jest nebezpečí, že budou ještě zvýšeny ceny nejnutnějších životních potřeb, tu, pánové a dámy, nedivte se, že naše strana, když vidí, do jakých důsledků může přijíti republika, se snažila v poslední chvíli dáti jaksi státu výstrahu, aby si v této věci stát nehrál a prostě pamatoval, kam povede každé zvyšování cen nejnutnějších potřeb životních.

Že ten náš včerejší návrh byl od stran a jejich řečníků brán jaksi na lehkou váhu, že byl nazván demagogickým, to jest konec konců právo stran, aby kritisovaly i politické tendence, třeba mylně podvrhované. Bylo mně toho líto, poněvadž ve státně zřízeneckém výboru jsem slyšel docela jiné řeči. Tam jmenovitě kol. Buříval řekl docela otevřeně, že nám, státním úředníkům a zřízencům, nic nezáleží na tom, jaké budeme mít platy, nýbrž na odbourání cen. Úředník nechce míti vysoké mzdy, nýbrž chce míti laciné živobytí. S tím souhlasil celý státně-zřízenecký výbor a byly snášeny doklady k tomu, a to i od deputací, které do výboru přicházely. Jak jsem již pravil, že od těchto věcných úvah se včera přikročilo k pouhému bagatelisování našeho návrhu, to jest právem stran, ale jest nutno odsouditi to, že vláda sama, na niž byl dotaz adresován a která má povinnost, aby každý návrh věcně posuzovala, že tato vláda ve výkřicích ústy pana ministra vnitra Švehly kritisovala tento návrh jako demagogický, ba ještě více: když jeden člen tohoto Národního shromáždění snažil se našeho referenta věcně opravovati, pan ministr Švehla ho od této skutečně slušné a správné cesty kritiky odvracel řka: "Nemluvte, jest to demagogie." (Tak jest!) Z rakouského parlamentu se, velectění pánové, pamatujete, že rakouská vláda i když nejhorší návrhy a dotazy na padaly třeba s osobními invektivami, nikdy si netroufala takovýmto způsobem bagatelisovati a paušálně odsuzovati nějaký návrh nebo dotaz. (Výborně!) To se musí naprosto odsouditi a myslím, že žádný člen Národního shromáždění s tím nemůže souhlasiti. (Tak jest!) Abych dokázal nemožnost tohoto stavu, ptám se: co byste řekli, velectění pánové, kdyby předseda tohoto Národního shromáždění řekl: "Prosím, pane zapisovateli, přečtěte tento demagogický návrh." Tu by musela s hrůzou povstati celá sněmovna a brániti právo parlamentu. A od člena vlády musíme žádati také takovou nestrannost. (Výborně!)

My tedy víme, že za války jistě všichni trpěli, my také chápeme, že i zemědělec následkem 8hodinové doby pracovní a všech reformních návrhů, které zde byly přijaty, trpí a že jeho náklady výrobní jsou jistě značné, ale já se táži: Když srovnáme hospodářské postavení toho zemědělce s hospodářským postavením gážisty, komu jest hůře? A má-li míti stát zájem na tom, aby i gážista mohl býti živ - připouštím, že v cenách, které bychom navrhovali, nebude celý náklad výrobní obsažen - a když již dnes musíme přejíti do normálních poměrů, musí někdo nésti oběti! A má je nésti ten gážista, který tolik trpěl? (Hlas z republikánské strany venkova: O snížení ostatních cen nemluvíte!) Dnes se jednalo jen o ceny zemědělců. Až dojde na druhé ceny, budeme také pro to, aby byly sníženy. Ale když mluvíme o snížení cen zemědělců, jest nesprávno od vás, když voláte: buďte také pro snížení ostatních cen. (Hluk. Různé výkřiky). Jest nepochybno, že toto stanovisko, když stát sám nestará se o odbourání cen, povede přirozeně k tomu, že ti, kteří jsou na fixní plat odkázání, za každou cenu budou žádati zvýšení, že to povede jistě k finančním nesnázím republiky. To musí vláda sama věděti a musí to věděti i strany, které jsou v dnešní vládní koalici shromážděny. Proto lituji, že náš návrh byl tak bagatelně přijat a ne věcně kritisován.

Já tedy chtěl v několika svých poznámkách pouze dokázati, že námitka, že by státní zřízenectvo a úřednictvo pouze snad ze žárlivosti, nebo z nějakého štrébrovství hledělo získati vyšších platů, poněvadž jiným zřízencům a úředníkům se lépe vede, že tento důvod nestačí, že jsou tu důvody hlubší, které doufali jsme, že na podzim odpadnou. Ony však neodpadnou, poněvadž vláda sama se nestará o to, aby odpadly, nýbrž ještě ten cenový kruh dále upevňuje zvyšováním cen životních potřeb. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda posl. Konečný: Občan Hrouda se vzdává slova, přihlásil se však dále občan Ulrich k slovu. Uděluji mu je.

Posl. Ulrich: Velectěné Národní shromáždění!

Mám dojem, že toto slavné Národní shromáždění ocitá se na naprosto nesprávné a nezdravé cestě. Tak se mi zdá, že my zde budeme činiti každý vážný zákon, každou vážnou otázku v první řadě a především předmětem debat a předmětem (Hlas: Útoků!) útoků, - ano, správně bylo to řečeno - které vážnosti tohoto slavného shromáždění nikterak nepřidají. Já mám dojem, že v tomto slavném Nár. shromáždění konstituuje se skupina, jíž více nežli na faktické práci a na vážném provádění zákona záleží na tom, aby zde mluvila agitační řeči pro příští volby a že jí záleží na tom, aby podporovala ony elementy, které právě této skupině mohou se státi nebezpečnými. Velevážené Nár. shromáždění! Již včera bylo z úst našeho kolegy proti tomuto způsobu protestováno, a my varujeme vážně, aby tento ton byl do tohoto váženého Nár. shromáždění zanášen. My bychom zejména rádi viděli od oné skupiny, která ten ton sem zanáší, aby projednávání vážných otázek, jakou je zajisté otázka upravení hmotných a právních poměrů obecních a okresních úředníků, nezneužívali způsobem nezdravým a neseriosním. My jsme mohli otázku upravení právních a hospodářských poměrů obecních a okresních úředníků jenom uvítati a bude také zásluhou tohoto Nár. shromáždění, že k otázce této tak důležité bylo také záhy přikročeno. O tom není sporu, že hospodářské poměry - já zde nechci mluviti ani tak o právním postavení obecních a okresních úředníků že hospodářské poměry těchto lidí a této kategorie úřednické byly naprosto neudržitelny. (Hlas: To jste tam, kde je pan předřečník!) Zajisté jsem tam, kde je pan předřečník, ale není přece, pánové, naší vinou, že hospodářské poměry těchto lidí obcemi až dosud nebyly upravovány.

Jedno si musíme doznati: že minimum platů, které bylo uzákoněno ve starém zákoně o obecních a okresních úřednících stalo se maximem.

Ale bylo přece právem a plnou mocí obecních zastupitelstev, aby z tohoto zákona, který měl na zřeteli minimum, nečinily maximum. Bylo také možností těch, kdož až dosud v obcích rozhodovali, aby přihlížejíce k těm faktickým hospodářským poměrům, dle toho poměry hospodářské obecního a okresního úřednictva upravili a je také poněkud uspokojili. Nám tudíž po této stránce zajisté nemožno činiti výtku a jestliže tato otázka byla sem zanesena, pak ovšem jest to zajímavé, že přinesl jí sem mluvčí oné strany, která až dosud povšechně na radnicích rozhodovala (Posl. Mattuš.: Vždyť to není pravda! Naše strana trvá teprve rok!) a která v první řadě z minima služného u obecních úředníků učinila si maximum. Bylo by zajisté lépe sloužilo, kdyby, přihlížejíc k těmto skutečně válkou zaviněným poměrům, bylo dle toho služné obecních úředníků upraveno a nebylo čekáno jen na to, až služné bude upraveno zákonem. My upravení hospodářských a právních poměrů obecních úředníků uvítali jsme s povděkem a my také budeme naléhati na to, aby vedle hospodářského a právního upravení poměru úřednictva v nejbližší době bylo přikročeno k upravení poměrů zřízenců obecních.

Velectění pánové! Jestliže již hospodářské postavení úřednictva obecního bylo neutěšené, pak jest zde ještě další kategorie lidí, a sice jsou to obecní a okresní zřízenci. Pan referent poukázal zde na to, že stejně neudržitelny jsou poměry čestmistrů na Moravě. Ale, pánové, jakými jsou poměry našich okresních cestářů? Musíme si uvědomiti, že většina těchto lidí ještě dnes má praeliminováno v okresních rozpočtech 20 neb 30 K měsíčního platu. (Posl. dr. Bouček: To nestačí ani na tabák!) Ano, pane kolego, to není ani na tabák. A že také měsíční 100 % přídavky k tomuto služnému nejsou daleko s to, aby mohly poskytnouti takovému zřízenci dostatečnou obživu pro jeho vlastní osobu, natož pak, aby takovýto zřízenec mohl si dopřáti pak takového luxusu, aby měl rodinu a dítky. My k upravení těchto poměrů obecních a okresních zřízenců v nejbližší době musíme neodkladně také přikročiti.

Jest zde ještě další jedna kategorie, a sice jsou to lékaři v obecních službách a obvodní lékaři okresních výborů. I tato kategorie veřejných, nad míru důležitých činovníků, vyžaduje, aby jejich právní a hospodářské postavení v budoucnosti, pokud možno nejbližší, bylo řádně zákonem také upraveno.

My jsme také ochotni, abychom v tomto směru všem seriosním a vážným návrhům a vážné práci podali ruce.

Velevážení pánové! Jedno si při té otázce musíme uvědomiti. Já nechci zanášeti zde otázku upravení hospodářských poměrů zřízenců na cestu politické debaty, chtěl bych však zde poukázati na aktuelní otázky, týkající se úpravy základních poměrů hospodářského postavení našich obcí. V prohlášení vlády bylo řečeno, že musíme v nejbližší době přikročiti k řešení finanční základny našich obcí.

My zajisté všichni jsme si vědomi toho, že vydáním tohoto zákona našim obcím připadnou mimořádná břemena a my zajisté jsme si také všichni vědomi i toho, že finanční poměry našich obcí již před válkou byly krajně tísnivé. Znalci samosprávy obecní a zejména znalci finančních poměrů obecních již před válkou povážlivě kroutili hlavou nad tím, jak finance obcí vypadají a je samozřejmou věcí, že válka financí obecních neozdravila. Je zde celá řada příčin, které působily k tomu, by finanční zatížení obce stoupalo. Vydání aprovisační, mimořádně zvětšená agenda našich obcí. (Posl. Brodecký: Vydání na vily aprovisačních komisarů!) Na tohle já nechci reagovati, zajisté však nutně přispělo i to k zatížení našich obcí.

Ale tu a tam také nutné zvýšení nebo zlepšení hospodářského postavení obecních zřízencův a úřednictva obecního obce mimořádně zatěžovalo. Velectění pánové! Až toto sl. Národní shromáždění dá impuls k tomu, by se strany vlády bylo provedeno řádné, přesné a podrobné šetření o stavu financí našich obcí, až si uvědomíme, jak zadlužení našich obcí stouplo, pak mám ten dojem, že budeme zde postaveni před velmi těžký a naléhavý úkol, jejž řešiti a vyřešiti nelze zajisté nějakou demagogickou politickou debatou, ale bude úkolem vážné, poctivé, svědomité a namáhavé práce.

Já chci také v souvislosti s tímto právě poukázati k tomu, abychom si tyto finanční poměry našich obcí uvědomili a aby bylo též pamatováno a pracováno k tomu, aby se strany vlády bylo provedeno podrobné šetření o finančních poměrech v našich obcích, abychom zjistili také, z jakých důvodův a z jakých příčin obce byly finančně zatíženy a jaké právní důvody toto zatížení má. To nutno je také proto, poněvadž v nejbližší budoucnosti přikročíme k úpravě právního postavení obce v našem státě. My již v novele k obecnímu zřízení poukazujeme k tomu, že celá řada úkolův obecní správy má býti přenesena na širší teritoria, na okresní samosprávné sbory, nebo na jiné, dnes ještě ne dosti přesně známé veřejno-právní korporace a z části také na stát. Já mám ten názor, že ještě než k provádění tomuto dospějeme, bude nutno, bychom si uvědomili finanční poměry našich obcí. Mám také ten dojem, že bude třeba, abychom přikročili k řešení tohoto finančního problému našich obcí a bude nutno, abychom si uvědomili, že nebude možno finance obecní ozdraviti a udržeti na basi, na které se nalézají dnes. Ano, my pro finance obecní budeme musit získat poněkud širší základnu, opatřit obcím poněkud větší samostatný zdroj příjmů i přes to, že v budoucnosti přesunem určitou část agendy obecní na širší teritoria nebo snad na stát, čímž část vydání a sice značná část vydání, obcím odpadne.

To jsou otázky, které jsou velmi naléhavé. Naší obecní a naši okresní úředníci upravení a provedení zákona tohoto uvítají zajisté s povděkem. Velectění pánové, já bych ale pro svou vlastní osobu rád viděl, kdyby bylo bývalo možno upraviti přesněji poměr našeho samosprávného úřednictva k těm poměrům právním, které povstanou jaksi kodifikací samosprávy se státní správou. Ten poměr mnohým dosud není jasný a myslím, že také není dosud jasným kollegům z ústavně právního výboru, ač se mi to zdá být otázkou velmi důležitou a naléhavou, ježto my přece, spojujíce první instanci politické správy s dohlédacím úřadem samosprávy, t. j. okresním výborem, dospějeme zde k tomu, že budeme přebírati řadu samosprávných úředníků do státní správy, ač nerad říkám: do státní správy, poněvadž bych zásadně řekl, že není zdrávo a není ani účelno, abychom dnes, za nových právních a ústavních poměrů v naší Československé republice činili rozdílu mezi samosprávou a státní správou. Tedy já bych řekl: Budeme přejímati řadu těchto činitelů do veřejné správy a tu bude důležito, jakým způsobem přechod onen upravíme.

Tedy to bych pro svou vlastní osobu byl považoval za velmi důležité a velmi naléhavé. Já zejména chtěl bych upozorniti na jednu věc: že my pro budoucnost budeme musiti počítati s tím, jak bychom umožnili obecním úředníkům postoupiti do vyšších kategorií správních služeb. V řadách obecních úředníků jest řada výtečných správních činitelů. Jsou to osoby nejvýše nadané. Mám na zřeteli zejména onen typ obecních úředníků, kteří, přicházejíce po absolvování právnické fakulty do služeb obce nezůstali seděti, duševně se vyvíjeli a stali se tak důležitými činiteli nejen v oboru samosprávy, ale v oboru veřejné správy vůbec. Řada těchto lidí má dnes své dobré vědecké jméno, těší se vážnosti i ve vědeckém světě, zejména ve světě, který zabývá se správními otázkami. Velectění pánové, a tu jest zajisté nezdravo a já bych řekl, není to ani účelno, jestliže řada těchto důležitých činitelů jest odsouzena do své smrti působiti v poměrně úzkém okruhu malé obce, ježto činitelé tito mohli by se výborně uplatniti i v širším oboru veřejné správy. To jsou tedy otázky, které myslím, že jsou jaksi v souvislosti s řešením, anebo předlohou zde podanou, já jsem chtěl také v souvislosti s tím na ně upozorniti a ku konci bych chtěl prohlásiti jedno: Klub náš samozřejmě pro návrh zákona bude hlasovati. Bude hlasovati v tom předpokladu, že také v nejbližší době přikročeno bude k upravení hospodářských a právních poměrů obecních a okresních zřízenců a že zejména také v této otázce toto slavné Národní shromáždění najde tolik pochopení, jako našlo pochopení pro obecní úředníky a úředníky okresní. (Potlesk!)

Místopředseda Konečný (zvoní): Řečnická listina jest vyčerpána, pan zpravodaj si slova nepřeje, přistoupíme k hlasování. Než to učiníme, dovolím si slavnému Národnímu shromáždění přečísti resoluční návrh (čte):

Úpravou hmotných poměrů úředníků obecních vzniknou zvláště velkým obcím nové povinnosti výdajové a zákonná povinnost úhrady.

Ježto téměř všechny obce jsou zadluženy a nemohou krýti svých potřeb z příjmů přirážkových, jest důležito, aby byl získán obcím nový zdroj příjmů, aby svým povinnostem zadost učiniti mohly.

Z té příčiny navrhujeme:

"Národní shromáždění žádá československou vládu, aby v nejkratší době svolala anketu o sanaci obecních financí a získání trvalých nových příjmů pro finanční hospodářství obcí.