Pan zpravodaj si k druhému
čtení slova nepřeje.
Kdo souhlasí s přijatým
právě zákonem v prvém čtení
také ve druhém čtení, prosím,
aby povstal. (Děje se.) To je většina,
zákon je schválen také ve druhém čtení
a tím jest vyřízen tento odstavec denního
pořádku a přistoupíme k dalšímu,
kterým jest
5. zpráva výboru
školského o návrh u členov Národného
shromaždenia dra Milana Hodžu, dra O.
Srdínka a společníkov, tisk. č.
954, aby vydaný bol zákon, ktorým
sa zriaduje československá universita v Bratislave,
tisk. č. 1196.
Uděluji slovo panu zpravodaji
dru Srdínkovi.
Zpravodaj posl. prof. dr. Srdínko:
Slavné Národní shromáždění!
S myslí radostně vzrušenou přistupuji
jako zpravodaj školského výboru k podání
zprávy o návrhu, který byl podán v
Národním shromáždění,
hlavně na přání klubu Slovenského,
aby zákonem byla zajištěna třetí
česká universita s vyučovacím jazykem
českým a slovenským v Bratislavě.
(Výborně!) Když jsem v loni v září
ve "Venkově" referoval o stavu vysokého
školství, napsal jsem tam větu, když nám
Vídeň nechtěla dáti druhou universitu
v Brně, že si ji zřídíme do pěti
roků nejen v Brně, ale i třetí na
Slovensku. To bylo ještě za vlády Rakouska.
A jak je vidno, jsme v takové situaci, že můžeme
k tomu přikročiti dříve, neboť
druhou universitu zřídili jsme zákonem již
v únoru a k třetí universitě přistupujeme
v červnu.
Již při projednávání
zákona o druhé universitě bylo vysloveno
řečníkem slovenským přání,
aby také co nejdříve Slovensku byla dána
universita, nejvyšší škola. V Bratislavě
existuje universita podle zákona z r. 1914, maďarská
universita, ale de facto není tam university dosud, protože
dvě fakulty, filosofická a přírodovědecká
fakulta, chybí úplně, nemají ani profesorů,
ani posluchačů a právnická fakulta
je vlastně přeměněna v právnickou
akademii, která již dříve existovala,
a z lékařské fakulty existuje jen zlomek;
byla tam všeobecná nemocnice, a ta byla prohlášena
maďarským zákonem za lékařskou
fakultu. První a druhý rok tam chybí, jsou
tam pouze některé ústavy pro ročník
3.-5. Posluchačů v Bratislavě, v maďarském
Prešpurku, před převratem bylo zcela nepatrné
množství. Na lékařské fakultě
asi 30, na přírodovědecké asi 30 a
pouze právnická akademie vykazuje více posluchačů.
Po převratu na universitě našeho státu
v Bratislavě uchovalo se dohromady asi něco přes
200 posluchačů. Jsou to většinou posluchači
němečtí nebo židovští. Rovněž
i profesoři jsou po většině Maďaři
nebo Němci nebo židé. Ježto Prešpurk,
nyní Bratislava, mírovou konferencí byl připojen
k naší republice, nastává povinnost
zajistiti zákonem Slovákům universitu a podle
přání Slovenského klubu byl ten návrh
podán a projednán také školským
výborem v tom smyslu, aby hned byla zákonem Slovákům
zajištěna universita. Universita ta bude míti
podle zákona 4 fakulty, bez fakulty bohoslovecké,
tedy fakultu právnickou, přírodovědeckou,
filosofickou a lékařskou. V zákoně
se nepraví, kdy ty fakulty se mají otevříti
a kdy mají začíti účinkovati.
To všecko ponechává
se vládě, aby v dohodě se Slováky
určila, v jaké době je možno jednotlivé
fakulty aktivovati. Přirozeno jest, že v první
řadě třeba jest vybudovati střední
školství slovenské. K tomu ministerstvo školství
ve velkém rozsahu přistupuje a řadu středních
škol tam již otevřelo. Rovněž profesorský
dorost, kterého bude potřeba na universitě
bratislavské, bude nutno požadovati nejen z Prahy
a z Brna, ale bude nutno, aby Slováci sami na vysoké
škole v Praze a v Brně se připravovali na povolání
učitelské na universitě bratislavské,
aby tak značná část domácích
sil působila na této universitě, eventuelně
se připravovali tak, abychom je mohli povolati na universitu
pražskou nebo brněnskou. My z university pražské
a brněnské nechceme, aby bratislavská universita
byla místem, kam by výhradně měli
býti povoláni profesoři, vychovaní
v Praze nebo v Brně, nýbrž chceme, aby to byla
universita, kde budou vyučovati Slováci.
Finančně jest opatřeno
otevření těch několika stolic, které
možno na podzim 1. října na lékařské
fakultě převzíti. První profesory
navrhl již profesorský sbor lékařské
fakulty a záleží na tom, aby ministerstvo školství
co nejdříve je jmenovalo, aby dotyční
měli jistotu, že jim nastává povinnost,
po prázdninách do Bratislavy se přestěhovati
a aby mohli učiniti dle toho disposice.
Ostatní fakulty nemohou býti
aktivovány, poněvadž jednak nejsou tam upravené
potřebné místnosti, za druhé nemáme
také dostatečného počtu sil profesorských,
které bychom mohli jako kvalifikované do Bratislavy
poslati. V tom směru musí býti ještě
nějakou dobu strpení.
Co se týče vyučovacího
jazyka, usnesl se školský výbor, aby se přednášelo
především česky nebo slovensky. Pouze
pro dobu přechodnou po jednání s místními
činiteli jest nutno, aby na právnické fakultě,
která má pro nejbližší dobu vychovati
právníky také znalé práva a
zákonů uherských, je potřeba, aby
po určitou dobu snad tam působili přechodně
také profesoři dosavadní vedle profesorů
českých. To se neurčuje zákonem, nýbrž
to se ve zprávě ponechává zase dohodě
ministerstva školství s příslušnými
činiteli ze Slovenska. (Posl. Dr. Blaho: Budou-li dosavadní
spolehliví!) To jest na to jiný zákon.
Musí předem vykonati přísahu republice
československé, za druhé budou se pozorovat,
jestli jejich činnost učitelská a veřejná
jest taková, aby mohli jako učitelé na vysoké
škole působiti.
Slavné Národní
shromáždění! My jsme zde v Národním
shromáždění zřídili řadu
nových vysokých škol; byla to druhá
universita v Brně, vysoká škola zvěrolékařská
v Brně, theologická fakulta evangelická v
Praze, samostatná vysoká škola zemědělská
v Brně s odborem lesním, která má
přijíti co nejdříve na program jednání
v Národním shromáždění,
jest to samostatná vysoká škola obchodní,
která má býti zřízena zákonem,
je to dále třetí universita, o které
jednáme dnes, a je to konečně vysoká
škola báňská v Příbrami,
která čeká svoji reorganisaci.
Při té příležitosti,
ač to nespadá do programu, račtež dovoliti
několik slov: V Příbrami, jak jsem mluvil
při rozpočtu, jest škola báňská,
na které jest přes 280 posluchačů,
z toho pouze 80 Němců a přes 200 Čechů
a jiných Slovanů. Profesoři jsou tam 4 Češi
a 5 Němců. Vyučovací jazyk jest tam
dosud německý. Tedy jest potřebí,
aby ministerstvo školství s velkým, největším
urychlením přikročilo k přeměně
vyučovacího jazyka v český tak, jak
si to přes 200 posluchačů žádá,
a profesoři čeští aby doplněni
byli podle návrhu profesorského sboru co nejdříve
tak, aby profesory byli jmenováni profesoři dávno
již profesorským sborem českým navrženi.
Vznáším uctivou žádost k přítomnému
panu ministru školství, aby s urychlením vyhověl
této žádosti, protože jest zde nebezpečí,
profesorský sbor má většinu německou
a také profesor, který byl přes celou válku
v Americe, se vrací-publikování nových
profesorů se dosud nestalo, takže by mohla německá
většina profesorského sboru svolati se a dělati
další návrhy, a další komplikace
se strany této by byly velice nepříjemné.
Proto jest třeba co nejdříve v této
škole přistoupiti k její přeměně
na školu českou, vybudovati jí na řádnou
školu a hlavně doplniti profesorský sbor, aby
byl český.
Slavné Národní
shromáždění! Zákonem, který
dnes školský výbor vám předkládá
k usnesení, zřizuje se třetí československá
státní universita s vyučovacím jazykem
českým nebo slovenským. Co to znamená
ve vývoji kulturním našeho státu, republiky,
a hlavně našeho národa československého,
zbytečno by bylo vykládati a široké
vrstvy lidové to také hned ani chápati nebudou,
proč najednou v Národním shromáždění
tolik vysokých škol se zřizuje. Ale vliv, jaký
bude míti tato událost na celý kulturní
stav celé republiky, hlavně na Slovensko, to se
ukáže za 5 nebo 10 let. A uvidíme, že
důsledky toho pro celý prospěch republiky
budou dalekosáhlé a ohromné.
Drazí bratří
Slováci! Republika vám dává to, co
jest její povinností, dává vám
tento nový zákon a pošle vám profesory
nejlepší, jaké v Praze, event. v Brně
máme. My očekáváme, že budou
přijati v Bratislavě tak jako bratři, jako
my přijímáme vás v Praze (Tak jest!)
a doufáme. že čin tento nám přinese
mnohonásobný užitek a úroky, které
vy nám budete vraceti dobrovolně z tohoto zákona
a a z tohoto zřízení, budou tak veliké,
že skutečně nelze mluviti o žádném
nákladu, o žádné velké finanční
oběti, kterou pro tu vysokou školu jest celá
republika ochotna přinésti. (Výborně!)
Přeji bratislavské universitě, která
bude zákonem zřízena, nejlepšího
rozkvětu a nejlepšího působení
pro bratry Slováky i pro celou republiku. (Výborně!
Hlučný potlesk.)
Předseda:
K slovu není nikdo přihlášen. Debata
jest skončena, přistoupíme k hlasování.
Také tento zákon má pouze 3 paragrafy, není
tedy obsáhlý, žádný pozměňovací
návrh podán nebyl, budeme hlasovati o něm
v celku. Námitek proti tomu není? (Nebylo.)
Prosím pány, aby zaujali svá místa.
(Děje se.)
Kdo souhlasí s § 1.,
2. a 3. zákona, jakož i s nadpisem a úvodní
formulí, tak jak obsaženy jsou ve zprávě
školského výboru, prosím, aby povstal.
(Děje se.) To jest většina. Zákon
jest schválen v prvním čtení.
Přeje si pan zpravodaj slova
ke druhému čtení?
Zpravodaj posl. dr. Srdínko:
Vážení pánové! K zákonu
nikoliv, pouze ke zprávě doprovodní dovolte,
abych poznamenal: Zde jest tisková chyba na str. 2., kde
stojí: "První profesory pro ostatní
tři světské fakulty navrhnou sbory 8členné"
a pak se vypočítává jen 6 členů,
tedy jsou 6členné a budou složeny ze 2 profesorů
příslušných fakult české
university v Praze. 2 profesorů české university
v Brně a 2 členů, jmenovaných ministrem
školství z odborných vědeckých
kruhů slovenských.
Předseda:
Pánové si ve zprávě to opraví.
V zákoně samém není žádných
textových změn. Kdo souhlasí s právě
přijatým zákonem v prvém čtení
také ve čtení druhém,
prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina.
Zákon jest schválen také
ve čtení druhém. (Potlesk.)
Přistoupíme k odstavci
dalšímu, kterým jest:
6. zpráva zemědělského
výboru o návrhu člena Národního
shromáždění dra Rolíčka,
Zíky a soudr. (tisk č. 759), aby byl vydán
zákon o náhradě majitelům pro najaté
půdy, kteří byli poškozeni válkou
(tisk č. 1215).
Zpravodajem jest pan kol. Chroustovský.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Chroustovský:
Naše Národní shromáždění
přijalo několik zákonů, které
měly jediný účel: odstraniti škody
a nesrovnalosti válkou způsobené. Zemědělský
výbor předkládá vám k laskavému
schválení také podobný zákon,
který má rovněž tento účel
a sice poškozeným majitelům drobných
hospodářství, pokud je před válkou
pronajali, poskytnouti aspoň v nepatrné míře
možnost domáhati se náhrady. Zákon vylučuje
z povinností platiti náhradu drobné nájemce,
držitele méně než jednoho korce půdy
a na druhé straně obsahuje, aby majitelé
hospodářství větších nad
100 ha neměli právo dožadovati se této
náhrady. Tento zákon ovšem liší
se od předešle schválených vámi
zákonů jedině tím, že ony zákony
vyžadovaly od republiky dosti značných nákladů,
kdežto tento zákon nevyžaduje nákladu
žádného a proto také doufám,
že jej laskavě schválíte. Já
připomínám, že v § 9. je textová
chyba a sice 2. odstavec tohoto paragrafu má zníti:
Právo toto přísluší nájemci
pouze tehdy, když do 14 dnů, počítaných
ode dne, kdy mu pronajímatel byl své nároky
mimosoudně oznámil, tyto nároky uzná
a když spolu požádá, aby mu byly povoleny
splátky." Prosím, aby tento zákon byl
s touto změnou schválen.
Předseda:
K slovu není nikdo přihlášen, debata
je skončena, přistoupíme k hlasování.
Prosím pány, aby zaujali svá místa.
Hlasovati míním dáti
tím způsobem, že budeme hlasovati o §
1. až 8. inklusive, v nichž není pozměňovacích
návrhů, najednou, potom o §u 9., při
kterém dám hlasovati spolu o změně
navržené p. zpravodajem, pak o §§ 10., 11.,
12. a 13., jakož i o nadpisu zákona. Jsou snad proti
tomuto způsobu hlasování námitky?
(Nebyly.)
Námitek není, budeme
tedy hlasovati tak, jak jsem právě uvedl.
Kdo souhlasí s §§
1, 2., 3, 4., 5., 6., 7. a 8. zákona ve smyslu zprávy
výboru zemědělského, prosím,
aby povstal. (Děje se.) To je většina.
§§ 1. až 8. jsou schváleny.
Budeme hlasovati o §u 9., a
sice nejprve o odstavci 1. podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s 1. odstavcem
§u 9., jak jest uveden ve zprávě výborové,
prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina.
Odstavec 1. §u 9. jest schválen.
Nyní budeme hlasovati o odst.
2., a sice ve znění doporučeném p.
zpravodajem: "Právo toto přísluší
nájemci pouze tehdy, když do 14 dnů, počítaných
ode dne, kdy mu pronajímatel byl své nároky
mimosoudně oznámil, tyto nároky uzná
a když spolu požádá, aby mu byly povoleny
splátky."
Kdo souhlasí s tímto
2. odstavcem §u 9., prosím, aby povstal. (Děje
se.) To jest většina. Odst. 2. §u 9. jest
schválen.
Kdo souhlasí s §§
10., 11, 12. a 13., jakož i s nadpisem zákona ve smyslu
zprávy výboru, prosím, aby povstal. (Děje
se.) To je většina. Také §§ 10
až 13., jakož i nadpis zákona jest schválen.
Přeje si p. zpravodaj slova
ve druhém čtení?
Zpravodaj posl. Chroustovský:
Nikoli.
Předseda:
Kdo souhlasí se zákonem, přijatým
právě v prvním čtení, také
ve čtení druhém, prosím, aby povstal.
(Děje se.) To jest většina. Zákon
je schválen také ve
druhém čtení a tím tento
odstavec denního pořádku jest vyřízen.
Přistoupíme k poslednímu
odstavci denního pořádku, jímž
jest:
7. zpráva výboru
železničního o doplnění sítě
železniční stavbou drah místních
(tisk č. 1208).
Zpravodajem jest kol. dr. Vaněk.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Vaněk:
Velevážení pánové a paní!
Byla podána v tomto Národním
shromáždění celá dlouhá
řada návrhů a žádostí,
které žádají za zřizování
místních drah. Jest to pochopitelno. Vždyť
od roku 1905 uvázlo u nás vůbec zřizování
železnic, zejména však drah místních.
V Čechách německá obstrukce z roku
1908, zastavení činnosti sněmovní
a zřízení komise správní, následující
na to válka zamezila další stavbu místních
drah.
Když výbor železniční,
kterému tato řada návrhů a petic byla
přikázána, stál před otázkou,
kterak by měla býti doplněna síť
železniční, tu dospěl k přesvědčení,
že nelze prostě doporučovat vládě
jednotlivé tyto žádosti a projekty bez ladu
a skladu, jak se to druhdy v některých sborech zákonodárných
dálo. Výbor železniční měl
za to, že jest nutno zaujmout k otázce zřizování
místních drah stanovisko zásadní a
že jest třeba položit pevné základy
k dalšímu budování místních
drah v našem státě.
K tomu konci měl výbor
železniční za to, že musí nejprve
přesně vymeziti pojem místních drah.
Ve starém Rakousku železnice nebyly správně
roztříděny, a tato nedostatečná
klasifikace železnic vedla k tomu, že byly pod názvem
místních drah stavěny železnice nejrůznějších
kategorií. Jest známo, že jako dráhy
místní byla stavěna celá řada
drah hlavních. Pod názvem místních
drah byly budovány jednak dráhy hlavní, -
připomínám strategické dráhy
baličské, a některé linie v Čechách,
na druhé straně byly z veřejných prostředků
podporovány zcela nepatrné, krátké
připojovací dráhy, jichž význam
nepřesahuje nikterak význam pouhé tramwaye.
Do této nejasnosti, a mohu
říci, do tohoto zmatku hodlal výbor železniční
vnésti pořádek tím, že roztřídil
železnice ve 3 skupiny: dráhy hlavní, dráhy
vedlejší, (místní) a dráhy drobné.
Při této klasifikaci
přihlížel výbor železniční
k tomu, jaké místo zaujímají určité
dráhy v určité síti železniční.
Je-li jistá dráha podstatnou částí
sítě železniční a a spojuje-li
při tom mohutná střediska hospodářská
a politická, pak pokládáme takovou dráhu
za dráhu hlavní; spojuje-li však pouze podružná
menší střediska, pokládáme takovou
dráhu za dráhu vedlejší, anebo - jak
nynější terminologie zní - dráhu
místní, lokální. Ostatní všechny
dráhy, které nejsou podstatnou částí
sítě železniční, jsou dráhy
drobné.