Mohlo by se zdáti, velevážení
pánové a paní, že takovéto roztřídění
není ničím jiným, než pouze theoretickým
poznatkem vědy národohospodářské.
Avšak není tomu tak. S tímto theoretickým
roztříděním drah souvisí velmi
vážná praktická otázka, t. j.
otázka, na čí náklad mají se
zřizovat tyto jednotlivé druhy železnic.
Přihlížíme-li
k tomu, že u nás poslední vývoj nepopiratelně
směřuje k systému státních
drah, pak nebudeme asi o tom pochybovati, že dráhy
hlavní má zřizovati stát sám
vlastním nákladem, neboť při nich jest
rozhodný zájem celého státu.
Naproti tomu železnice nejnižšího
stupně - to jsou dráhy drobné, tramwaye,
lanové dráhy, visuté dráhy atd. nemají
vůbec významu pro celkovou síť, nevyžadují
přímé finanční pomoci státu
a pro tyto dráhy postačují úplně
úlevy a výhody, které jim poskytuje zákon
o drahách místních z roku 1910. Zřízení
těchto drah drobných možno s klidem přenechati
iniciativě místních interesentů Mezi
těmito oběma skupinami drah, tedy mezi skupinou
hlavních a drobných drah stojí velká
skupina drah místních, a těch právě
týče se osnova zákona, kterou výbor
železniční slavnému Národnímu
shromáždění nyní předkládá.
Dráhy místní
byly u nás v poslední době zřizovány
veskrze s pomocí veřejnou; přihlížíme-li
k tomu, že rentabilita těchto místních
drah je zcela nepatrná, jest jisto, že se stavba těchto
drah ani příště neobejde bez pomoci
veřejné. Také všechny návrhy,
podané v tomto Národním shromáždění,
počítají s takovou pomocí veřejnou.
Forma, ve které se drahám místním
u nás poskytovala veřejná pomoc, byla od
let devadesátých až do doby poslední
garancie buď státu, neb země za určitou
značnou část kapitálu zařizovacího.
Výbor železniční ve své zprávě
vylíčil, že dráhy takto garantované
jsou svou podstatou vlastně liniemi buď státními
nebo zemskými podle toho, kdo garancii poskytuje, a že
jen co do formy jsou drahami soukromými. Dle názoru
výboru se nedoporučuje, aby místní
dráhy byly nadále zřizovány systémem
garančním. Má-li již stát nésti
celé finanční risiko garantované dráhy,
jest jistě účelnější,
zřídí-li stát dráhu sám
svým nákladem jako trať státní,
ovšem s přiměřeným příspěvkem
interesentů, poněvadž vedle zájmu státního
běží zde též o nepopiratelný
zájem a prospěch místní.
Co se týče výše
tohoto příspěvku, rozhodl se výbor
pro minimální kvotu 30%, což značí
právě tu část kapitálu, kterou
až dosud poskytovali interesenti při systému
garančním. Mezi interesenty počítá
výbor železniční nejen jednotlivce nebo
závody, které mají přímý
zájem na vybudování trati, ale také
obce, okresy, země a v budoucnosti snad i jiné vyšší
svazky samosprávné. Pokud jde o jednotlivá
ustanovení osnovy zákona, jsou celkem krátká
a jasná. Nechci, slavné Národní shromáždění,
unavovati bližším rozborem a opakováním
důvodů, které bez toho jsou obsaženy
ve zprávě výboru. Také resoluce, které
výbor železniční navrhuje, jsou jednak
samozřejmy, jednak blíže odůvodněny
ve zprávě výboru.
Slavné Národní
shromáždění! Po dlouholeté přestávce,
která nastala ve zřizování místních
drah, nelze nám již dále otáleti s přípravami
k dalšímu doplnění sítě
železniční. Náklad, který bude
na to vynaložen, není náklad neproduktivní,
poněvadž zajisté značnou měrou
přispěje k hospodářskému rozkvětu
oněch širých krajin, které dosud postrádají
spojení železničního. Návrhy,
které výbor železniční předkládá,
směřují dále k tomu, aby stavba místních
drah se dála účelně a soustavně.
Návrhy ty směřují k tomu, aby ke zřízení
místních drah co nejdříve se mohly
vykonati přípravy jak se strany vlády, tak
i se strany interesentů a to nyní již na pevném,
přesném a jasném podkladu zákona.
Prosím, velevážení
pánové a paní, jménem železničního
výboru, abyste ráčili schváliti jeho
návrhy. Prosím, abyste byli přesvědčeni,
že tím vykonáte veliký kus záslužné,
plodné práce a poctivé práce hospodářské.
(Výborně! Potlesk).
Předseda:
Ke slovu není nikdo přihlášen, prohlašuji
debatu za skončenou.
Přistoupíme k hlasování.
Prosím pány, aby zaujali svá místa.
(Děje se).
Budeme hlasovati také o této
osnově zákona, mající 7 paragrafů,
poněvadž není při ní žádného
pozměňovacího návrhu, v celku.
Jsou snad proti tomu námitky?
(Nebyly).
Nejsou. Budeme hlasovati, jak jsem
právě uvedl.
Kdo souhlasí s §§
1., 2., 3., 4., 5., 6., 7. zákona podle zprávy výborové,
jakož i s nadpisem jeho, prosím, aby povstal. To jest
většina. § 1., 2., 3., 4., 5., 6. a 7., jakož
i nadpis zákona jsou schváleny. Přeje
si slova pan zpravodaj ke druhému čtení?
Žádná textová změna?
Zpravodaj posl. dr. Vaněk:
Nikoli.
Předseda:
Kdo souhlasí s přijatým právě
zákonem ve čtení prvém také
ve čtení druhém, prosím, aby
povstal. (Děje se). To jest většina,
zákon je schválen také ve druhém čtení.
Přeje si pan zpravodaj slova
k resoluci?
Zpravodaj posl. dr. Vaněk:
Ne.
Předseda:
Přistoupíme k odhlasování také
resoluce, usnesené výborem, pětidílné,
jak je obsažena ve zprávě výborové.
Prosím, kdo souhlasí
s resolucí, jak je obsažena ve zprávě
výborové, aby povstal. (Děje se).
To jest většina. Také resoluce jest schválena
a tím odstavec tento jest vyřízen.
Se svolením Národního
shromáždění, nebude-li proti tomu námitek,
provedeme ještě doplňovací volbu
do výboru pro Velkou Prahu.
Námitek proti tomu není.
(Nebylo).
Z výboru vystupuje dr. Franke
a na místo něho navrhuje se Slavíček.
Kdo se změnou touto souhlasí, prosím, aby
povstal. (Děje se). To je většina. Člen
N. S. Slavíček je zvolen. Dodatečně
sděluji, že člen N. S. Měchura
omluvil svou nepřítomnost v dnešní
i předešlé schůzi.
Přikročuji k ukončení
schůze. Po dohodě s předsedy klubovními
navrhuji, aby zasedání Národního shromáždění
bylo odročeno a předsednictvo bylo zmocněno,
aby stanovilo písemnou cestou den a denní pořádek
příští schůze.
Jsou snad proti tomu námitky?
(Nebyly). Není tomu tak. Návrh svůj
pokládám za přijatý a končím
schůzi.