Národní shromáždění československé 1918 – 1920

To tedy jsou asi hlavní momenty, na které jsem chtěl za této debaty ještě upozornit, a přál bych si ze srdce, velevážení pánové, a jsem přesvědčen, že my všichni, jak zde dnes sedíme, aby pro příští náš rozpočet mohlo všem těm přáním a požadavkům, které zde byly předneseny - a snad ještě větším - býti vyhověno. Doufám, že to bude možno co nejdříve a přál bych si, kdyby to bylo třeba, již příštím rokem.

Tím končím a přikročíme k finančnímu zákonu.

Jest potřebí, aby slavné Národní shromáždění ráčilo schváliti finanční zákon republiky československé pro rok 1919, jehož čl. I. zní: "Veškeré státní výdaje pro rok 1919 stanoví se v prvním oddílu připojeného státního rozpočtu summou 6,713,524.913 K, z toho připadá na řádné výdaje 2.124.849.145 K, a na mimořádné výdaje 4.588,675.768 K."

Článek II. je nezměněn, tak, jak původně byl.

Také čl. III. je nezměněn, rovněž čl. IV.

V čl. V. je změna, a to v číslicích konečných: místo 3.200,000.000 dožaduje se úhrada 3,903,000.000.

Čl. VI. je nezměněn, rovněž čl. VII. a čl. VIII.

Doporučuji tento zákon k laskavému schválení.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k hlasování. Hlasovati dám tím způsobem, že článek I., II, III. a IV. dám odhlasovati najednou, pak článek V., ve kterém byla provedena změna, článek VI., VII. a VIII. zase společně a konečně nadpis zákona.

Námitek proti tomu není. (Nebylo.) Kdo souhlasí s článkem I., II., III. a IV. finančního zákona, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. Články I., II., III. a IV. jsou schváleny.

Kdo souhlasí s článkem V. tak, jak byl vypracován výborem a jak jej teď doporučil pan zpravodaj, prosím, aby povstal (Děje se.) To je většina, také článek V. je schválen.

Kdo souhlasí s článkem VI., VII. a VIII. ve smyslu zprávy výborové, jakož i s nadpisem zákona, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. Článek VI., VII. a VIII. jakož i nadpis zákona jsou schváleny.

Teď přistoupíme ke druhému čtení o finančním zákoně, jakož i o celém rozpočtu. Přeje si pan zpravodaj slova?

Zpravodaj posl. Bečka: Děkuji.

Předseda: Není tomu tak. Kdo souhlasí s finančním zákonem, přijatým právě v prvém čtení, také ve čtení druhém, jakož i s celým rozpočtem, jak byl přijat v prvém čtení, také ve druhém čtení, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. Finanční zákon, jakož i celý rozpočet je schválen také ve druhém čtení. Tím je tento odstavec denního pořádku vyřízen. (Hlučný potlesk.)

Vyřídíme ještě několik odstavců, k nimž nebude patrně žádné debaty, a uděluji slovo k

2. zprávě finančního výboru o vládní osnově zákona (tisk č. 970.), kterým se povoluje úvěr nahrazení nákladu, vzniklého do vozem obilí a mouky z ciziny (tisk č. 1141.), panu kol. Jarošovi.

Zpravodaj posl. Jaroš: Velectěné shromáždění!

Požadavek vlády na poskytnutí úvěru 400 milionů K vznikl z té okolnosti, že cena americké mouky stanovena byla místo původních 5 K na 3 K. Vláda rozhodla se zásobovati obyvatelstvo našeho státu americkou moukou až do konce září. Následkem toho je potřeba asi 20.000 vagonů žita a 8114 vagonů pšenice. A při ceně snížené vzniká diference okrouhle asi 400 milionů K v předpokladu, že při placení této mouky a tohoto obilí bude kurs naší koruny jako byl při uzavření obchodu.

Poněvadž však se dá předpokládati, že kurs naší koruny stoupne, lze dnes již s jistotou říci, že úvěr se nevyčerpá. Kdyby se však stalo, že při placení stoupne kurs naší koruny o 2/5, nebylo by potřeba vůbec úvěru. Tu jest však nejistota. Vláda, aby byla chráněna, musí úvěr požadovati. Výbor zabýval se předlohou a vznikly tam i obavy, je-li to správná politika, dělat v době finanční tísně presenty stomilionové. Vzhledem však k té okolnosti, že snad přece jen naše koruna bude míti větší cenu, a pak k té okolnosti, že obyvatelstvo válkou vyčerpané není schopno, jak se již ukázalo, platiti mouku za 5 K, - byly rodiny, které dávaly své lístky jiným právě proto, že nemohly 5 K platiti - jakož i k té okolnosti, že zajištěn byl klid v republice, neuznal výbor tyto názory.

Dále bylo poukázáno na to, zda by nebylo správné, lépe situovaným vrstvám počítati mouku dráže. Jest pravdou, že snad lépe situovaní mohli by tu mouku zaplatiti lépe. Vzhledem k tomu však zase, že by bylo třeba zvýšené kontroly, že by to dělalo těžkosti, že těch lépe situovaných jest nepoměrně menší procento, že by se také prováděly nepřístojnosti, jak se již ukázalo, když byly stanoveny různé ceny masa, úředník, který měl příjmů 4000 K, nedostal to levné maso, ale někde byli páni domácí, kteří se přihlásili a podvodnými a jinými machinacemi získali takový lístek - tedy ani v tomto směru neuznal výbor, že je třeba činiti rozdílu, a stojí na stanovisku, že cena má býti jednotná. Výbor nečiní žádných pozměňovacích návrhů a navrhuje, aby předložený zákon byl přijat tak, jak byl vládou navržen. Končím.

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, debata jest skončena.

Přistoupíme k hlasování. Poněvadž zákon sám má toliko 3 paragrafy a pozměňovací návrhy nebyly podány, budeme hlasovati v celku.

Námitek proti tomu není. (Nebyly.)

Budeme hlasovati, jak jsem právě uvedl.

Kdo souhlasí s § 1., 2. a 3. zákona, jakož i nadpisem a úvodní formulí, prosím, aby povstal (Děje se.)

To jest většina.

§ 1., 2. a 3., jakož i nadpis s úvodní formulí ve smyslu zprávy výborové jsou schváleny.

Tím jest vyřízeno první čtení.

Přistoupíme ke druhému čtení.

Kdo souhlasí s přijatým právě zákonem ve čtení prvém i ve čtení druhém, prosím, aby povstal.

To jest většina.

Zákon jest schválen také ve čtení druhém a tím jest tento odstavec denního pořadu vyřízen.

Přistoupíme k dalšímu, jímž jest:

3. zpráva finančního výboru o vládním návrhu zákona (tisk č. 1053) o soupisu nemovitostí za účelem majetkové dávky (tisk č. 1209).

Zpravodajem místo p. kol. Zíky jest p. kol. dr. Fáček, uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Fáček: Vážené Národní shromáždění! Zákon, o kterém mám podávati zprávu, jest poslední součástkou v té řadě zákonných a nařizovacích předpisů, kterými bylo provedeno sepsání všeho majetku za účelem vyměření dávky z majetku. Jest to velké dílo, které bylo zahájeno zákonem ze dne 25. února a které po stránce zákonodárné jest jaksi hotovo.

Já jen si dovoluji projeviti přání, aby náš úřednický apparát, který se svými pomocníky z řad občanstva se skvěle osvědčil při provádění dosavadních akcí sepisovacích, aby také co nejrychleji dovedl zdolati zpracování materiálu soupisového, poněvadž jest to skutečně eminentní zájem státu, aby dávka z majetku byla uzákoněna, předepsána a vybrána co nejdříve. Rozhlédneme-li se po rozsahu dosavadních zákonů sepisovacích, tedy bylo by zajímavo zjistiti, co sepsáno dosud nebylo. Jsou to některé výjimky vzácné, ale jsou tu takové výjimky přece. Upozorňuji, že všecka t. zv. immaterielní, nehmotná práva vlastnická, jako autorské právo a pod., nebyla předmětem soupisu, tedy patrně snad s úmyslem, vyjmouti je ze soupisu majetku. Spíše mohlo by však zavdati příčinu k pochybnostem a námitkám, že také předválečný majetek luxusní nebyl sepsán. Ohledně luxusního majetku byl sepisován ten majetek, který si kdo ve válce pořídil. Ale kdo měl v tomto směru pochyby, může býti uspokojen tím, že tyto předměty soupisu neprejudikují příštím předpisům o dávce z majetku a že zákon o dávce z majetku může tuto věc ještě postihnout.

Finanční výbor, pojednávaje o vládní předloze zákona v soupisu nemovitostí, pozastavil se jedině u § 4., který zní: "Zásady, podle nichž se má stát ocenění nemovitostí a práv, jakož i řízení soupisové, buďtež ustanoveny nařízením." Poněvadž tato otázka ocenění je velmi důležitá v celé věci, tedy finanční výbor dal k tomuto ustanovení svůj souhlas jen s podmínkou, že bude mu předloženo k projednání též příslušné prováděcí nařízení, kterým mají zásady pro ocenění býti stanoveny. Bylo to tím nutnější, poněvadž kontrolní komise, která, jak známo, má býti zřízena podle zmocňovacího zákona z 25. února, pro známé formální potíže dosud se neustavila a nemohla započíti kontrolní svoji činnost. Tomuto požadavku finančního výboru bylo vyhověno, také toto oceňovací nařízení jemu předloženo a projednáno. Ve finančním výboru ovšem nedošlo toto nařízení ve všech rysech jednotného souhlasu. Bylo pochybno, zdálo se, že snad majetku domovnímu při tomto oceňování poněkud se nadržovalo u srovnání s jiným majetkem.

Ale tyto pochybnosti byly rozptýleny výslovným prohlášením vlády, že toto ocenění v souvislosti se soupisem nemovitostí má vlastně za účel jen možnost, zjednati základ pro výměru evidenčního poplatku, který má býti zároveň vybírán jako při soupisu vkladů, papírů atd. a že rovněž se tím nepraejudikuje definitivnímu ocenění pro dávku z majetku. Zákon o dávce z majetku bude míti možnost, aby také v tomto směru provedl vyrovnání.

S touto výhradou doporučuji jménem výboru, aby návrh zákona o soupisu nemovitostí s některými změnami podřízenými, které ve finančním výboru v něm byly provedeny, v tom znění, jak jest připojeno v tisku 1209, byl schválen. Při tom opravuji jen tiskovou chybu v § 7., kde dlužno v první a druhé řádce škrtnouti slova "za účelem".

Předseda: K slovu není nikdo přihlášen. Debata je skončena. Přistupujeme k hlasování. Také o tomto zákonu, poněvadž není pozměňovacích návrhů, vyjma ten jediný, který se týká textové stránky, aby v § 7. vynechána byla slova "za účelem", dám hlasovati v celku. Námitek není. (Nebylo.)

Kdo souhlasí s paragrafem 1. až 15. zákona dle zprávy výboru, jakož i s nadpisem jeho, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina. Paragraf 1. až 15., jakož i nadpis zákona ve smyslu zprávy výboru jsou schváleny. Přeje si ještě pan zpravodaj slova ke druhému čtení.

Zpravodaj dr. Fáček: Nikoli.

Předseda: Kdo souhlasí s přijatým právě zákonem ve čtení prvém také ve čtení druhém, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina, zákon je schválen také ve čtení druhém a tím odstavec tento je vyřízen a přistoupíme k dalšímu, kterým jest

4. zpráva výboru státně zřízeneckého o návrhu dra Matouška a spol., (tisk č. 599) na úpravu poměrů kvalifikovaných soudních sluhů a podúředníků (tisk č. 1246).

Zpravodajem jest pan kol. Buříval, uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. Buříval: Vážené shromáždění! Zákon, který státně zřízenecký výbor Vám předkládá (Hluk, předseda zvoní: Prosím o klid!), jest důsledek přijatého zákona z 18. února t. r., tak zv. zákona o officiantech a mají sluhové a podúředníci, kteří kdysi byli diurnisty, popřípadě officianty, později ovšem stali se definitivními sluhy, po případě podúředníky, dosíci těchže výhod, jakých se dostalo officiantům v duchu právě toho mnou citovaného zákona. Jedná se tedy o to, aby 154 osob bylo v příčině svého existenčního zlepšení zařaděno do tříd hodnostních a sice dle určitého počtu roků, a já nemohu jinak, než co nejvřeleji doporučiti, aby vážené Národní shromáždění zákon ten tak, jak jej vypracoval a předkládá státně-zřízenecký výbor, schválilo.

Předseda (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen, debata je skončena, přistoupíme k hlasování. Poněvadž také tento zákon není rozsáhlý, obsahuje pouze tři články, žádné pozměňovací návrhy nebyly podány, tedy dám o něm hlasovati najednou. Námitek proti tomu není. (Nebylo.) Kdo souhlasí s čl. 1., 2. a 3. zákona, jakož i s nadpisem jeho a úvodní větou, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina, čl. 13, jakož i nadpis a úvodní věta jsou schváleny.