Dnes ministerstvo zemedelstva zriadilo
u nás zřebčínsku stanicu v Prešove,
Nitre. V Hodoníně na Moravě tam je kádr.
Ja si prajem, aby ten zřebčínec po novom
roku bol prenesený do Nitry, lebo nemôže byť
v takom kraji, kde kone nemajú, ale tam, kde majú
kone podmienky existencie a žitia. Preto bysom navrhoval
a obraciam sa k prave prichádzajúcemu pánu
ministru zemedelstva, aby ten zřebčínec v
Nitre a všetko, čo k tomu patrí, aby to štát
kúpil, lebo by sme tým mnoho získali a poslúžili
tak veľmi pestovaniu našeho koňstva. V rozpočte
je krásný obnos na melioráci. O tom by sa
dalo rozprávať. Vám je to však známé.
Vieme, že pokrok v odvodňovaní a zavodňovaní
v Čechách a zvlášte na Morave, ktorú
veľmi dobre znám, je dalekosiahly. Vidíme,
že intensita hospodárska závisí od týchto
melioracií. S tym musíme na Slovensku čo
najskôr začať a prosil by som, aby sa im dala
priorita pred všetkými ostatnými.
Vy máte už veľmi
mnoho zmeliorovaného, my však u nás nič.
Na Slovensku maďarská vláda nemeliorovala a
keď sme jú o to žiadali, trvalo to treba 4 roky,
než to povolila, ale nedala nám ani krajciaru subvencie.
V rozpočte je preliminovane 15 millionov koňom a
keď tretina pripadne na Slovensko, budeme pánu ministrovi
vďační, tak sa dá niečo vykonať.
Prosím len, aby čo najskôr bol upravený
ten kompetentný spor medzi ministerstvom verejných
prác a zemedelstva, lebo je to v zájme zemedelstva,
aby si meliorácie spravovalo samo. Tak sa to presunuje
a ku skutočným prácam neprichádzame
Ja by som mal toho veľmi mnoho, ale poneváč
čas kvapí, chcem povedať len toľko, že
jestliže na Slovensku správne národohospodárská
politika bude konaná a československý národ
uzná ten hospodársky a finančný význam
našeho Slovenska, nebudeme na tom Slovensku šetriť.
Verte, že to ponesie bohaté ovocie a pomôže
snižiť deficit, ktorý hrozí našemu
hospodárstvu a bude to zem, z ktorej bude mať náš
československý národ i naša republika
uprímnú a opravdovú radosť. (Výborně!
Potlesk!)
Předseda:
Řečnická listina je vyčerpána.
Přeje si pan zpravodaj slovo?
Zpravodaj posl. inž. Bečka:
K vývodům k této kapitole předneseným
dovoluji si zatím, pokud se jich nebudu dotýkati
v celém souboru - zejména vývody, pronesené
panem kol. Brodeckým, dovolím si zahrnouti v souvislost
s panem kol. Slavíčkem, poněvadž
úzce souvisí oba dva druhy těchto vývodův
- poznamenati něco k tomu, o co se zajímal pan kol.
Brodecký, že tato záležitost jest
ve vyšetřování a že tedy jistě
stane se po právu, aby byla rozluštěna tak,
jak býti má. Jen několika slovy dovolím
si obrátiti se k panu dru. Blaho, a sice vytýkal
zde, že zvláště v ministerstvu zemědělství
ta věc jest trochu povrchně vzata, ale není
vina - jak jsem se mohl přesvědčiti - v rozpočtovém
výboru zde a zejména ne na finančním
ministerstvu; ta vina pane kolego, spočívá
přímo na vás na Slovensku. Referent, který
tuto záležitost měl přidělenu
v ministerstvu, pan vrchní rada Kvěch, několikráte
tuto věc urgoval, aby se mu dostalo ze Slovenska pomůcek.
Nedostalo se mu však ničeho. Následkem toho
musil vzíti tuto kapitolu z bývalého výpočtu
maďarského. (Prof. dr. Blaho: Kde jsme je měli
vzíti?) Tak jste měli aspoň povědět
s vaší strany, co si přejete, jak to přednášíte
zde.
Pokud se týká záležitosti
tabákové, tedy nepovšiml si snad pan dr. Blaho,
že v tabákové režii je obnos 20 millionů
pro Slovensko právě na řádná
vydání tabáková, v nichž je také
počítáno s pěstěním.
Je to na str. 57. rozpočtu ministerstva financí.
(Posl. dr. Blaho: To mně stačí!) Tím
je celá tato záležitost vyřízena.
Předseda:
Debata jest skončena. Přistoupíme
k hlasování. Prosím pány, aby
zaujali svá místa (Stalo se).
Přistoupíme k hlasování
o VII. skupině, a sice o rozpočtu
ministerstva zemědělství, ministerstva
veřejných prací a ministerstva pro
zásobování lidu, a sice povedeme si stejným
způsobem, jako při skupinách dosavadních.
Žádám pana zpravodaje,
aby sdělil příslušné položky
ministerstva zemědělství.
Zpravodaj posl. inž. Bečka:
Ministerstvo zemědělství vyžaduje pro
řádné výdaje 47,122.187 K, mimořádná
vydání 7,966.800 K, tedy úhrnem 55,088.987
K. V příjmech pak vykazuje totéž ministerstvo:
řádných příjmů 13,867.152
K, mimořádné příjmy žádné,
tedy úhrnem: 13,867.152 K.
Předseda:
Kdo souhlasí s rozpočtem ministerstva zemědělství,
vyjádřeným položkami, právě
přednesenými panem zpravodajem, prosím, aby
povstal. (Děje se). To je většina. Rozpočet
ministerstva zemědělství je schválen.
Zpravodaj inž. Bečka:
Jest ještě resoluce na str. 17, poznamenaná
jako XVIII. Prosím za její schválení.
Předseda:
Kdo souhlasí s resolucí výboru právě
doporučenou panem zpravodajem, prosím, aby povstal.
(Děje se). To je většina. Také
tato resoluce je schválena.
Ministerstvo veřejných
prací.
Zpravodaj inž. Bečka:
Ministerstvo veř. prací vyžaduje na řádných
výdajích 93,593.650 K, mimořádných
výdajů 172 mil. 178.854 K, tedy úhrnem 265,772.504
K a k tomu dodatek, který se dožaduje řádného
vydání žádného a mimořádného
vydání 27,166.117 K, tedy úhrnem 27 mil.
166.117 K. V příjmech pak řádné
příjmy 83,736.818 K, mimořádné
267.120 K, úhrnem 84,003.938 K.
Předseda:
Kdo souhlasí s rozpočtem ministerstva veř.
prací i s dodatkem, doporučeným právě
p. zpravodajem a vyjádřeným položkami,
které uvedl, prosím, aby povstal. (Děje
se). To je většina. Rozpočet ministerstva
veř. prací i s dodatky je schválen.
Zpravodaj inž. Bečka:
K tomu přistupují resoluce na str. 17 rozpočtové
zprávy, uvedené pod čís. XX. Prosím
taktéž za jich schválení.
Předseda:
Kdo souhlasí s resolucemi, doporučenými panem
zpravodajem a vztahujícími se na ministerstvo veř.
prací, prosím, aby povstal. (Děje se).
To je většina. Jsou schváleny také
resoluce.
Ministerstvo pro zásobování
lidu.
Zpravodaj inž. Bečka:
Ministerstvo pro zásobování lidu vykazuje:
řádné výdaje 1,225.008 K, v mimořádných
výdajích 7,574.397 K, tedy úhrnem 8,799.405
K ve výdajích. Příjmů není
žádných.
Předseda:
Kdo souhlasí s rozpočtem ministerstva pro zásobování
lidu ve smyslu položek právě přednesených,
prosím, aby povstal. (Děje se). To jest většina,
rozpočet ministerstva pro zásobování
lidu jest vyřízen. Resoluce žádné
při tom nejsou.
Přistoupíme ke skupině
další, a sice k VIII., kterou tvoří
ministerstvo spravedlnosti. Uděluji slovo panu zpravodaji.
Přeje si slova?
Zpravodaj posl. Bečka:
Ne!
Předseda:
Řečníkem jest pan kol. dr. Matoušek,
uděluji mu slovo.
Posl. Matoušek: Vážené
Národní shromáždění! Přistupujíce
k rozpočtu ministerstva spravedlnosti, přistupujeme
jistě k jednomu z nejdůležitějších,
nejvážnějších resortů státní
správy, a když ministr financí si stěžoval
(Hluk. Předseda zvoní.) ve svém exposé,
že 50% všech příjmů státních
připadá na osobní požitky úřednické,
můžeme říci, že to jistě
není k tíži resortu ministerstva spravedlnosti.
Pouze 3% snad připadají na tento resort.
Přes to dovolil bych si poukázati,
že navrhovaná a proponovaná rekonstrukce a
řeknu: reformace správy státní měla
by se dotknouti a mohla by se dotknouti přes to také
resortu ministerstva spravedlnosti a celého resortu. Soudové
dnes zabývají se vším možným
a zůstává pravé souzení, kde
soudce skutečně je soudcem, pouze výjimkou.
Soudové mají agendu správní, agendu
účetnickou, vzpomeňme jen, že soudové
vedou sirotčí kasy, kurately, opatrují pozůstalosti,
obstarávají věci, které všechny
mohly by býti dány správním úřadům,
po případě v určitých obcích,
do konce dnes po všeobecném, rovném a přímém
hlasovacím právu do obcí a reformě
správy obecní, samosprávným úřadům.
Řeknu ještě při agendě trestní,
že i tam jistě není potřebí,
aby soudce užíval složitého aparátu
k tomu, aby odsoudil pro policejní přestupek někoho
k pokutě 5 K, to všechno mohlo by býti dáno
správním úřadům, aby politické
úřady samy v těchto malicherných věcech
krátce, stručně a bez dlouhého těžkopádného
aparátu rozhodovaly. Tím by přirozeně
personál soudní mohl býti zmenšen, zjednodušila
by se agenda, soudce by se stal skutečným soudcem
v důležitých civilních a trestních
věcech, jak to řekl včera prof. Prušák,
bylo by souzení v trestních věcech jen magnou
chartou řádného občana a ne, aby soudce
vykonával v drobných věcech souzení,
aby v drobných malicherných věcech odsuzoval
k malicherným pokutám.
To ovšem je pouze hudbou budoucnosti,
ale já bych si dovolil upozorniti, že by se ještě
v rámci dnešní správy justiční
v mnohém mohlo leccos upraviti tak, že by to nejen
fiskálně, ale i věcně prospělo.
V rozpočtu samém čteme na str. 15 položku
815.192 K na 219 soudců bez system. míst, to jsou
tak zvaní soudci létací, kteří,
ačkoli se jmenují soudci, skutečnými
soudci nejsou. Oni nemají více jurisdikce a pravomoci,
než auskultanti a praktikanti. Přes to mají
plat skutečných soudců IX. dietní
třídy. Přiznám se, já sám
jsem ve starém Rakousku býval literárně
proti tomu, aby tito soudcové dostávali votum, aby
mohli souditi, poněvadž jsem v tom viděl zasažení
do neodvislosti soudcovské, kdyby soudcové přesaditelní
měli votum. Ale zdá se mi dnes po dobu nouze a když
jsme sami pány v republice, že by se dala věc
zaříditi tak, že by těm 219 soudcům
bylo dáno votum, mohli by vykonávati svou pravomoc
skutečně a tím by mohli zaskočiti
ty soudce a rady u krajských soudů, případně
okresních soudů, kteří jsou pracemi
přetíženi. Tato položka sama vypadá
dnes hluše, poněvadž ve skutečnosti za
tyto peníze práce soudcovská vykonána
není. U nás může justiční
správa těchto soudců použíti
jako soudců vyšetřujících u zemského
soudu v Praze a u krajských soudů na venkově,
ale ke skutečnému souzení jinak ne.
Další požadavek
by byl, aby justiční správa jmenovala včas
na uprázdněná místa. To se ovšem
dnes děje, ale když vezmeme rok zpět, vidíme,
že substituce pro uprázdněná místa
v roce 1918 stojí 200.000 K; to znamená, kdyby byla
včas místa obsazena, jest tento obnos mnohem větší
než výtěžek interkalarie.
Dále bych vytkl, že nedosti
energicky postupovalo se - a i to má určitý
fiskální odlesk - proti německým soudcům,
kteří přejati byvše naší
republikou, nepodrobili se této správě a
prostě neodpřísáhli. Jeden příklad
jmenuji z Touškova, kde soudce Neubauer (Výkřik:
Skandál!) neuznal republiky a nejen to: místo
aby korespondoval a podrobil se plzeňskému krajskému
soudu, korespondoval s Chebem a užíval razítka
"Die Deutsche Republik". Konečně přeložen
i byl do Manětína, ale nešel tam, zůstává
dále v Touškově, dostává plat
i příspěvky, nepracuje, nesoudí, ale
v Touškově pracuje a agituje dále proti republice.
Tedy to má, jak pravím, fiskální odlesk,
ale je to nepochybně zároveň důkazem
neenergického zakročování justiční
správy proti soudcům, kteří jsou rebelové.
Min. dr. Soukup: Jest suspendován,
pane kolego, to byl jediný v celé republice!
Posl. dr. Matoušek: (pokračuje)
Mimo to bych si přál, aby k vůli řádné
správě vězeňské bylo pro vězeňské
zřízence zřízeno pokud možno
obydlí řádné, aby nemusili bydleti
mimo vězení, aby tak mohli se přesně
věnovati své správě vězeňské.
Nešetřil bych také
na tom, aby zřízeny byly nové soudy. Tím,
když bude organicky propracován nový organisační
řád nových soudů, nebude ani více
personálu potřebí, budou menší
obvody - a my už při správné reformě
se snažíme dělati co nejmenší okrsky
správní. Bude dobře, když provedeme
reformu soudů v tom smyslu, aby co možno nejmenší
okrsky dostaly správu soudní. Přimlouval
bych se proto za to, aby v Radnici, Čes. Třebové,
Bělohradě a jiných místech, která
žádají za zřízení soudů,
přistoupilo se k jejích zřízení,
lze to provésti jmenovitě tam, kde jsou již
dnes t. zv. soudní dny. Co se týče vězeňství,
nevidím dostatečného obnosu na ně
v rozpočtu. Přiznejme si, že nestačí
k tomu, aby bylo provedeno řádné uspořádání
vězeňství, pouhá znalost theoretická.
Bylo by dobře, kdyby naši lidé znalí
trestního práva a trestnického řízení
byli vysláni do ciziny, aby to uviděli tam a přenesli
toto zřízení, pokud odpovídá
naší potřebě, do naší vězeňské
organisace.
Důležitost resortu spravedlnosti
dle mého soudu právě u nás v republice
vystupuje více a více, než bylo v Rakousku,
právě proto, že jsme přijali nejmodernější
zřízení státní, republikánské,
poněvadž tím všechny dosavadní
základy státního života: ten militarism,
ten trůn a případně i oltář
odpadly a to všechno, na čem spočíval
dříve pořádek státní,
musí býti něčím nahrazeno -
přirozeně úctou k zákonu, k právu
a vírou ve spravedlnost.
K tomu nestačí ovšem
sám úřad, ač jest první povinností
úřadu samotného, aby tyto vlastnosti a tyto
občanské ctnosti pěstoval. Občanstvo
samo musí hleděti, aby se vychovalo v těchto
občanských ctnostech a přeorientovalo se
ze starého Rakouska, aby se dívalo na své
úřady od policajta až k ministrovi jinak, než
jsme bylí zvyklí v Rakousku. Naše kritika musí
vypadati jinak, musí se vzdáti starého žargonu,
v němž viděli vždy v úřadech
své nepřátele. Když to dělá
občan venku na ulici, že chytne policajta a o svobodí
z jeho ruky zloděje, a při tom myslí, bůh
ví jaký liberální čin provedl
- tomu se nedivme, ten se nemůže tak rychle přeorientovati.
Ale když s tohoto vážného místa
v parlamentě si naříká poslanec na
to, že hejtman trestá přesně podle zákona,
že tomu říká: starý byrokratický
cop, to již, prosím, jest něco horšího.
To již, prosím, jsme na zcestí, to může
vésti k anarchii. Kolega Němec to byl, který
zde prohlásil: "Nesneseme, když nám okresní
hejtman trestá naše dělníky za kolportáž.
Již ve starém Rakousku to bylo překonáno
a nyní se to má znovu zavádět, poněvadž
ti byrokraté dostávají atavistické
záchvaty." A dodává, že prý
vědí čeští národní
demokraté, proč to dělají ty úřady,
poněvadž prý vědí, že budou
odměněni za to, když budou proti dělníkům.
Tedy pro mne jest velice charakteristické předně
to, že zákonodárce sám kárá
správu státní, kárá hejtmana
za to, že jedná dle zákona. Ale charakteristické
je dále to, že právě chrání
jen dělnictvo. On praví, že nestrpí,
aby dělnictvo bylo trestáno, o ostatní mu
nejde. To jest ta třídní morálka,
která právě vede a může vésti
k třídní justici. Charakteristické
jest dále to, že na to naříkají
právě ti, kteří za války přesně
dodržovali všecky předpisy, které byly
proti svobodě tisku, proti svobodě shromažďování,
a že dokonce často chodili i na policii a radili se
tam o tom, jak provésti ten tábor lidu, aby nenarazili.
Vytýká se nám,
že prý Národní demokracie ví,
proč úřady tak si počínají,
poněvadž má ve svých rukou ty úřady,
které budou souditi proti dělnictvu. Poněvadž
tento fakt kolega Němec nijak neodůvodnil, nedoložil,
poněvadž se fakt tento prostě nijak dokázati
nedá, nelze souditi jinak, než že nedovede si
p. kolega Němec představiti moc úřední
než tak, že se ji zneužívá ve prospěch
určité třídy, určité
kasty. (Výkřiky.) My ovšem tak nesoudíme,
ani dle toho se neřídíme. My jsme nehleděli
zavésti třídní justici, my také
nezavedli třídní zásobování.
My jsme to, kteří žádáme silnou
administrativu, za to se nám dostává výsměchu,
ale my chceme právě silnou administrativu na všechny
strany, jmenovitě na tu, kde by se jí chtělo
využíti (Odpor) politicky. Proto jsem se s
tohoto místa již ohražoval proti tomu, aby soudy
lidové byly obsazovány na základě
návrhů politických organisací, poněvadž
jsem řekl: To jest konec samostatnosti soudcovské,
jakmile do soudnictví nastoupí politický
zřetel. Proto jsem pokládal za monstrosní,
když pořádek na ulicích nedělalo
vojsko samo, nýbrž vojsko, doprovázené
důvěrníky politických dělnických
organisací. To víme, že vede k diktatuře
třídní, což je zrovna tak nedemokratické,
jako autokracie šlechtická.
Jest to ironie proto, když vidíme,
že tak zvaná soldateska musí býti doprovázena
důvěrníky politických dělnických
organisací. Slovník politický ze starého
Rakouska jsme převzali a převzal jej právě
p. kol. Němec, který docela starou hantýrkou
mluví zde jako ve starém rakouském parlamentě,
neorientuje se, že jsme v docela jiných poměrech;
když již budu kritisovati úřednictvo,
budu se ptáti, zdali skutečně proti zákonu
hřeší. Vím, že ten úředník
sám má míti určitou schopnost, aby
poznal, který zákon odumřel sám sebou,
ale řekl bych, že i my jsme povinni, resp. zákonodárný
sbor jest povinen, aby včas reformoval toto zákonodárství;
musíme se starat, abychom včas revidovali trestní
a občanský zákon. Tu bych navrhoval a myslím,
že jest to povinností resortu ministerstva spravedlnosti,
aby vedle právního výboru, který se
musí zabývati otázkami na rychlo na něj
doléhajícími, zřídila se zvláštní
komise parlamentně úřednicko-profesorská,
která by v klidu, ale již od teď, revidovala
všechny zákony, abychom mohli úřednictvu
a správě, naší administrativě
dáti skutečně moderní, duchu doby
odpovídající zákony.