Chci ještě upozorniti
na třídní zásobování,
které ministerstvo zásobování pěstovalo.
Ministerstvo zásobování krátkou cestou
nařídilo, že americká mouka, která
se prodává po 5 K, organisovaným konsumentům
se bude prodávati po 3 K. Tedy úředník
bankovní nebo závodní ředitel, inženýr
atd. dostal mouku po 3 K, chudý poštovní úředník,
nepatrný písař v nějakém úřadě
musel ji platiti po 5 K. To jest zavádění
třídního zásobování,
proti kterému se ostatní vrstvy rázně
ohradily a tím teprve bylo způsobeno, že mouka
byla snížena na jednotnou cenu.
V ministerstvu zásobování
dějí se i jiné věci. Jest podán
dotaz, poněvadž při zřízení
okresních hospodářských rad bylo pamatováno
také na to, aby měly tajemníka, a v cirkuláři,
který ministerstvo zásobování rozeslalo,
bylo uvedeno, že se má při uchazečích
také sděliti, jakého politického přesvědčení
ten který uchazeč jest. Co to, pánové,
znamená? To znamená, že se zřizují
ministerstva, kde od posledního portýra až
k vedoucím úředníkům bude zastoupena
určitá politická strana. Nechci z toho žádné
ministerstvo vyjímati. Snad se dějí takové
věci i jinde a nebyly dosud zjištěny, ale toto
jest zjištěný případ a proto
musíme se s největší rozhodností
proti němu ohraditi.
Dovolím si ještě
jeden křiklavý případ uvésti.
Z Obilního ústavu byl propuštěn úředník
Holub pro příčiny, které snad nemůže
Obilní ústav sděliti, pro příčiny
vážného rázu. Ministerstvo zřídilo
revisní odbor a navrhlo, aby Holub jmenován byl
jeho přednostou jako státní úředník
ministerstva zásobování. Byl přidělen
Obilnímu ústavu a má býti od tohoto
ústavu placen. Co to jest? Jest to podlamování
veškeré autority a discipliny. (Poslanec Brodecký:
To jest proti maffii agrárníků!). O těch
důvodech, pro které byl propuštěn, možno
se dověděti bližší okolnosti u
Obilního ústavu, ale ve spořádané
správě jest naprosto nemožno, aby propuštěný
úředník byl jako státní úředník
k témuž ústavu přidělen, a to
ještě s vyšším příjmem,
poněvadž to znamená povýšení.
Připomenu ještě
poslední případ - a tím budu u konce
své řeči. Z Obilního ústavu
byl propuštěn jiný úředník
a zde nebude moci býti namítáno, že
jest to proti maffii agrárníků, poněvadž
i socialističtí členové znají
příčiny, pro které byl propuštěn
a které byly udány jako nedbalost a do jisté
míry i neschopnost nebo nedostatek dobré vůle,
poněvadž zůstávaly strašné
resty. (Posl. Brodecký: Byly tyto důvody také
u Holuba?) Nevím. Byl tedy propuštěn a
tu se stalo, že nyní má být s platem
1200 K měsíčně přijat jako
úředník ministerstva zásobování
- nevím již v jaké funkci - a ministerská
rada podle sdělení zástupce ministerstva
zásobování nařídila Obilnímu
ústavu, aby tento plat převzal. Když si ministerstvo
zásobování představuje svou činnost
tak, že prostě každého úředníka
z nějaké centrály propuštěného
převezme a uloží povinnost ho platiti jinému,
pak jest pochopitelno, že ministerstvo zásobování
nemusí zatížiti svůj rozpočet,
jelikož režii jeho platí někdo jiný
a skryje se to do centrál. Takový postup jest nemyslitelný,
protože se tím také skrývá řádné
účtování.
Jeli nakupovači do ciziny
- mimochodem uvádím, že krejčí
jel nakupovat do Paříže obilí a byl
odtamtud vrácen jako neodborník - s ministerstvo
zásobování nařídilo obilnímu
ústavu, aby zaplatil ty tisícové náklady,
které ty cesty měly v zápětí.
Centrála neposlala nikoho, ale ministerstvo, aby nemělo
velkou režii, nařídilo najednou centrále
na věci nesúčastněné, aby to
platila. Tím se svaluje veliká část
vydání z ministerstva zásobování
na některé centrály, ale jest nevysvětlitelno,
že ministerstvo zásobování získává
si jakýmkoli způsobem veliké fondy, o kterých
bychom se chtěli dověděti, jakým způsobem
se získávají. Novinami prolétla zpráva,
že ministerstvo zásobování udělilo
svým úředníkům remunerace velmi
značné a to musilo tedy z nějakých
fondů se dít, které získány
byly buď od některé centrály nebo z
prodeje určitého zboží. Myslím,
že by bylo třeba tuto věc řádně
vyšetřiti a žádati, aby jednotlivé
resorty byly ve svých rozpočtech jasné a
přesné, aby nebylo nic zakrýváno,
schováváno a nic křivými cestami obstaráváno,
nýbrž aby se vědělo jasně: toto
ministerstvo stojí tolik a tolik a to udělalo tolik
a tolik. Já končím přáním,
aby stranickost naše, která jest na úkor a
škodu naší republice, neměla místa
v žádných úřadech, ať jest
to ministerstvo zásobování, ministerstvo
financí, ministerstvo obchodu nebo jakéhokoliv nevyjímám
žádnou stranu z toho a myslím, že bychom
v naší republice v ohledu zásobovacím
stáli lépe, kdyby po stránce výživy
konali zemědělci svou povinnost. Přeji si,
aby živnostnictvo i průmysl konaly svou povinnost
a aby jak tito výrobci, tak také úřady
přidržovali se hesla, že v naší republice
jest třeba více opravdové demokracie a méně
demagogie. (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda Konečný:
Uděluji slovo dalšímu řečníku,
občanu Prokůpkovi.
Poslanec Prokůpek:
Slavné Národní shromáždění!
Jestliže si dovolím do jisté míry kritiku
nebo spíše podněty dáti k rozpočtu
předloženému, zejména ohledně
ministerstva zemědělství, pak činím
tak v plném vědomí, že žijeme v
dobách mimořádných, nejen poválečných,
ba bohužel ještě válečných
a v dobách, kdy revoluční vzruchy ještě
čeří nejen naše hospodářské,
ale i společenské poměry měrou nebývalou.
Přes to myslím, že některé podněty
a náměty naše budou víc než odůvodněny
a dle možností i při příštích
úpravách také respektovány. Co se
týče hlediska všeobecného, zaráží
mne naprosto nepoměrné dotování ministerstva
zemědělství oproti ostatním všem
resortům. Zdá se mi, že jsme příliš
mnoho zdědili a kopírovali z rakouského systému,
kde zemědělství aspoň úrodných
sudetských zemí bylo nesprávně posuzováno
a bylo s ním jednáno macešsky, a že ten
nepoměr ministerstva zemědělství k
ostatním resortům je zase navrhován i u nás.
Žádáme, aby v tom smyslu byla, zejména
vývojem doby, náležitá remedura zjednána.
Dále, co se týče ostatních věcí,
dovolím-li si dále jednotlivé položky
většinou jako malé prohlásiti, pak při
tom jsem v plném vědomí, že ministerstvo
za dosavadních poměrů snažilo se vykonati,
seč mohlo. Přes to však myslím, že
tyto položky i celkový výdaj na zemědělství
jest nepoměrně malý, poněvadž
si musíme uvědomiti, že jest to výdej,
který má podporovati a zabezpečiti a rozvinouti
znovu zase pokleslou celou výrobu zemědělskou.
Výroba tato jest nejdůležitější
ze všech výrob vůbec. Vidím nutnost
velké starosti a péče o prvovýrobu
denních potřeb lidstva t. j. potravin. Tato důležitost
byla dokumentována válkou, kdy soběstačnost
v této výrobě byla více než ověřena.
Dále vyrábíme v zemědělství
hodnoty národohospodářsky nejcennější
a budiž i to respektováno při dotování
našeho ministerstva. Bohužel není národohospodářsky,
statisticky u nás ještě zjištěno,
jak velké váhy a ceny jest prvovýroba v národohospodářské
bilanci našeho státu, zejména, budeme-li míti
normální poměry na Slovensku, kterážto
země jest ještě více zemědělštější
než naše. Dále jsme výrobci surovin nejznámějšího,
ba světového průmyslu zemědělského.
Vyrábíme prvovýrobně suroviny pro
náš vyspělý hospodářský
průmysl, cukrovarnictví, lihovarnictví a
pivovarnictví, právě dnes, kdy zejména
vysoký průmysl a ostatní odvětví
mnohdy nezaviněně, mnohdy zaviněně
jsou opravdu podobné výroby neschopny. Tento zemědělský
průmysl je páteří a pramenem, odkud
můžeme čerpat trvale. My dále nesmíme
zapomínati, že naše zemědělská
výroba representuje také velkou kupní sílu
velkých potřeb zemědělství
od ostatních vrstev výrobních, a v této
pestrosti a mohutnosti kupní síly našeho zemědělství
leží také jeden z důvodů, proč
naše požadavky pokládáme za opodstatněné.
Za nejdůležitější ale právě
v této demokratické době pokládáme
onen moment, že naše zemědělství
nejen živí, ale i zaměstnává
přímo a nepřímo největší
počet našeho obyvatelstva, zejména na Slovensku
v jeho charakteru zemědělském. My dále
musíme si uvědomit, že podpory této
potřebujeme zejména proto, že 5letá
válka se svými důsledky zasáhla krutě
do prvovýroby zemědělské a zejména
české. Ale byla to nejen válka, ale zejména
rakouský systém rekvisiční, který
bohužel je silně kopírován i našimi
veřejnými správami a který bez ohledu
na potřeby zemědělské zasahuje v umožnění
výroby rostlinné a zejména zvířecí
měrou katastrofální. Musíme si uvědomiti,
že v tomto směru musí nastati brzy obrat, nemá-li
nastati devastace úplná. Devastace tato týká
se nejen možností výroby kvantitativní,
nýbrž i možností výroby kvalitativní;
byli jsme bezohledně drancováni dotyčnými
institucemi a jsme ještě dnes bez ohledu, jeli to
prostředek výrobní prvotřídní,
který má naši produkci rostlinnou povznésti,
jako zušlechtěné osivo, či má-li
naši produkci zvířecí povznésti,
jako plemenný materiál. Dnes máme konstatované
případy, že prvotřídní
subvenční býci, jejichž plemenná
hodnota je tak vysokého národohospodářského
významu, jsou úplně paritně rekvírováni
jako každý jiný kus a nečiní
se v tom směru žádného rozdílu,
poněvadž tyto úkony provádějí
v některých případech lidé,
kteří nemají pro to prostě kvalifikace.
Dále je třeba zdůrazniti,
že podvýživa a degenerace zasáhla nejen
vrstvy lidské, ale také naši přírodu,
naši výrobu a plemenný materiál, kterého
používáme při naší produkci
zvířecí a to obilí a zemáky,
degenerování a podvýživa dostoupila
již té míry, že jest div, že dnes
ještě nacházíme se na takovém
stupni výroby. Zde je třeba bezpodmínečně
radikální nápravy. Bylo dále objektivně
konstatováno, že ač sami zemědělci,
kteří dnes ojediněle mají trochu kapitálů,
plynoucích ze zcenění inventáře,
atd. a mnohdy jsou sami ve klamu, že myslí, že
jsou bohatými; bylo konstatováno, pravím,
kdyby poměry výrobní měly se vrátit
v předválečný stav, pak i velké
hromady papírů nestačí, poněvadž
devastace zemědělská zasáhla dnes
hluboko do všech odvětví naší výroby
a kapitálů. Bylo konstatováno střízlivě,
že tyto devastační škody obnášejí
20 miliard, a ve výpočtech těch není
nic strannického, poněvadž to učinil
úřad účetnický objektivně,
na podkladě skutečných dat a poměrů.
My musíme se pomalu dostati z krise hospodářské,
začít však nejprve u prvovýroby. A tu
dovolte, abych dal k disposici několik podnětů
dalších, jak bychom programově v této
věci mohli pokračovat. Předpokládal
jsem, že první starostí ministerstva zemědělství
našeho musí býti půdní problém
vůbec.
V tom směru starali jsme se
o to, aby reforma pozemková jako pozemková reforma
byla svěřena ministerstvu orby, bohužel nestalo
se tak z důvodů politických, osobních
a snad i jiných. Stalo se však, že tato reforma
pozemková má býti svěřena a
jest svěřena ministerské radě. Já
lituji tohoto rozhodnutí, poněvadž, ač
jsem si vědom, že je to počátek socialisace,
přece jen je to socialisace půdní a ta může
býti prováděna v prvé řadě
odborníky a to je v ministerstvu orby, které tyto
odborníky k disposici má a také dá.
Budiž žalováno, že tento obor působnosti
ministerstvu orby je vzat a bude svěřen zvláštnímu
úřadu pozemkovému.
Když již se tak stalo,
pak vyslovuji přání, aby tento pozemkový
úřad byl co nejdříve aktivován
a v život uveden, neboť v nynějších
poměrech, jak se vyvíjejí, je vážné
vacuum nekompetentnosti úžasné, takže
v případě akutní potřeby, nemáme
kompetentního místa, kde by tento zájem byl
včas vyřešen a také proveden. (Výborně!)
Dále přejdu k požadavkům
výroby zemědělské samotné.
A tu jako první, kardinální požadavek,
velectění pánové, ne demagogický,
nýbrž věcný, upřímný,
žádám, aby vzdělání zemědělské
bylo prohloubeno, zorganisováno a vypraveno od nejnižších
do nejvyšších a zejména zlidovění
zemědělské školy žádám,
poněvadž tím se postaráme, aby i zemědělský
dělník měl v prvé řadě
možnost, nabýti schopností vzděláním,
ať již ve škole, v kursech, ať jinými
pomůckami a prostředky. Pak budeme též
viděti veliký zájem těchto vrstev
i na naší výrobě, což dnes všude
bohužel není znáti. Zavinili jsme to i my,
poněvadž jsme těmto stavům nedali včas
a dost možnosti a příležitosti, aby tyto
potřeby byly opatřeny.
Neméně malorolníkům,
zemědělcům a našim zemědělcům,
jimž zlidověním půdy dostane se nového
zaměstnání, žádáme, aby
bylo dáno vzdělání nejširší
měrou. Neboť, velectění pánové,
chceme-li zlidovění zemědělské
výroby, pak hleďme v prvé řadě
všeobecné vzdělání a zejména
odborné dáti tomuto lidu do tohoto nového
spoluzápasu.
A tu, velectění pánové,
dotknu se na př. toho, abych ukázal, jak macešsky,
téměř kritiky nesnášejícím
způsobem bylo postaráno dosud o pokračovací
školy zemědělské naše, kde jedna
škola pro celou svou existenci, aby mohla žíti,
byla dotována 90 K. (Hlas: Slyšte!) Pánové,
to jest věc, která je téměř
neuvěřitelno, a já bych s vámi rád
sdělil svoje dojmy, které jsem prožíval,
když nadšenci pro tuto ideu žádávali,
abychom vymohli přece jen alespoň na věcné
i osobní nutné výdaje alespoň slušnější
honorování.
My chceme a musíme chtíti,
aby lidové kursy pro všechny vrstvy podniku našeho
byly organisovány všade a také ostatní
školství, střední i vysoké, bylo
rovněž dotováno patřičnou měrou.
Jako druhou pomůcku pokroku
a zvětšení výroby nejen kvantity, ale
i kvality, pokládám bezpodmínečně
výzkumnictví, pokusnictví a kontrolnictví.
V tom ohledu zase mám doklady, jak to máme obstaráno
dosud. Jsem předsedou fysiologické stanice českého
odboru rady zemědělské a nedávno deputace
těchto spolupracovníků, inteligentů
s vysokoškolskou kvalifikací mne - a plným
právem - interpelovala, že se nestarám o to,
aby jejich práce byla slušně, lidsky honorována.
Velectění pánové, my zaměstnáváme
dnes, jsouce finančně odvislí jedině
v té věci od země a našeho státu,
vysokoškolské absolventy za K 160 měsíčně.
(Slyšte!) To jsou zjevy, které naprosto se
déle nesnesou a nezavinili jsme je my, poněvadž
petita patřičná naše leží
na patřičných místech a je potřebí,
aby tam byla chápána a tam byla rozhodnuta. Bez
bádání žádný pokrok, bez
bádání žádné zvětšení
výroby, bez bádaní žádné
zlepšení výroby. A v tom ohledu, velectění
pánové, nesmíme šetřiti. Zde
se na tak produktivní složce, jakou je zemědělské
výzkumnictví, nesmí šetřiti a
zcela správně pan dr. Rambousek prohlásil,
že jest nám pádným důkazem Amerika,
která ukázala ve všech oborech výroby,
co badatelství znamená pro výrobu vůbec
a pro výrobu zemědělskou zvláště.
Musíme se dále starati
o to, aby při pozemkové reformě pro školství
a výzkumnictví byly dány k disposici statky
schopné. Zase je to pádný doklad, ale musím
jej říci, jak velké jsou nedostatky našeho
školství: znám absolventa nejvyšší
zemědělské školy naší, který
nerozezná ječmen od pšenice. (Výkřik:
To není možné!) Je to možné,
poněvadž se učí pouze theoreticky, není
dostatek vhodných kabinetů, není pomůcek,
není možnosti demonstrací v přírodě
toho druhu, aby se něco podobného nemohlo státi.
V tom ohledu musí se státi radikální
náprava. Já jsem schválně vybral křičící
příklady, které jsou nejpádnějším
dokladem bídy naší toho druhu. Vedle toho musíme
založiti svou podporu ve výrobě zemědělské
na poradnách, na poradnách ve všech směrech
našeho zemědělského podnikání
a zejména u toho nejmenšího zemědělce,
poněvadž ten zasluhuje, potřebuje a také
žádá, aby mu bylo poraděno bezprostředně,
bez velkých byrokratických oklik a bez velkého
psaní na místě samém pro jeho prostředí
a specielně pro jeho podnik.
Neméně zdůrazňuji
nutnost cestovních stipendií, jelikož, jako
v každém jiném oboru výroby, je poznání
světa a světové výroby vznětem
k nové produktivnosti zemědělské i
u nás zvláště, poněvadž
máme v tom ohledu mnohé státy, které
nás v mnohém smyslu předčily. Mnohému
bychom se přiučili, kdyby bylo možno naši
kvalifikovanou, naši nadanou mládež posílati
do tohoto prostředí, aby tam poznatky sebrala a
pak doma v náš prospěch národohospodářský
využila.
Přejdu nyní k technické
úpravě půdy, kterážto záležitost
jest neméně důležitá, poněvadž
válka a nemožnost získati a použíti
produkční prostředky, které byly zrekvírovány
anebo zužitkovány, přivedly nás k tomu,
že máme půdu zanedbánu ve všech
směrech, máme ji zaplavenu a ochuzenu o všechny
látky k výrobě nutné.
Tu musí radikálně
býti pomoženo tím, že melioraci půdní
provedeme rychle, abychom rozšířili možnost
výroby. Tu, dovolte, abych si stěžoval, že
zejména náš český jih, kde jsem
již před 10 lety jako předseda zemědělské
rady na vlastní oči viděl a do dnes se tam
nic nestalo, má celé lány krásné
úrodné půdy, která kysá a kvasí
pod bahnem a vlhkostí, která by se dala lehko odvésti
a daly by se učiniti z těchto schopných lánů
zase plodné nivy pro naši dobrou a úspěšnou
a tak potřebnou práci. Musíme i při
pozemkové reformě i vedle ní řešiti
současně otázku kommasační,
poněvadž v tom ohledu naše jižní
Morava a středočeské krajiny ukazují
věci zaostalosti, které musí býti
brzo odstraněny. Naše nutnost, nahraditi pracovní
sílu lidskou motory, stoupá den ode dne. V tom ohledu
dlužno žádati, aby technická poradna ohledně
strojů byla vybavena tak, aby kontrola této výroby
byla provedena co nejdůkladněji, poněvadž
buď žalováno, že na tomto poli naší
zemědělské potřeby, zejména
zemědělci, poměrů neznali, jsou mnoho
a často klamáni a ochuzováni. Musíme
dále na poli produkce rostlinné starati se o to,
aby ve formě kompensací, anebo za peníze
přivezena byla dusíkatá hnojiva co nejdříve,
která rychle umožní rozmnožiti a zhodnotiti
naši produkci, a starejme se současně, pokud
to možno za našich poměrů, aby i výroba
těchto národohospodářských
našich potřeb v oblasti naší byla také
zahájena a umožněna.
Dále jest nutno, abychom ochranu
kulturních rostlin pěstovali více, než
dosud se dálo. Degenerované naše plodiny jsou
zachváceny spoustou škůdců, spoustou
nemocí, a naše ústavy odborné živoří,
poněvadž nejsou dostatečně dotovány
a vypraveny, aby tomuto zlu čelily. Jinak spějeme
k důsledkům, které se na nás vymstí.
Neméně ve výrobě
zvířecí je kardinálním požadavkem,
aby bylo postupováno tak, aby přestaly rekvisice,
aby se přestalo v oné devastační činnosti,
která bez ohledu na kvalitu a potřebu bere vše,
co zde jest. Chceme-li se brzy národohospodářsky
vzpamatovati, jest nutno, aby bylo přivezeno maso v dostatečné
míře, aby již jednou bylo možno v tomto
odvětví výroby začíti jistou
programovou práci, která musí býti
zahájena zejména tím, že by bylo postaráno
o krmiva, která nám v největší
míře chybí.